(1) Kdo přestoupí ustanovení nařízení vydaných podle tohoto zákona nebo prováděcích předpisů k nim, bude potrestán, - nejde-li o čin trestný soudně, - okresním úřadem pro přestupek pokutou do 50․000 Kč nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců, jako ž, - jde-li o přestupek spáchaný při provozování živností, - ztrátou živnostenského oprávnění. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) do šesti měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců.
(2) Věci, jimiž byl trestný čin podniknut, které jím byly získány nebo které jsou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, lze prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to i když pachatel nemůže býti stíhán nebo odsouzen.
(3) Jsou-li trestní sankce obsažené v předpisech, které se mění nařízeními vydanými podle tohoto zákona, přísnější, nežli trestní sankce uvedené v odstavci 1, mohou býti zachovány v platnosti.
(4) V nařízeních podle tohoto zákona a prováděcích nařízeních k nim (čl. III, č. 1) lze nejvyšší výměru trestů určenou v odstavci 1 snížiti a stanoviti jen některé z trestních sankcí v témže odstavci uvedených a trestání přestupků podle odstavce 1 přikázati ke stíhání podle příslušných ustanovení jiným úřadům, vykonávajícím trestní pravomoc v oboru, jenž se upravuje.