Města s vlastním statutem, města se zřízeným magistrátem, jakož i obce, v nichž jest sídlo úřadu župního, jsou obcemi zdravotními; jimi jsou i obce tvořící samostatné obce zdravotní podle předpisů platných do účinnosti zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.

Obce, jež při účinnosti tohoto zákona mají nejméně 6000 obyvatelů nebo později tohoto počtu dosáhnou, zřídí se jako obce zdravotní, ačli to není na překážku úpravě zdravotní služby v obcích sousedních anebo nebude-li připuštěna výjimka pro obce, které v době účinnosti uvedeného zákona bez újmy pro výkon služby zdravotní jsou připojeny k některému obsazenému obvodu zdravotnímu.

Není-li to překážkou úpravy zdravotní služby v obcích sousedních a vyžaduje-li toho potřeba obyvatelstva nebo zájem veřejný, mohou býti zřízeny i obce s méně než 6000 obyvateli jako obce zdravotní.

Pokud výkon služby zdravotní jinak nelze upraviti, možno s obcí zdravotní spojiti i přilehlé obce, osady nebo jejich části. Celky takto spojené tvoří pak jednu obec zdravotní.

Obce, jež byly - a to buď podle předpisů platných před účinností zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 405 Sb. z. a n., buď podle tohoto nařízení - zřízeny jako (samostatné) obce zdravotní, jež však 6000 obyvatelů nemají nebo v nichž obyvatelstvo pod tento počet klesne, budou - vyžaduje-li toho úprava zdravotní služby v obcích sousedních - jako (samostatné) obce zdravotní zrušeny a připojeny k některému obvodu zdravotnímu.

V obcích zdravotních vykonává službu zdravotně-policejní lékař obecní (městský). Kde jest ustanoveno více lékařů obecních (městských), přikáže se každému z nich buď výkon zvláště určených povinností služebních v celé obci zdravotní, buď výkon veškerých povinností se státní zdravotně-policejní službou souvislých ve vymyšleném okrsku obce zdravotní. V tom případě nemá na jednoho lékaře připadnouti zpravidla více než 10.000 obyvatelů; jest však při tom hleděti i k rozloze a seskupení obcí, jakož i k jiným poměrům rozhodným pro výkon zdravotní služby.

Je-li ustanoveno více lékařů obecních (městských), mohou býti jednomu z nich přikázány práva a povinnosti lékaře náčelního (řídícího), zodpovědného za jednotné a správné plnění služby.

Povinnosti lékaře náčelního, jakož i jeho služební poměr k obecním (městským) lékařům ostatním budou upraveny instrukcí, kterou vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve shodě s ministerstvy zúčastněnými․ Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy upraví v dohodě s ministerstvem vnitra vzájemný obor působnosti lékařů městských a lékařů policejních tam, kde lékaři takoví jsou ustanoveni.

Obce, jež nejsou ustaveny jako obce zdravotní, jsou seskupeny po správních okresech ve zdravotní obvody.

Je-li to v zájmu služby zdravotní, může býti hraniční území jednoho okresu správního (t. j. obce, osady nebo jejich části) přikázáno k některému zdravotnímu obvodu správního okresu sousedního.

Pro rozsah zdravotního obvodu jsou rozhodny: počet obyvatelstva, zpravidla ne méně než 6000, rozloha obvodu, zpravidla ne více než 100 km2, jeho schůdnost, vzdálenosti jednotlivých obcí od sebe, jakož i od sídla obvodního lékaře, poměry zdravotní, poměry komunikační, jakož i jiné poměry rozhodné pro výkon služby zdravotní.

Zdravotní službu v obvodu zdravotním vykonává jeden lékař obvodní; více lékařů nelze tu ustanoviti.

Zdravotní obvody jsou pojmenovány dle obce, v níž je sídlo lékaře obvodního. Je-li v téže obci úřední sídlo lékařů různých obvodů zdravotních, buďtež obvody ještě jinak vhodně označeny (číselně, geograficky, a pod.).

