69/1935 Sb. znění účinné od 19. 4. 1935 do 31. 12. 1949

Zákon

ze dne 9. dubna 1935

o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

Změna předpisů o úpravě finančního hospodaření svazků územní samosprávy

Zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1930, č. 169 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, se mění a doplňuje takto:

§ 1, odst. 1 doplňuje se tímto ustanovením:

„Pro léta 1936 a další stanoví se nejvýše přípustné sazby přirážek obecních 350 %, okresních 150 %. Obecní přirážky v sazbách nad 300 % smějí býti povoleny (§ 3) jen tehdy, vybírá-li obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky, pro které byla vládou vydána vzorná pravidla. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky a v jaké výši jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru.“

§ 1, odst. 2 a 3 budou zníti:

„(2) Přirážky k dani činžovní mohou býti v letech 1036 a dalších vybírány až do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské ............................ 80 %,

přirážky okresní ........................... 55 %,

přirážky obecní ............................ 125 %.

(3) Byly-li přirážky k dani činžovní na rok 1927 vybírány sazbou vyšší, mohou i v letech 1936 a dalších býti vybírány touto vyšší sazbou, nejvýše však 160 % u zemí, 110 % u okresů a 200 % u obcí.“

§ 1, odst. 5 bude zníti:

„(5) Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby ani nejvýše přípustnými sazbami přirážek podle odstavce 1, mohou býti vybírány další až 50% okresní (obecní) přirážky k úhradě potřeby na úroky a splátky za zápůjček, jež byly uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku, na podniky nebo na prospěšná zařízení mimořádné povahy a jen místního významu, pokud zúročení a umoření těchto zápůjček není uhrazeno z výnosu tohoto majetku, podniků a zařízení nebo zvláštními příspěvky zájemníků, usnese-li se na tom okresní (obecní) zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů nebo rozpočet, zůstalo-li jeho vyzvání dotčeného samosprávného svazku k zavedení této další přirážky bezvýsledným.“

Odstavce 6 a 7 v § 1 se vypouštějí.

Odstavec 8 v § 1 přečísluje se na odstavec 6, přičemž slova „odst. 5 až 7“ nahrazují se slovy „odstavce 5“.

Odstavce 9 a 10 v § 1 přečíslují se na odstavce 7 a 8, přičemž se v odstavci 8 citace „a 8“ nahrazuje citací „5 a 6“.

V § 3, odst. 1 budou věty druhá a třetí zníti:

„K vybírání nejvýše 200% přirážky obecní, 100% přirážky okresní a 50% přirážky zemské není třeba vyššího povolení․ Vyšší přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, ostatním obcím do 300 % okresní výbor, nad 300 % zemský výbor.“

V § 3, odst. 2 nahrazuje se citace „(§ 1, odst. 10)“ citací „(§ 1, odst. 8)“.

Odstavec 4 v § 3 bude zníti:

„(4) Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení okresních a obecních přirážek a schvalovati okresní a obecní rozpočty jsou povinny, nežádá-li okres (obec) za zemský příspěvek podle § 11, rozhodnouti nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. Žádosti okresů a obcí o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a o samostatných dávkách v obci již zavedených s uvedením sazeb, popřípadě, jde-li o přirážky nad š00 %, vyjádřením obce, zdali a z jakého důvodu nevybírá některých dávek a poplatků vůbec nebo nevybírá jich v sazbách nejvýše přípustných.“

10.

V § 6, odst. 1 nahrazuje se citace „§ 1, odst. 10“ citací „§ 1, odst. 8“ a v odstavci 3 citace „§ 1, odst. 1 až 3 a 9“ citací „§ 1, odst. 1 až 3 a 7“.

11.

V § 9, odst. 2 nahrazuje se citace „§ 1, odst. 10“ citací „§ 1, odst. 8“.

12.

