Byla-li pro výpočet pachtovného vzata za základ buď zcela nebo z části cena určitého množství pšenice nebo žita, nebo pšenice a žita, vezme se za základ výpočtu nejvyššího pachtovného výkupní cena pšenice a ječmene, pokud se týče cena žita a ovsa (§ 4), při čemž každý z obou takto sdružených druhů obilnin se počítá polovičním množstvím; jinak ujednaný způsob výpočtu této ceny zůstává nezměněn.

Bylo-li pachtovné smluveno buď zcela nebo z části v určitém množství pšenice nebo žita, nebo pšenice a žita, bude nejvyšší pachtovné plněno ve stejném množství pšenice a ječmene, pokud se týče žita a ovsa, a to v polovičním množství každého z takto sdružených druhů obilnin.

Bylo-li pachtovné ujednáno v penězích, vypočte se podle průměrné ceny, kterou byla znamenána na plodinové burse v měsících červenci, srpnu, září, říjnu a listopadu roku, kdy pachtovné bylo ujednáno, pšenice nebo žito domácího původu, množství pšenice, případně žita, kterému odpovídá peněžitá částka dosavadního pachtovného; při pachtovném ujednaném před rokem 1923 rozhoduje cena z roku 1923. Za základ výpočtu vezme se pšenice, jestliže průměrný čistý katastrální výtěžek obecní z 1 ha zemědělské půdy, zjištěný pro účely paušalování daně z obratu u drobných zemědělců za rok 1932, přesahuje 20 Kč (11.51 Kč z 1 kat. jit.); je-li nižší, vezme se za základ výpočtu žito. Průměrnou cenou obilí podle první věty jsou ceny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 9. srpna 1933, č. 172 Sb. z. a n., ze dne 1. prosince 1933, č. 219 Sb. z. a n., a ze dne 23. prosince 1934, č. 281 Sb. z. a n., o průměrné ceně 1 q pšenice a + q žita domácího původu za pětiměsíční období červenec, srpen, září, říjen a listopad, na plodinových bursách v Praze, Brně a Bratislavě v letech 1923-1934.

Z takto zjištěného množství pšenice nebo žita vezme se za základ výpočtu nejvyššího pachtovného cena pšenice a ječmene, pokud se týče cena žita a ovsa, a to v polovičním množství každého takto sdružených druhů obilnin. Cenou touto, která vypočte se, pokud jde o pšenici, žito a oves podle základních výkupních cen (u pšenice za 100 kg pšenice sklovité o hektolitrové váze 79 kg u žita za 100 kg o hektolitrové váze 70 kg, u ovsa za 100 kg světlého ovsa o hektolitrové váze 50 kg) za měsíc červenec, srpen, září, říjen a listopad sklizňového roku 1936, jest arithmetický průměr z těchto základních výkupních cen parita sídlo příslušné plodinové bursy příslušného druhu obilí domácího původu včetně daně z obratu; stejným způsobem vypočte se také cena ječmene, pouze s tou odchylkou, že za základ výpočtu se béře průměr mezi výkupní cenou ječmene sladovnického o hektolitrové váze nikoliv pod 68 kg a výkupní cenou ječmene, který jest horší jakosti, avšak o hektolitrové váze nejméně 60 kg. Průměrné ceny obilnin vyšetří a ve Sbírce zákonů a nařízení včas vyhlásí ministerstvo zemědělství; vyjdou-li při vyšetření těchto cen za 100 kg desetinná místa, zaokrouhlí se zlomky dosahující 0.50 Kč a více na nejblíže vyšší Kč, kdežto ke zlomkům neobsahujícím 0.5é Kč se nepřihlíží.

Plodinovou bursou podle ustanovení odstavce 2 rozumí se v zemi České plodinová bursa v Praze, v zemi Moravskoslezské plodinová bursa v Brně a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské plodinová bursa v Bratislavě.

Nárok na úpravu pachtovného jest pachtýři uplatniti nejdéle do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem propachtovateli nebo jeho hospodářské správě; zmeškání této lhůty má za následek ztrátu nároku.

Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři nárok na úpravu pachtovného nepřísluší, může oznámiti okresnímu soudu, v jehož obvodu leží pozemek, nejdéle do 15 dnů po obdržení pachtýřova oznámení své námitky.

Také pachtýř hospodářských celků, jako jsou dvory, statky nebo usedlosti, může, nepřesahuje-li výměra zemědělské půdy vlastní i pachtované 500 ha, žádati, aby pachtovné, které bylo ujednáno před 1. červencem 1934, bylo upraveno pro pachtovní rok 1935/1936. Za tím účelem jest pachtýř povinen pod ztrátou nároku oznámiti propachtovateli nebo jeho hospodářské správě doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem do 15 dnů ode dne účinnosti nařízení, že žádá za úpravu pachtovného. Nedojde-li k dohodě v dalších 30 dnech, může pachtýř v dalších 15 dnech žádati u okresního soudu, v jehož obvodu leží hospodářský celek, aby pachtovné bylo upraveno.

Soud zjistí podle pachtovní smlouvy, jaká část pachtovného připadá na půdu zemědělskou a na budovy obytné a hospodářské a zařízení, kterých je třeba k provozování zemědělství a k výlučnému zpracování jeho výrobků, a jaká část připadá na jinaké nemovitosti (na př. závody průmyslové, obytné budovy, které neslouží zemědělské výrobě), na inventář pachtýři k používání postoupený a na jiná práva, spojená s držbou propachtovaných nemovitostí, a pod. Prvou část pachtovného upraví pak soud přiměřeně podle ustanovení §§ 2, 3 a 5.

Jde-li o hospodářské celky (odstavec 1) o výměře nad 250 ha do 500 ha zemědělské půdy vlastní i pachtované a pachtované pozemky jsou majetkem církevním, majetkem veřejných fondů nebo všeobecně užitečných nadací, platí o úpravě pachtovného ustanovení předchozích odstavců s tou změnou, že soud, jestliže se pachtýř nedohodne s propachtovatelem, upraví pachtovné k žádosti pachtýře jen tehdy, je-li dosavadní pachtovné nepřiměřeně vysoké oproti pachtovnému sjednanému v obdobných případech po 1. červenci 1934, a to přiměřeně tomuto pachtovnému. Sleva však nesmí býti větší, nežli jaká by vyplývala podle odstavců 1 a 2.

Při počítání výměry zemědělské půdy pokládají se nerozvedení manželé za osobu jedinou.

Na přebytky nejvýše půl ha se nehledí.

Je-li ujednané pachtovné nižší nežli pachtovné vypočtené podle tohoto nařízení, zůstává nezměněno.

Bylo-li smluveno platiti pachtovné předem, platí se zálohou podle pachtovného z předcházejícího roku a případné rozdíly vyrovnají si strany, až bude upraveno pachtovné podle tohoto nařízení.

Vzdal-li se pachtýř nároku na úpravu pachtovného, jest takové vzdání se právně bezúčinné.

Všechna jiná ustanovení pachtovní smlouvy, zejména zvláštní ujednání o placení daní a přirážek zůstávají nedotčena.