Úrokové sazby pro peněžní vklady, ukládané u peněžních ústavů a peněžních podniků, a pro zápůjčky (úvěry), poskytované těmito ústavy a podniky, upravují se v rozsahu a míře, jak se ustanovuje v této a třetí hlavě a v tabulkách 1. až 9. přílohy tohoto nařízení.

Sazby pro vklady (tab. 1. až 6.) jsou rozlišeny podle toho, kterého jest vklad druhu, dále ve kterém územním obvodu )odstavec 4)jest závod, ať hlavní či filiálka, u něhož jest vklad uložen, a ke které ze skupin peněžních ústavů (peněžních podniků)ú, vyznačených v záhlaví sloupců tabulek, tento závod náleží. Při posuzování, kterého jest vklad druhu, jest přihlédnouti jednak ke způsobu uložení (na vkladní neb spořitelní knížku a na vkladní list, v běžném účtě, na pokladniční poukázku), jednak - jak to jednotlivé položky tabulkách vyznačují - k tomu, je-li vklad bez výpovědi, či je-li a jakou výpovědní lhůtou vázán. Sazby, v tom kterém sloupci tabulek uvedené, vztahují se - pokud poznámky k tabulkám výslovně jinak neustanovují - na vklady uložené u všech ústavů (podniků) náležejících k nadepsané skupině.

Sazby pro zápůjčky (úvěry; tab. 7. až 9.) jsou rozlišeny podle toho, ke které skupině náleží peněžní ústav (peněžní podnik), jehož závod, ať hlavní či filiálka, zápůjčku poskytl, a pod který z druhů, vyznačených v jednotlivých položkách tabulek, zápůjčka spadá. Při posuzování, ke které skupině peněžní ústav (peněžní podnik) náleží, jest přihlédnouti k nadpisu tabulek a u tabulky 7. též k záhlaví sloupců; pokud jde o obchodní banky a peněžní podniky, jest dále - jak to poznámka 2. k tabulce 9. uvádí - přihlédnouti k tomu, ve kterém územním obvodu (odstavec 4) jest hlavní závod obchodní banky nebo peněžního podniku. Sazby, uvedené v tabulkách u jednotlivých položek, vztahují se - pokud poznámky k tabulkám výslovně jinak neustanovují - na všechny zápůjčky (úvěry) druhu v té které položce vyznačeného. Vykazuje-li zápůjčka (úvěr) znaky dvou nebo několika druhů, pro které jsou stanoveny rozličné sazby, platí sazba, stanovená pro druh, který v zápůjčce (úvěru) převládá; v pochybnosti, a nedojde-li k dohodě s dlužníkem, platí sazba nižší.

Územními obvody jest rozuměti jednak obvod zemí České a Moravskoslezské, jednak obvod zemí Slovenské a Podkarpatoruské.

"Peněžními ústavy" rozuměti jest v tomto nařízení a jeho příloze toliko peněžní ústavy druhů, uvedených v § 2 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., ve znění čl. XIV zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., a "peněžními podniky" podniky po rozumu čl. LII právě cit. zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.

Dále jest v tomto nařízení a jeho příloze rozuměti výrazem:

"Zemědělci" jest v příloze tohoto nařízení rozuměti fysické osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání; "zemědělskou půdou" pak pozemky s budovami přímo určenými k účelům zemědělské prvovýroby.

Každý závod, ať hlavní či filiálka, peněžního ústavu (peněžního podniku) obmezen jen při zúročení vkladu sazbami, stanovenými pro územní obvod (§ 1, odst. 4), a v němž jest, pro skupinu, ke které náleží, a pro druh vkladu, o který jde (§ 1, odst. 2), a při požadování úroku ze zápůjčky (úvěru) sazbami, stanovenými pro skupinu, ke které náleží, a pro druh zápůjčky (úvěru), o který jde (§ 1, odst. 3).

Denní peníze, tj. částky, které si opatřují peněžní ústavy (peněžní podniky) mezi sebou na dobu ne delší 8 dnů za účelem přechodné výpomoci pro okamžitou pokladní potřebu, jest pokládati za zápůjčku.

Jinak jest peněžitou částku, svěřenou peněžnímu ústavu (peněžnímu podniku), pokládati vždy za vklad, leč by podle povahy věci bylo nepochybno, že jde o zápůjčku (úvěr). Peněžitou částku však, svěřenou na vkladní (spořitelní) knížku, na vkladní list a na pokladniční poukázku, jest pokládati vždy za vklad.