K § 10 připojují se další odstavce tohoto znění:

„(6) Na úpravu dluhů okresů a obcí, uvedených v čl. III, § 2, pokud se týká v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské též k podpoře provedení vlastních úkolů okresů a obcí, zejména v oboru národního školství a veřejných komunikací, použije se prostředků ve výši 202 milionů Kč ročně, a to

35 % z přídělů podle odstavce 2, písm. d);

zbytek přidělí stát z výnosu daně důchodové, v prvé řadě z výnosu přechodné přirážky k ní podle zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1933, č. 246 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a dani z tantiem; zjistí-li ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, že se zlepšily podstatně pokladní příjmy svazků územní samosprávy z přirážek a státních přídělů, sníží vláda příděl z výnosu daně důchodové nejvýše o polovinu takto dosažených vyšších příjmů. V tomto případě doplní se prostředky pomocných fondů (čl. III, § 4) na výši potřebnou k plnění jejich úkolů z přídělů zemí podle odstavce 2 až do čtyř pětin těchto přídělů.

(7) Vláda může k návrhu ministerstva vnitra podanému v dohodě s ministerstvem financí ponechati do konce roku 1939 podíl podle odstavce 6, písm. a) nebo jeho část zemskému výboru k úhradě úroků a úmoru z dluhů okresů a obcí.“

13.

§ 11, odst. 2 bude zníti:

„(2) Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2 a 3 připadajících, pokud nejsou vyhrazeny k účelům uvedeným v § 10, odst. 6, poskytovaly příspěvky finančně slabým okresům a obcím, tj. takovým, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 1. Z těchto příspěvků uhradí zemský výbor v první řadě úrok a úmor z dluhů dotčeného územního svazku přímo věřitelskému ústavu. Zemský výbor může výjimečně povoliti zemský příspěvek i obci, která vybírá aspoň 300% přirážky, je-li tato výjimka odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčené obce. Z příspěvků jsou vyloučeny obce, které nevybírají vhodných a účelných dávek a poplatků ve smyslu § 1, odst. 1. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru, který rozhodne po slyšení obce.“

14.

Odstavec 4 v § 11 doplní se slovy: „po srážce podílu podle § 10, odst. 6, písm. a) - pokud nebyl ponechán zemskému výboru podle § 10, odst. 7 - a po srážce podílu podle § 10, odst. 6, poslední věty, písm. b)“; dosavadní odstavec 6 v témže paragrafu se vypouští a odstavce 7 a 8 se přečíslují na odstavce 6 a 7.

15.

K § 12, odst. 2 připojují se tyto věty:

„Toto vyúčtování počínajíc rokem 1936 přestává. Platby na nedoplatky a dodatečné předpisy (odpisy) na dotčené daně za léta 1921 až 1927 jsou počínajíc rokem 1936 k dobru (k tíži) státu.“

16.

V § 20, odst. 1 za písm. g) vsunou se tato nová ustanovení:

„h)	na investice prováděné v rámci produktivní péče o nezaměstnané;
i)	k vyrovnání anuit splatných za dobu před 1. lednem 1935“.

17.

§ 21, odst. 3 bude zníti:

„(3) Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty podle předchozích odstavců přestává dnem 31. prosince 1935. K úhradě nedobytných ošetřovacích útrat srazí si, počínajíc rokem 1936, každoročně pro zemský fond zemský výbor český 6,000.000 Kč a moravskoslezský 2,800.000 Kč z oné části přídělů podle § 10, odst. 2 a 3, která podle ustanovení § 11, odst. 2, 3 a 4 určena je k poskytování příspěvků obcím jejich obvodu. K témuž účelu nahradí každoročně státu z těchto přídělů zemský výbor slovenský částku 2,300.000 Kč a zemský výbor podkarpatoruský částku 450.000 Kč.“

18.

K § 21 připojuje se další odstavec tohoto znění:

„(4) Vysvědčení o majetkových poměrech ošetřovaného, popřípadě osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných, vydává politický úřad, nadřízený obci pobytu.“

19.

