papírové peníze a zlaté i stříbrné oběžné mince cizích států (valuty);

směnky, šeky, poukázky, akreditivy a všechny jiné druhy výplat na cizinu, vklady na běžných účtech a vkladních knížkách nebo vkladních listech u zahraničních peněžních ústavů a firem ihned splatné i vázané výpovědní lhůtou nebo jiným obmezením, kupony, bony a podobné poukazy nebo závazky k výplatě zahraničních peněžních ústavů a firem, kapitálové účasti, jakož i všechny ostatní pohledávky proti cizině splatné i dosud nedospělé nebo vázané jakýmkoliv obmezením;

nezpracované zlato, stříbro a platina (slitky, pruty, zlomky a veškeré jiné druhy nezpracovaného kovu ve stavu ryzím nebo ve směsi), jakož i zlaté a stříbrné mince jiné než oběžné;

veškeré cenné papíry, které znějí na cizí měnu nebo jsou cizozemského původu, tj. pokladniční poukázky, zástavní listy, dílčí dlužní úpisy, akcie, požitkové listy, losy atd., bez ohledu na místo a způsob úschovy.

hodnoty uvedené v čl. 1, jichž úhrnná kursovní nebo tržní cena v den účinnosti vládního nařízení (XIII) č. 202/1934 Sb. z. a n. nepřesahuje 5.000 Kč;

pohledávky, které nutno hlásiti Národní bance Československé podle vyhlášky ministra financí (33) ze dne 15. prosince 1933, č. 235 Sb. z. a n., tj. všechny pohledávky československých věřitelů v Bulharsku, Estonsku, Jugoslávii, Maďarsku, Německu, Rakousku, Rumunsku, Řecku a ve státech Střední a Jižní Ameriky. Cenné papíry, z nichž uvedené země jsou dlužníky, podléhají však povinnosti soupisu a nabídky;

pohledávky československých věřitelů v Turecku; cenné papíry podléhají však soupisu a nabídce;

cizozemská platidla a pohledávky proti cizině, které jest nabyvatel již povinen ihned odváděti Národní bance Československé podle § 15, odst. 1 vládního nařízení ze dne 29. února 1924, č. 46 Sb. z. a n. (exportní valuta);

stříbrné mince měny československé.

Cizozemská platidla, zlato mincované i nezpracované, jakož i veškeré ihned splatné pohledávky proti cizině uvedené v čl. 1, bod 2 tohoto opatření jest odvésti bez zvláštního vyzvání nejpozději do 15. října 1934 Národní bance Československé způsobem stanoveným v čl. 6.

Odvodem zprošťuje se vlastník nebo držitel povinnosti soupisu odvedených hodnot. Děje-li se odvod prostřednictvím oprávněné „banky“ (§ 1 vl. nař. č. 46/1924 Sb. z. a n.), nemusí „banka“ oznamovati jméno strany Národní bance Československé; v příslušném tiskopise (seznam firem) označí „banka“ místo jména toliko „přímé zpeněžení.“

Papírové peníze a stříbrné oběžné mince cizích států, pokud znějí na americké dolary, anglické libry, holandské zlaté, švýcarské a francouzské franky, belgas (belgické franky), norské a švédské koruny, italské liry a polské zloté lze prodati u všech úřadoven Národní banky Československé, která je kupuje podle svých pravidel pro nákup valut.

Bankovky ostatních měn, pokud podléhají povinnosti soupisu a nabídky, kterých však Národní banka Československá ke koupi nepřijímá, jest vlastník nebo držitel povinen nabídnouti ku prodeji na burse prostřednictvím oprávněných „bank „.

Zlaté mince jest zpeněžiti u hlavního ústavu a filiálek Národní banky Československé podle platných pravidel. Nezpracované zlato, jakož i méně známé zlaté mince, jest zpeněžiti u hlavního ústavu Národní banky Československé nebo odvésti filiálkám Národní banky Československé, které zprostředkují odvod hlavnímu ústavu, jenž provede odpočet.

Ihned splatné pohledávky proti Anglii, Belgii, Dánsku, Egyptu, Francii, Holandsku, Itálii, Kanadě, Litvě, Norsku, Spojeným Státům Severoamerickým, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku jest odvésti buď přímo Národní bance Československé nebo prostřednictvím oprávněných „bank „. Při přímém odvodu podá strana Národní bance Československé zprávu, ke kterému dni a u kterého z jejích zahraničních dopisovatelů odváděnou částku poukazuje a zároveň oznámí, jak se jí má uhraditi hodnota v Kč. Jména zahraničních dopisovatelů, u kterých jest hodnoty odváděti, jsou uvedena v čl. 10 tohoto opatření.

