Úředně cejchovány mohou být s výjimkou uvedenou v § 12, odst. 3 jen vodoměry soustav a vzorů, které byly ústředním inspektorátem pro službu cejchovní připuštěny k úřednímu cejchování podle tohoto nařízení. Žádosti o připuštění jednotlivých soustav a vzorů vodoměrů k úřednímu cejchování buďtež podávány u ústředního inspektorátu pro službu cejchovní. U téhož úřadu jest nutno též žádati o schválení každé konstruktivní změny nebo úpravy vodoměrů, který byl již k úřednímu cejchování připuštěn.

Žádosti buďtež doloženy technickým popisem, dvěma shodnými technickými výkresy a třemi vodoměry vzorovými. Nemohou-li se vzorové vodoměry zkoušeti v úředních místnostech, vyzkouší se u žadatele na jeho útraty. Kromě toho jest ústřední inspektorát pro službu cejchovní oprávněn vyzkoušeti i další vodoměry u žadatele na jeho útraty. Ke každému odlišnému vzoru vodoměru budiž přiložena tabulka obsahující rozměry všech velikostí, které žadatel hodlá vyráběti. Výkresy provedené černě na bílém papíře a nepřeložené musí zobrazovati podstatné části i celé vnitřní zařízení, jakož i vnější vzhled vodoměru v měřítku 1 : 1 u vodoměrů o průměru vtoku 100 mm nebo menším a v měřítku 1 : 2.5 u vodoměrů větších.

K podání žádosti o připuštění vodoměru k úřednímu cejchování nebo o schválení jeho konstruktivní změny neb úpravy jest oprávněn pouze výrobce nebo konstruktér vodoměru, který může pro další jednání oznámiti ústřednímu inspektorátu pro službu cejchovní svého zástupce.

Připuštění k úřednímu cejchování a schválení konstruktivní změny nebo úpravy uveřejní se na útraty žadatele v Úředním věstníku státní služby cejchovní.

K úřednímu cejchování mohou býti připuštěny (§ 1, odst. 1) pouze vodoměry rychlostní nebo objemové, a to

Ústřední inspektorát pro službu cejchovní může připustiti k úřednímu cejchování i jiné soustavy vodoměrů a může v odůvodněných případech povoliti odchylky od konstruktivních podmínek stanovených tímto nařízením.

Výkonnost (měřicí schopnost či měřivost) vodoměru jest určena rozměry vtoku a jmenovitým průtokem.

Má-li vtok průřez kruhový, smí býti jeho průměr

Průměr vtoku smí se odchylovati od těchto hodnot nejvýše o 1 mm u průměrů 7 až 30 mm, nejvýše o 2 mm u průměrů 40 až 100 mm a nejvýše o 5 mm u průměrů 125 mm a větších.

Má-li vtok tvar trysky nebo jiný průřez než kruhový, stanoví rozměry vtoku ústřední inspektorát pro službu cejchovní pro každý vzor vodoměru připuštěný k úřednímu cejchování. Ústřední inspektorát pro službu cejchovní může též povoliti jiné průměry vtoku kruhového průřezu než průměry uvedené v odstavci 2 a stanoviti odchylky od povolených hodnot (odstavec 3).

Jmenovitý průtok, t. j. množství vody v m³ za hodinu, stanoví se u vodoměrů lopatkových, kotoučových, kroužkových a turbinových při ztrátě tlaku 10 m vodního sloupce a musí býti nejméně

Jmenovitý průtok vodoměrů šroubových musí býti nejméně

Jmenovitý průtok vodoměrů pístových musí se rovnati nejméně polovině průtoku předepsaného v odstavci 5 pro vodoměry téhož průměru.

Jmenovitý průtok vodoměrů bubnových řídí se podle otoček měřicího bubnu, jichž nesmí býti více než 200 za hodinu.

Jmenovitý průtok vodoměrů sdružených může býti až o 20 % menší než jmenovitý průtok, který přísluší průměru a soustavě většího (největšího) vodoměrů.

Vodoměr musí udávati měřené množství vody přímo a v metrické míře.

Vodoměr musí správně udávati v mezích dovolených odchylek (§ 8) množství vody při 10 až 100 % jmenovitého průtoku. Musí býti tak citlivý, aby byl uveden v trvalý chod při 2 % jmenovitého průtoku u nových vodoměrů všech soustav; u vodoměrů šroubových o průměru vtoku 40 mm činí tento průtok nejméně 600 l/hod. Vodoměry již cejchované musí býti uvedeny v trvalý chod rovněž při 2 % jmenovitého průtoku; u vodoměrů šroubových o průměru vtoku 40 mm činí tento průtok nejméně 600 l/hod, u vodoměrů ostatních soustav o průměru vtoku 10 mm a méně činí nejméně 50 l/hod.