V úrokových sazbách pro peněžní vklady (tab. 1. až 6.) jest vyjádřen celoroční úrok účtovaný pozadu v obdobích podle obchodních zvyklostí; u ústavů však, u kterých podle obchodních zvyklostí připisují se úroky jen ke konci roku, lze úrok poskytovati jako při úrokování pololetním.

Rovněž úrokové sazby pro peněžní zápůjčku (úvěry; tab. 7. až 9.) vyjadřují celoroční úrok. U dlouhodobých zápůjček (úvěrů) rozumějí se sazby při úrokování napřed; jinak o tom, jak lze úrok účtovati (napřed či pozadu) a ve kterých obdobích, platí obchodní zvyklosti. Za dlouhodobou zápůjčku (úvěr) jest pokládati každou zápůjčku (anuitní i jinou), byla-li uzavřena na dobu alespoň 10 let, anebo lze-li z hospodářského důvodu, pro který ji dlužník uzavřel, neb z jiných skutečností souditi, že jde o zápůjčku dlouhodobou; výjimka předčasné výpovědi nezbavuje dlouhodobou zápůjčku povahy dlouhodobosti.

Pokud není v § 6 výslovně jinak ustanoveno, zahrnují úrokové sazby pro vklady, stanovené v tabulkách 1. až 6., vše, co závod (hlavní, filiálka) peněžního ústavu (peněžního podniku) smí ze vkladu nejvýše poskytovati, nabízeti nebo slíbiti na úroku a vedlejším plnění.

Zúročiti vklad podle sazby, přípustné pro vklady vázané výpovědi, jest dovoleno jen, je-li na dotčeném vkladovém účtu u peněžního ústavu (peněžního podniku) poznamenáno a ve stvrzence o tomto vkladu (vkladní knížce, spořitelní knížce, vkladním listu, pokladniční poukázce) zřetelně vyznačeno, že a jakou výpovědní lhůtou jest vklad vázán. Výpověď vkladu, uloženého na takovou stvrzenku, jest platná jen, předloží-li se zároveň tato stvrzenka, a vkladu, uloženého v běžném účtě, jen, je-li písemná. Den, kdy výpověď byla dána a kdy výpovědní lhůta uplyne, jakož i částku, která byla vypověděna, jest poznamenati na vkladovém účtě, a jde-li o vklad, uložený na některou z uvedených stvrzenek, zároveň vyznačiti na této stvrzence; kromě toho u ústavů, které zaměstnávají alespoň jednu stálou úřednickou sílu, jest každou výpověď vkladu jakéhokoli druhu zapsati ve vázané, stránka po stránce očíslované knize, v níž jsou jednotlivé zápisy opatřovány pořadovými čísly. Byla-li výpověď dána, není peněžní ústav (peněžní podnik) povinen přijmouti její odvolání, ani není povinen, dokud výpovědní lhůta ještě neprošla, přijmouti novou výpověď téhož vkladu nebo téže jeho části; byla-li však taková nová výpověď přijata, ruší onu dřívější, dosud nedospělou výpověď. Výpověď vkladu na vkladní (spořitelní) knížku a na vkladní list nebo části takového vkladu platí za odvolanou, nebyla-li vypověděná částka do 8 dnů po uplynutí výpovědní lhůty vybrána, a byla-li vypověděná částka vybrána jen zčásti, platí za odvolanou co do nevybraného zbytku. Vypověděnou částku vkladu v běžném účtě, která nebyla po uplynutí výpovědní lhůty vybrána anebo znovu vázána výpovědní lhůtou, jest s účinností ode dne následujícího poté, kdy výpovědní lhůta uplynula, přeúčtovati na vklad bez výpovědi. Vklad na pokladniční poukázku nesmí býti poté, co výpovědní lhůta prošla, zúročen. Zásadně jest trvati na dodržení výpovědní lhůty a tudíž odepříti předčasnou výplatu vkladu nebo jeho části. Výplatě rovná se přeúčtování vkladové částky na vklad bez výpovědi nebo s výpovědí kratší než dosavadní. Vyplatí-li se přesto vkladová částka na požádání nebo ve lhůtě kratší než výpovědní, smí se tak státi jediné se srážkou 1 1/2 % z vybrané částky a za dobu, o kterou se vklad předčasně vyplácí. Ze zálohy (zápůjčky), poskytnuté snad na vklad vázaný výpovědí, nesmí býti požadován úrok nižší, než činí sazba, která jest stanovena pro tento vklad, zvýšená o 1 1/2 %.