Obecní (městští) lékaři jsou povinni bydliti v obci, pro niž jsou ustanoveni. Je-li pro zdravotní obec ustanoveno několik lékařů, kterým jsou služebně přikázány části (okrsky) obce, má každý z nich, pokud je to možno, bydliti ve svém okrsku.

Sídlo obvodního lékaře v obvodech nových a změna sídla v obvodech dosavadních stanoví se s ohledem na počet i zájmy obyvatelstva i s ohledem na zájem služby zdravotní, zejména s ohledem na vzdálenost jednotlivých obcí od sídla lékařova, na poměry komunikační a jiné.

Lékař obvodní, jenž dosud nebydlil ve svém obvodu, jest povinen do konce roku 1923 přesídliti do úředního sídla, jež bude v jeho obvodu ustanoveno; to platí i o lékařích obecních (městských).

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy může ve výjimečných případech povoliti, aby obvodní lékař mohl dočasně bydliti v obci mimo svůj obvod, ačli je tato obec snadno přístupnou z obcí, tvořících obvod zdravotní.

Sídlo lékaře obecního (městského) mimo okrsek mu přikázaný povoluje příslušný úřad II. stolice.

Rozhodovati přísluší:

V řízení správním podle ustanovení předchozích jest vyslechnouti zastupitelstva všech zúčastněných obcí, okresní rady zdravotní, příslušné nemocenské pokladny (§ 3 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.) i lékaře, kterých se úprava má týkati.

Dotýká-li se úprava zdravotní služby hraničního území některého ze správních okresů sousedních, jest si vyžádati písemné dobré zdání příslušného úřadu I. stolice, který před tím provede řízení předepsané v odstavci předchozím.

Rozhodnutí úřadu I. stolice, proti němuž nebylo použito prostředku opravného, potřebuje schválení úřadu stolice II., který je oznámí ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Rozhodnutí ve všech jiných případech vyžadují schválení téhož ministerstva.

Nejdéle do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto nařízení buďte v městech se zvláštním statutem a v městech se zřízeným magistrátem zřízeny zdravotní rady obecní, v každém pak okresu správním zdravotní rady okresní podle předpisů tohoto nařízení.

Kde má býti od zřízení zdravotní rady obecní upuštěno, stanoví ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Členy zdravotní rady obecní jsou:

dva zástupci místních spolků s účely zdravotně-sociálními, humanitními, tělovýchovnými nebo pod.

Zvěrolékaře, jenž má býti členem zdravotní rady, znalce, zástupce nemocenských pokladen a zástupce spolků a odborových organisací dělnických jmenuje úřad II. stolice, a to polovici znalců k návrhu městského zastupitelstva, zástupce nemocenských pokladen a zástupce spolků a odborových organisací dělnických k jich návrhu. Znalce, ohledně nichž nebyly předloženy návrhy ve lhůtě stanovené úřadem příslušným k jich jmenování, jmenuje tento úřad sám; zástupců nemocenských pokladen, spolků a odborových organisací, ohledně nichž nebyly návrhy včas předloženy, nelze jmenovati.

Za každého člena zdravotní rady ustanoví se týmž způsobem i náhradník.

Počet lékařů obecních (městských), jakož i počet členů městského zastupitelstva, znalců, zástupců nemocenských pokladen, odborových organisací a spolků, jež sluší v uvedených mezích povolati do obecní rady zdravotní, určí pro každé její období s ohledem na účelný počet členů úřad II. stolice po schválení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy; počet lékařů obecních (městských) jest stanoviti s ohledem na počet členů ostatních.

Potřebné bližší předpisy vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Členy zdravotní rady okresní jsou:

Znalce, zástupce nemocenských pokladen, zástupce spolků a odborových organisací, jakož i zvěrolékaře, jenž má býti členem zdravotní rady, jmenuje příslušný úřad I. stolice, a to zástupce nemocenských pokladen, spolků a odborových organisací k jich návrhu, polovici pak znalců k návrhu příslušného výboru okresního (§ 69 zřízení župního), dokud pak tyto výbory nebudou zřízeny, v Čechách k návrhu okresních výborů dosavadních (okresních správních komisí), na Moravě a ve Slezsku k návrhu výborů zemských (zemských správních komisí). Znalce, ohledně nichž nebyly předloženy návrhy ve lhůtě stanovené úřadem příslušným k jich jmenování, jmenuje tento úřad sám; zástupců nemocenských pokladen, spolků a odborových organisací, ohledně nichž nebyly návrhy předloženy včas, nelze jmenovati.

