Zkušební taxa pro žadatele za oprávnění stavitelské činí 378 Kč, ačli nebyli částečně osvobozeni od zkoušky podle § 6 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z.

Z tohoto obnosu připadne předsedovi a každému ze tří členů zkušební komise po 90 Kč a úřednímu zřízenci 18 Kč.

Jestliže žadatel zproštěn byl teoretické části zkoušky pod č. 2. u 1 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z., vyžadované, zkušební taxa činí 252 Kč, z kteréhož obnosu připadne předsedovi a každému ze tří členů komise po 60 Kč a úřednímu zřízenci 12 Kč.

Jestliže žadatel zproštěn byl části zkoušky pod č. 1. a 2. §u 1 zmíněného ministerského nařízení vyžadované, zkušební taxa činí 126 Kč, z kteréhož obnosu připadne předsedovi a každému ze tří3 členů komise po 30 Kč a úřednímu zřízenci 6 Kč.

Za předběžnou zkoušku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi činí zkušební taxa 189 Kč; z toho přísluší předsedovi a každému členu komise po 45 Kč a úřednímu zřízenci 9 Kč.

Zkušební taxa pro žadatele za oprávnění mistra zednického nebo kamenického nebo tesařského činí 288 Kč, ačli nebyli částečně osvobozeni od zkoušky dle § 6 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z.

Z tohoto obnosu připadne předsedovi a každému z obou členů zkušební komise po 90 Kč a úřednímu zřízenci 18 Kč.

Jestliže žadatel zproštěn byl teoretické části zkoušky pod č. 2. §u 2, pokud se týče §u 3, pokud se týče §u 4 svrchu zmíněného ministerského nařízení vyžadované, zkušební taxa činí 192 Kč, z kteréhož obnosu připadne předsedovi a každému z obou členů komise po 60 Kč a úřednímu zřízenci 12 Kč.

Jestliže žadatel zproštěn byl částečné zkoušky pod č. 1. a 2. §u 2, po případě §u 3, po případě §u 4 zmíněného ministerského nařízení vyžadované, zkušební taxa činí 96 Kč, z kteréhož obnosu připadne předsedovi a každému z oboru členů komise po 30 Kč a úřednímu zřízenci 6 Kč.

Zkušební taxa pro žadatele za oprávnění studnařského ministra činí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 96 Kč, z kteréhož obnosu přísluší předsedovi a každému z obou členů zkušební komise po 30 Kč a úřednímu zřízenci 6 Kč.

Žadatelé, kteří na základě § 16, č. 1., ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z., spolu se zkouškou stavitelskou nebo zkouškou ministra zednického chtějí vykonati zkoušku pro živnost ministra kamenického nebo tesařského nebo studnařského, povinni jsou zapraviti zkušební taxu o 90 Kč vyšší, než činí taxa uvedená v 1. odstavci §§ů 1 a 2 tohoto nařízení, o 60 Kč vyšší, než činí taxa uvedená v odstavci 3. §§ů 1 a 2 tohoto nařízení, a o 30 Kč vyšší, než činí taxa uvedená v odstavci 4. §§ů 1 a 2 a v § 3 tohoto nařízení. Zvýšení toto platí pro každou ze živností, o kterou se dále žádá.

Ta částka, o kterou zkušební taxa dle předcházejícího ustanovení jest zvýšena, připadne onomu členskému, jímž zkušební komise musela býti doplněna. Musí-li zkušební komise býti doplněna o více členů, částka svrchu dotčená připadne jim rovnými díly.

Žadatelé, kteří na základě § 16, č. 2., ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z., spolu se zkouškou pro živnost mistra tesařského chtějí vykonati také zkoušku pro živnost ministra studnařského, povinni jsou zapraviti zkušební taxu o 30 Kč vyšší, než činí taxa uvedená v § 2, odstavci 1. až 4.

Těchto 30 Kč připadne onomu mistru studnařskému jímž zkušební komise byla doplněna.

Žadatelé za oprávnění stavitelské, kteří podle § 13 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z., zkoušku z teoretické části, to jest z předmětů uvedených v § 1, č. 2., zmíněného nařízení, vykonati chtějí v některé dřívější době, povinni jsou zapraviti za tuto teoretickou část taxu zkušební 12 Kč a za pozdější část zkoušky dle § 1, č. 1. a 3., zmíněného nařízení zkušební taxu 252 Kč. Ze zkušební taxy 126 Kč připadne předsedovi a každému ze tří členů komise po 30 Kč a úřednímu zřízenci 6 Kč; ze zkušební taxy 252 Kč připadne předsedovi a každému ze tří členů komise po 60 Kč a úřednímu zřízenci 12 Kč.

Žadatelé, kteří opakují zkoušku § 12 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z., nebo kteří se zkoušce znovu podrobí podle § 15 téhož nařízení, povinni jsou znova zapraviti zkušební taxu dle předcházejících ustanovení. Žadatelé, kteří následkem přerušení zkoušky podle § 8, odst. 6., zmíněného nařízení znova podrobí se zkoušce, povinni jsou znova zapraviti část zkušební taxy připadající na onen díl zkoušky, který jest opakovati.

Nařízení toto nevztahuje se na zkoušky již započaté.

Ministerské nařízení ze dne 11. dubna 1894, č. 72 ř. z., a nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. února 1920, č. 100 Sb. z. a n., pozbývají platnosti dnem, kdy toto nařízení nabude účinnosti. Zároveň pozbývají platnosti §§ 21 a 31 nařízení bývalého uherského ministra zemědělství, průmyslu a obchodu ze dne 30. října 1884, č. 46.188 M. O., pokud se týkají výše zkušebních poplatků, a mění se ustanovení §§ 9 a 23 posléze citovaného nařízení v tom směru, že komise k odbývání zkoušek pro žadatele za oprávnění stavitelské skládá se ze čtyř členů včetně předsedy a komise k odbývání zkoušek pro žadatele za oprávnění ministra zednického nebo kamenického nebo tesařského ze tří členů včetně předsedy.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. května 1923 a provede je ministr průmyslu, obchodu a živností.