Žádati o vydání úředního vysvědčení může knihovní vlastní nebo skutečný držitel nemovitosti nebo ten, kdo osvědčí právní zájem.

Žádost lze přednésti ústně nebo podati písemně a je třeba v ní uvésti:

Žádá-li se o vydání vysvědčení jen o části pozemku (§ 4 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n.), buďte připojeny údaje nutné ke zjištění, o kterou část pozemku skutečně jde, po případě, není-li dotčená část pozemku v přírodě trvale a jednoznačně ohraničena, buď přiložen geometrický (polohopisný) plán (§ 51 kat. zákona), anebo jde-li o část pozemků nepatrné hodnoty, aspoň zřetelný a jednoznačný náčrtek.

Byla-li žádost přednesena ústně, sepíše o ní obecní (obvodní) notář (městský notářský úřad) protokol.

Částku potřebnou na úhradu výloh (cestovného, diet) úředního orgánu a na obstarání pomůcek je třeba složiti při podání žádosti u úředního orgánu.

Je-li žádost vadná v tom, že nejsou v ní údaje uvedené v odstavcích 2 a 3, nebo že doklady žádané v odstavci 3 nejsou připojeny, nařídí úřední orgán jejich doplnění a dá žadateli přiměřenou lhůtu. Projde-li lhůta bezvýsledně, je podání považovati za neučiněné. Na tento následek buď podatel upozorněn. Přiměřeně to platí též o povinnosti složiti zálohu podle odstavce 5.

Úřední data uvedená v § 3 a způsob určení totožnosti pozemku (§ 4) zapíše úřední orgán do úředního vysvědčení podle připojeného vzorce I. U nemovitostí, které jsou zcela nebo z části osvobozeny od daně nebo jiných veřejných dávek, buď uvedeno, od kterých daní (s přirážkami) a jiných veřejných dávek jsou osvobozeny.

U nemovitostí podrobených dani činžovní buď uvedeno nájemné nebo nájemní hodnota tvořící základ činžovní daně za poslední berní rok po srážce odpočitatelných položek. Ustanovení § 3 o vyžadování úředních dat platí tu obdobně.

Vedle toho určí úřední orgán a do úředního vysvědčení zapíše hodnotu nemovitosti. Nemá-li býti určena podle zvláštních ustanovení jiná hodnota, určí úřední orgán hodnotu, kterou má nemovitost v době, kdy se úřední úkon koná. Pro toto určení hodnoty je rozhodná prodejní hodnota.

K tomuto určení použije úřední orgán vědomosti a zkušenosti vlastní a vědomosti a zkušenosti dvou spolehlivých a zkušených znalců místních poměrů, jež si k úkonu tomu přibere. Znalce místních poměrů k tomu účelu určí na své funkční období obecní zastupitelstvo. Je-li toho nezbytně potřeba, vykoná úřední orgán s přibranými znalci místních poměrů ohledání nemovitosti. Žadateli a osobám uvedeným v § 4 budiž dána možnost zúčastniti se jednání o odhadu, aby mohli uplatniti své připomínky. Žadatel a osoby uvedené v § 4 mohou odmítnouti přibrané znalce místních poměrů pro předpojatost. O tom, zda je odmítnutí důvodné, rozhoduje obecní (obvodní) notář (přednosta městského notářského úřadu).

Hodnota pozemků buď určena podle jednotek plošné míry, s přihlédnutím k jakostní třídě a k zvláštním okolnostem, zejména k těm, které jsou uvedeny v § 23 vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb. z. a n., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád). Podle toho pak buď určena úhrnná hodnota. Také při určení hodnoty jiných nemovitostí buď přihlíženo k ustanovení § 23 vl. nař. č. 100/1933 Sb. z. a n.

Na přání žadatele buď zapsáno ve sloupci pro poznámky, které prodeje z posledních let a za jakou cenu jednotkovou (odstavec 5) sloužily za podklad pro určení hodnoty.

Úřední vysvědčení buď opatřeno datem, podpisem obecního (obvodního) notáře (příslušného orgánu městského notářského úřadu), přivzatých znalců místních poměrů, jakož i úřední pečetí.

Opravného prostředku proti úřednímu vysvědčení není. Strana může však žádati za soudní odhad podle druhého oddílu tohoto nařízení.

Každý knihovní vlastník nebo skutečný držitel může dáti svůj nemovitý majetek odhadnouti soudně. Jiné osoby mohou tak učiniti jen, osvědčí-li právní zájem.

K tomuto odhadu je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je nemovitost.

Pokud není dále jinak stanoveno, platí o návrhu, aby byl vykonán odhad, a o dalším řízení předpisy zákona ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.

Výkonem odhadu pověří soud kancelářského úředníka, v důležitých případech veřejného notáře. Není-li to možné, může přednosta soudu naříditi, aby odhad vykonal soudce (auskultant).

O výběru znalců ze seznamu stálých přísežných znalců, o zásadách, kterých je dbáti při odhadu, a o řízení buď přiměřeně užito ustanovení odhadního řádu (§§ 11 až 36). Hodnota nemovitosti buď určena také se zřetelem na služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena, váznoucí na nemovitosti, není však třeba uváděti, jakou hodnotu mají tato břemena pro oprávněné osoby.

Soud, určiv odhadní hodnotu nemovitosti, doručí žadateli úřední vysvědčení podle připojeného vzorce II.

Vykonaný odhad není účinný proti osobě třetí, která k němu nebyla přibrána.

Toto nařízení nabude účinnosti prvým dnem měsíce následujícího po měsíci vyhlášení. Zároveň pozbude platnosti nařízení č. 42600/1914 I. M. (uh. m. spravedlnosti), o odhadu za účelem zjištění hodnoty nemovitostí a o vystavení úředního vysvědčení daňového a odhadního, a pokud jde o odhad nemovitosti, též nařízení č. 42.700/1914 I. M. (uh. m. spravedlnosti), o dobrovolném odhadě soudním.

Toto nařízení provedou ministři spravedlnosti a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.