Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

200/1936 Sb. znění účinné od 1. 7. 1936 do 14. 5. 1948

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

200

 

ZÁKON

ze dne 3. července 1936

o pojištění u báňských bratrských pokladen

 

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., o pojištění u báňských bratrských pokladen, se mění a doplňuje takto:

Čl. I.

§ 1 se mění a bude zníti:

Předmětem pojištění podle tohoto zákona je poskytování:

1.

pojistných dávek pro případ nemoci,

2.

provise invalidní a starobní, vdovské a sirotčí, výbavného a odbytného.

 

§ 2 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se ruší na konci slova „aneb nepožívá-li důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona „.

b)

Odstavec 3 se ruší a nahrazuje tímto novým odstavcem 3.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se vztahují i na zaměstnance revírních bratrských pokladen.

 

§ 3 se ruší.

 

§ 5 se mění takto:

V odstavci 1 nahrazují se slova „pokud nejsou zaměstnáni v podniku povinném pojištěním podle tohoto zákona nebo podle zákonů o nemocenském pojištění dělníků a pokud bydlí... slovy „nejsou-li povinně pojištěni pro případ nemoci a bydlí-li „.

 

§ 11 se mění a bude zníti:

Nárok na invalidní provisi má bez ohledu na věk člen, stane-li se po dokončení čekací doby (§ 18) neschopným svého dosavadního povolání.

 

§ 12 se mění a bude zníti:

Provise invalidní přísluší bez průkazu neschopnosti k povolání jako provise starobní:

a)

členu, který dokonal 55. rok věku a získal 360 započitatelných příspěvkových měsíců,

b)

členu, který dokonal 60. rok věku a získal 180 započitatelných příspěvkových měsíců, není-li v zaměstnání povinně pojištěném podle tohoto zákona.

 

Za § 12 se jako § 12a) vsunuje toto ustanovení:

§ 12a).

 

Nárok na invalidní (starobní) provisi nevzniká, pokud pojištěnec má nárok na nemocenské z pojištění nemocenského.

 

§ 13 se mění a bude zníti:

(1) Provise invalidní (starobní) se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí Kč 300 ročně, částka zvyšovací činí za každý příspěvkový měsíc získaný do 30. června 1936 Kč 7. - a za každý příspěvkový měsíc získaný po tomto dni Kč 7. 50.

(3) Provise invalidní nebo starobní může se zvýšiti o jednu polovinu, je-li provisionista trvale tak bezmocný, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

 

Za 13 se jako § 13a) a § 13b) vsunují tato ustanovení:

§ 13a).

 

Invalidní (starobní) provise se zvyšuje za každé dítě, které by v případě úmrtí provisionisty mělo nárok na provisi sirotčí [§ 14a) ], pokud provisionista o ně pečuje, o vychovávací příplatek, který za každé dítě činí desetinu provise vyměřené podle § 13, odst. 1 a 2.

 

§ 13b).

 

(1) Byl-li nárok na přiznání invalidní provise zamítnut nebo byla-li invalidní provise odňata, může býti nárok na přiznání invalidní provise před uplynutím jednoho roku uplatněn jen tehdy, když žadatel osvědčí lékařským vysvědčením, že nastala podstatná změna ve zdravotním stavu naposledy zjištěném. Jinak jest žádost odmítnouti bez dalšího řízení. Proti takovému odmítnutí není opravného prostředku.

(2) Náklady lékařského vysvědčení, které žadatel předložil, nahradí se mu přiměřeným způsobem, byl-li nárok uznán.

 

§ 14 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na vdovskou provisi má vdova pojištěnce, který v době úmrtí požíval provise nebo měl nárok na provisi.

(2) Vdovská provise činí polovinu invalidní provise, vypočtené podle § 13, odst. 1 a 2 na základě příspěvkové doby manžela započitatelné v den jeho úmrtí.

(3) Nároku na provisi nemá vdova:

a)

byla-li z vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedena;

b)

vstoupila-li v manželství v době, kdy její manžel požíval již provise, leč by v době úmrtí manžela uplynuly již dva roky ode dne uzavření sňatku;

c)

bylo-li rozsudkem trestního soudu uznáno, že zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.

(4) Provdá-li se vdova znovu, obdrží trojnásobnou roční částku vdovské provise; tím zanikají její nároky z pojištění zemřelého manžela. Nárok musí býti uplatněn do 2 let po uzavření sňatku, jinak zaniká.

(5) Vdovská provise může se zvýšiti o polovinu, je-li vdova trvale tak bezmocná, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

(6) Při rozluce z viny manželovy má rozloučená manželka nárok na provisi ve výši vdovské provise, nevstoupila-li v nové manželství a není-li po pojištěnci (provisionistovi) vdovy, které přísluší nárok na provisi vdovskou. Předcházejících ustanovení tohoto paragrafu se použije obdobně.

 

Za § 14 se jako § 14a) a § 14b) vsunují tato ustanovení:

§ 14a).

 

(1) Nárok na sirotčí provisi má dítě mladší sedmnácti let v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič provise nebo měl-li na ni nárok. Nemanželské dítě má však nárok na sirotčí provisi zakládající se na pojištění jeho otce jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno anebo za života otcova mimosoudně uznáno.

(2) Osvojenec mladší sedmnácti let má nárok na sirotčí provisi po osvojiteli pouze tehdy, bylo-li osvojení provedeno alespoň půl roku před nápadem provise osvojiteli nebo před jeho smrtí.

(3) Zanechal-li pojištěnec (provisionista) osiřelé vnuky nebo nevlastní děti mladší sedmnácti let, mají tito vnukové nebo nevlastní děti také nárok na provisi sirotčí, avšak jen tehdy, byli-li výživou odkázáni převážně na zemřelého pojištěnce (provisionistu).

(4) Nárok na provisi sirotčí má schovanec mladší sedmnácti let po pěstounu, avšak pouze tehdy, byl-li u pěstouna vyživován bezplatně alespoň půl roku před nápadem provise pěstounu nebo před jeho smrtí a byl-li výživou převážně na něj odkázán.