Pod následky podle § 25, odst. 2 a § 29 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlých odstavců jakýmkoli způsobem, zejména převzetím srážek zákony předepsaných; vydáním vkladní knížky jiného vlastního závodu, který jest v územním obvodu s vyšší sazbou, pro takový vklad stanovenou; přesunutím vkladu v běžném účtě na jiný vlastní závod, který jest v územním obvodu s vyšší sazbou, v úmyslu poskytnouti vkladateli výhodnější zúročení tohoto vkladu; vyúčtováním vyšší částky vkladu než která byla ve skutečnosti složena; poskytováním úroku podle sazeb pro vklady s výpovědí, aniž jest šetřeno ustanovení odstavce 2; nedodržováním podmínek, za kterých jest podle § 6 přípustno vyšší zúročení vkladu účelového, nebo předstíráním, že jde o takový vklad, apod.

Poskytovati úrok ze vkladu podle sazby nižší jež přípustno; rovněž jsou přípustny úmluvy peněžních ústavů (peněžních podniků) o dodržování sazeb nižších, než které jsou pro vklady stanoveny.

Úrokové sazby pro vklady v běžném úctě (tab. 3. a 4.) smějí býti překročeny, a to jen v míře v odstavci 2 uvedené, toliko u vkladů účelových, tj. takových, které se ukládají proto, aby byla poskytnuta anebo že byla poskytnuta ze vkladové částky zápůjčka, předpokládajíc, že

Sazba úroku z takového vkladu smí se říditi sazbou úroku ze zápůjčky na jeho podkladě poskytnuté, nesmí však činiti více než sazba úroku z této zápůjčky, snížená o 1/4 %, přičemž rozhoduje skutečný číselný rozdíl obou sazeb. Je-li zápůjčka zúročena napřed, smí také účelový vklad býti zúročen napřed podle dotčené sazby.

Pokud není v odstavci 2 a § 8 výslovně jinak ustanoveno, zahrnují úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry), stanovené v tabulkách 7. až 9, vše, co závod (hlavní, filiálka) peněžního ústavu (peněžního podniku) smí ze zápůjčky na dlužníku, pokud se týká na uchazeči o úvěr, nejvýš požadovati, dáti si slíbiti nebo přijmouti od něho na úroku a vedlejším plnění.

Ústavy lidového peněžnictví smějí sazby, jimiž jsou při poskytování zápůjček (úvěrů) podle tabulky 7. obmezeny, překročiti až o 1/2 %, dokud jsou nuceny používati peněz vypůjčených od peněžních ústavů aspoň v míře 25 % vkladů, které jsou u nich podle jejich poslední, řádně sestavené bilance (celoroční, pololetní) uloženy.

Pod následky podle § 25, odst. 2 a § 29 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlých odstavců jakýmkoli způsobem, zejména tím, že pro zvýšení výnosu směnečných úvěrů stanoví se při obnovování směnek jiná než obvyklá období; že ve směnce, dlužním úpisu neb jiném dokladu o zápůjčce uvede se vyšší částka, než která byla ve skutečnosti zapůjčena; že se předstírají podmínky, za nichž jest podle odstavce 2 přípustno překročiti sazby pro zápůjčky stanovené, apod.

Bez újmy ustanovení § 5, odst. 2, poslední věty jest přípustno poskytovati zápůjčky (úvěry) podle sazby nižší; rovněž jsou přípustny úmluvy peněžních ústavů (peněžních podniků) o dodržování sazeb nižších, než které jsou pro zápůjčky (úvěry) stanoveny.

U dlouhodobých zápůjček (§ 4, odst. 2) ještě lze - kromě úroku a vedlejšího plnění podle sazby - požadovati poplatek nejvýš 1 % ze zápůjčkové částky. Tento poplatek smí však býti požadován pouze jednou provždy, a nebyl-li již při uzavření zápůjčky vymíněn, nesmí býti požadován dodatečně; rovněž nesmí býti požadován při změně v osobě dlužníka.

V sazbách, stanovených v tabulce 8:

V sazbách, stanovených v tabulce 9.:

V sazbách, stanovených pro zápůjčky (úvěry) vůbec (tab. 7. až 9.), zahrnuty nejsou: náhrada hotových výloh, náhrada za úschovu a správu jistot, dlužníkem daných, odměna inkasní a domicilační ani odměna za mimořádné výkony, jako za odhady při zápůjčkách (úvěrech) hypotečních, kauční hypotékou zajištěných nebo stavebních, za intervence spojené se zprostředkováním obchodů se zbožím a obchodů kompensačních, s devisovými opatřeními, dovozními nebo vývozními povoleními apod.; tyto náhrady a odměny smějí však býti požadovány jen za podmínek a v míře, jak ustanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, a pokud souvisí s provozováním živnosti zastavárenské, jen v rámci sazeb úředně schválených.

