U absolventů tuzemského vysokoškolského studia, kteří se mohou vykázati vysvědčením o výkonu závěrečných státních nebo přísných zkoušek ze studijních oborů: inženýrství chemie, přírodních věd s chemií jako hlavním předmětem, lékařství, zvěrolékařství, lékárnictví, zemědělského inženýrství, lesního inženýrství, hutnického inženýrství, hornického inženýrství, nebo z takového normovaného studijního oboru, jehož studium zahrnuje v sobě alespoň čtyři semestry přednášek a praktických cvičení z obecné, analytické nebo aplikované chemie, zkracuje se praxe stanovená § 2, odst. 2, písm. c) zákona na 6 (šest) týdnů.

U řádných posluchačů vysokých škol nebo mimořádných posluchačů s právy řádných posluchačů, kteří vykonali I. státní zkoušku nebo I. rigorosum z některého normovaného studijního oboru uvedeného v odstavci 1, zkracuje se praxe stanovená § 2, odst. 2, písm. c) zákona na jeden rok.

Praxí podle § 2, odst. 2, písm. c) zákona rozumí se nejen zaměstnání v živnosti uvedené v § 1, odst. 1 zákona, nýbrž i zaměstnání, které jest způsobilé poskytnouti stejnou míru praktických zkušeností (na př. u zdravotních oddílů vojska, u odhmyzovacího zařízení státní železniční správy, ve vědeckých laboratořích vysokých škol a pod.).

Zkušební komise se zřídí u zemského úřadu a skládá se z předsedy a 2 zkušebních komisařů a stejného počtu náhradníků. Předsedu, členy zkušební komise a náhradníky jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s příslušným ministrem na dobu 5 let.

Členové zkušební komise jsou: předseda, jímž jest úřední z kategorie úředníků služby právní u zemského úřadu, a 2 zkušební komisaři, z nichž jeden budiž z kategorie úředníků služby zdravotní, druhý z kategorie úředníků služby technické (inženýrů chemie) zemského úřadu. Po dobu, po kterou by nebyli v kategorii technických úředníků inženýři chemie, mohou býti jmenováni zkušebními komisaři (náhradníky) inženýři chemie jiného státního úřadu, ústavu nebo odborné školy.

Předseda zkušební komise určí čas (zpravidla měsíce duben a říjen) a místo zkoušky a uvědomí o tom zkušební komisaře a žadatele. Předvolaný jest povinen dostaviti se v uvedený čas a předložit před zahájením zkoušky předsedovi občanskou legitimaci neb jiný věrohodný průkaz s podobenkou o totožnosti osoby.

Zkouška jest ústní a nemá trvati zpravidla déle než jednu hodinu.

Zkouškou má kandidát prokázati znalost:

předpisů živnostenského řádu (zákona), prováděného zákona a tohoto nařízení;

chemického složení, vlastností, přípravy a používání látek v § 1 zákona uvedených i jejich sloučenin;

účinků těchto látek na živočišstvo, potřebné koncentrace a doby účinku na různé druhy škodlivého živočišstva a jejich zárodků;

prvních známek otravy těmito látkami, poskytnutí první pomocí při takové otravě, znalost prostředků působících jako protijed a jejich používání, zavedení umělého dýchání, atd.;

používání plynových masek, specielních absorpčních vložek, kyslíkových přístrojů a pod.;

opatření, která jest nutno učiniti, aby okolí místa, kde se hubení škodlivého živočišstva provádí, bylo chráněno;

způsobu chemického zjištění zbytků jedovatých látek (plynů);

způsobů (ničení) zneškodnění zbytků, obsahující jedovaté látky, a

předpisů o uskladňování jedovatých látek a jejich sloučenin.

Každý člen zkušební komise jest oprávněn klásti otázky. O způsobilosti kandidáta rozhodují členové komise většinou hlasů. K platnému usnášení zkušební komise jest potřebí, aby byli přítomni předseda i oba ustanovení zkušební komisaři (náhradníci). O zkoušce sepíše se protokol, v němž se uvede její výsledek (slovy s úspěchem či bez úspěchu). Protokol podepíší všichni členové komise. Výsledek zkoušky vyhlašuje ústně předseda zkušební komise. Byla-li zkouška složena úspěšně, vydá zemský úřad žadateli vysvědčení podle vzoru uvedeného v příloze.