§ 23 bude zníti:

„Zákonné přirážky k daním výnosovým, které platí poplatníci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na náklady církevních škol, započítají se do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost zemských příspěvků obcím podle § 11. Způsob provedení určí ministr financí.“

Čl. II

Zvláštní ustanovení o dozoru nad hospodařením okresů a obcí (§ 1-2)

Čl. II § 1

(1)	Hospodářství obcí, jež jsou sídlem okresního úřadu nebo mají více než 3000 obyvatelů, podléhá přehlídce popřípadě revisi zemského výboru. Také hospodářství ostatních obcí může býti kdykoli podrobeno přehlídce (revisi)zemského výboru). Instrukce pro provádění přehlídek (revisí) vydají zemské výbory. Jinak platí o přehlídce (revisi) obecního hospodářství ustanovení § 18 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
(2)	Přehlídce (revisi) zemského výboru podléhá také hospodářství okresů.
(3)	Zemský (okresní) výbor jakožto úřad dohlédací jest oprávněn po slyšení okresu (obce) naříditi opatření k odstranění závad z hlediska účelného hospodaření.
(4)	Okresy a obce, které ve stanovené lhůtě neprovedou příkazů zemského (okresního) výboru, jsou vyloučeny do té doby, dokud příkazu nevyhoví, ze zemských příspěvků a mohou býti k návrhu zemského výboru vyloučeny ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra též ze státních přídělů.

Čl. II § 2

Námitka neplatnosti usnesení příslušného okresního (obecního) orgánu, zahrnujíc v to i orgán pověřený prozatímní správou okresu (obce), je vyloučena, jde-li o nároky z okresní (obecní) zápůjčky, o níž byl po vyhlášení tohoto zákona vydán dlužní úpis, řádně vyhotovený podle předpisů o listinách vydávaných jménem okresu (obce) a opatřený doložkou příslušného dohlédacího úřadu, že usnesení o zápůjčce a jejích podmínkách bylo schváleno, pokud se týká, že se mu dostalo schválení podle čl. III, § 11.

Čl. III

O úpravě některých dluhů svazků územní samosprávy

Kdo může žádati za úpravu dluhů (§ 1-12)

§ 1

(1)	Za úpravu dluhů ze zápůjček podle dalších ustanovení může žádati finančně slabý okres nebo obec. Za finančně slabé okresy a obce je pokládati takové, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena ani poskytnutím zemského příspěvku podle čl. I, č. 13 tohoto zákona.
(2)	Rovněž věřitelský ústav může žádati o úpravu dluhu ze zápůjčky, kterou poskytl finančně slabému svazku územní samosprávy (odstavec 1).
(3)	Dluhy měst, která jsou sídly zemských úřadů, jsou vyloučeny z této úpravy.

Dluhy, jež jsou předmětem úpravy

§ 2

(1)	Upraveny býti smějí toliko dluhy ze zápůjček, jež svazky územní samosprávy uzavřely před 1. lednem 1935, nikoli však dluhy ze zápůjček, jež byly před tímto dnem uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku, nebo na zbytná zařízení místního významu a na podniky a zařízení, jež je spravovati podle zásad soukromohospodářských.
(2)	Dluhy ze zápůjček, jež svazky územní samosprávy uzavřely po 1. lednu 1935, smějí býti upraveny toliko, byly-li tyto zápůjčky uzavřeny k vyrovnání dlužných anuit věřitelským ústavům do výše těchto anuit s příslušenstvím, předpokládajíc, že anuity byly splatné za dobu před 1. lednem 1935 a ze zápůjček vyhovujících i jinak ustanovení odstavce 1. O úpravu dluhu může tu žádati věřitelský ústav jen tehdy, přistoupil-li na vyrovnání takových anuit jich proměnou v zápůjčku.
(3)	Se schválením ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí mohou býti výjimečně upraveny dluhy i ze zápůjček, jež nevyhovují ustanovením odstavců 1 a 2, je-li úpravy těchto dluhů nezbytně potřebí k urovnání finančních poměrů okresu (obce), jakož i dluhy okresů a obcí, které sice nejsou finančně slabé po rozumu § 1, odst. 1, jichž finanční stav jest však krajně ohrožen následkem mimořádných místních hospodářských poměrů.

Finanční prostředky

§ 3

(1)

Finanční prostředky, uvedené v čl. I, č. 12, budou rozděleny mezi jednotlivé země v tomto poměru:

pro zemi Českou ....................... 120,000.000 Kč,

pro zemi Moravskoslezskou ............. 44,000.000 Kč,

pro zemi Slovenskou ................... 34,000.000 Kč,

pro zemi Podkarpatoruskou ............. 4,000.000 Kč.