Smluvený úrok z prodlení smí býti vyšší až o 1/2 % než sazby pro zápůjčky (tab. 7. až 9.), ačli zákonný úrok z prodlení není vyšší.

Ustanovení této hlavy se dále nevztahují ani na vklady v cizí měně v běžném účtu, ani na úvěry eskontní a v běžném účtu v cizí měně; rovněž se nevztahují na úvěry poskytnuté v měně československé do ciziny.

Zakázáno však jest tato ustanovení obcházeti účtováním vkladů neb úvěrů v cizí měně anebo předstíráním, že jde o úvěr do ciziny.

Úrokové sazby, smluvené mezi jinými věřiteli a dlužníky než peněžními ústavy a peněžními podniky (§ 2, odst. 1), upravují se v rozsahu a míře, jak se ustanovuje v této a třetí hlavě a v tabulkách 10. až 14. přílohy tohoto nařízení.

Sazby pro vklady (uložené peníze; tab. 10. a 11.) jsou rozlišeny podle toho, kterého jest vklad druhu a - jak to poznámky k tabulkám uvádějí - ve kterém územním obvodu (§ 1, odst. 4) jest závod, ať hlavní či vedlejší, u něhož jest vklad uložen. Při posuzování, kterého jest vklad druhu, jest přihlédnouti jednak ke způsobu uložení (na členskou úspornou knížku; na jiný doklad), jednak - jak to jednotlivé položky v tabulkách vyznačují - k tomu, zdali vklad jest bez výpovědi neb na výpověď kratší tří měsíců, či zdali jest vázán výpovědní lhůtou tříměsíční nebo delší; pokud jde o vklady, uložené u nepeněžních podniků jinak než na členské úsporné knížky, jest dále - jak to položky v tabulce 11. vyznačují - přihlédnouti k tomu, kým byl vklad uložen.

Sazby pro zápůjčky (úvěry; tab. 12. až 14.) jsou rozlišeny podle skupin věřitelů, podrobně určených v §§ 18 až 21, a podle druhů zápůjček (úvěrů), vyznačených v položkách tabulek. Vykazuje-li zápůjčka (úvěr) znaky dvou nebo více druhů, pro které jsou stanoveny rozličné sazby, platí sazba, stanovená pro druh, který v zápůjčce (úvěru) převládá; v pochybnosti, a nedojde-li k dohodě s dlužníkem, platí sazba nižší.

Každý závod, ať hlavní či vedlejší, společenstva (družstva) nebo podniku, u kterého se ukládají peníze na úrok (tab. 10. a 11.), jest při zúročení těchto peněz obmezen sazbami, stanovenými pro územní obvod, v němž jest, a pro druh vkladu, o který jde (§ 12, odst. 2).

S odchylkou, uvedenou v poznámce 2. k tabulce 12., jest každý věřitel (tab. 12. až 14.), pokud se týká každý jeho závod, ať hlavní či vedlejší, obmezen při požadování úroku ze zápůjčky (úvěru) sazbami, stanovenými pro skupinu, k níž náleží, a pro druh zápůjčky (úvěru), o který jde (§ 12, odst. 3).

Úrokové sazby, v tabulkách 10. až 14. stanovené, vyjadřují celoroční úrok účtovaný pololetně.

U zápůjček dlouhodobých (§ 4, odst. 2) a u zápůjček směnečných rozumějí se tyto sazby při úrokování napřed. U všech jiných zápůjček rozumějí se tyto sazby při úrokování pozadu; toliko pro veřejnoprávní sociálně pojišťovací ústavy (§ 19) a pro soukromé pojišťovny (§ 20) platí o tom, jak tu lze úrok účtovati (napřed či pozadu) a ve kterých obdobích, obchodní zvyklosti.

Pokud není v dalších odstavcích 4 a 5 výslovně jinak ustanoveno, zahrnují úrokové sazby, stanovené v tabulkách 10. a 11. pro členské úsporné vklady u spotřebních nebo jiných neúvěrních společenstev (družstev; čl. XLII, odst. 1 zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.) a pro peníze uložené u nepeněžních podniků na úrok, vše, co závod takového společenstva (družstva) nebo podniku smí z takového vkladu nejvýše poskytovati, nabízeti nebo slíbiti na úroku a vedlejším plnění. Takovým vkladem není majetkový vklad společníků veřejné obchodní společnosti, společníků (komanditistů) komanditní společnosti, společníka tiché společnosti, závodní podíl člena výdělkového a hospodářského společenstva (družstva) a vůbec peníz splacený na základní kapitál (akciový, kmenový apod.) podniku.