(5) Sirotčí provise činí pro jednostranně osiřelé dítě jednu pětinu a pro oboustranně osiřelé dítě dvě pětiny invalidní provise, vypočtené podle § 13, odst. 1 a 2.

(6) Je-li tu nárok na několik provisi sirotčích podle tohoto zákona, přísluší vždy jen jedna z nich a to nejvyšší.

(7) Sirotku staršímu sedmnácti let, avšak mladšímu dvacetičtyř let, náleží sirotčí provise, pokud je pro duševní nebo tělesnou vadu zcela nezpůsobilý k výdělku.

(8) Sirotčí provise oboustranně osiřelého sirotka staršího čtrnácti let může se zvýšiti o polovinu, je-li dítě trvale bezmocné tak, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

 

§ 14b).

 

Je-li pojištěnec nebo provisionista déle jednoho roku nezvěstný, lze přiznati vdovskou a sirotčí provisi, jakož i odbytné [§ 17a)] před ukončením soudního řízení o prohlášení za mrtva, činí-li okolnosti úmrtí pravděpodobným.

 

§ 15 se mění a bude zníti:

(1) Požívá-li osoba mající nárok na invalidní provisi invalidního důchodu podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků nebo nabude-li takového důchodu, krátí se provise [bez zvýšení podle § 13, odst. 3 a § 13a)] a státní příspěvek [§ 18a) ] potud, pokud úhrn provise, státního příspěvku a úrazového důchodu převyšuje tři čtvrtiny průměrného výdělku dosaženého v roce předešlém v obvodě příslušné revírní bratrské pokladny v té kategorii dělníků, ke které provisionista svým povoláním náležel.

(2) Požívá-li osoba mající nárok na vdovskou provisi důchodu vdovského podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, vyplácí se jen částka, o kterou vdovská provise se státním příspěvkem převyšuje důchod z úrazového pojištění (zaopatření), částka podle § 14, odst․ 5 se však nekrátí.

(3) Provise invalidní a vdovská a státní příspěvek se nekrátí, nepřevyšuje-li úrazový důchod Kč 600. - ročně. Provise invalidní a vdovská a státní příspěvek snižují se nejvýše o částku, o kterou důchod úrazový převyšuje Kč 600. - ročně.

(4) Provise a státní příspěvek se snižují o částky, které jsou ve stejném poměru jako provise a státní příspěvek.

 

§ 16 se ruší.

 

Za § 16 se vsunuje jako § 16a) toto ustanovení:

§ 16a).

 

(1) Nárok na výbavné má pojištěnka, uzavře-li sňatek po dokonání čekací doby (§ 18); nárok tento musí býti uplatněn do dvou let po uzavření sňatku, jinak zaniká.

(2) Výbavné určí se podle mzdové třídy, v níž byla pojištěnka v nemocenském pojištění zařazena v době uzavření sňatku nebo naposled před touto dobou a činí:

v třídách

I. až IV.

s denním pracovním výdělkem

 

 

 

do

10. 50

částka

400'-,

v třídě

V.

s denním pracovním výdělkem

nad

10. 50

do

13. 50

částku

450'-,

v třídách

VI. až VIII.

s denním pracovním výdělkem

nad

13. 60

do

22. 50

částku

500-,

v třídách

IX. a X.

s denním pracovním výdělkem

nad

22. 50

do

28. 60

částku

550. -,

v třídách

vyšších

s denním pracovním výdělkem

nad

28. 60

 

 

 

částku

600'-.

(3) Provdá-li se pojištěnka vdova, které již jednou bylo výbavné vyplaceno podle tohoto zákona nebo podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., ve znění právních předpisů jej pozměňujících a doplňujících (v dalším textu jen „zákon o invalidním pojištění „), má nárok opět na výbavné jen, byla-li před tímto novým sňatkem dohromady aspoň po dobu pěti let podle tohoto zákona nebo podle zákona o invalidním pojištění znovu povinně pojištěna. Jinak při opětovném sňatku není nároku na výbavné, bylo-li již jednou vyplaceno.

 

§ 17 se ruší.

 

Za § 17 se vsunuje jako § 17a) toto ustanovení:

§ 17a).

 

(1) Zemře-li pojištěnec dříve, nežli uplynula čekací doba (§ 18), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle mzdové třídy, v níž byl člen zařaděn v nemocenském pojištění v době úmrtí, a činí:

v třídách

I. až IV.

s denním pracovním

výdělkem

 

 

 

do

10. 50

částku

550. -,

v třídě

V.

s denním pracovním

výdělkem

nad

10. 50

do

13. 50

částku

600'-,

v třídách

VI. až VIII.

s denním pracovním

výdělkem

nad

13. 50

do

22. 50

částku

650' -,

v třídách

IX. a X.

s denním pracovním

výdělkem

nad

22. 50

do

28. 50

částku

700'-,

v třídách

vyšších

s denním pracovním

výdělkem

nad

28. 50

 

 

 

částku

750'-.

(2) Zemře-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemře-li provisionista požívající invalidní nebo starobní provise a není-li nároku na výplatu vdovské provise, mají pozůstalí nárok na odbytné ve výši roční invalidní (starobní) provise zemřelého, vypočtené podle § 13 odst. 1 a 2 na základě příspěvkové doby započitatelné v den jeho úmrtí.

(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nejsou-li zde okolnosti uvedené v § 14, odst. 3, děti [§ 14a)] do sedmnácti let, rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába, mají nárok jen tehdy, byli-li na pojištěnce výživou převážně odkázáni. Dětem starším sedmnácti let a sourozencům může v ohleduhodných případech býti přiznáno odbytné, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce.

(4) Nárok na odbytné musí býti uplatněn do dvou roků po smrti pojištěncově, jinak zaniká.

 

§ 18 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na provisi je vázán na dokonání čekací doby. čekací doba činí dvacetčtyři dokonané příspěvkové měsíce.