Na číselníku každého vodoměru musí býti trvale a zřetelně uvedena výrobní značka schválená ústředním inspektorátem pro službu cejchovní. Značky té jest dovoleno užívati pouze výrobci vodoměru. K této značce může býti připojeno i jméno a sídlo výrobcovo. Dále musí býti uvedeno na vodoměru jeho výrobní číslo, a to buď na hlavě pouzdra nebo na číselníku.

Průměr vtoku vodoměrů všech soustav kromě vodoměrů bubnových musí býti označen číslicemi a značkou „mm“, a to buď nalitým písmem na pouzdru nebo nesmazatelným písmem na číselníku. Jmenovitý průtok vodoměrů kromě vodoměrů bubnových nemusí býti na vodoměru označen; je-li označen, musí se to státi buď nalitým písmem na pouzdru nebo nesmazatelným písmem na číselníku, a to číslicemi a značkou „m³“. U vodoměrů bubnových musí býti na kovové tabulce označen jmenovitý průtok P = .... m³ a obsah bubnu 0 = ....1. Tabulka musí býti na čelní nebo vrchní straně skříně vodoměru a musí býti se skříní tak spojena, aby ji nebylo možno odstraniti, aniž by bylo porušeno úřední ověření.

Směr vtoku vody musí býti označen u všech vodoměrů kromě vodoměrů bubnových na pouzdru nalitou nebo vyrytou šipkou.

Kromě toho může ústřední inspektorát pro službu cejchovní předepsati, aby na vhodném místě vodoměru byly uvedeny okolnosti, na nichž závisí správnost měření.

Pro vodoměry smí býti užito pouze materiálu dostatečné tloušťky a pevnosti, který nepodléhá příliš mechanickým a chemickým vlivům vody.

Materiál, který jest ve styku s vodou určenou k požívání, musí vyhovovati ustanovením vládního nařízení ze dne 19. června 1931, č. 99 Sb. z. a n., jímž se omezuje používání zdraví škodlivých kovů a kovových směsí při zacházení s potravinami (poživatinami) a kosmetickými prostředky, jakož i při dětských hračkách.

Pouzdro vodoměru nebo skříň u vodoměrů bubnových musí býti tak pevné, aby nebyly poškozeny ani největším tlakem vody v přívodním potrubí. Musí býti úplně neprodyšné a skládati se z co nejmenšího počtu částí tak upravených, aby vnitřní ústrojí vodoměru nebylo přístupné bez porušení úředního ověření. Vodoměry všech soustav kromě vodoměrů bubnových musí snésti hydrostatický tlak 16 kg/cm², aniž by ztratily vlastnosti předepsané cejchovními předpisy.

Vtokové a výtokové kanály vodoměrů všech soustav kromě vodoměrů bubnových musí tvořiti s pouzdrem vodoměru jeden kus, musí býti i dostatečně dlouhé a uvnitř hladké. Kalová komora, příruby a prodlužovací části mohou býti našroubované. Každý vodoměr kromě vodoměrů šroubových a bubnových musí býti opatřen sítem. Vstupní hrdlo vodoměrů šroubových musí býti opatřeno usměrňovacími žebry, jichž délku a počet stanoví ústřední inspektorát pro službu cejchovní pro každý připuštěný vzor vodoměru.

Počitadlo vodoměru může býti ručičkové nebo válečkové a musí zaznamenávati celkové množství prošlé vody v krychlových metrech. Je-li ručičkové, jsou jeho číselníky děleny a očíslovány vždy od 0 do 9, při čemž pod každým číselníkem musí býti označena jeho řádová hodnota buď slovy: tisíciny, setiny, desetiny, jednotky, desítky, sta atd. nebo číslicemi 0.001, 0.01, 0.1, 1, 10, 100 atd. nebo i ve tvaru 0 / 1 = 0.001, 0 / 1 = 0.01 atd. U počitadla válečkového nemusí býti označení řádových hodnot uvedeno. Všechny číselníky musí býti opatřeny společným nápisem „Krychlové metry“ nebo „m³“. Počitadlo vodoměru musí dovolovati odečtení aspoň

m³ u vodoměrů o jmenovitém průtoku 1 až 10 m³,

m³ u vodoměrů o jmenovitém průtoku 18 až 50 m³ a

m³ u vodoměrů o jmenovitém průtoku 70 m³ a větším.

Číselník s tímto nejmenším dělením může býti dělen na 100 dílků, při čemž každý desátý dílek musí býti očíslován čísly 0, 0.01, 0.02 až 0.09 nebo 0, 0.1, 0.2 až 0.9 nebo 0, 1, 2 až 9. Vzdálenost dílčích čárek tohoto číselníku musí býti nejméně 1.5 mm. Ukazovatelé nebo i číslice číselníků udávajících hodnoty menší než 1 m³ musí se výrazně lišiti barvou od číselníků udávajících celé m³ nebo jejich násobky. Je-li počitadlo válečkové, musí se číslice o hodnotách menších než 1 m³ barvou výrazně lišiti od číslic hodnot větších. Též může počitadlo udávající celé m³ býti válečkové a počitadlo udávající hodnoty menší ručičkové.