Zúročiti vklad (uložený peníz; dále jen "vklad") podle sazby, přípustné pro vklady vázané výpovědí aspoň tříměsíční, jest dovoleno jen, je-li na dotčeném vkladovém účtě u společenstva (družstva), pokud se týká u podniku, poznamenáno a v dokladu tomto vkladu (členské knížce, členské úsporné knížce, zúčtovací knížce, kontrolní knížce apod.) zřetelně vyznačeno, že a jakou (tříměsíční nebo delší) výpovědní lhůtou jest vklad vázán. Výpověď jest platná jen, je-li písemná. Den, kdy výpověď byla dána, a částku, která byla vypověděna, jest poznamenati na vkladovém účtě a vyznačiti zřetelně na dokladu o vkladu; kromě toho, jde-li o jiný než členský úsporný vklad u spotřebního nebo jiného neúvěrního společenstva (družstva; odstavec 1), jest každou výpověď zapsati ve vázané, stránka po stránce očíslované knize, v níž jsou jednotlivé zápisy opatřovány pořadovými čísly. Byla-li výpověď dána, není podnik (společenstvo, družstvo) povinen přijmouti její odvolání, ani není povinen, dokud výpovědní lhůta ještě neprošla, přijmouti novou výpověď téhož vkladu nebo téže jeho části; byla-li však taková nová výpověď přijata, ruší onu dřívější nedospělou výpověď. Výpověď vkladu nebo jeho části platí za odvolanou, nebyla-li vypověděná částka do 8 dnů pop uplynutí výpovědní lhůty vybrána, a byla-li vypověděná částka vybrána jen zčásti, platí za odvolanou co do nevybraného zbytku. Zásadně jest trvati na dodržení výpovědní lhůty a tudíž odepříti předčasnou výplatu vkladu nebo jeho části; výplatě rovná se přeúčtování vkladové částky na vklad bez výpovědi nebo s výpovědí kratší než tříměsíční. Vyplatí-li se přesto vkladová částka na požádání nebo ve lhůtě kratší než tříměsíční, smí se tak státi jediné se srážkou 1 1/2 % z vybrané částky a za dobu, o kterou se vklad předčasně vyplácí. Ze zálohy (zápůjčky), snad poskytnuté na vklad s výpovědí aspoň tříměsíční, nesmí býti požadován úrok nižší, než činí sazba, která jest stanovena pro vklady uložené u dotčeného společenstva (družstva, podniku) s výpovědí aspoň tříměsíční, zvýšená o 1 1/2 %.

Peníz uložený dodavatelem podniku, společníkem nebo jiným podílníkem na základním kapitálu podniku anebo vlastním zaměstnancem podniku, smí býti zúročen podle sazeb, které jsou stanoveny v tabulce 11., pol. C a D, pokud se týká podle sazeb stanovených v pol. E a F téže tabulky, jen tehdy, je-li na jejich jméno i osobu vázán; pro peníz uložený akcionářem platí sazby, stanovené v tabulce 11., pol. C a D, jen tehdy, jde-li o společnost s akciemi na jméno a je-li akcionář zapsán v akciové knize.

Záleží-li peníz, uložený dodavatelem podniku, společníkem nebo jiným podílníkem na základním kapitálu podniku anebo vlastním zaměstnancem podniku, z částek nevyplacené ceny dodaného zboží, pokud se týká z částek nevyplacených dividend, tantiem, presenčních známek a podobných peněz z podniku plynoucích nebo z částek nevyplacených mezd a jiných služebních požitků, smějí za podmínek, uvedených v odstavci 3, sazby tamže stanovené překročeny býti až o 1/4 %.

Peníze zaměstnanců, které pocházejí výlučně z částek mzdy (služebních požitků), podle pracovní smlouvy povinně v podniku ponechaných, dále které jsou za trvání služebního poměru nevypověditelny a po jeho skončení se vrací a které také tvoří jistotu za škodu zaviněnou zaměstnancem v oboru jeho pracovních úkolů, jsou, předpokládajíc, že podnik vkladů od jiných osob nepřijímá, vyňaty z úrokové úpravy podle tohoto nařízení.