(2) Nastane-li neschopnost k povolání aneb smrt před dokonáním čekací doby podnikovým úrazem utrpěným v zaměstnání povinně pojištěném podle tohoto zákona a odškodněným úrazovou pojišťovnou dělnickou, považuje se čekací doba za dokonanou.

 

Za § 18 se vsunuje jako § 18a) toto ustanovení:

§ 18a).

Státní příspěvek.

 

(1) Stát poskytuje k zákonné provisi příspěvek, který činí ročně:

u provise invalidní (starobní)..

Kč 500-,

u provise vdovské .........

Kč 250'-,

u provise jednostranně osiřelého dítěte ...............

Kč 100'-,

u provise oboustranně osiřelého dítěte ...............

Kč 200-.

(2) Státní příspěvek se neposkytuje provisionistovi, jehož příjem, nečítaje v to důchody podle zákonů sociálně pojišťovacích, přesahoval v uplynulém berním roce částku prostou dané důchodové.

(3) Má-li provisionista též nárok na požitky podle zákona o válečných poškozencích nebo na jiné požitky odpočivné a zaopatřovací podle veřejnoprávních předpisů z pokladen veřejnoprávních, vyplácí se státní příspěvek pouze potud, pokud převyšuje tyto požitky.

(4) Cizí státní příslušníci mají nárok na státní příspěvek jen tehdy, je-li v jejich vlasti rovněž provedeno invalidní a starobní pojištění a je-li tam občanům československé republiky poskytován státní příspěvek k jejich důchodům.

(5) Státní příspěvek vyplácí ústřední bratrská pokladna zároveň s provisí v měsíčních stejných částkách.

 

§ 19 se mění a bude zníti:

(1) Pokud invalidní provise, státní příspěvek, částka úrazového důchodu, o kterou tento převyšuje Kč 600'- ročně, a výdělek provisionistův dohromady převyšují tři čtvrtiny průměrného výdělku dosaženého v roce předešlém v obvodě příslušné revírní bratrské pokladny v té kategorii dělníků, ke které provisionista svým povoláním náležel, krátí se invalidní provise a státní příspěvek o částku nad to jdoucí.

(2) Invalidní provise a státní příspěvek se snižují o částky, které jsou ve stejném poměru jako provise a státní příspěvek.

 

§ 20 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na provisi invalidní zaniká, není-li tu již neschopnosti k povolání.

(2) Nárok na provisi invalidní (starobní) zaniká, vstoupil-li provisionista do zaměstnání podléhajícího pojištění podle tohoto zákona.

 

§ 22 se mění a bude zníti:

(1) Provise nebude vyplácena, pokud provisionista

a)

odpykává trest na svobodě trvající déle než jeden měsíc nebo je v donucovací pracovně neb v jiném ústavě, jejž vláda určí nařízením;

b)

je déle než jeden měsíc ve službě vojenské.

(2) Má-li však provisionista v těchto případech příslušníky rodiny, kteří jsou v rodinném pojištění nemocenském, nebo kteří mají zákonné nároky na výživu proti němu, přechází na ně jeho nárok. Je-li takových oprávněných osob více, mají přednost manželka a děti před předky, tito pak před ostatními příslušníky rodiny. Mezi osoby téže skupiny rozdělí se provise stejným dílem. Požívá-li oprávněná osoba vyživovacího příspěvku podle zákonů ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., nebo ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., krátí se její nárok o vyživovací příspěvek.

(3) V případech zasluhujících zvláštního zřetele mohou býti zadržené částky provisní dodatečně vyplaceny, a to zcela nebo z části.

 

Za § 22 se vsunuje jako § 22a) toto ustanovení:

§ 22a).

 

(1) Provisionista je povinen oznámiti revírní bratrské pokladně v osmi dnech změnu bydliště jakož i změnu v poměrech směrodatných pro vyměření nebo vyplácení provise. K výzvě bratrské pokladny je provisionista povinen předložiti jí potřebné doklady; jestliže této výzvě nevyhoví v dané lhůtě, která nesmí býti kratší 30 dnů, může mu býti výplata provise, byl-li na tento následek upozorněn, zastavena na dobu, dokud výzvě nevyhoví.

(2) Provisionista ručí i provisí za škodu, jež bratrské pokladně vznikla opominutím povinností uvedených v odstavci 1.

 

§ 23 se mění a bude zníti:

§ 23.

 

(1) Nároky z provisního pojištění zůstávají po zániku členství u ústřední bratrské pokladny zachovány po dobu rovnající se čtvrtině započitatelné příspěvkové doby, nejméně však po dobu 24 měsíců (ochranná lhůta), nevstoupí-li pojištěnec do zaměstnání povinně pojištěného nebo vyňatého z pojistné povinnosti. Při tom se případný zlomek měsíce ochranné lhůty počítá za celý měsíc.

(2) Do doby, po kterou zůstávají zachovány nároky podle odstavce 1, nepočítá se doba, po kterou pojištěnec

a)

požíval nemocenského,

b)

požíval invalidní (starobní) provise nebo po kterou výplata provise odpočívala.

(3) Po uplynutí 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění vznikne nárok na invalidní (starobní) provisi jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle §§ 109 a 112 zákona o invalidním pojištění.

 

Za § 23 vsunují se jako § 23a), § 23b) a § 23c) tato ustanovení:

§ 23a).

 

(1) Vrátí-li se bývalý člen do pojištění podle tohoto zákona, aniž před tím přestoupil do jiného zaměstnání povinně pojištěného nebo vyňatého z pojistné povinnosti, započítá se mu příspěvková doba dříve získaná, trvalo-li přerušení nejvýše pět let ode dne zániku pojištění. Trvalo-li přerušení dobu delší pěti let, ale kratší deseti let, započítá se příspěvková doba dříve získaná jen tenkráte, získá-li člen před uplynutím těchto deseti let znovu alespoň 12 příspěvkových měsíců. Jinak započítává se doba získaná pouze, dokoná-li člen v novém pojištění povinném aspoň 60 příspěvkových měsíců.

(2) Do doby přerušení podle odstavce 1 nepočítají se doby uvedené v § 23, odst. 2.