Žadatel prohlášený za nezpůsobilého může zkoušku opakovati jen u zkušební komise téhož zemského )řadu, a to zpravidla dvakráte, po třetí na návrh zkušební komise jen se svolením ministerstva průmyslu, obchodu a živností. Zkušební taxu opětně zaplatiti.

Vysvědčení o složení zkoušky pozbývají své průkaznosti, jestliže zkoušený nebyl prakticky činný v období 5 let po zkoušce v oboru, týkajícím se hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem.

Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce bez včasného řádného omluvného důvodu nebo odstoupí-li od zkoušky již započaté, taxa propadá. O tom, je-li tu včasný řádný důvod omluvný, rozhodne předseda komise. Kandidátům, kteří nebyli ke zkoušce připuštěni, taxa se vrátí.

Při zkouškách jest bráti zřetel na předchozí teoretické vzdělání i praktické zaměstnání a zkoušeti prakticky k účelu živnosti. Kandidáti s odborným vzděláním podle § 2, ost. 1 buďtež zkoušeni zpravidla jen půl hodiny.

Koncesionáři jsou povinni vésti zvláštní knihy (§ 5 zákona) týkající se konaného hubení škodlivého živočišstva. Tyto knihy musí obsahovati zvlášť tyto záznamy:

Knihy vedené přesně podle odstavce 1 jest uschovávati po dobu 10 let; úřední orgány mohou vždy podle potřeby do nich nahlížeti.

Žadatel o koncesi musí zemskému úřadu zároveň se žádostí předložiti ke schválení řád o provozování podniku, v němž musí býti přesně uveden způsob provozování živnosti zajišťující zdárné a bezpečné provádění prací s uvedenými látkami a sazby za pracovní výkony (§ 5 zákona).

Bude-li koncese udělena, buďtež provozovací řád, jakož i sazby schváleny zároveň s udělením koncese.

Před schválením provozovacího řádu a sazeb může zemský úřad podle potřeby slyšeti příslušnou obec, obchodní a živnostenskou komoru, jakož i příslušné společenstvo.

Schválení sazeb buď zejména tehdy odepřeno, nejsou-li přiměřené nebo nejsou-li podrobně specifikovány.

Každá změna provozovacího řádu i sazeb podléhá schválení zemského úřadu.

provozovací řád i sazby, opatřené schvalovací doložkou, buďtež vyvěšeny v potřebném počtu stejnopisů v místnostech podniku určených pro jednání se stranami na nápadném místě a buďtež udržovány stále v čitelném stavu.

Koncesionář musí míti pro vykonávání specielních prací s uvedenými látkami spolehlivé, duševně i tělesně zdravé zaměstnance, dobře vycvičené a vyznačující se dobrým čichem.

Tito zaměstnanci musí se prokázati úspěšným absolvováním třínedělního odborného kursu. Kurs bude ve Státním zdravotním ústavu, případně v jeho odbočkách a jeho učebná osnova bude stanovena ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministrem školství a národní osvěty.

Před vstupem do zaměstnání a potom vždy po dvou letech musí zaměstnanci prokázati vysvědčením úředního lékaře, že jejich zdravotní stav připouští vykonávání těchto prací.

Koncesionář jest povinen do 8 dnů hlásiti okresnímu úřadu přijetí a změny ve stavu zaměstnanců.

Kyanovodíku nesmí se vůbec používati k čištění celých budov v bloku stojících ani k čištění jednotlivých bytů (místností) v takových domech.

Kyanovodíku použíti je dovoleno jen k čištění budov osaměle (volně) stojících, dále k čištění lodí, železničních vozů, motorových a jiných vozidel, letadel a pod.

K čištění jednotlivých bytů (místností) v budově osaměle (volně) stojící lze použiti kyanovodíku, jestliže i ostatní části této budovy budou opuštěny lidmi a zvířaty.