Pod následky podle § 25, odst. 2 a § 29 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlých odstavců jakýmkoli způsobem, zejména převzetím placení daně rentové a jiných zákonných srážek; přesunutím vkladu na jiný vlastní závod, který jest v územním obvodu s vyšší sazbou, v úmyslu poskytnouti vkladateli výhodnější zúročení tohoto vkladu; zúročením vkladu jako by šlo o zápůjčku; vyúčtováním vyšší částky vkladu, než která byla ve skutečnosti složena; poskytováním úroku podle sazby pro vklady s výpovědí aspoň tříměsíční, aniž jest šetřeno ustanovení odstavce 2; předstíráním podmínek, za kterých jsou podle odstavce 5 vyňaty z úrokové úpravy v podniku uložené peníze zaměstnanců, apod.

Poskytovati úrok ze vkladu podle sazby nižší jest přípustno.

Pokud není v § 17 výslovně jinak ustanoveno, zahrnují úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry), stanovené v tabulkách 12. až 14., vše, co věřitel smí ze zápůjčky na dlužníku, pokud se týká na uchazeči o úvěr, nejvýše požadovati, dáti si slíbiti nebo přijmouti od něho na úroku a vedlejším plnění.

Pod následky podle § 25, odst. 2 a § 29 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlého odstavce jakýmkoli způsobem, zejména tím, že se předstírají podmínky, za kterých zápůjčka (úvěr) jest vyňata z úrokové úpravy podle tohoto nařízení, nebo že ve směnce, dlužním úpisu neb jiném dokladu o zápůjčce uvede se vyšší částka, než která byla ve skutečnosti zapůjčena, apod.

Bez újmy ustanovení § 15, odst. 2, poslední věty jest přípustno poskytovati zápůjčky (úvěry) podle sazby nižší.

U dlouhodobých zápůjček (§ 4, odst. 2) ještě lze - kromě úroku a vedlejšího plnění podle sazby - požadovati poplatek nejvýš 1 % ze zápůjčkové částky. Tento poplatek smí však býti požadován pouze jednou provždy, a nebyl-li již při uzavření zápůjčky vymíněn, nesmí býti požadován dodatečně; rovněž nesmí býti požadován při změně v osobě dlužníka.

V sazbách, stanovených v tabulce 13.

V sazbách, stanovených pro zápůjčky (úvěry) vůbec (tab. 12. až 14.), zahrnuty nejsou: náhrada hotových výloh, náhrada za úschovu a správu jistot dlužníkem daných, odměna inkasní a domicilační ani odměna za mimořádné výkony, jako za odhady při zápůjčkách (úvěrech) hypotečních, kauční hypotékou zajištěných nebo stavebních apod.; tyto náhrady a odměny smějí však býti požadovány jen za podmínek a v míře, jak ustanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, a pokud souvisejí s provozováním živnosti zastavárenské, jen v rámci sazeb úředně schválených.

Smluvený úrok z prodlení smí býti vyšší až o 1/2 % než úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry; tab. 12. až 14.), ačli zákonný úrok z prodlení není vyšší.

Úrokové sazby pro zápůjčky, stanovené v pol. B tabulky 14., platí i pro všechny jiné smluvně zúročitelné pohledávky peněžité z poskytnutého ú)věru (nedoplatek trhové ceny, úvěr vzešlý z dodávky zboží nebo z vykonaného díla apod.), vyjma úvěry emisí.

Úrokové sazby v této tabulce stanovené platí pro všechny věřitele, ať jednotlivce či společnosti a právnické osoby (fondy) vůbec, ačli není věřitelem:

Úprava úrokových sazeb podle ustanovení první a druhé hlavy týká se také vkladů uložených a zápůjček (úvěrů) poskytnutých před 1. lednem 1936. Úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry) nabudou účinnosti:

Ustanovení § 5, odst. 2, věty čtvrté a dalších a § 15, odst. 2, věty čtvrté a dalších platí také, byla-li výpověď tam dotčených vkladů dána před 1. lednem 1936 a teprve po tomto dni dospěje.

Byla-li před 1. lednem 1936 uzavřena zápůjčka anuitní, tj. taková, při níž jest platiti částku, která zahrnuje jak úrok, tak i splátku na jistinu, jest dlužník zavázán platiti nadále jen částku, která se rovná smluvené splátce na jistinu a úroku podle příslušné, nejvýše přípustné sazby, ačli smluvený úrok není nižší.

Je-li dlouhodobá hypoteční zápůjčka, uzavřená před 1. lednem 1936, jen z části zajištěna v zákonné jistotě [§§ 230 a 1374 obč. zák.; § 10, č. 2, písm. c) zákona ze dne 22. prosince 1922, č. 391 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení o poručenstvu a opatrovnictví], platí sazba, stanovená pro hypoteční zápůjčky takto zajištěné jen pro tuto část zápůjčky; pokud se strany nedohodnou na jiném, jest splátky na jistinu takové zápůjčky účtovati na tu její část, ze které jest platiti úrok vyšší.