 

§ 23b).

 

(1) Pojištěnec, který získal aspoň 24 příspěvkové měsíce, má právo dobrovolně pokračovati v pojištění placením měsíčního pojistného Kč 33. - a měsíčního sanačního příspěvku Kč 9. - na místě sanačního příspěvku členského [§ 82b)].

(2) Toto právo zaniká, neuplatnil-li je pojištěnec před uplynutím ochranné lhůty (§ 23) písemnou přihláškou u revírní bratrské pokladny, u které byl naposled povinně pojištěn.

(3) Pojistné se sanačním příspěvkem je platiti ode dne, kdy přihláška došla revírní bratrské pokladně. První pojistné se sanačním příspěvkem je zaplatiti do 15 dnů ode dne, kdy revírní bratrská pokladna oznámí pojištěnci jich výši; další pojistné se sanačním příspěvkem je platiti měsíčně předem.

(4) Zvyšovací částky činí Kč 4. - za každý příspěvkový měsíc získaný dobrovolným pokračováním v pojištění.

(5) Dobrovolné pokračování v pojištění zaniká, jestliže

a)

pojištěnec ohlásí, že se vzdává dalšího pokračování v pojištění,

b)

pojištěnec nezaplatil pojistného se sanačním příspěvkem do 6 měsíců ode dne splatnosti,

c)

vznikla povinnost k převodu (čl. II).

(6) Po zániku dobrovolného pokračování v pojištění zůstávají nároky z pojištění zachovány po dobu 12 měsíců, do které se nepočítá doba ode dne přiznání až do dne odnětí invalidní (starobní) provise. Dobrovolným pokračováním v pojištění nemůže býti zkrácena ochranná lhůta plynoucí z pojištění povinného.

(7) Po uplynutí 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění vzniká nárok na invalidní (starobní) provisi jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle §§ 109 a 112 zákona o invalidním pojištění.

 

§ 23c).

 

Nezaměstnanému se zachovávají nároky z pojištění na provisi po zániku členství u ústřední bratrské pokladny i přes lhůtu stanovenou v § 23, odst. 1, nejdéle však do šedesáti měsíců ode dne zániku členství u ústřední bratrské pokladny.

 

§ 24 se mění a bude zníti:

(1) Příspěvkové jsou měsíce, za které se staly splatnými příspěvky na základě pojistné povinnosti nebo za které v případě dobrovolného pokračování v pojištění příspěvky byly zaplaceny. Při sčítání zlomků měsíců počítá se každých 30 příspěvkových dní za příspěvkový měsíc.

(2) Za dobu dovolené, za niž členu náleží odměna v penězích podle zákona nebo podle smlouvy, jest platiti příspěvky.

(3) členství se neruší přerušením zaměstnání pro konání veřejné funkce. Dobu takového přerušení jest však započítati do doby příspěvkové jen, pokud za ni byly zaplaceny příspěvky.

 

Za § 24 vsunuje se jako § 24a) toto ustanovení:

§ 24a).

 

(1) Za příspěvkovou dobu jest považovati též dobu zákonné presenční služby a vojenského výcviku po 30. červnu 1936 osob, které již před nastoupením vojenské služby byly pojištěny na provisi aneb které vstoupí do pojištění u ústřední bratrské pokladny do 12 měsíců po návratu z vojenské služby. Započtení jest vyloučeno, byla-li uvedeným osobám tato doba již započtena podle ustanovení § 108a) zákona o invalidním pojištění nebo podle § 13 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n. (zákon o pensijním pojištění).

(2) Za příspěvkovou dobu započtenou podle odstavce 1 přísluší zvyšovací částky, které by náležely podle § 111, odst. 3 zákona o invalidním pojištění za příspěvkové doby získané ve třídě Aa.

(3) Za započtenou příspěvkovou dobu uvedenou v odstavci 1 zaplatí stát pojistné třídy Aa podle § 158 zákona o invalidním pojištění. Podrobnosti zúčtování pojistného upraví ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem financí.

(4) Osoby, které před nastoupením vojenské služby byly povinně pojištěny, musí uplatniti nárok na její započtení do 15 měsíců po návratu z vojenské služby. Osoby, které po návratu z vojenské služby po prvé vstoupí do pojištění podle tohoto zákona, musí uplatniti nárok na její započtení do 6 měsíců po vstupu do pojištění. Nárok na započtení je uplatniti a prokázati u příslušné revírní bratrské pokladny.

 

§ 25 se mění takto:

a)

Slova „náleží důchod podle tohoto zákona „ se nahrazují slovy „náleží provise a státní příspěvek „.

b)

Slova „vyplácení důchodu „ nahrazují se slovy „vyplácení provise a státního příspěvku „.

 

§ 26 se mění a bude zníti:

C. Promlčení.

 

§ 26.

 

Nároky na dávky podle tohoto zákona zanikají, kromě případů zvláště vytčených v tomto zákoně, promlčením. Nárok na provise promlčuje se v pěti letech ode dne vzniku nároku; nárok na jednotlivé splátky provise nebo jiných peněžitých dávek promlčuje se v jednom roce ode dne splatnosti, nárok na výplatu pohřebného a náhradu za pomoc při porodu v jednom roce ode dne úmrtí nebo porodu. Promlčení se přerušuje oznámením nároku u příslušné revírní bratrské pokladny. Jinak platí pro promlčení nároků na dávky podle tohoto zákona ustanovení všeobecného občanského zákoníka.

 

Za § 26 vsunuje se jako § 26a) toto ustanovení:

§ 26a).

 

(1) Ústřední bratrská pokladna může osoby povinně pojištěné na provisi nebo dobrovolně pokračující v tomto pojištění pojišťovati na dávky uvedené v §. 1, bod 2 ve vyšší výměře.

(2) Toto pojištění provádí ústřední bratrská pokladna ve zvláštním oddělení s odděleným účtováním a hospodařením.

(3) Podmínky tohoto pojištění, jakož i pojistná sazba a stanovy tohoto oddělení vyžadují schválení ministerstva veřejných prací.