Číselníky počitadel udávajících hodnoty menší než 1 m³ mohou býti děleny též v litrech. V tom případě musí býti jejich číselníky opatřeny nápisem „litry“ či „hektolitry“ nebo zkratkou „l“ či „hl“.

Pouzdro nebo kryt uzavírající počitadlo musí znemožňovati přístup k počitadlu a musí býti s pouzdrem nebo se skříní vodoměru tak spojeny, aby nebylo možno je odejmouti bez porušení úředního ověření. Počitadlo musí býti zaskleno zevnitř pouzdra nebo krytu; sklo číselníku může býti opatřeno stíracím zařízením.

u vodoměrů všech soustav kromě vodoměrů bubnových při cejchování i přecejchování nejvýše +/- 2 %,

u vodoměrů bubnových při prvém cejchování nejvýše +/- 1 % a při přecejchování nejvýše +/- 2 % prošlého množství.

Spojení všech částí vodoměru, jichž změnou nebo výměnou by byla správnost údajů vodoměru porušena, musí býti zajištěno úředním ověřením.

Ověření vodoměru děje se způsobem stanoveným ústředním inspektorátem pro službu cejchovní.

Všechny vodoměry jsou podrobeny přecejchování vždy před uplynutím čtyřleté lhůty, která počíná prvním dnem měsíce po posledním ověření.

Rovněž musí býti vodoměr úředně přecejchován, bylo-li úřední ověření porušeno nebo byl-li vodoměr poškozen či opraven tak, že ztratil vlastnosti předepsané cejchovními předpisy.

Poplatky za úřední cejchování nebo přecejchování vodoměrů kromě vodoměrů bubnových jsou při průměru vtoku

Poplatky za cejchování vodoměrů bubnových jsou dvojnásobné poplatků uvedených v odstavci 1.

Poplatky za cejchování vodoměrů sdružených za sebou řídí se podle průměru vtoku vodoměru většího (největšího).

Poplatky za cejchování vodoměrů, které byly provedeny podle předpisů platných před 1. červencem 1934 a jež mají průměry odlišné od průměrů stanovených v § 3, odst. 2 a 4, počítají se podle průměru nejblíže vyššího.

Poplatky za úřední cejchování a přecejchování platí vodárenské podniky; poplatky ty nemohou býti přesunuty na vlastníky domů ani na nájemníky.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1934. S výhradou použití na případy uvedené v odstavci 3 pozbývají tímto dnem platnosti všechny dosavadní předpisy o úředním cejchování vodoměrů, zejména nařízení ze dne 17. prosince 1909, č. 209 ř. z., o zkoušení a ověřování vodoměrů cejchovním úřadem, nařízení ze dne 21. prosince 1912, č. 231 a č. 232 ř. z., kterými se vyhlašují dodatečná ustanovení k předpisům o zkoušení a ověřování vodoměrů cejchovním úřadem, ustanovení §§ 117 až 135 nařízení č. 107.225/1908 K. M. (uh. m. obchodu), o úpravě a odchylkách měr a měřidel, které lze ověřovati, a o podobě ověřovacích značek, a dále, pokud se týkají vodoměrů, ustanovení §§ 63 až 65 nařízení č. 95.035/1912 K. M. (uh. m. obchodu), o prvním, jakož i periodickém ověřování měr a měřidel a o poplatcích, které jest za ně platiti. Zároveň se částečně mění ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 22. listopadu 1919, č. 629 Sb. z. a n., jímž se stanoví poplatky za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů, ve znění vládního nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 681 Sb. z. a n., jímž se stanoví přirážky k cejchovním poplatkům za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů.

Úřední cejchování a přecejchování vodoměrů vykonané podle dosud platných předpisů podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto nařízení a vodoměry takové mohou býti i nadále přecejchovány.

Vodoměry, které byly připuštěny k úřednímu cejchování před 1. červencem 1934 a nevyhovují předpisům tohoto nařízení, mohou býti po prvé cejchovány podle předpisů platných před tímto dnem ještě do konce roku 1935; za úřední cejchování těchto vodoměrů se vybírají cejchovní poplatky podle § 11.

Ustanovení § 10 o úředním přecejchování vodoměrů vztahuje se i na vodoměry cejchované před 1. červencem 1934. V zemích České a Moravskoslezské platí pro vodoměry cejchované do konce roku 1934 pro nejbližší přecejchování dosavadní pětiletá lhůta, která počíná prvním dnem měsíce po posledním ověření.

Nařízení toto provede ministr veřejných prací.