Byla-li z dlouhodobé zápůjčky, poskytnuté peněžním ústavem (peněžním podnikem) před 1. květnem 1933 nebo jiným věřitelem před 1. červnem 1933, učiněna srážka vyšší než 1 % ze zápůjčkové částky, nelze se z důvodu úpravy poplatku podle § 8, odst. 1, pokud se týká podle § 17, odst. 1, domáhati vrácení částky, která byla nad uvedenou sazbu zaplacena.

Úmluvy, sjednané před 1. lednem 1936, pokud se s předpisy tohoto nařízení nesrovnávají, nejsou účinny po dobu platnosti tohoto nařízení; nabudou opět účinnosti, až toto nařízení pozbude platnosti.

Úmluvy, sjednané po 31. prosinci 1935, které příjemce vkladu nebo dlužníka zavazují po dobu, kdy toto nařízení platí, poskytovati na úroku a případném vedlejším plnění více, než jest podle tohoto nařízení přípustno, jsou neplatné.

Platná však jsou smluvní ustanovení, která příjemce vkladu nebo dlužníka zavazují pro dobu, až toto nařízení pozbude platnosti, poskytovati na úroku a případném vedlejším plnění více, než jest podle tohoto nařízení přípustno.

Zápůjčka (úvěr) pod úpravu úrokových sazeb spadající, která podle úmluvy, sjednané před 1. listopadem 1935, má býti postupně splácena, ať v pravidelných časových splátkách či jinak, nemůže býti věřitelem přes to, že mu přísluší právo ji vypověděti, vypověděna ke dni dřívějšímu než k 31. prosinci 1936, dokud jsou řádně placeny dohodnuté splátky na kapitál a náležité úroky s vedlejším plněním, jakož i dokud jsou řádně plněny i ostatní závazky, které dlužník se zřetelem na zápůjčku (úvěr) na sebe vzal; úroky s vedlejším plněním jsou náležité, činí-li tolik, kolik bylo dohodnuto, nejvýš ovšem tolik, kolik v době od 1. listopadu do 31. prosince 1935 připouští vládní vyhláška ze dne 12. dubna 1933, č. 59 Sb. z. a n., pokud se týká vládní nařízení ze dne 29. května 1933, č. 85 Sb. z. a n., a v době od 1. ledna 1936 toto nařízení.

Tato ochrana nepřísluší dlužníku, který - byť závazek řádně se svým majetkem hospodařiti na sebe nevzal - o udržení hodnoty částí svého majetku, jež řádné splnění závazků ze zápůjčky (úvěru) zajišťují nebo se zřetelem na něž byla zápůjčka (úvěr) poskytnuta, náležitě nepečuje, zejména opomine je pojistiti proti zkáze ohněm, anebo dokonce je poškozuje anebo jinak znehodnocuje, zcizuje, zatěžuje nebo zavléká anebo vůbec se svým majetkem nakládá tak povážlivým způsobem, že splnění závazků ze zápůjčky (úvěru) jest zřejmě ohrožováno.

Odpovědní orgánové peněžního ústavu, peněžního podniku i jiného ústavu nebo podniku, přijímajícího vklady nebo poskytujícího zápůjčky, jehož hospodaření jest ztrátovým, a to nikoli jen přechodně, jsou oprávněni, a přikáže-li to příslušný ministr (odstavec 5), povinni vypověděti ve lhůtě jednoho měsíce a dohodou změniti ta ustanoven jednotlivých (zvláštních) dosud nevypověditelných smluv, v příkazu, byl-li dán, buď jednotlivě nebo druhově určených, jež trvale zajišťují služební požitky aneb odpočivné nebo jiné zaopatřovací platy, jdoucí na vrub provozovacího účtu ústavu (podniku), které neodpovídají hospodářské nosnosti ústavu (podniku); ostatní ustanovení služebních smluv jsou při tom nedotčena. Dojde-li k výpovědi a k jednání o snížení uvedených požitků a platů na příkaz, jest při tom dbáti směrnic příkazem daných.

Ustanovení odstavce 1 lze za podmínek tamže uvedených užíti i u jiných služebních smluv, které zajišťují služební požitky vyšší než 48.000 Kč ročně aneb odpočivné nebo jiné zaopatřovací platy, jdoucí na vrub provozovacího účtu ústavu (podniku), vyšší než 30.000 Kč ročně. Při určování, zdali tyto požitky a platy převyšují uvedené částky, jest přihlédnouti netoliko k částkám skutečně vypláceným, nýbrž i k daním, sociálním příspěvkům a jiným dávkám je postihujícím, jichž placení převzal ústav (podnik).