 

§ 28 se mění a doplňuje takto:

a)

V odstavci 1 slova v závorkách „§ 1, bod 1 až 5 „ se nahrazují slovy „§ 1, bod 2 „.

 

b)

V odstavci 2 se škrtá druhá věta.

 

c)

Odstavec 3 se ruší a odstavec 4 označuje se jako odstavec 3.

 

d)

Odstavec 5, který se označuje jako odstavec 4, se mění a bude zníti:

Jako úřadovně Ústřední bratrské pokladny náleží revírní bratrské pokladně zejména:

1.

přijímati přihlášky a odhlášky týkající se pojištění provisního a kontrolovati plnění přihlašovací povinnosti;

2.

vésti evidenci členů, pojištěnců a provisionistů a prováděti kontrolu provisionistů;

3.

vyměřovati a vybírati příspěvky pro pojištění provisní;

4.

navrhovati Ústřední bratrské pokladně přiznám, změny a zastavení provisí;

5.

prováděti rozhodnutí ústřední bratrské pokladny o přiznání, změnách a zastavení provisí;

6.

vypláceti dávky provisního pojištění;

7.

navrhovati způsob ukládání peněz (§ 83).

8.

veškeré ostatní styky s členy ústřední bratrské pokladny zaměstnanými v obvodu dotčené revírní bratrské pokladny a s jejich zaměstnavateli.

 

e)

Odstavec 6 se ruší a připojují se tyto nové odstavce 5 a 6:

(5) Revírní bratrská pokladna je jako úřadovna ústřední bratrské pokladny povinna v činnosti uvedené v odstavci 4 se říditi jejími pokyny. Zdráhá-li se revírní bratrská pokladna vykonávati tyto povinnosti nebo neřídí-li se pokyny ústřední bratrské pokladny, může Ústřední bratrská pokladna vykonávati tyto povinnosti svým zástupcem na útraty revírní bratrské pokladny. Neřídí-li se revírní bratrská pokladna opětovně pokyny ústřední bratrské pokladny, může ministerstvo veřejných prací k návrhu Ústřední bratrské pokladny po slyšení revírní bratrské pokladny rozpustiti představenstvo, dozorčí výbor, po případě oba tyto orgány a vykonávati jejich práva a povinnosti svými zástupci na útraty revírní bratrské pokladny. Do tří měsíců po rozpuštění orgánu zařídí dozorčí úřad jeho novou volbu.

(6) úkony uvedené v odstavci 4 vykonává revírní bratrská pokladna v zastoupení ústřední bratrské pokladny a vystupuje jejím jménem jako strana, ústřední bratrská pokladna jest oprávněna v kterémkoli stadiu administrativního řízení i v řízení před rozhodčími soudy a před vrchním rozhodčím soudem vystupovati sama jako strana; může rovněž podávati stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

V § 30 se škrtají v závorkách slova „§§ 2 a 3 „.

 

§ 31 se mění takto:

V odstavci 1 na konci se vsunují slova:

d)

společná schůze představenstva a dozor čího výboru.

 

§ 32 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se mění a bude zníti:

(1) Valná hromada skládá se z delegátů členů a ze zástupců podnikatelů. Počet dele gátů členů určí stanovy, musí jich však býti aspoň 20 a může jich býti nejvýše 40. Počet zástupců podnikatelů rovná se počtu delegátů členů. Funkční doba těchto delegátů a zá stupců činí 4 roky.

 

b)

V odstavci 2 a 3 nahrazuje se slovo „za městnavatelů „ slovem „podnikatelů „.

 

§ 33 semení takto:

a)

V odstavci 1 se vsunují v závorce za slova „Zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., „ slova „v původním znění „.

 

b)

V odstavci 2 se ruší slova „pojištěnci, kteří jsou pojištěni jen podle §§ 5 a 23a) „.

 

§ 34 se mění a bude zníti:

Podnikatelé jmenují své zástupce. Nedo hodnou-li se o jejich jmenování, volí je podle zásady poměrného zastoupení na základě kan didátních listin, při čemž podnikatel má tolik hlasů, kolik bylo u něho zaměstnáno členů v rozhodný den. Zástupci podnikatelů nemusí býti ani zaměstnanci ani plnomocníky podni katelovými.

 

§ 37 se mění takto:

a)

V odstavci 1 nahrazují se slova „ve volebním sboru pojištěnců „ slovy „ve volebním sboru členů „.

 

b)

V odstavci 2 vsunuje se za slova „... zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., „ slova „v původním znění „.

 

c)

V odstavci 2 se ruší poslední věta.

 

§ 38 se mění a bude zníti: § 38.

(1) Valná hromada volí v oddělených skupinách členů a podnikatelů starostu, jeho náměstka a sedm členů představenstva. Skupina členů volí starostu, který nemusí býti členem revírní bratrské pokladny, a pět členů představenstva. Skupina podnikatelů volí ze sebe náměstka starosty a dva členy představenstva. Za každého člena představenstva volí příslušná skupina dva náhradníky.

(2) Volby řídí ústřední volební komise jmenovaná podle § 37.

(3) Starostou a jeho náměstkem může býti toliko státní občan československé republiky.

 

Za § 38 se jako § 38a) a § 38b) vsunují tato ustanovení:

§ 38a).

 

(1) Starosta a jeho náměstek volí se nad poloviční většinou odevzdaných hlasů. Neobdrží-li při první volbě nikdo většiny, je konati užší volbu mezi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů. Zvolen je, kdo soustředil na sebe největší počet platných hlasů. Soustředí-li se i při druhé volbě na dva nebo více kandidátů stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(2) Byla-li za starostu zvolena osoba, která není členem revírní bratrské pokladny, vstoupí zvolený starosta na první místo kandidátní listiny předložené při volbě delegátů volební skupinou, která ho kandidovala; tím posune se pořadí ostatních kandidátů.

(3) Uprázdní-li se během funkční doby místo starosty nebo jeho náměstka, provede se náhradní volba do 3 měsíců.