(2)

Částek, určených pro zemi Slovenskou a pro zemi Podkarpatoruskou, smí býti v prvé řadě použito k úpravě dluhů z některých zápůjček finančně slabých okresů neb obcí. Pokud nebyly částky ty vyčerpány k tomuto účelu, rozhodne o způsobu dalšího jich použití k účelům, uvedeným v čl. I, č. 12, příslušný zemský výbor podle směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

(3)

Finanční prostředky shora uvedené jsou splatny koncem každého kalendářního čtvrtletí.

Zřízení zemských pomocných fondů

§ 4

(1)	Z prostředků uvedených v § 3 bude zřízen pro každou zemi pomocný fond jako samostatná právnická osoba, a to pro zemi Českou při Zemské bance v Praze, pro zemi Moravskoslezskou při Hypoteční a Zemědělské bance moravské v Brně, pro zemi Slovenskou při pobočce Zemské banky v Bratislavě a pro zemi Podkarpatoruskou při pobočce Zemské banky v Užhorodě, a dokud nebude zřízena, při zemském úřadě v Užhorodě.
(2)	Pomocné fondy jsou osvobozeny od daně rentové, a to jak placené přímo, tak srážené dlužníkem.
(3)	O hospodaření a jmění fondu bude sestaven každoročně závěrečný účet, který bude předložen ministerstvům financí a vnitra a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.
(4)	Pokladní a účetní předpisy pro pomocné fondy vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Správa fondů

§ 5

(1)

Pomocný fond každé země zastupuje a spravuje kuratorium, jehož členy jsou:

a)	v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské 8 členů zemského výboru, volených zemským výborem podle zásady poměrného zastoupení, v zemi Podkarpatoruské 4 členové zemského výboru, volení zemským výborem podle téže zásady;
b)	v zemi České, Slovenské a Podkarpatoruské generální ředitel Zemské banky v Praze, v zemi Moravskoslezské generální ředitel Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, popřípadě zástupce ředitelstvím banky zvolený, a kromě toho v zemi České a Moravskoslezské jeden stálý práv znalý ředitel dotčeného ústavu, kterého ustanoví generální ředitel, a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské další člen ustanovený generálním ředitelem Zemské banky v Praze z úřednictva tohoto ústavu;
c)	dva zástupci vlády a dva jejich náhradníci jmenovaní vládou k návrhu ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí z resortů těchto ministerstev.

(2)

K návrhu ministerstva vnitra, podanému v dohodě s ministerstvem financí, jmenuje vláda za členů kuratoria jeho předsedu a náměstka.

(3)

Funkční období kuratoria je šestileté. Dojde-li během tohoto období k volbě nového zemského výboru, zvolí tento výbor na zbytek funkčního období kuratoria nové členy, uvedené v odstavci 1, písm. a), čímž končí funkce členů dosavadních.

(4)

Úřad členů kuratoria je úřadem čestným.

(5)

K jednáním kuratoria buďtež podle potřeby zváni zástupci věřitelských ústavů, kteří budou jmenováni vládou k návrhu ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče; těmto zástupcům přísluší hlas poradní.

(6)

Podrobnosti o organisaci a jednání kuratoria stanoví vláda nařízením.

Řízení

§ 6

(1)	Řádné doložené žádosti o úpravu dluhu podávají okresy a obce i věřitelské ústavy zemskému výboru. O žádosti podané okresem neb obcí vyrozumí zemský výbor ihned věřitelský ústav.
(2)	Zemský výbor rozhodne, jsou-li pro úpravu dluhy dány podmínky podle ustanovení §§ 1 a 2, který dluh má býti upraven z prostředků pomocného fondu a do jaké výše má býti úpravou dluhu zmírněno dosavadní, rozpočtem nekryté dluhové břemeno dotčeného svazku územní samosprávy. Před rozhodnutím o žádosti podané věřitelským ústavem jest slyšeti svazek územní samosprávy, jehož dluh má býti upraven. Při svém rozhodování přihlédne zemský výbor k závažným hospodářským a sociálním poměrům dotčeného svazku územní samosprávy, jest však povinen dbáti, aby potřeba svazků územní samosprávy z tohoto zákona vyplývající byla v mezích prostředků pomocného fondu stejnoměrně uspokojena.
(3)	Rozhodl-li zemský výbor, že dluh má býti upraven, ač nejsou pro to dány podmínky podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, nahradí země fondu náklady mu vzešlé z provedení takového rozhodnutí. O tom rozhodne ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