Za každého člena zdravotní rady ustanoví se týmž způsobem člen náhradní.

Počet obvodních lékařů, znalců, zástupců nemocenských pokladen, odborových organisací a spolků, jež sluší v uvedených mezích povolati do okresní rady zdravotní, určí pro každé její období s ohledem na účelný počet členů úřad I. stolice se schválením příslušného úřadu stolice II., jenž to oznámí ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy; počet lékařů obvodních jest stanoviti s ohledem na počet členů ostatních.

Potřebné bližší předpisy vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Ustaviti obecní radu zdravotní náleží příslušnému úřadu II. stolice, který její ustavení oznámí ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zdravotní radu okresní ustaví příslušný úřad stolice I. a oznámí její ustavení jmenovanému ministerstvu cestou služební.

Zdravotní rady zřídí se vždy na čtyři léta, zůstanou však i po uplynutí tohoto období v činnosti, pokud nebude ustavena zdravotní rada nová. Odpadne-li za tohoto období některý člen rady zdravotní a nemohl-li nastoupiti ani člen náhradní, jest do ní na zbytek období povolati člena nového, a to týmž způsobem, jak byl povolán člen původní. Kdy má skončiti prvé období činnosti zdravotních rad, určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Náhrady výloh cestovních poukáže dle předpisů o tom vydaných přespolním členům zdravotní rady obecní (§ 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.) úřad II. stolice, členům zdravotní rady okresní úřad I. stolice z prostředků státních.

Zdravotní rada zvolí ze svého středu předsedu a jeho náměstka, jichž zvolení je vyhrazeno schválení příslušného úřadu II. stolice; k platnosti volby je třeba, aby byly přítomny aspoň dvě třetiny členů a aby se usnesení stala nadpoloviční většinou přítomných. Volba se provede hlasovacími lístky.

K platnosti jiných usnesení zdravotní rady dostačí nadpoloviční většina za přítomnosti více než poloviny členů. Předseda nehlasuje.

Zdravotní radu svolává předseda v pravidelných obdobích aspoň čtyřikráte do roka, jest však oprávněn svolati ji mimo to, kdykoliv toho je potřeba; zdravotní rada musí býti svolána, žádá-li toho aspoň 1/5 členů, lékař okresní (§ 12, č. 1.) nebo náčelný, uvádějíce spolu předmět jednání.

Předseda svolá zdravotní radu aspoň 3 dny napřed a určuje předměty jednání, které zároveň s pozváním buďte sděleny jejím členům.

O předmětech, jež nebyly na pořadu jednání, musí býti jednáno, souhlasí-li většina přítomných členů (§ 15, odst. 2.).

Nesejde-li se více než polovina členů, buď zdravotní rada do 8 dnů svolána znova s týmž pořadem jednacím; může se pak usnášeti za každého počtu členů.

V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

Předseda zdravotní rady zahajuje schůzi, stanoví pořad jednání, přihlížeje především k podnětům úředním, řídí a uzavírá ji. Věci, jež nenáležejí do působnosti zdravotní rady, má z pořadu jednání vyloučiti, proti čemuž může kterýkoliv člen podati stížnost k úřadu příslušnému k ustavení zdravotní rady.

Schůze zdravotní rady jsou veřejné. Předseda zdravotní rady může však k žádosti aspoň jedné třetiny členů anebo z vlastního podnětu, ale vždy za souhlasu většiny přítomných, jednání o určitých předmětech prohlásiti za důvěrné.

Podrobné předpisy o jednání zdravotní rady budou stanoveny jednacím řádem, který bude vydán zvláštním nařízením. O jednání zdravotní rady vede zápis úředník úřadu I. stolice (magistrátu, notářského úřadu), jeho přednostou k tomu určený. Zápis buď podepsán předsedou, zapisovatelem a aspoň dvěma členy zdravotní rady, kteří jsou k tomu účelu na počátku schůze zvoleni.