 

§ 38b).

 

(1) Po volbě starosty a jeho náměstka rozdělí ústřední volební komise na jednotlivé volební skupiny počet členů představenstva a to podle zásady poměrného zastoupení a po dle výsledku voleb delegátů.

(2) Členy představenstva a jejich náhradníky v počtu přiděleném té které volební skupině zvolí tato ze sebe nadpoloviční většinou hlasů.

(3) Stejným způsobem zvolí se členové představenstva a jejich náhradníci ze skupiny podnikatelů.

 

§ 39 se mění a bude zníti:

Funkční doba představenstva činí čtyři roky. Představenstvo zůstává v úřadě po uply nutí této doby, dokud nebude pravoplatně ustaveno nové.

 

§ 40 se ruší.

 

§ 43, odst. 1 se mění takto:

a)

bod 6 a bod 8 se ruší;

 

b)

bod 7 označuje se jako bod 6; c) připojuje se tento nový bod 7:

7.

voliti delegáty členů a zástupce podnikatelů pro valnou hromadu ústřední bratrské pokladny.

 

§ 44 se mění a bude zníti:

(1) Pro kontrolu správy revírní bratrské pokladny zvolí se dozorčí výbor. Dozorčí výbor čítá 9 členů. Šest členů volí ze sebe zástupci podnikatelů a tři členy volí delegáti ze sebe podle zásady poměrnosti na základě kandidát ních listin. Za každého člena dozorčího výboru volí příslušná skupina dva náhradníky.

(2) člen představenstva nemůže současně býti členem dozorčího výboru.

(3) Zástupci podnikatelů v dozorčím výboru volí ze sebe předsedu, zástupci členů jeho náměstka nadpoloviční většinou hlasů. Při tom obdobně platí § 38a), odst. 1, druhá až čtvrtá věta a § 39. Předsedou a jeho náměst kem může býti toliko státní občan českoslo venské republiky.

(4) Uprázdní-li se během funkční doby místo předsedy nebo jeho náměstka, provede se náhradní volba do 3 měsíců.

 

§ 45 se mění takto:

a)

V odstavci 3 vsunuje se mezi slova „budou „ a „vzájemně „ slovo „si „.

b)

V odstavci 4 nahrazuje se slovo „po stoupí „ slovem „zakročí „.

 

§ 46 se mění a bude zníti:

Usnesení společné schůze představenstva a dozorčího výboru, již řídí střídavě starosta revírní bratrské pokladny a předseda dozor čího výboru, se vyhrazuje:

1.

Usnesení o návrzích představenstva o věcech přesahujících rámec obyčejného hospo daření, zejména o tom, má-li býti nabyto ne movitosti, mají-li býti nemovitosti zatíženy nebo zcizeny, mimo nabytí jich v řízení exekučním a konkursním k odvrácení škody. Ve sporných případech, zda nějaká věc přesahuje rámec obyčejného hospodaření, rozhoduje dozorčí úřad;

2.

usnesení o návrzích představenstva na přijímání (jmenování) a propouštění zaměstnanců a na sjednání služebních smluv s nimi v mezích služebního řádu. Služební a platové poměry zaměstnanců revírních bratrských po kladen upraví služební a platový řád, který vydá ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem financí;

3.

usnesení o návrzích představenstva na sjednání a zrušení smluv s lékaři, zkoušenýmizubnímitechniky, porodními asistentkami, lékárníky a léčebnými ústavy;

4.

usnesení o návrzích představenstva na stanovení výše příspěvků podle § 81, odst. 2; toto usnesení vyžaduje schválení dozorčího úřadu;

5.

usnesení o směrnicích pro náhradu hoto vých výloh a presenčních platů členům správ ních orgánů.

 

§ 47 se ruší.

 

Za § 47 se vsunují jako § 47a) a 47b) tato ustanovení:

§ 47a).

 

Volební řízení upravuje podrobněji vládní nařízení.

 

§ 47b).

 

(1) Orgány revírní bratrské pokladny jsou schopny se usnášeti, byla-li schůze řádně svo lána a je-li kromě starosty (předsedy) nebo jeho náměstka přítomna většina ostatních jejich členů.

(2) K platnosti usnesení o změně stanov je třeba dvoutřetinové většiny přítomných; jinak je usnesení platné, vyslovila-li se pro návrh většina přítomných.

(3) Při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro nějž hlasoval též předsedající. Skupina členů, kteří pro takto přijatý návrh nehlasovali, může do 15 dnů proti usnesení podati odpor, usnese-li se prostou většinou na jeho podání. Odpor se podává ve dvou stejnopisech starostovi (jeho náměstkovi). Byl-li odpor podán včas, přeruší starosta (jeho náměstek) provedení usnesení vzatého v odpor a předloží opis zápisu o usnesení a jeden stejnopis odporu dozorčímu úřadu, který rozhodne do 15 dnů. Nedoručí-li dozorčí úřad do 15 dnů po předložení zápisu a odporu před stavenstvu písemný výnos o zastavení usnesení, lze usnesení provésti.

 

§ 50, odst. 1 se mění a bude zníti:

(1) Orgány ústřední bratrské pokladny jsou:

a)

valná hromada,

b)

výbor,

c)

představenstvo.

 

§§ 51 až 54 se ruší a nahrazují těmito ustanoveními:

§ 51.

 

(1) Valná hromada skládá se z delegátů členů a ze zástupců podnikatelů. Na obvody revírních bratrských pokladen s počtem členů do 2000 připadá po jednom delegátu členů a po jednom zástupci podnikatelů. U revírních bratrských pokladen s větším počtem členů připadá na každé 2000 členů po jednom delegátu členů a po jednom zástupci podnikatelů; zbytek větší 1000 pokládá se za plný počet, ke zbytku menšímu se nepřihlíží. Pro výpočet delegátů členů a zástupců podnikatelů béře se za základ počet členů ke konci posledního kalendářního roku. Za každého delegáta Členů a za každého zástupce podnikatelů volí (jmenuje) se jeden náhradník.