Použití kyanovodíku podle odstavců 2 a 3 lze jedině po přimísení varovného plynu.

Každé zamýšlené čištění musí býti ohlášeno aspoň 3 dny předem okresnímu úřadu.

V ohlášce musí koncesionář (náměstek, pachtýř) (§ 13, odst. 2) oznámiti tyto okolnosti:

Při všech pracích, při nichž se přímo zachází s plyny, jako při napouštění plynu, jeho vypouštění (větrání) a pod., musí býti přítomni koncesionář (náměstek, pachtýř) a nejméně ještě jedna osoba odborně vycvičená podle předpisů § 9.

Koncesionář (náměstek, pachtýř) je odpověden za vedení prací a označuje se jako odpovědný vedoucí prací.

Každý zaměstnanec musí býti vybaven vhodnou maskou proti plynu se speciálním násadcem absorpčním v účinném stavu. Maska musí býti nasazena před vstupem do místností plynem napuštěných. Specielní absorpční vložky musí býti označeny datem zhotovení a zvláště vyznačeny, proti kterému druhu plynu jsou účinné; absorbčních vložek starších dvou let nesmí býti použito.

Pro práce konané s uvedenými plyny na volném vzduchu buďtež připraveny ústní násadec s vložkou a nosní svorka.

kyslíkový přístroj, připravený a opatřený návodem k jeho použití při otravě;

další tři plynové masky a potřebný počet specielních absorbčních vložek (§ 14, odst. 1);

skříňka pro první pomoc, obsahující injekční stříkačku, pět ampulek injekcí lobelinových, pět ampulek injekcí koffeinových neb jiných vhodných připuštěných prostředků, jakož i potřebné obvazy k ošetření poranění a odborný návod o poskytování první pomoci při otravách;

úplná souprava k chemickému zjištění zbytků jedovatých plynů.

Budovy (objekty) a byty (místnosti) určené k čištění uvedenými plyny musí býti před počátkem práce lidmi opuštěny. Dále nutno z místností odstraniti všechna zvířata, rostliny, poživatiny pevné i tekuté i kuřivo a pod. O tomto vyklizení se musí osobně přesvědčiti odpovědný vedoucí prací.

Na všech vchodech nutno připevniti varovné nápisy velikosti 6 cm pro každé písmeno: "Čištění jedovatým plynem - životu nebezpečno". K nápisům je připojiti zobrazení umrlčí hlavy. Tyto nápisy smějí býti odstraněny teprve po úplném vyvětrání a konečném uvolnění místností.

Čištěné budovy (objekty), po případě byty (místnosti) nutno zajistiti a utěsniti tak, aby jedovaté plyny nemohly pronikati do sousedství.

Ve všech místnostech k čištění určených nutno uhasiti oheň a elektrické zařízení odpojiti od sítě (na př. hlavním vypinačem, pojistkami a pod.).

Vchody do budov (objektů), pokud se týče do čištěného bytu (místnosti) nutno uzamknouti, dveře a klíčové dírky utěsniti a klíče odevzdati odpovědnému vedoucímu prací.

U budovy (objektu), pokud se týče u bytu (místnosti) budiž postaven jako hlídka zaměstnanec (§ 9), který zabrání přístupu nepovolaným osobám, a to až do konečného uvolnění budovy (objektu), po případě bytu (místnosti).

Při čištění většího rozsahu jest odpovědný vedoucí prací povinen zajistiti si předem možnost rychlé lékařské pomoci pro případ potřeby.

S napouštěním plynu nutno započíti nejpozději v 10 hodin (dopoledne) a čištění musí býti konáno ve dne tak, aby s větráním mohlo býti započato nejpozději před západem slunce.

Po době potřebné k účinku jedovatého plynu nutno budovu (objekt), po případě místnosti vyvětrati otevřením okem, dveří a uvedením v činnost všech stávajících větracích zařízení.