Zápis o každé schůzi buď oznámen úřadu k ustavení zdravotní rady příslušnému.

Bližší předpisy o tom, kdy se má zdravotní rada ve smyslu § 7 zákona ze dne 1. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., ustaviti jako komise epidemijní a jaká spolupůsobnost jí náleží, vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Lékaři obecní a obvodní jsou výkonnými orgány státní policie zdravotní, jimž náleží působiti v obcích, pro něž jsou ustanoveni, ve všech záležitostech této police podle zákonů, upravujících výkon státní služby zdravotně policejní, a podle předpisů na základě nich vydaných.

Působnost lékařů obecních a obvodních se vztahuje na opatření správně-zdravotní, na vlastní činnost lékařskou a na obor služby zdravotně-sociální a zdravotně-humanitní.

V oboru služby správně-zdravotní náleží jim z povinnosti služební zejména: působiti po skupince odborné při vykonávání veškeré policie zdravotní podle ustanovení § 4 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 232 Sb. z. a n., účastniti se místních ohledání a úředních řízení, jakož i spolupůsobiti při provádění zákona ze dne 11. července 1922, č. 241 Sb. z. a n., o potírání pohlavních nemocí, v rozsahu, jejž určí v rámci tohoto zákona a nařízení k jeho provedení vydaných ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

V oboru vlastní činnosti lékařské (lékařské služby výkonné) jsou obecní a obvodní lékaři povinni:

V oboru služby zdravotně-sociální a zdravotně-humanitní náleží lékařům obecním (městským) a obvodním z povinnosti služební podle § 2 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., odborná součinnost jmenovitě: v poradnách pro matky a kojence, v ústavech sociální péče, při zakládání zdravotních matrik a bytových katastrů, udílení bezplatných porad pro tuberkulosní chudé ve vlastní ordinaci, součinnost při řízení a vyučování služby samaritské a péče o zdravotní a tělesnou výchovu.

Vedle povinností podle § 25 tohoto nařízení nemohou lékaři obecní (městští) a obvodní odmítnouti:

není-li to na újmu jejich povinností služebních, dostane-li se jim za to zvláštní odměny a nemohou-li pro výkony uvedené býti ustanoveny síly zvláštní. Jsou-li takovéto síly ustanoveny, přísluší nad nimi lékaři obecnímu (městskému) neb obvodnímu při úkonech v čís. 1. a 2. označených bezplatný vrchní dozor.

Zvláštní odměny, jež obecním (městským) a obvodním lékařům příslušejí podle tohoto nařízení, stanoví, pokud mají býti uhrazeny z prostředků státních, státní správy.

Odměny za výkony jiné zapraví ten, k jehož žádosti jsou konány, a to není-li úmluvy jiné, dle tarifů, které po vyžádaném dobrém zdání příslušné komory lékařské stanoví v dohodě s ministerstvem financí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Obvodní lékař je povinen navštěvovati obce, tvořící obvody zdravotní, nejméně ve lhůtách, jež stanoví příslušný úřad I. stolice se zřetelem k poměrům místním. O dnech návštěvy má obvodní lékař představenstvo obce, pokud je to možno a je toho třeba, předem zpraviti.

Že a kdy byla návštěva vykonána, poznamená obvodní lékař v deníku uloženém u obecního úřadu.

Lékaři obecní (městští) a obvodní jsou povinni vést o své činnosti úřední podrobné záznamy, předkládati úřadům nadřízeným předepsané zprávy, jakož i prováděti zdravotní službu statistickou dle předpisů, jež vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Podrobně jsou stanoveny povinnosti lékařů obecních (městských) a obvodních v instrukci služební, kterou vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvy zúčastněnými po vyžádaném dobrém zdání komor lékařských a státní zdravotní rady.

Lékařem obecním (městským) nebo obvodním může býti ustanoven toliko, kdo prokáže:

Od podmínky uvedené pod čís. 6 možno upustiti jen při nedostatku způsobilých žadatelů a jsou-li tu zároveň závažné okolnosti jiné.