(2) Funkční doba delegátů členů a zástupců podnikatelů činí 4 roky; delegáti a zástupci zůstávají v úřadě po uplynutí této doby, pokud nenastoupí úřad jejich nástupci.

 

§ 52.

 

(1) Delegáty členů volí skupina delegátů členů valných hromad revírních bratrských pokladen (§ 43, odst. 1, bod 7) podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin (zákon č. 75/1919 Sb. z. a n. v původním znění).

(2) Volby delegátů členů a zástupců podnikatelů vypisuje výbor ústřední bratrské po kladny a určuje den, kterého se konají volby ve všech revírních bratrských pokladnách.

 

§ 52a).

 

Podnikatelé jmenují své zástupce ve valné hromadě přímo; neshodnou-li se o jejich jmenování, provedou se volby zástupců podnikatelů rovněž ve valných hromadách revírních bratrských pokladen podle § 52, při čemž podnikatel má tolik hlasů, kolik bylo u něho zaměstnáno členů koncem kalendářního roku předcházejícího dni vypsání volby.

 

§ 52b).

 

(1) Do působnosti valné hromady patří:

a) voliti členy výboru,

b) voliti přísedící vrchního rozhodčího soudu.

(2) Valnou hromadu svolává a řídí zástupce dozorčího úřadu.

 

§ 53.

 

(1) Výbor skládá se ze starosty, jeho náměstka a 30 členů; za každého člena jest zvoliti jeho náhradníka. Polovina členů (náhradníků) připadá na zástupce členů a polovina na zástupce podnikatelů.

(2) Valná hromada volí v oddělených skupinách delegátů členů a zástupců podnikatelů členy výboru a jich náhradníky podle zásady poměrného zastoupení; o způsobu volby platí ustanovení § 38b) obdobně, při čemž funkci Ústřední volební komise vykonává dozorčí úřad.

(3) Funkční doba výboru činí 4 roky. Výbor zůstává v úřadě po uplynutí této doby, pokud nebude pravoplatně ustaven nový.

(4) Zástupci podnikatelů nemusí býti ani plnomocníky ani zaměstnanci podnikatelovými.

 

§ 53a).

 

(1) Zástupce dozorčího úřadu svolá a řídí ustavující schůzi výboru k volbě nového starosty a jeho náměstka, kteří nemusí býti ani členy ústřední bratrské pokladny ani plnomocníky nebo zaměstnanci podnikatelů. Sta rostou a jeho náměstkem může býti toliko státní občan československé republiky.

(2) Za starostu a jeho náměstka jsou zvoleni, kdo obdrželi aspoň tři čtvrtiny hlasů všech členů výboru; nedosáhl-li jeden nebo druhý kandidát tohoto počtu hlasů, zvolí nad poloviční většinou odevzdaných hlasů starostu skupina členů a jeho náměstka skupina zástupců podnikatelů. Pro tuto druhou volbu v oddělených skupinách platí § 38a), odst. 1, věta druhá až čtvrtá.

(3) Byl-li za starostu neb jeho náměstka zvolen člen výboru, nastupuje jako člen výboru jeho náhradník.

(4) Uprázdní-li se během funkční doby místo starosty nebo jeho náměstka, provede se náhradní volba do 3 měsíců.

 

§ 54.

 

(1) Představenstvo skládá se ze starosty, jeho náměstka a osmi členů. Funkční doba představenstva činí 4 roky; představenstvo zůstává v úřadě po uplynutí této doby, dokud nebude pravoplatně ustaveno nové.

(2) Výbor volí ze svého středu odděleně ve skupině zástupců členů a ve skupině zástupců podnikatelů po čtyřech členech představenstva podle zásady poměrného zastoupení. Za každého člena jest zvoliti jeho náhradníka.

 

§ 54a).

 

(1) Představenstvu přísluší veškerá správa a zastupování ústřední bratrské pokladny, vy jímaje věci, jež zákonem nebo stanovami jsou vyhrazeny usnesení výboru. § 42, odst. 3 až 5 a § 47b) platí obdobně.

(2) Služební a platové poměry zaměstnanců ústřední bratrské pokladny upraví služební a platový řád, který vydá ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem financí.

 

§ 55 se mění a bude zníti:

(1) Výboru jest vyhrazeno:

1.

voliti členy představenstva;

2.

usnášeti se o stanovách a jejich změně;

3.

usnášeti se o výroční zprávě představenstva a jeho absolutoriu;

4.

usnášeti se o vymáhání nároků vzniklých proti členům představenstva z jejich úřadování a o volbě zmocněnce k vymáhání těchto nároků;

5.

usnášeti se o schválení usnesení valných hromad revírních bratrských pokladen, podlé hajících schválení ústřední bratrské po kladny;

6.

usnášeti se o směrnicích pro náhradu ho tových výloh a presenčních platů členům správních orgánů;

7.

usnášeti se o tom. má-li býti nabyto ne movitostí, mají-li nemovitosti býti zatíženy nebo zcizeny, mimo nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním k odvrácení škody. Převyšuje-li částka, za kterou má býti nemovitostí nabyto, nebo kterou mají býti nemovitosti zatíženy, nebo za kterou mají býti zcizeny, obnos jednoho milionu Kč, jest k tomu třeba souhlasu ministra veřejných prací a ministra financí;

8.

usnášeti se o předmětech, jež mu před loží k rozhodnutí představenstvo.

(2) § 47b) platí obdobně.

(3) Ke schůzím výboru, jež se mají raditi a usnášeti o hospodářském plánu a všeobecných podmínkách ukládacích neb o změnách tohoto plánu a těchto podmínek, jest přizvati též zástupce ministerstva financí. Odchyluje-li se názor zástupce ministerstva financí od usnesení výboru, vyžaduje usnesení to k účinnosti své ještě schválení ministra veřejných prací v dohodě s ministrem financí. V případě tom neplatí ustanovení § 47 b), odst. 3, po slední věta.

 

Za § 55 se vsunuje jako § 55a) toto ustanovení:

§ 55a).