Provádí-li se odvod prostřednictvím oprávněné „banky“, použije „banka“ tiskopisu „povinný odvod devis“.

Národní banka Československá vyúčtuje odvedené devisy kursem pražské bursy, přičemž budou platiti podmínky pro odvod devis podle vyhlášky Národní banky Československé ze dne 5. října 1931, uveřejněné v Úředním listě republiky Československé ze dne 6. října 1931.

Hodnoty uvedené v čl. 4, které z jakéhokoliv důvodu nemohly býti odvedeny způsobem předepsaným v čl. 6, jakož i veškeré jiné hodnoty podléhající povinnosti soupisu a nabídky, jest vlastník nebo držitel povinen sepsati a nabídnouti Národní bance Československé podle stavu ze dne 11. září 1934, a to nejpozději do 15. října 1934. Vlastník nebo držitel pohledávek proti cizině (čl. 1, bod 2), které jsou vázány výpovědní lhůtou, jest povinen ihned po vyhlášení tohoto opatření postarati se o jejich výpověď.

Soupis a nabídku vykonati jest na tiskopisech, které Národní banka Československá k tomu účelu vydala, a to odděleně pro každý druh hodnot, podle jednotlivých položek, s přesným vyplněním všech sloupců soupisového listu. Tiskopisy lze obdržeti u Národní banky Československé v Praze a jejích filiálek, jakož i u peněžních ústavů a firem oprávněných k obchodu s devisami. Tiskopis jest vyplniti ve třech vyhotoveních, u cenných papírů pak ve čtyřech vyhotoveních souhlasně a zřetelně, právoplatně podepsati na všech stejnopisech a zaslati devisovému oddělení Národní banky Československé. Připojí-li strana frankovanou obálku se zpáteční adresou, vrátí jí Národní banka Československá propis soupisového listu s potvrzením o podání soupisové přihlášky.

Při soupisu cenných papírů jest zejména přesně označiti způsob úschovy (vlastní úschova, úschova u banky, na depotních účtech znějících na jméno, anonymní depot na bony, úschova v bezpečnostních schránách).

Peněžní ústavy sepíší a nabídnou vlastní cenné papíry (nostro) stejným způsobem. Kromě toho vyhotoví a zašlou Národní bance Československé dva seznamy cenných papírů, podléhajících soupisu a nabídce, které chovají v úschově pro strany. První seznam bude se týkati úschov na depotních účtech znějících na jméno a bude obsahovati jméno a bydliště (sídlo) deponentů a množství a druh cenných papírů. Druhý seznam bude se týkati úschov anonymních (bony apod.) a bude obsahovati označení depot (číslo bonu, značka, heslo apod.) a množství a druh cenných papírů.

Národní banka Československá rozhodne do 90 dnů ode dne, kdy jí povinná nabídka došla, které z hodnot nabídnutých podle čl. 7 převezme.

Hodnoty, které Národní banka Československá převezme, odpočítá podle čl. 6 tohoto opatření. Stříbro a platinu odpočítá za cenu ryzího kovu podle záznamů na světovém trhu po srážce výloh.

Cenné papíry Národní banka Československá buď převezme a odpočte za denní kurs prodeje příslušných zahraničních burs, nebo uloží přihlašovateli, aby je ve lhůtě, kterou mu stanoví, prodal a výtěžek ihned odvedl v cizí měně Národní bance Československé podle platných předpisů. Lhůta ku prodeji cenných papírů nesmí být kratší 14 dnů a delší 60 dnů.

S hodnotami soupisem a nabídkou povinnými lze až do rozhodnutí Národní banky Československé podle čl. 8 o tom, přejímá-li nabízené hodnoty, nakládati jen s jejím svolením.

S hodnotami, o kterých Národní banka Československá ve stanovené lhůtě prohlásí, že je nepřejímá, bude lze volně nakládati v mezích platných devisových předpisů, prokáže-li se strana příslušným rozhodnutím Národní banky Československé.

Neobdržela-li strana ve lhůtě 90 dnů rozhodnutí, má právo předpokládati, že Národní banka Československá nabídnutých hodnot nepřevzala. Národní banka Československá vydá o tom straně na požádání písemné potvrzení.

Peněžní ústavy a jiné osoby, které přijaly do úschovy cenné papíry a ostatní hodnoty soupisem a nabídkou povinné, nesmějí prováděti příkazů k nakládání s těmito hodnotami bez svolení Národní banky Československé, popřípadě bez průkazu o tom, že Národní banka Československá hodnot nepřevzala.