Finanční orgánové jsou oprávněni bráti u těch, kdož po živnostensku vyrábějí, prodávají nebo uskladňují pivo, vzorky za účelem zjištění, zda pivo odpovídá mladince podle ustanovení § 1, odst. 3 zákona.

Rozbory piva provádí chemicko-technická zkušebna finanční správy v Praze.

Daň se platí z množství piva, vydaného z výroby pro další prodej nebo jiný odbyt, z množství piva vyrobeného pro vlastní spotřebu a z množství piva z ciziny dovezeného.

U piva v sudech lze počítati pro vyměření množství piva sudy s obsahem

Daň z piva tuzemského původu platí se v hotovosti u poštovního úřadu šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny, určeným pouze pro daň z piva, na účet zemského finančního úřadu místně příslušného podle sídla výrobny.

Šekové vplatní lístky pro daň z piva jsou pětidílné (1. stvrzenka, 2. návěští pro důchodkový kontrolní úřad, 3. kontrolní kupon, 4. složenka, 5. zúčtovací lístek) bez podtisku, barvy zelené a lze je koupiti u poštovních úřadů.

Vplatním lístkem platí se daň z piva buď za každý jednotlivý prodej nebo odbyt piva, případně za každé jeho použití k vlastní spotřebě, nebo lze daň platiti hromadně předem, kteréžto okolnosti vyznačí výrobce s ostatními údaji na rubu vplatního lístku. Ona část vplatního lístku, která jest označena jako stvrzenka a kterou poštovní úřad vrátí podateli, tvoří doklad o zaplacení daně z piva.

Výrobce piva jest povinen zaznamenati dvojmo (průpisem) na příloze k platebním stvrzenkám postupně každý odbyt piva nebo jeho použití k vlastní spotřebě, kdy jest podle ustanovení § 2 zákona povinen daň zaplatiti. Tato příloha, jejíž vzor vydá finanční úřad, obsahuje tyto údaje: položku, den dobytu, množství piva podle druhu, čísla položek zápisu o odbytu a údaje o zaplacení daně a postupném jejím odpočtu. Koncem každého měsíce uzavře výrobce přílohu k platebním stvrzenkám, její průpis zašel nejdéle do 8. dne následujícího měsíce příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu, kdežto její prvopis si ponechá jako doklad k platebním stvrzenkám.

Při odbytu většího počtu zásilek piva lze na příloze k platebním stvrzenkám vyznačovati teprve úhrn údajů o každodenním odbytu piva nebo o jeho použití k vlastní spotřebě, a to nejdéle do 9. hodiny ranní příštího dne, nenařídí-li finanční úřad I. stolice, aby v tom kterém pivovaru bylo postupováno podle ustanovení předcházejícího odstavce.

Tomu, kdo zneužil výhody hromadného placení daně předem, může finanční úřad I․ stolice naříditi, aby platil daň z každého jednotlivého odbytu piva nebo z použití piva k vlastní spotřebě.

Při hromadném placení daně předem má výrobce nárok na vrácení nevyčerpané daňové částky, dojde-li k trvalému zastavení provozu v pivovaře a zažádá-li výrobce o vrácení nevyčerpané daňové částky u místně příslušného finančního úřadu I. stolice do 30 dnů po zastavení provozu. Má-li pivovar nedoplatky na jiných daních, dávkách a poplatcích, použije se přeplatku na dani z piva k úhradě těchto nedoplatků. Provozem pivovaru rozumí se výroba a jakýkoliv odbyt piva, zastavením provozu pak zastavení další výroby piva a vyčerpání jeho zásob.

Při dovozu piva z ciziny platí se daň jako součást celní pohledávky (§§ 8 a 96 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n., a § 197 vládního nařízení ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb. z. a n., jímž se provádí celní zákon).

Pivo již zdaněné, které bylo do pivovaru přepraveno z jiného pivovaru, nebo které bylo do pivovaru vráceno, buď že nenašlo odběratele nebo bylo příjemcem vráceno, není podrobeno opětovnému zdanění, jestliže výrobce piva bude konati o všech těchto zásilkách zápis, ve kterém zaznamená neprodleně po převzetí zásilky piva dne a hodinu převzetí jméno pivovaru, ze kterého se pivo přepravuje nebo jméno toho, kdo pivo vrací, množství a druh piva, počet, čísla a druh nádob nebo obalu, datum a číslo stvrzenky, na kterou byla zásilka vypravena, jakož i částku daně z piva, připadající na pivo z jiného pivovaru přepravené nebo do pivovaru vrácené. Jde-li o pivo do pivovaru vrácené, není toto pivo podrobeno opětnému zdanění pouze tehdy, bylo-li vráceno nejdéle do 60 dnů po jeho odbytu z pivovaru, a to v původních nádobách s množstvím a druhem piva původně v nich vydaného; pivo vrácené v sudech není podrobeno opětnému zdanění ani tehdy, schází-li v jednotlivých sudech z původního množství piva při sudech s obsahem do 1 hl nejvýše 25 % a při sudech s obsahem větším nejvýše 25 litrů. Zásilky vráceného piva, nevyhovující těmto podmínkám, nesmějí býti v tomto zápise uvedeny, musí však býti vyznačeny v zápise o výrobě (§ 6, odst. 4).

