Místo daně z obratu, kterou mají podle zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n. platiti drobní zemědělci (odstavec 2) v zemi Slovenské a Podkarpatskoruské za rok 1934 z dodávek a vlastní spotřeby zemědělských výkonů, souvisících s provozováním zemědělství, stanoví se paušál.

Paušál se vztahuje na ty zemědělce, kteří v roce 1934 hospodařili nejvýše na 100 katastrálních jitrech zemědělské půdy vlastní nebo pachtované a kteří do 30. června 1935 nepodali za rok 1934 řádné daňové přiznání (§ 17 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n.). Za zemědělskou půdu podle této vyhlášky se pokládají role a louky, bez rozdílu, zda se na nich v roce 1934 skutečně hospodařilo či zda ležely ladem; jiné pozemky, zejména pastviny, zahrady, lesy, vinice a rybníky se za zemědělskou půdu podle této vyhlášky nepokládají.

Základem pro výpočet paušálu jest průměrný čistý katastrální výtěžek obecní, který se zjistí pro každou politickou obec zvláště tím způsobem, že se podle součtu katastrálních výtěžků, s nimiž jsou jednotlivá role a louky v obci zapsány do pozemkového katastru, a podle celkové výměry všech rolí a luk v obci stanoví průměrný výtěžek, připadající na jedno katastrální jitro rolí a luk v obci․ Vypočítaný průměrný čistý katastrální výtěžek obecní zaokrouhlí se na číslo celé, a to tak, že zlomek, dosahující 0,5 a více, se zaokrouhlí na celé číslo nahoru, kdežto zlomek, nedosahující 0,5, se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Berní úřady, jimž přísluší vyměřování paušálu (odstavec 14), vypočítají průměrný čistý katastrální výtěžek obecní pro všechny politické obce svého správního obvodu a sdělí jeho výši pro dotyčnou obec spolu s hlavním obsahem této vyhlášky všem příslušným notářským úřadům, které jsou podle § 46, odst. 1 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n. povinny toto sdělení hned v obci obvyklým způsobem vyhlásiti.

Sazby paušálu, připadajícího při různém průměrném čistém katastrálním výtěžku obecním na jedno katastrální jitro zemědělské půdy, jsou udány v připojené tabulce, která jest součástí této vyhlášky. V těchto sazbách jest zahrnuta též případná přirážka k dani z obratu podle § 1 zák. č. 56/1932 Sb. z. a n. U zemědělců, kteří v roce 1934 hospodařili na pozemcích, ležících v katastrech různých politických obcí, stanoví se sazba paušálu pro pozemky, ležící v katastru každé obce, zvláště, a to podle průměrného čistého katastrálního výtěžku obecního té obce, v jejímž katastru dotyčné pozemky leží. Celkem vypočtený paušál se zaokrouhlí na celé koruny dolů; od vyměření paušálu se upouští v případech kde by nečinil celých 5 Kč.

V obcích, kde průměrný čistý katastrální výtěžek obecní neodpovídá skutečné jakosti půdy v roce 1934 (např. následkem provedení meliorace), jest berní úřad po dohodě s delegátem zemědělské rady z příslušného okresu (v zemi Podkarpatoruské po dohodě se zástupci hospodářských sdružení zemědělců z příslušného okresu) oprávněn stanoviti sazbu paušálu vyšší částkou než odpovídá průměrnému čistému katastrálnímu výtěžku obecnímu dotyčné obce; při tom nutno příhlížeti k sazbám paušálu v obcích s přibližně stejnou jakostí půdy v dotyčném nebo některém sousedním okrese. Jestliže nedojde k dohodě berní správy s delegátem zemědělské rady z příslušného okresu (resp. se zástupci hospodářských sdružení zemědělců z příslušného okresu), rozhodne o sazbě paušálu zemský finanční úřad po dohodě s příslušnou zemědělskou radou (v zemi Podkarpatoruské po dohodě se zemědělským referátem zemského úřadu v Užhorodě).

Jednotlivým zemědělcům, kteří byli živelní pohromou v roce 1934 prokazatelně značně poškozeni nebo kteří v roce 1934 hospodařili na zemědělské půdě, zpustošené dolováním tak, že ji nelze vůbec používati nebo ji lze používati jen jako pastviny, může berní úřad po dohodě s delegátem zemědělské rady z příslušného okresu (v zemi Podkarpatoruské po dohodě se zástupci hospodářských sdružení zemědělců z příslušného okresu) paušál přiměřeně snížiti, jestliže o to každý zvláště zažádá u příslušného berního úřadu do 15. srpna 1935; žádost za snížení paušálu z důvodu poškození živelní pohromou je prosta kolku. Jestliže nedojde k dohodě berní správy s delegátem zemědělské rady z příslušného okresu (resp. se zástupci hospodářských sdružení zemědělců z příslušného okresu), rozhodne o snížení paušálu zemský finanční úřad po dohodě s příslušnou zemědělskou radou (v zemi Podkarpatskoruské po dohodě se zemědělským referátem zemského úřadu v Užhorodě).

