§ 6 zák. č. 71/1922 Sb.z. a n. se mění a zní:
(1) Zjednávati osadníky pro cizinu je dovoleno jen s povolením ministerstva sociální péče a jen když hospodářské, sociální a zdravotní poměry ve státě, pro který osadníci mají býti získáni, zajišťují v dostatečné míře úspěch kolonisace․ Ministerstvu sociální péče přísluší posouditi, zda jsou dány podmínky pro zjednávání osadníků v Československu, a uděliti za tím účelem povolení, jakož i určiti podmínky pro zjednávání osadníků pro určitý kolonisační plán a pro určité časové období. Udělené povolení může býti ministerstvem sociální péče kdykoliv odvoláno.
(2) Povolení zjednávati osadníky může býti uděleno toliko obchodním společnostem, majícím sídlo na území Československé republiky, veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, komanditním společnostem na akcie, společnostem s ručením obmezeným, avšak jen tehdy, jsou-li jejich osobně ručící společníci, po případě jednatelé, vesměs československými státními příslušníky, bydlícími na území Československé republiky. Cizozemským společnostem může býti toto povolení uděleno, ustanoví-li v území Československé republiky zmocněnce, který je zastupuje jak proti úřadům, tak i proti jednotlivcům s neomezeným právem a s neomezenou odpovědností, a jsou-li podle platných předpisů připuštěny k obchodování v tuzemsku. Tento zmocněnec musí býti československým státním příslušníkem, trvale sídliti na území Československé republiky a potřebuje schválení ministerstva sociální péče, které může býti kdykoliv odvoláno.
(3) Ministerstvo sociální péče, udělujíc povolení zjednávati osadníky a schvalujíc zmocněnce cizozemských společností, stanoví i přiměřenou jistotu a dávku, kterou třeba před udělením povolení složiti.
(4) Podrobnosti budou upraveny vládním nařízením.