Mezi žadateli o uprázdněné místo obecního neb obvodního lékaře mají přednost:

Podrobnější předpisy vydá dle potřeby ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Kdo z lékařů po účinnosti zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., nově ustanovených zastával 2 léta zdravotní službu ve zdravotních obvodech na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi, jichž obsazení z veřejné soutěže nebylo lze provésti, má po dobu 6 let od působnosti zákona uvedeného počítaje, při obsazování místa obecního a obvodního lékaře v ostatním území státním přednost před žadateli jinými.

Mezi několika žadateli, kterým toto přednostní právo přísluší, rozhoduje délka doby služební v obvodech uvedených ztrávená.

Uprázdněná místa obecních a obvodních lékařů obsadí se zpravidla ze soutěže veřejné.

Vyžaduje-li však toto nezbytný zájem státní nebo nezbytný zájem veřejné služby zdravotní, sjedná ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ohledně uprázdněného místa lékaře obecního neb obvodního smlouvu služební s některým z lékařů ve službě téhož druhu již ustanovených a v případě, že místo veřejnou soutěží obsaditi nebylo lze, i s jiným lékařem, a to bez soutěže veřejné.

Na uprázdněná místa městských lékařů v městech se zvláštním statutem a v městech se zřízeným magistrátem vypisuje soutěž příslušný úřad II. stolice, na místa ostatních lékařů obecních (městských) a obvodních příslušný úřad stolice I.

Úřad příslušný ve stolici I. předkládá výsledek soutěže příslušnému úřadu II. stolice.

V soutěži jest udati podmínky, za kterých bude místo propůjčeno, zejména i povinnosti lékaře za zvláštní náhradu požadované, jest ji vypsati beze všeho průtahu a uveřejniti v úředních novinách, dle okolností i v časopisech komor lékařských. Opis soutěže jest zaslati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jemuž - pokud k sjednání smlouvy nebude příslušným úřad jmenovaný v § 37 - jest předložiti i výsledek soutěže.

Vláda stanoví podle hospodářských, sociálních a jiných rozhodných poměrů určitý počet typů obcí a obvodů zdravotních s poměry přibližně stejnými, i počet obcí a obvodů zdravotních, jaký tomu kterému typu má náležeti, určí výši platů základních, do které v jednotlivých typech služební počitky obecních (městských) a obvodních lékařů smluviti lze, a stanoví zásady, dle nichž mají býti tyto základní platy zvyšovány.

Do příslušného typu zařadí jednotlivé obce a obvody zdravotní ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy po provedeném řízení správním ve smyslu § 9, jakož i po vyslechnutí státní zdravotní rady s organisací lékařských. Prvé (počáteční) zařazení obcí a obvodů zdravotních lze provésti bez řízení správního a bez vyslechnutí právě uvedeného.

V mezích uvedených a podle předepsaného vzoru (§ 8, odst. 3., zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.) sjedná příslušnou smlouvu s každým lékařem obecním a obvodním ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pokud nebude k tomu zmocněn úřad II. stolice.

Po sjednání smlouvy služební složí obecní a obvodní lékaři služební slib do rukou přednosty úřadu I. stolice, u něhož jsou ustanoveni, obecní (městští) lékaři v městech s vlastním statutem a v městech se zřízeným magistrátem do rukou přednosty úřadu stolice II. nebo do rukou úředníků jmenovanými přednosty k tomu určených.

Znění slibu služebního stanoví ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvy zúčastněnými.

Při ustanovování lékařů okresních jest bráti ohled na lékaře obecní (městské) a obvodní se zkouškou fysikátní nebo úředníky zdravotní při účinnosti tohoto nařízení ve státní službě zdravotní již ustanovené, kteří mají před jinými žadateli přednost; mezi několika žadateli jest dáti přednost žadateli lépe způsobilému.

Obvodnímu lékaři přísluší za služební cesty, konané do obcí v jeho obvodu, paušální náhrada úhrnná, vypočtená dle průměrného počtu cest služebních a stanoveného cestného.