Před vydáním příkazu (odstavec 1) jest slyšeti odpovědné orgány ústavu (podniku); dále, podléhá-li ústav (podnik) dozoru revisního orgánu, jest příkaz vydati až po slyšení tohoto orgánu.

Nedojde-li mezi ústavem (podnikem) a zaměstnancem, o jehož služební smlouvu jde, ve výpovědní lhůtě k dohodě o snížení služebních požitků (odpočivných a jiných zaopatřovacích platů), jest vznésti věc na rozhodčí soud, o němž platí obdobně ustanovení § 17b), odst. 4 až 13 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n., ve znění čl. XXVII zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.

Příslušným ministrem po rozumu odstavce 1 jest v příčině akciových bank, peněžních společností s ručením obmezeným a peněžních podniků ministr financí; v příčině zemědělských společenstev (družstev) úvěrních (kampeliček, raiffeisenek, rolnických vzájemných pokladnic) a jejich svazů ministr zemědělství; v příčině úvěrních společenstev (družstev) a jejich svazů, pokud tato společenstva (družstva) a svazy podléhají dozoru ministerstva průmyslu, obchodu a živností, jakož i v příčině nepeněžních podniků, které přijímají peníze na rok (§ 18), ministr průmyslu, obchodu a živností, a v příčině všech ostatních ústavů a podniků v odstavci 1 naznačených ministr vnitra.

Ustanovení předešlých odstavců nevztahují se na veřejnoprávní sociálně pojišťovací ústavy (§ 19).

Kdo

bude potrestán, nejde-li o čin trestný soudně, okresním úřadem pro přestupek pokutou do 50.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců, jakož i, byl-li tento přestupek spáchán při provozování živnosti, ztrátou živnostenského oprávnění. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) do šesti měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců.

Trestní odpovědnost stíhá pachatele, spolupachatele, návodce a pomahače; v případech však, uvedených v odstavci 1, písm. b) a c), dlužník není trestně odpovědný, byť byl spolupachatelem, návodcem nebo pomahačem. Členové správních a dozorčích orgánů ústavu (podniku) a jeho vedoucí úředníci jsou nadto trestně odpovědni, jestliže zanedbáním povinné péče zavinili, že v ústavu (podniku) došlo ke spáchání přestupku v odstavci 1 uvedeného.

Nelze-li zjistiti osobu trestně odpovědnou, uloží se pokuta ústavu (podniku).

Potrestáním viníka není dotčeno zákonné právo správních úřadů k jinakému zakročení.

Přesunouti placení pokut, uložených podle předešlých odstavců, na ústav (podnik), v němž se pokutovaný viník přestupku dopustil, jest zakázáno. Úmluvy tomu odporující nejsou právně účinné.

Před rozhodnutím v trestních případech podle tohoto paragrafu může si okresní úřad vyžádati z moci úřední aneb na návrh některé strany posudek nebo zjištění rozhodných skutečností od Ústředního smírčího orgánu (zákon ze dne 2. března 1933, č. 44 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně, ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 261 Sb. z. a n., a ze dne 22. února 1935, č. 37 Sb. z. a n.; vládní nařízení ze dne 23. března 1933, č. 52 Sb. z. a n., kterým se stanoví podrobnější předpisy o Ústředním smírčím orgánu a Poradním sboru ve věcech peněžnictví, ve znění vládního nařízení ze dne 4. července 1935, č. 148 Sb. z. a n.).

Stejně, jak se v § 29, odst. 1 ustanovuje, trestají se i jinaká, než tamže uvedená jednání i opominutí proti ustanovením tohoto nařízení.

Ustanovení odstavců 2 až 6 téhož paragrafu platí obdobně i tu.

vládní vyhláška č. 59/1933 Sb. z. a n., ve znění vládní vyhlášky ze dne 28. dubna 1933, č. 70 Sb. z. a n., jakož i vládní nařízení č. 85/1933 Sb. z. a n., ruší se dnem 31. prosince 1935.

Po dobu platnosti tohoto nařízení pozbudou účinnosti s ním se nesrovnávající ustanovení zákona č. 44/1933 Sb. z. a n.

Ustanovení § 26 nabývají účinnosti dnem vyhlášení; ostatní ustanovení tohoto nařízení nabudou účinnosti 1. ledna 1936 s úchylkou, že opatření státní správy, jež tato ustanovení ke včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, lze podle nich učiniti ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Toto nařízení provede ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství, sociální péče a spravedlnosti.