Koncem každého měsíce uzavře výrobce piva zápis konaný podle odstavce 1 a odečte množství piva a z něho vypadající daň od součtů příslušných sloupců přílohy k platebním stvrzenkám (§ 3).

Finanční úřad I. stolice může uložiti výrobci piva, aby každé jednotlivé převzetí ať již zdaněného cizího nebo vlastního vráceného piva hlásil ve stanovené lhůtě, nejdéle však během následujícího všedního dne písemně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu, při čemž výrobce piva jest povinen v případě, že jde o vrácené pivo, určené ke zničení, uschovati toto pivo v pivovaře aspoň 8 dnů k případnému úřednímu přezkoušení.

Pivo vyvážené do ciziny nepodléhá dani z piva za těchto podmínek: Pivo musí býti vyváženo přímo z výrobny. Výrobce musí podati před vypravením piva z výrobny místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu trojmo písemné ohlášení na tiskopise podle vzoru vydaného finančním úřadem. Toto ohlášení obsahuje tyto údaje: datum vývozu, jméno (firmu) výrobce, název obce, ve kterém jest výrobna, jméno a bydliště příjemce, způsob dopravy, počet, druh a velikost dopravních nádob (u sudů též čísla, u jiných obalů druh a značku) pro každý druh piva zvlášť, úhrnný počet litrů piva u každého druhu a konečně jméno celního úřadu, u kterého má zásilka do ciziny vystoupiti. Důchodkový kontrolní úřad všechna tři ohlášení potvrdí, jedno vrátí výrobci, druhé si ponechá a třetí zašle výstupnímu celnímu úřadu. Při zásilkách piva, dopravovaných po železnici, připojí výrobce potvrzené ohlášení k nákladnímu listu, při jiné dopravě vydá ohlášení tomu, kdo pivo k výstupnímu celnímu úřadu dopravuje. Dopravce jest povinen ohlášení na vývoz piva po dobu dopravy k výstupnímu celnímu úřadu při sobě chovati a dozorčím orgánům na požádání ukázati a u výstupního celního úřadu odevzdati. Výstupní celní úřad potvrdí na obou ohlášeních výstup zásilky podle skutečného stavu, vrátí jedno potvrzené ohlášení neprodleně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu a druhé si ponechá.

Za zásilku, o které nedojde důchodkovému kontrolnímu úřadu do 30 dnů ode dne jejího vypravení z výrobny vývozní ohlášení potvrzené výstupním celním úřadem, předepíše finanční úřad I. stolice výrobci daň, nebylo-li výrobcem věrohodně prokázáno, že zásilka vystoupila do ciziny. Rovněž předepíše finanční úřad I. stolice výrobci daň za schodek piva celním úřadem zjištěný, který vznikl za dopravy z výrobny k výstupnímu celnímu úřadu.

Předepsání daně odpadá:

Výrobce jest povinen v případech uvedených v odstavci 3 zapsati veškeré nastalé změny v příslušných zápisech o výrobě a odbytu piva a nebyla-li zásilka vrácena do výrobny, jest povinen zaplatiti také příslušnou daň z piva.

Ohlášení, které jsou povinny učiniti osoby uvedené v § 8 zákona finančnímu úřadu I. stolice, jest podati písemně trojmo u příslušného důchodkového kontrolního úřadu. Toto ohlášení obsahuje:

Důchodkový kontrolní úřad potvrdí toto ohlášení, jeden stejnopis vrátí straně, druhý zašle finančnímu úřadu I. stolice a třetí si ponechá.

Podniky již existující jsou povinny učiniti ohlášení podle odstavce 1 nejpozději do 4 neděl po dni účinnosti tohoto nařízení, nové podniky jsou povinny učiniti tak aspoň 14 dnů před zahájením provozu; pozdější změny proti původnímu ohlášení jest ohlásiti dříve než k těmto změnám dojde, případně ihned, jde-li o změny nepředvídané.