Zemědělci, kteří jsou povinni plniti ze svého hospodářství naturální výměnek, mají nárok na snížení celkem vypočteného paušálu o částku, odpovídající 1% dani z obratu z ceny naturálního výměnku. Pro výpočet této 1% daně z obratu stanoví se ceny předmětů, plněných jako naturální výměnek, těmito paušálními částkami: 1 q pšenice 145 Kč, 1 q žita 120 Kč, 1 q ječmene 125 Kč,1 q ovsa 100 Kč, 1 q brambor 20 Kč, 1 litr mléka 80 h, 1 kg másla 14 Kč, 1 vejce 30 h, 1 kg vepřového, hovězího nebo skopového masa 6 Kč, 1 husa nebo kachna 15 Kč, 1 kus drůbeže 4 Kč. Cenu jiných, než právě uvedených předmětů, plněných jako naturální výměnek, stanoví při vyměření paušálu berní úřad přihlížeje k průměrné ceně takového předmětu v dotyčné obci v roce 1934. Celková částka, o kterou může býti paušál podle tohoto ustanovení snížen, nesmí však přesahovati u jednoho výměnku jednu třetinu a u více výměnků jednu polovinu celkem vypočteného paušálu. K peněžním částkám, plněným jako výměnek, se při výpočtu částky, o kterou má býti paušál snížen, nepřihlíží.

Zemědělci, kteří v roce 1934 vyrobili a ve vlastním hospodářství spotřebovali víno, šťávy a jim podobné nápoje nebo ušlechtilé pálenky, mají dále nárok na snížení celkem vypočteného paušálu:

jestliže řádně prokáží, že z nich zaplatili v roce 1934 paušalovanou daň z obratu u vína, šťáv a jim podobných nápojů (podle vyhlášky ministra financí v dohodě s ministrem obchodu ze dne 31. prosince 1926, č. 259 Sb. z. a n.) nebo paušalovanou daň z obratu u ušlechtilých pálenek (podle vyhlášky ministra financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností ze dne 6. prosince 1930, č. 198 Sb. z. a n.). Paušální částky 50 Kč a 10 Kč jsou stanoveny v předpokladu, že vlastní spotřeba vína, šťav a jim podobných nápojů, zdaněných paušalovanou daní z obratu, činila nejméně 250 litrů; činila-li vlastní spotřeba méně než uvedená množství, má zemědělec nárok na snížení paušálu jen o poměrný díl částky 50 Kč nebo 10 Kč (např. při vlastní spotřebě 100 litrů vína na snížení paušálu o 20 Kč nebo při vlastní spotřebě 20 litrů nebo při vlastní spotřebě 20 litrů ušlechtilých pálenek na snížení paušálu o 4 Kč). Jestliže částka, o kterou má býti paušál podle tohoto ustanovení snížen, jest větší než paušál dotyčnému zemědělci vyměřený, přeúčtuje se mu rozdíl na jiné dlužné nebo splatné daně, a není-li jich, vrátí se mu hotově.

Paušálem jest kryta daň z obratu z dodávek a vlastní spotřeby zemědělských výrobků vlastní produkce dotyčného zemědělce (rostlinné i živočišné) i z jeho výkonů, souvisících s provozováním zemědělství (též z úplat za připouštění plemenných zvířat). Paušálem není však kryta daň z obratu:

Zemědělci v pohraničních obcích jsou povinni platiti paušál z veškeré zemědělské půdy, která leží na československém státním území, nehledíc na to, na kterém státním území jest jejich bydliště (sídlo) nebo hospodářské budovy, jakož i na to, kde zemědělské výrobky z těchto pozemků prodali nebo spotřebovali.

Tuzemští podnikatelé, kteří nakoupili zemědělské výrobky od zemědělců, jimž byla za rok 1934 vyměřena daň z obratu paušálem podle této vyhlášky, mají při vývozu těchto zemědělských výrobků v nezměněném stavu podle § 22, odst. 1 a 2 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n. nárok jen na vrácení částky ve výši 1/2 % z nákupní ceny zboží.

Zemědělci, kteří činí nárok na snížení paušálu podle odstavce 7 nebo 8 této vyhlášky, jsou povinni do 31. července 1935 oznámiti příslušnému bernímu úřadu údaje, nutné ke zjištění srážek podle těchto ustanovení (tj. množství předmětů, plněných jako naturální výměnek, anebo množství vína, šťáv a jim podobných nápojů nebo ušlechtilých pálenek, spotřebovaných ve vlastním hospodářství), a na vyzvání tyto údaje náležitě prokázati.

Paušál jsou zemědělci povinni zaplatiti nejdéle do 31. srpna 1935 vplatním lístkem poštovní spořitelny příslušnému bernímu úřadu, nečekajíce vyměření paušálu ani úředního vyzvání. Zemědělci, kteří v uvedené lhůte paušál buď vůbec nebo zcela nezaplatí a u nichž předpis paušálu, popříp. součet předpisu paušálu a předpisu pravidelné daně z obratu za rok 1934 přesahuje 200 Kč, jsou povinni zaplatiti vedle paušálu 5% zvýšení a úroky z prodlení z dlužného paušálu, rozvrženého stejnoměrně na všechna čtyři čtvrtletí roku 1934 (§ 20, odst. 4 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n.).

Paušál vyměřují příslušné berní úřady. Vyrozumění zemědělců o vyměření paušálu může se státi místo platebním rozkazem také hromadným vyměřovacím archem, v němž zemědělec vyrozumění o výši vyměřeného paušálu potvrdí vlastnoručním podpisem.

Do vyměření paušálu lze si stěžovati u příslušného berního úřadu do 30 dnů od doručení platebního rozkazu nebo od nahlédnutí do hromadného vyměřovacího archu. O stížnostech rozhodují s konečnou platností zemské finanční úřady (§ 21, odst. 2 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n.).

Paušál se vymáhá způsobem, stanoveným v § 23, odst. 1 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930 a 56/1932 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové, ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n. ze dne 23. prosince 1930, č. 189 Sb. z. a n. ze dne 17. listopadu 1932, č. 175 Sb. z. a n., pokud neodporují této vyhlášce.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem uveřejnění.