§ 7

(1)	Zemský výbor zašle kuratoriu pomocného fondu potřebné jednací spisy a sdělí mu své rozhodnutí, že úprava dluhu má býti provedena, aby ji provedlo v rámci finančních prostředků podle § 3 po ruce jsoucích.
(2)	Zároveň zemský výbor vyrozumí o tomto svém rozhodnutí dotčený svazek územní samosprávy a věřitelský ústav. Ode dne, kdy toto vyrozumění bylo věřitelskému ústavu doručeno, nemůže býti zápůjčka s příslušenstvím zažalována ani vymáhána a zahájené spory a exekuce se z úřední moci nebo na návrh přeruší; tyto právní účinky pominou, sejde-li podle odstavce 3 z provedení rozhodnutí zemského výboru. Doba, po kterou plnění ze zápůjčky nemůže býti uplatňováno, nezapočítává se do lhůt promlčecích, ani do jiných lhůt, jichž zmeškání má po zákonu vzápětí právní újmu.
(3)	Zástupce vlády v kuratoriu [§ 5, odst. 1, písm. c)] má právo zastaviti do té doby, než o věci s konečnou platností rozhodne ministr vnitra v dohodě s ministrem financí, rozhodnutí zemského výboru o úpravě dluhu, bylo-li by v rozporu s ustanoveními tohoto zákona nebo s předpisy vydanými k jeho provedení; totéž právo mu přísluší proti usnesení kuratoria o způsobu úpravy dluhu.

Způsob úpravy dluhu

§ 8

(1)	Úprava dluhu může záležeti v tom, že pomocný fond buď převezme zúročení a umoření dluhu, nebo převezme dluh anebo dluh vyrovná; toto převzetí neb vyrovnání může se týkati celého dluhu nebo jeho části.
(2)	Kuratorium stanoví způsob a podmínky úpravy dluhu; před tím vyslechne věřitelský ústav.
(3)	Úprava dluhu stane se platnou doručením písemného vyrozumění kuratoria věřitelskému ústavu o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek bylo stanoveno ji provésti; souhlasu věřitelského ústavu k tomu potřebí není.
(4)	Převzal-li fond dluh nebo jeho zúročení a umoření, úročí a umořuje jej za podmínek sjednaných s věřitelským ústavem, pokud se týká za podmínek stanovených kuratoriem po slyšení tohoto ústavu; nepřistoupí-li věřitelský ústav na podmínky pro dlužníka příznivější nebo nejsou-li pro dlužníka příznivějšími podmínky dosavadní, stanoví se úrok 5 % a umořovací lhůta nejméně 20 a nejvýše 40 let.
(5)	Vyrovnání dluhu v hotovosti jest přípustno toliko u dluhů menších a zpravidla jen, povolí-li věřitelský ústav podstatnou slevu dluhu.
(6)	Jinak dluh jest vyrovnati odevzdáním dílčích dlužních úpisů (odstavce 7 až 10) věřitelskému ústavu, jichž jmenovitá hodnota rovná se dlužnému penízi; takové vyrovnání dluhu má účinek jeho řádného zaplacení. Vyrovnání dluhu odevzdáním dlužních úpisů může býti vázáno podmínkou, že věřitelský ústav nesmí s těmito dlužními úpisy po určitou dobu bez souhlasu kuratoria volně nakládati.
(7)	Dlužní úpisy, jichž lze použíti podle odstavce 6 k vyrovnání dluhu, vydá pomocný fond nebo zemský peněžní ústav v kuratoriu tohoto fondu zastoupený. Tyto dlužní úpisy úrokují se nejvýše 5 % a umoří nejdéle ve 40 letech; umořiti je lze nejen slosováním, nýbrž i jejich nákupem na volném trhu za běžnou cenu pod jmenovitou hodnotou. Uvedené dlužní úpisy smějí býti vydány jen, pokud jejich zúrokování a umořování jest náležitě zajištěno v rámci prostředků pomocnému fondu určených (čl. I, č. 12 a čl. III, §§ 3 a 9).
(8)	Za správné zúročení a umoření dlužních úpisů podle předešlého odstavce vydaných ručí podpůrně stát; smí jich býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovní spořitelny, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k ukládání peněz poručenců a opatrovanců, jakož i peněz depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli před jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.
(9)	Tyto dlužní úpisy jsou osvobozeny od poplatků a jejich úroky i od poplatků i od daně rentové.
(10)	Věřitelské ústavy smějí dlužní úpisy, jichž nabyly podle odstavce 6, bilancovati v hodnotě jmenovité.

