Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

192/1936 Sb. znění účinné od 9. 7. 1936 do 31. 12. 1945

192

 

Vládní nařízení

ze dne 3. července 1936,

kterým se mění nebo doplňují vládní nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n., o lékařských prohlídkách válečných poškozenců, a vládní nařízení ze dne 7. prosince 1922, č. 363 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o požitcích válečných poškozenců

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., a zákona ze dne 26. března 1936, č. 67 Sb. z. a n.:

Čl. I

Ustanovení § 3, § 5, odst. 1, § 6, § 9, § 10, odst. 1, § 11, č. 1 vl. nař. č. 181/1922 Sb.z. a n. se mění a budou zníti takto:

§ 3

 

(1) Místně příslušný zemský úřad pro péči o válečné poškozence obešle válečného poškozence k prohlídce, kterou provede lékař, ustanovený ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, nebo jeví-li se to vhodným a účelným, úřední lékař zemského úřadu pro péči o válečné poškozence. Nemůže-li se válečný poškozenec dostaviti k prohlídce ze zdravotních důvodů, nařídí zemský úřad pro péči o válečné poškozenec provedení prohlídky v bytě válečného poškozence nebo v ústavu, v němž válečný poškozenec je ošetřován. Provedením prohlídky může úřad pověřiti lékaře, nejbližšího místu pobytu válečného poškozence, a to pokud možno lékaře veřejné služby zdravotní.

(2) Nemůže-li lékař učiniti při prohlídce konečný nález, vyžádá si po schválení zemským úřadem pro péči o válečné poškozence potřebný odborný posudek․

 

§ 5, odst. 1

 

(1) Zemský úřad pro péči o válečné poškozence přezkouší lékařské dobré zdání a může po slyšení svého úředního lékaře po případě po nové prohlídce, kterou tento lékař sám provede, určení výdělečné neschopnosti v procentech (u invalidů též výrok o souvislosti s vojenskou službou, po př. s válečnými úkony nebo zajetím) změniti.

 

§ 6

 

Váleční poškozenci, jichž se týká toto nařízení, mohou se z tohoto výměru odvolati ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výměru k "Zemské odvolací komisi pro válečné poškozence" co do stanovení procenta výdělečné neschopnosti (u osob hlásících se za invalidy též co do výroku, jímž nebyli uznáno za válečné invalidy). Po každém rozhodnutí zemské odvolací komise pro válečné poškozence vydá úřad nový výměr, proti němuž přísluší poškozenci právo stížnosti k ministerstvu sociální péče.

 

§ 9

 

(1) Válečný poškozenec předvolaný k lékařské prohlídce nebo k odbornému vyšetření má nárok, aby mu zemský úřad pro péči o válečné poškozence vydal na účet ministerstva sociální péče poukaz na bezplatnou jízdu z místa bydliště nebo pobytu do místa prohlídky (odborného vyšetření) a zpět, a to na všech státních drahách (železničních, vodních, elektrických, autobusových atd.), nebo má nárok na náhradu jízdného na drahách nestátních. Úpravu vydávání poukazů na bezplatnou jízdu provádí ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem železnic.

(2) Totéž platí obdobně o předvolání před zemskou odvolací komisi pro válečné poškozence.

 

§ 10, odst. 1

 

(1) Domnívá-li se válečný poškozenec, že se jeho zdravotní stav zhoršil v době po vykonané prohlídce, a to v důsledku vojenské služby konané za světové války (válečných úkonů a prací a útrap zajetí), může ve lhůtě, stanovené v § 29, odst. 3 zákona o požitcích válečných poškozenců pro přihlášení nároku na zvýšení důchodu, žádati u příslušného zemského úřadu pro péči o válečné poškozence o provedení opětné lékařské prohlídky podle předcházejících ustanovení. Žádosti podané po této lhůtě projedná zemský úřad pro péči o válečné poškozence podle ustanovení čl. I zák. č. 67/1936 Sb. z. a n.

 

§ 11, č. 1

 

1. Zastupitelské úřady Československé republiky v cizině dají prohlédnouti válečné poškozence, jmenované v § 1 tohoto nařízení, po provedeném šetření příslušným úředním (vyslaneckým, konsulárním) lékařem československým, pokud možno v sídle zastupitelského úřadu a pokud možno za součinnosti konsulárního úředníka anebo lékařem cizozemské veřejné služby zdravotní.