Výrobce piva jest povinen konati tyto zápisy:

Koncem každého měsíce uzavře výrobce zápis o výrobě a zápis o odbytu takto: v zápise o výrobě vykáže množství použitých surovin a množství mladinky z nich vyrobené podle druhu, množství piva podle druhu stočeného do dopravních nádob, dále množství piva vráceného neb z jiného pivovaru převzatého; v zápise o odbytu vykáže pak množství a druh piva zdaněného a množství a druh piva vyvezeného do ciziny.

Podnikatelé obchodních skladů piva jsou povinni konati denně zápisy o příjmu a vydání piva, a to o množství a druhu piva, které ten který den a od koho přijali a komu vydali, a vydávati odběratelům piva stvrzenky podle dalších ustanovení tohoto paragrafu. V zápise o příjmu musí býti vykázány kromě zásilek piva převzatých od výrobce též zásilky piva převzaté odjinud a také ty, které byly do obchodního skladu vráceny.

Finanční úřad I. stolice může naříditi, aby výrobce piva a podnikatel obchodního skladu piva konal zápisy o výrobě (příjmu) a odbytu (vydání) podle vzoru finančním úřadem vydaného.

Výrobce piva nebo podnikatel obchodního skladu piva jest povinen vésti rejstřík o odbytu zdaněného piva. Rejstřík tento obsahuje stvrzenky a juxty stejného znění. Každý zdaněný odbyt piva pro jednotlivého odběratele musí býti doložen stvrzenkou, kdežto juxta zůstane v rejstříku. Jako rejstříku smí býti používáno buď úředního tiskopisu vydávaného podle připojeného vzoru finančním úřadem za náhradu hotových výloh, nebo se schválením ministerstva financí i tiskopisu jinak upraveného. Rejstřík musí býti označen na titulním listě jménem výrobce nebo podnikatele skladu piva, názvem obce, ve které jest výrobní podnik nebo sklad piva, běžným číslováním a opatřen podpisem a razítkem dozorčího úřadu.

Stvrzenka i juxta rejstříku musí obsahovati jméno (firmu) výrobce nebo jméno podnikatele obchodního skladu piva, název obce, ve které jest výrobní podnik nebo sklad piva, jméno a adresu odběratele, místo určení, den odbytu piva, počet, druh, velikost a čísla nádob, případně obalů u piva v lahvích, množství (v litrech) a druh piva v jednotlivých nádobách a úhrnné množství (v litrech) každého druhu piva zvlášť. Stvrzenky a juxty musí býti pro každý rok postupně číslovány; u pivovarů s ročním výstavem přes 50.000 hl piva lze stvrzenky a juxty postupně číslovati pro každý měsíc zvlášť. Finanční úřad I. stolice může naříditi, aby stvrzenky i juxty byly opatřeny razítkem dozorčího úřadu nebo perforační značkou.

Při rozvážení piva v lahvích z výrobny piva nebo z obchodního skladu piva, kde nejsou jednotlivé objednávky předem známy, vydá se stvrzenka podle předcházejících ustanovení na množství piva vydaného z výrobny nebo skladu rozvažeči piva, který vystavuje stvrzenky jednotlivým odběratelům z rejstříku pro rozvažeče piva. Tento rejstřík musí obsahovati kromě údajů obsažených v odstavci 8 a 9 jak na stvrzence tak na juxtě ještě jméno rozvažeče a číslo stvrzenky, na které mu bylo pivo z výrobny nebo ze skladu piva vydáno.

Také ten, kdo po živnostensku pivo prodává, jest povinen vydati stvrzenku podle ustanovení odstavce 8 a 9 při odbytu piva na jiného živnostenského prodavače piva.

Finanční úřad I. stolice může jednotlivým výrobcům piva nebo podnikatelům obchodních skladů piva naříditi, aby předepsané stvrzenky určené pro odběratele připevňovali určitým způsobem buď přímo na nádoby, případně na obaly, v nichž se pivo dopravuje, a aby za tím účelem na každou takovou nádobu s pivem vydávali stvrzenku zvlášť, nebo aby tyto stvrzenky připevňovali na průvodní listiny, účty a jiné doklady zásilky se týkající.

Výrobce piva jest povinen uschovávati rejstříky a zápisy uvedené v tomto paragrafu po dobu pěti let, podnikatel obchodního skladu piva po dobu dvou roků.