§ 9

(1)	Jestliže pomocný fond provedl úpravu dluhu, má proti dotčenému svazku územní samosprávy nárok, aby fondu přispěl k úhradě platů, při úpravě dluhu jím plněných. Výši těchto příspěvků stanoví kuratorium fondu dohodou se svazkem územní samosprávy nebo po jeho slyšení se zřetelem na hospodářskou únosnost tohoto svazku, jak se tato jeví z rozhodnutí zemského výboru (§ 6, odst. 2, věta první); tato dohoda nevyžaduje schválení dohlédacím úřadem. Zástavní a jinaká práva, zajišťující splnění původního dluhu, s výjimkou práv z osobních závazků, zajišťují, pokud se jich fond nevzdá, i splnění uvedeného závazku k příspěvkům.
(2)	Kuratorium podá zemskému výboru zprávu o provedení úpravy dluhu (§ 8) a o tom, zdali a v jaké výši stanovilo příspěvek podle odstavce 1.
(3)	Zlepší-li se časem podstatně hospodářská únosnost svazku územní samosprávy, jehož dluh byl podle předešlých ustanovení upraven jest zemský výbor povinen, zejména žádá-li to ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, uložiti tomuto svazku, aby po dobu zlepšené hospodářské únosnosti přispíval fondu k úhradě platů, jež fond ještě postihují v důsledku provedení úpravy dluhu; při tom jest přihlédnouti k příspěvkům podle odstavce 1, byly-li stanoveny.
(4)	Nezaplatí-li svazek územní samosprávy pomocnému fondu příspěvků podle odstavců 1 nebo 3, jest fond oprávněn požádati příslušný finanční úřad II. stolice, aby mu z výnosu přirážek a z přídělu přikázal potřebnou úhradu; tento úřad jest povinen tomu vyhověti.

Náklady správy pomocného fondu

§ 10

Režijní výlohy pomocného fondu spojené s úpravou okresních a obecních dluhů podle tohoto zákona hradí se z prostředků určených na úpravu okresních a obecních dluhů podle § 3 částkou, která bude stanovena kuratoriem fondu a schválena ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Ustanovení o uzavírání dalších samosprávných zápůjček

§ 11

(1)

Okresy a obce, jichž dluhy byly upraveny podle ustanovení tohoto zákona, smějí uzavírati nové zápůjčky jediné tehdy, je-li zemským výborem bezpečně zjištěno, že k úhradě veškeré řádné potřeby dotčeného svazku územní samosprávy, včetně úrokování a umořování nové zápůjčky, stačí jeho vlastní prostředky v mezích nejvýše přípustných sazeb přirážkových (§ 1, odst. 1 zák. č. 77/1927 Sb. z. a n., ve znění čl. I, č. 1 tohoto zákona), nebo jde-li o zápůjčku na výnosové investice aneb o zápůjčku, za jejíž zúročení a umořování se zaručil vyšší svazek územní samosprávy. Toto obmezení neplatí o zápůjčkách na investice poskytnutých okresům a obcím z rozpočtových prostředků určených podle finančního zákona na péči o nezaměstnané.