Doba větrání musí trvati nejméně 12 hodin a určí ji odpovědný vedoucí prací podle velikosti, polohy a účelu budovy (objektu), po případě bytu (místnosti), při čemž v místnostech obytných aneb určených ke spaní nutno větrati nejméně 24 hodin. Potom provede odpovědný vedoucí prací chemickou zkoušku na zbytky jedovatého plynu a podle jejího výsledku nařídí případně další větrání a dobu jeho trvání.

Konečné uvolnění čištěného objektu smí odpovědný vedoucí prací zaříditi jen, když chemickou zkouškou se prokáže, že tu není zbytků jedovatého plynu.

Jde-li o čištění budovy sice osaměle stojící, ale jsoucí v blízkosti obytných budov, kyanovodíkem, nutno při začátku větrání naříditi uzavření všech oken v nejbližším okolí, a to po dobu nejméně jedné hodiny od začátku větrání.

Jde-li o čištění místností obytných aneb určených ke spaní a je-li v nich teplota nižší než 15 st. C, lze chemickou zkoušku na zbytky jedovatého plynu (§ 17, odst. 3 a 4) provésti teprve tehdy, jestliže tyto místnosti byly dříve při zavřených oknech a dveřích vytopeny aspoň na 15 st. C a na této teplotě udržovány nejméně po dobu jedné hodiny.

Polštáře, peřiny, žíněnky, slamníky, ložní prádlo, koberce, šatstvo a pod. nutno vynésti na volný vzduch a důkladně je vyklepati a vytřepati. Pokud duté předměty (na př. dechové hudební nástroje, troubele dýmek, doutníkové a cigaretové špičky, telefonická a radiofonická naslouchátka a přístroje, mikrofony) byly při čištění v místnosti ponechány, jest je s veškerou péčí zbaviti zbytků jedovatých plynů.

Připravuje-li se kyanovodík přímo v čištěné místnosti působením kyseliny sírové na kyanid sodný a pod. a zůstanou-li jedovaté zbytky, musí býti zbaveny jedovatosti, na př. přísadou vápna a zelené skalice, a zahrabány do jámy aspoň 1 m hluboké, která nesmí býti v blízkosti studně, rybníku, běhuté vody povrchové nebo proudu vody podzemní a pod., nýbrž musí býti od nich nejméně 50 metrů vzdálena.

jestliže po celou dobu od napuštění plynu až do konečného uvolnění čištěného bytu (místnosti) jsou místnosti bezprostředně sousedící, a to se stran, shora i zdola, lidmi opuštěny; tyto sousední místnosti nutno opatřiti výstražnými tabulkami "Vstup zakázán";

varovný nápis (§ 16, odst. 2) nutno doplniti upozorněním na nebezpečí ohně a explose;

po skončení prací nutno též sousední místnosti větrati, a to po dvě hodiny, a provésti v nich pak zkoušku na přítomnost zbytků ethylenoxydu;

v nejbližším okolí čištěných a sousedních místností nutno při začátku větrání naříditi uzavřený všech oken, a to po dobu nejméně 1 hodiny od začátku větrání.

Zřizování a upotřebení stálých nepohyblivých i pohyblivých komor k čištění kterýmkoli z uvedených plynů vyžaduje zvláštního povolení zemského úřadu.

Povolení může býti uděleno, jestliže komora stojí na volném prostranství ve vzdálenosti nejméně 25 m od obytných budov.

Stěny komory musí býti nepropustné pro uvedené plyny, dveře musí se dáti bezpečně uzavříti. Komora musí býti opatřena zařízením k vytápění a rychlému větrání.

Přípravky kyanovodíkové, ethylenoxydové a chlorpikrinové musí býti uskladněny v místnostech suchých, dobře větraných.

Krabice obsahující přípravky kyanovodíkové (cyklon a pod.) musí býti občas zkoušeny proužkem papíru, namočeného ve směsi octanu benzidinu s octanem měďnatým, na těsnost víka, dna a spájení.

Bedny obsahující krabice s přípravky kyanovodíkovými musí býti vybalovány buď na volném místě neb v místnostech dobře větraných za dozoru zaměstnanců (§ 9).

Ocelové láhve s ehtylenoxydem musí býti bezpečně utěsněny.