Čl. II

Ustanovení vládního nařízení č. 363/1922 Sb. z. a n. k § 11, odst. 3, k § 26, odst. 2 až 4 a k § 35, odst. 4 se mění a budou zníti takto:

K § 11, odst. 3

 

(3) Onemocní-li invalida následkem události zakládající nárok na důchod invalidní, jest povinen vyžádati si od zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, příslušného podle místa bydliště, výjimečně podle místa pobytu, poukaz k lékaři nebo do léčebného ústavu. V nutných případech potřeby lékařského ošetření může se invalida ucházeti o pomoc přímo u lékaře veřejné služby zdravotní nebo u lékaře, s nímž byla ministerstvem sociální péče ujednána smlouva o léčení invalidů. Zemský úřad pro péči o válečné poškozence rozhodne ihned o tom, zda se lékařská pomoc a léky invalidovy povolují, a určí, u kterého lékaře se má invalida léčiti nebo do kterého léčebného ústavu má býti místo toho poukázán. V nutných případech může poukázati invalidu do veřejné nemocnice nebo do jiného veřejného zdravotního ústavu ošetřující lékař. Je však povinen ihned toto opatření oznámiti zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence, jenž rozhodne o dalším postupu. Podrobnější předpisy o organisaci lékařské pomoci, poskytování léků a odevzdání invalidů do léčebných ústavů k léčení na státní náklad vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstvem financí.

 

K § 26, odst. 2 až 4

 

(2) Zemské úřady pro péči o válečné poškozence budou stranám nápomocny při vyplnění přihlášek. Doklady k tomu potřebné předloží strany, pokud si je mohou opatřiti.

(3) Řádně vyplněné a doložené přihlášky nutno v tuzemsku podati u zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, příslušného podle místa bydliště válečného poškozence. Poškozenci, kteří mají bydliště v cizině, mohou podati přihlášky též u zastupitelského úřadu Československé republiky, v jehož obvodu bydlí. Dnem podání přihlášky jest den, kdy přihláška došla příslušnému zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence, po případě zastupitelskému úřadu Československé republiky.

(4) Zastupitelské úřady jsou povinny postarati se o potřebné doplnění přihlášky a zašlou ji pak zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence v Praze.

 

K § 35, odst. 4

 

(4) Odvolání i stížnost jest podati písemně nebo ústně do protokolu u zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, který vydal výměr. Váleční poškozenci, kteří bydlí nebo se zdržují v cizině, mohou podati odvolání u příslušného zastupitelského úřadu Československé republiky, který odvolání i stížnost předloží příslušnému zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence. Zemský úřad pro péči o válečné poškozence předloží odvolání zemské odvolací komisi pro válečné poškozence, stížnost ministerstvu sociální péče. Opožděně podanou stížnost nebo odvolání zemský úřad pro péči o válečné poškozence odmítne. Odvolání ani stížnost nemá odkladného účinku; v případech zvláštního zřetele hodných může býti výjimečně přiznán úřadem odkladný účinek. Bližší ustanovení o řízení před zemskou odvolací komisí obsahuje vládní nařízení č. 181/1922 Sb.z. a n.

Čl. III

Ustanovení vládního nařízení č. 363/1922 Sb. z. a n. k § 29, odst. 7 se ruší a nově se zařazují tato ustanovení:

(7) Po uplynutí lhůty uvedené v předcházejícím odstavci může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí povoliti, aby invalidovi byl přiměřeně zvýšen důchod,

a)

zhoršil-li se zdravotní stav invalidův pro poranění nebo nemoc, o nichž je prokázáno, že byly způsobeny za poměrů, uvedených v ustanovení § 1, písm. a), č. 1 až 3 zák. č. 199/1919 Sb.z. a n., a

b)

bylo-li zjištěno, že ztráta na výdělečné schopnosti se tímto zhoršením zvýšila aspoň na 50% nebo u invali dů, u nichž tato

ztráta již dosáhla aspoň 50%, na stupeň vyšší.