Počet služebních cest vyšetří se tak, že je průměrně počítati na každých 1000 obyvatelů určitý počet jízd, čas od času stanovený se zřetelem k ustanovení § 30 ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Za každý kilometr cesty tam i zpět počítá se jako cestné obnos rovněž čas od času stanovený ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy po dohodě s ministerstvem financí.

Součet jízdného dle tohoto měřítka pro každou obec zjištěný tvoří úhrnnou náhradu cestovného.

Úhrnnou náhradu cestovného stanoví příslušný úřad II. stolice a oznámí její výši ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Náhrada cestovného jest splatna čtvrtletně předem.

O nárocích lékařů obecních na náhradu cestovného je příslušné ustanovení obsaženo v § 12 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.

Než budou vyměřeny úhrnné náhrady cestovného dle předchozího ustanovení, bude lékařům obecním vyplácena místo nich náhrada ve výši po 4000 Kč ročně ve lhůtách uvedených (§ 39).

Náhrada tato může býti se svolením ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, uděleným po dohodě s ministerstvem financí, zvýšena na 5000 Kč ročně pro obvody s komunikačními poměry obtížnými, ne však pro více než pro 1/3 veškerých obvodů zdravotních, a na ročních 6000 Kč pro obvody s komunikačními poměry zvláště obtížnými, rovněž však ne pro více než 1/3 zdravotních obvodů celého území státního.

Než bude obsazeno uprázdněné místo obecního (městského) nebo obvodního lékaře, jakož i stane-li se lékař obecní a obvodní k službě dočasně nezpůsobilým, ustanoví způsobilého jeho zástupce úřad II. stolice; o tom, je-li toho třeba, jest si vyžádati dobrého zdání příslušné zdravotní rady.

Za zástupce lékaře obvodního jest ustanoviti především jednoho nebo společně několik lékařů obecních, ustanovených pro obvody téhož nebo sousedního okresu správního nebo lékaře nejbližší zdravotní obce. Zástupce lékaře obecního jest ustanoviti týmž způsobem především z ostatních lékařů obce zdravotní nebo z obvodních lékařů zdravotních obvodů sousedních. Má-li být zástupce ustanoven z lékařů obecních neb obvodních jiného okresu správního, jest před tím vyslechnouti úřad příslušný, a je-li toho třeba, i zdravotní radu pro něj zřízenou.

Nelze-li zástupce takto ustanoviti, zřídí se zástupce jiný, a to pokud možno se způsobilostí považovanou pro lékaře obvodního a obecního.

Obecní (městští) a obvodní lékaři jsou povinni převzíti zastupování, uložené jim podle předpisů předchozích, a přísluší jim za ně, netrvá-li přes 4 neděle, poměrná část cestovní náhrady lékaře zastoupeného. Za zastupování delší přísluší jim mimo to odměna z pokladny státní podle sjednané smlouvy služební; odměna tato nesmí však přesahovati dvojnásobné výše požitků služebních pro zastupovaný obvod posléze smluvených.

Po dobu dočasné nezpůsobilosti ke službě nepřísluší lékaři obecnímu (městskému) a obvodnímu náhrada cestovného; jaké jiné požitky mu v této době příslušejí, jest posouditi podle smlouvy služební.

Dovolená může býti obecnímu a obvodnímu lékaři povolena pouze tehdy, připouštějí-li to zdravotní poměry v obvodu neb v obci zdravotní a je-li postaráno o zastoupení jiným lékařem obecním nebo obvodním podle předpisů předchozích. Jinak platí o dovolené ustanovení smlouvy služební.

Předpisy o poplatcích, určených k částečné úhradě nákladů, spojených s prováděním zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., budou vydány nařízením zvláštním.

Počátkem každého roku správního odevzdá každá obec soupis osob, jež v ní požívají zaopatření chudinského, lékaři obecnímu neb obvodnímu a je povinna oznamovati mu i všechny nastalé změny.

Osoby, za něž je povinna hraditi výlohy s léčením spojené jiná osoba právnická ať z důvodu jakéhokoliv, nelze podle zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., pokládati za chudé.