Osoby uvedené v § 8, odst. 1 zákona jsou povinny vydati stvrzenku podle odstavce 8 a 9 tohoto paragrafu tomu, kdo pivo přímo z výrobny piva nebo obchodního skladu piva odebírá, případně tomu, kdo pivo odběrateli dopravuje. Dopravce je povinen stvrzenku po dobu dopravy piva k odběrateli při sobě chovati, dozorčím orgánům ji na požádání ukázati nebo na potvrzení vydati. Současně se zásilkou piva odevzdá dopravce stvrzenku nebo vydané potvrzení o úředním odebrání stvrzenky příjemci (odběrateli piva).

Odběratel piva jest povinen stvrzenku (vydané potvrzení) uschovati po dobu 6 měsíců a dozorčím orgánům ji na požádání předložiti nebo na potvrzení vydati.

Finanční úřad I. stolice může na odůvodněnou žádost výrobce piva nebo podnikatele obchodního skladu piva povoliti odchylky v úpravě zápisů uvedených v odstavci 4 a 6, pokud nejsou na závadu řádné kontroly daně z piva.

Finanční úřad I. stolice může výrobce piva zprostiti od vedení zápisů o výrobě a odbytu piva (odstavec 4), případně podnikatele obchodního skladu piva od vedení zápisu o příjmu a vydání piva (odstavec 6), jsou-li žádané údaje patrny z jejich obchodních knih nebo z jiných jejich zápisů.

Úřední dozor vykonávají finanční úřady podle své působnosti a příslušnosti.

Výrobce piva jest povinen opatřiti a na požádání poskytnouti finančním orgánům vhodné pomůcky ke zjištění stupňovitosti mladinky a piva (úředně cejchovaný cukroměr, redukční tabulky, nořítko atd.).

Nelze-li v pivovarech zjišťovati zásoby piva proto, že výměra nádob (kvasných kádí, sudů atd.) není známa, může finanční úřad I. stolice uložiti výrobci piva, aby při výrobě piva používal výhradně jen nádob úředně cejchovaných, případně opatřil je takovým zařízením, které by umožnilo zjistiti množství piva v nádobách.

Zostřený úřední dozor nařídí finanční úřad I. stolice buď do odvolání nebo na dobu určitou, nejméně jednoměsíční.

Výrobce piva, který byl dán pod zostřený úřední dozor, jest povinen ohlásiti písemně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu:

Ohlášení podle odstavce 2 dlužno podati nejméně 24 hodin předem; nepředvídatelně nastalé odchylky nutno oznámiti nejpozději příštího všedního dne.

Výrobce piva jest kromě toho povinen konati zvláštní zápisy o okolnostech, uvedených v odstavci 2, č. 1 a 2, dále o tom, kdy a kolik piva toho kterého druhu a pro koho ze svého podniku vydal. Jednotlivé zápisy nutno provésti ihned, jakmile ta která okolnost nastala. Koncem každého měsíce uzavře výrobce zápisy a odevzdá je nejpozději do týdne příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.

Finanční úřad I. stolice může podle volného uvážení zmírniti předpisy o zostřeném úředním dozoru a podle potřeby předepsati výrobci, aby konal zápisy podle určitých vzorů nebo na úředních tiskopisech.

Stálý úřední dozor, který může býti nařízen na dobu časově omezenou nebo neurčitou, spočívá v tom, že se ve výrobně (§ 8 zákona) umístí jejímu rozsahu odpovídající počet orgánů finanční správy, aby střídavě vykonávali stálý dozor.

Byl-li nařízen stálý úřední dozor na náklad podnikatele, jest tento povinen hraditi veškeré osobní a věcné náklady, spojené s udržováním tohoto dozoru.

Dopravní podniky jsou povinny podávati k dožádání místně příslušného finančního úřadu I. stolice tomuto úřadu výkazy o zásilkách piva, které buď k dopravě přijaly nebo příjemci vydaly. Příslušnost finančního úřadu I. stolice se řídí podle místa podání nebo vydání zásilky.

Výkazy musí obsahovati jméno a bydliště odesilatele a příjemce zásilky piva, den, kdy zásilka byla k dopravě podána nebo příjemci vydána, dále druh a množství piva a způsob balení (sudy, bedny, koše, láhve a pod.).

Dále jsou dopravní podniky povinny dovoliti dozorčím orgánům, pověřeným prováděním úředního dozoru, aby v úředních hodinách nahlíželi do zápisů o zásilkách piva k dopravě převzatých nebo adresátovi vydaných.

Z částek, uvolněných podle § 19 zákona z výnosu daně z piva v letech 1934 až 1945, poskytnuty budou ministrem financí malým pivovarům s ročním výstavem do 10.000 hl příspěvky podpůrné nebo likvidační. Ročním výstavem piva rozumí se množství zdaněného piva vlastní výroby v tom kterém roce. Příspěvek podpůrný poskytuje se pivovarům, které jsou v provozu, příspěvek likvidační pivovarům, které provoz trvale zastavily.