(2)

Pokud stačí prostředky uvedené v § 3, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí k návrhu zemského výboru zcela výjimečně povoliti, aby okresy a obce, jejichž dluhy byly upraveny podle ustanovení tohoto zákona, směly uzavříti novou zápůjčku, i když nejsou splněny předpoklady odstavce 1, a rozhodnouti, aby pomocný fond úplně nebo částečně převzal zúročení a umoření dluhu, jde-li o stavby budov, sloužících k veřejným účelům kulturním nebo zdravotním, jež mají býti provedeny k příkazu nadřízených úřadů, neb o stavby budov, sloužících k umístění státních úřadů, neb o investice prováděné v rámci produktivní péče o nezaměstnané aneb o náhlá nepředvídaná opatření, která naprosto nemohou býti odložena, jako při živelních pohromách apod.

Předpisy poplatkové

§ 12

K provedení tohoto článku potřebná podání s přílohami, úřední úkony, právní jednání a listiny nepodléhají kolkům a poplatkům. Toto ustanovení nevztahuje se na nové zápůjčky uvedené v § 11.

Čl. IV

Vymáhá-li věřitelský ústav během roku 1935 na okresu (obci) své nároky ze zápůjčky a je-li zřejmo, že vymáhání nemůže míti úspěchu pro stísněný finanční stav dotčeného svazku územní samosprávy, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí po slyšení zemského výboru vyzvati věřitelský ústav, aby od vymáhání upustil. Doručení tohoto vyzvání věřitelskému ústavu má stejné právní účinky jako vyrozumění zemského výboru podle čl. III, § 7, odst. 2 s úchylkou, že právní účinky tu pominou dnem 31. prosince 1935, neobmezí-li je vyzvání na dobu kratší. I ta doba, po kterou plnění ze zápůjčky nemůže býti uplatňováno, nezapočítává se do lhůt promlčecích, ani do jiných lhůt, jichž zmeškání má po zákonu vzápětí právní újmu.

Čl. V

Změna zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.

Zákon č. 329/1921 Sb. z. a n. se mění takto:

Ustanovení § 23, odst. 1, č. 3 bude zníti:

„3.

O stanovení všeobecných podmínek pro pronájem (propachtování) obecního majetku nemovitého, zejména též o výši nájemného (pachtovného), je-li v těchto podmínkách trvání pronájmu (pachtu) omezeno nejvýše na 6 let a pro pronájem (propachtování) předepsána cesta veřejné dražby nebo veřejně vyhlášeného řízení ofertního.“

§ 28, odst. 6 bude zníti:

„(6) Pokud pravidla v obci usnesená odpovídají těmto vzorným pravidlům, povoluje vybírání poplatků a schvaluje pravidla vyšší dohlédací úřad; jestliže se od nich odchylují nebo přesahují míru označenou jako nejvýše přípustnou, nebo jde-li o poplatky, o nichž nebyla vydána vzorná pravidla, potřebí je povolení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s ministerstvem financí.“

§ 35, odst. 3 bude zníti:

„(3) Dávka, o které vzorná pravidla nebyla vydána nebo která by měla býti vybírána podle pravidel odchylných od pravidel vládou vydaných nebo vyššími sazbami než za přípustné prohlášenými, může býti vybírána jen s povolením ministerstva vnitra uděleným v dohodě s ministerstvem financí.“

§ 38, odst. 3 bude zníti:

„(3) Jinaké dávky obecní než v tomto zákoně jmenované mohou býti zavedeny jen se svolením ministerstva vnitra daným v dohodě s ministerstvem financí.“

§ 41, odst. 3 bude zníti:

„(3) Příspěvky včas nezaplacené vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. O přípustnosti exekuce na jmění nemovité platí obdobně ustanovení § 343, odst. 2 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.“

§ 44, odst. 3 bude zníti:

„(3) O vymáhání poplatků a dávek platí ustanovení § 41, odst. 3.“

Čl. VI

Ustanovení závěrečná

(1)

Ustanovení čl. I, č. 16, čl. II, IV a V nabývají účinnosti dnem vyhlášení; ostatní ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1936 s úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, lze podle nich učiniti ode dne vyhlášení tohoto zákona. Tento zákon provedou ministři vnitra a financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

(2)

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 77/1927 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony.

T. G. Masaryk v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Trapl v. r.