(8) Zemský úřad pro péči o válečné poškozence zkoumá, zda je prokázáno, že jde o zhoršení zdravotního stavu nastalé pro poranění nebo nemoc, jež byly způsobeny následkem vojenské služby, válečných úkonů a prací nebo útrap zajetí, podle dosavadních výsledků důkazního řízení nebo podle průkazů žadatelem předložených nebo nabídnutých a tak označených, aby úřadu bylo možno je opatřiti, nemůže-li strana z důvodů na ní nezávisících opatřiti průkazy sama. Zůstane-li v tomto řízení neprokázáno, že poranění nebo pomoc, o jejichž zhoršení je žádost opřena, byly způsobeny za poměrů označených výše, odmítne zemský úřad pro péči o válečné poškozence výměrem žádost invalidovu bez dalšího řízení. Proti tomuto odmítnutí může si strana stěžovati k ministerstvu sociální péče ve lhůtě 90 dnů od doručení výměru a předložiti nebo nabídnouti dodatečně uvedené průkazy.

(9) Bylo-li již v dosavadním důkazním řízení zjištěno a pravoplatným výměrem vysloveno, že poranění nebo nemoc, o jejichž zhoršení je žádost o zvýšení důchodu opřena, nebyly způsobeny následky vojenské služby, válečných úkonů a prací nebo útrap zajetí, nýbrž byly jimi jen zhoršeny, nebo bylo-li vysloveno, že nelze vyloučiti vliv těchto poměrů na vznik nemoci, není splněna podmínka, uvedená v odstavci 7, písm. a), a úřad odmítne žádost bez dalšího řízení. Do tohoto odmítnutí přísluší straně stížnost k ministerstvu sociální péče.

(10) Je-li splněna u žadatele podmínka, uvedená v odstavci 7, písm. a), předvolá jej zemský úřad pro péči o válečné poškozence k lékařské prohlídce, o níž platí obdobně ustanovení vládního nařízení č. 181/1922 Sb. z. a n. ve znění čl. I tohoto nařízení. Byl-li v tomto prohlídkovém řízení předpoklad uvedené podmínky vyvrácen, odmítne zemský úřad pro péči o válečné poškozence žádost o zvýšení důchodu výměrem, o němž platí ustanovení odstavce 8, jinak vydá o výsledku prohlídky výměr, obsahující stanovení stupně ztráty výdělečné schopnosti v procentech, a zároveň odmítne žádost o zvýšení důchodu, nebyla-li splněna podmínka, uvedená v odstavci 7, písm. b). Proti tomuto výměru může invalida podati co do stanovení stupně ztráty výdělečné schopnosti odvolání k zemské odvolací komisi i stížnost do odmítnutí žádosti o zvýšení důchodu podle ustanovení k § 35.

(11) Zamítne-li zemská odvolací komise jako neodůvodněné odvolání, podané do výměru, jímž zemský úřad pro péči o válečné poškozence odmítl žádost o zvýšení důchodu, protože nebyla splněna podmínka, uvedená v odstavci 7, písm. b), poukáže zemský úřad pro péči o válečné poškozence stranu na vydaný výměr s odkazem na rozhodnutí zemské odvolací komise. Byla-li zároveň s odvoláním podána stížnost, předloží úřad stížnost s rozhodnutím zemské odvolací komise ministerstvu sociální péče.

(12) Jsou-li splněny podmínky, uvedené v odstavci 7, písm. a) i b), uvědomí zemský úřad stranu o výsledku lékařské prohlídky výměrem, z něhož se může strana odvolati k zemské odvolací komisi co do stupně ztráty výdělečné schopnosti. Po projednání odvolání, nebo nepodala-li strana v zákonné lhůtě odvolání, předloží zemský úřad žádost o zvýšení důchodu ministerstvu sociální péče, jež o ní rozhodne v dohodě s ministerstvem financí po úvaze všech okolností případu. Bylo-li zvýšení důchodu povoleno, vyměří zemský úřad pro péči o válečné poškozence důchod příslušný podle procenta výdělečné neschopnosti, šetře při tom ustanovení zákona o požitcích válečných poškozenců. Přiznaný důchod přísluší od prvního dne měsíce, který následuje po podání žádosti. Do výměru zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, jímž byl důchod vyměřen, může si strana stěžovati jediné proto, že zemský úřad pro péči o válečné poškozence neprovedl tímto výměrem veškeré důsledky plynoucí z rozhodnutí ministerstva sociální péče.

Čl. IV

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se i na dobu od 31. března 1936; provede je ministr sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí, jakož i veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Zadina v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Machník v. r.

Dr. Franke v. r.

Nečas v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Czech v. r.

Najman v. r.

Tučný v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Spina v. r.

Zajíček v. r.