Pivovarům, které byly v roce 1933 v provozu, bude přiznán v letech 1933 až 1944 za každý rok, ve kterém jejich výstav piva nepřesáhne 10.000 hl, podprůměrný příspěvek ve výši, která odpovídá počtu hektolitrů zdaněného piva vystaveného v tom kterém roce podle této stupnice:

Podprůměrný příspěvek přízná se tomu, kdo v roce, za který jest pro pivovar o příspěvek žádáno, vyráběl v tomto pivovaře po živnostensku pivo (§ 8 zákona). Provozuje-li žadatel v roce, v němž za podpůrný příspěvek žádal, dále výrobu piva v témže pivovaru, připíše se mu přiznaný příspěvek jako platba na daň z piva, jinak se přeúčtuje na jeho dlužné daně, případně se mu vrátí v hotovosti.

Pivovarům, které byly v roce 1932 v provozu a v době od 1. ledna 1933 do 31. prosince 1944 provoz trvale zastavily nebo zastaví a důvodnost zastavení provozu prokázaly, a jejichž výstav piva nepřesáhl 10.000 hl ani v roce 1932 ani v žádném a dalším roce do zastavení provozu, bude přiznán likvidační příspěvek jak za rok, v němž provoz trvale zastavily, tak i za další léta včetně roku 1944, a to v té výši, která odpovídá počtu hektolitrů zdaněného piva, vystaveného v roce 1932 podle této stupnice:

Z likvidačních příspěvků přiznaných pro ten který rok srazí se 25 %, které ministerstvo financí poukáže ministerstvu sociální péče, aby jich použilo ku podpoře zaměstnanců, kteří přišli trvalým zastavením provozu pivovaru o zaměstnání.

Likvidační příspěvek přizná se tomu, kdo byl vlastníkem pivovaru v době trvalého zastavení jeho provozu, případně jeho právnímu nástupci.

Likvidační příspěvek po srážce 25 %, které ministerstvo financí poukáže ministerstvu sociální péče, přeúčtuje se na dlužné daně nebo se vyplatí v hotovosti.

Z poskytnutí příspěvku podpůrného a likvidačního mohou býti vyloučeni podnikatelé pivovarů, kteří se dopustili v letech 1932 až 1944 přestupku zkrácení daně z piva; ministerstvu sociální péče bude však k účelu uvedenému v odstavci 5 poukázáno 25 % likvidačního příspěvku, který by byl jinak likvidujícímu pivovaru přiznán. Stejně bude tento podíl likvidačního příspěvku poukázán ministerstvu sociální péče i tehdy, když vlastník pivovaru nebo jeho právní nástupce o likvidační příspěvek ve stanovené lhůtě nezažádal.

Žádosti o přiznání příspěvku jak podpůrného tak likvidačního jest podati za uplynulý rok do konce ledna roku následujícího finančnímu úřadu I. stolice, příslušnému podle místa pivovaru, který je po přezkoušení s návrhem předloží ministerstvu financí k rozhodnutí. Pro žádosti za přiznání příspěvků za rok 1933 prodlužuje se tato lhůta do konce září 1934.

Od 1. září 1934 nesmí býti uváděno do volného oběhu pivo odpovídající mladince o méně než 9.5 st. sacharometrických, měřených při 14 st. R.

Nejmenší množství piva, které smí býti jednotlivému odběrateli najednou z pivovaru vydáno, musí činiti více než 10 litrů, leč by i na množství piva do 10 litrů byla vydána stvrzenka podle ustanovení § 6.

V každé místnosti, ve které se pivo po živnostensku čepuje nebo hostům podává, musí býti na nápadném místě zřetelně vyznačeny ceny piva podle jeho původu a druhu nebo podle jeho stupňovitosti. Na pípách nebo výčepních kohoutcích budiž způsobem pro kupujícího zřetelným vyznačen druh nebo stupňovitost piva, jež se právě čepuje.

Do množství piva, které bylo v době od 1. října 1930 do konce listopadu 1930 z výrobny prodáno nebo jakkoli odbyto nebo k vlastní spotřebě použito, nepočítá se pivo vyvezené v uvedené době do celní ciziny.

Žádosti pivovarů o slevu zvláštní výnosové daně z piva musí býti podány, pokud se tak již nestalo, ministerstvu financí nejpozději do konce září 1934 a musí býti opatřeny doklady, jimiž má býti prokázáno, že by existence pivovaru byla placením zvláštní výnosové daně ohrožena.