 

Volební řízení upravuje podrobněji vládní nařízení.

 

§§ 56 a 57 se ruší.

 

§ 58 se mění takto: Druhá věta odstavce 4 se mění a bude zníti:

Člen rozhodčího soudu nemusí býti členem bratrské pokladny, nesmí však býti ani členem výboru nebo představenstva ústřední bratrské pokladny, ani členem představenstva nebo dozorčího výboru revírní bratrské po kladny, ani nesmí býti v jejich službě nebo majitelem, plnomocníkem nebo zaměstnancem závodu, jehož se spor týká.

 

§ 62 se mění takto:

a)

Třetí věta odstavce 2 se mění a bude zníti:

Po dvou přísedících a dvou náhradnících volí valná hromada ústřední bratrské po kladny odděleně ve skupině členů a ve skupině podnikatelů zároveň s volbou výboru na dobu čtyř let.

 

b)

Ve čtvrté větě odstavce 2 nahrazují se slova „nesmí však býti členem ani představenstva ani dozorčího výboru ústřední neb revírní bratrské pokladny „ slovy „nesmí však býti ani členem výboru nebo představenstva Ústřední bratrské pokladny ani členem před stavenstva nebo dozorčího výboru revírní bratrské pokladny „.

 

§ 65 se doplňuje větou tohoto znění:

Lhůta k podání stížnosti u báňského hejtmanství činí 30 dnů ode dne doručení výměru revírní bratrské pokladny.

 

§ 66 se mění a bude zníti:

Stanovami bude v rámci ustanovení zákona určena činnost ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen a jejich správních orgánů.

 

§ 68 se mění takto:

a)

Odstavec 1, druhá věta se mění a bude zníti;

Státní dozor nad ústřední bratrskou po kladnou vykonává ministr veřejných prací, a pokud jde o otázku nákladu a jeho úhrady a o případy uvedené v § 55, odst. 1, bod 7, druhá věta a v § 55, odst. 3, v dohodě s mini strem financí.

 

b)

V odstavci 4 vsunuje se mezi slova „uložení trestu „ a „představenstvu „ citace „(§ 92) „.

 

c)

V odstavci 6 nahrazují se slova „správa pokladny „ slovy „správa revírní bratrské po kladny „.

 

§ 69, odst. 3 se ruší.

 

§ 72 se mění takto:

a)

V odstavci 3 se ruší slova „pro oddělení zaopatřovací „.

 

b)

Odstavec 4 se mění a bude zníti: účetní závěrky revírních bratrských po kladen schvaluje báňské hejtmanství, účetní závěrky ústřední bratrské pokladny ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem financí.

 

§ 74 se mění a bude zníti:

(1) Prostředky, jichž je třeba k úhradě pojistných dávek, správních nákladů a ke tvoření fondů potřebných k provádění tohoto zákona, opatří se výhradně příspěvky členů a podnikatelů, příspěvkem státu a sanační dávkou. Předpisy dřívějších zákonů, nařízení a stanov o provisním pojištění, ukládající jiné peněžité závazky členům nebo podnikatelům k úhradě dávek provisního pojištění se ruší.

(2) Příspěvek provisního pojištění se skládá z pojistného, z přechodné podnikatelské přirážky k němu a ze sanačních příspěvků.

(3) Příspěvek nemocenského pojištění a pojistné provisního pojištění hradí člen a podni katel po jedné polovině.

(4) Podnikatel hradí ze svého celé příspěvky za členy, kteří nemají mzdy na penězích nebo kteří mají vzhledem na nedokončené vzdělání mzdu příliš nízkou.

 

§ 79 se mění a bude zníti:

(1) Zadržené příspěvky se úročí 5% a vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. Exekuce se provádí na základě vykonatelného výkazu nedoplatků; doložku o vykonatelnosti připojí příslušné báňské hejtmanství.

(2) Stížnost proti předepsání příspěvků třeba podati u báňského hejtmanství do 30 dnů ode dne doručení a nemá odkladného účinku.

 

Za § 79 se vsunuje jako § 79 a) toto ustanovení:

§ 79 a).

 

Povinnosti uložené tímto zákonem podnikatelům podléhají ustanovení § 187 obecného horního zákona a jejich zachovávání podrobeno jest dohlédací moci báňských úřadů podle §§ 220 a násl. obecného horního zákona.

 

§ 80 se mění takto:

V odstavci 1 škrtá se citace „§ 66 č. 1 „, v odstavci 2 škrtají se na konci slova „valnou hromadou „.

 

Za § 80 se vsunuje jako § 80a) toto ustanovení:

§ 80a).

 

Ustanovení § 21a) zákona o invalidním po jištění o průkazech (legitimacích) pojištěnců platí obdobně.

 

§ 81, odst. 3 se ruší. § 82 se mění a bude zníti:

§ 82.

Pojistné činí za každého člena Kč 66. - za příspěvkový měsíc. Přechodná podnikatelská přirážka k pojistnému činí za každého člena Kč 21. - měsíčně.

 

Za § 82 se vsunují jako §§ 82a) až f) tato ustanovení:

§ 82a).

 

(1) Sanační příspěvek podnikatelů se vyměřuje z výdělku směrodatného pro placení pojistného nositelům úrazového pojištění a činí v prvých deseti letech po účinnosti tohoto zákona 21/2% úhrnu tohoto výdělku všech zaměstnanců každého podniku horního (§ 2) a podniku uvedeného v čl. V tohoto zákona.

(2) Podnikatelé jsou povinni zaplatiti ústřední bratrské pokladně sanační příspěvek do 15 dnů po uplynutí každého příspěvkového období úrazového pojištění; ve stejné lhůtě jsou povinni zaslati ústřední bratrské pokladně stejnopis výkazu výdělků předkládaného příslušnému nositeli úrazového pojištění za uplynulé příspěvkové období.

(3) Rozhodnutí o pojistné povinnosti úrazového pojištění podniků, jakož i o výši směrodatného výdělku pro placení pojistného platí i pro vyměření a výpočet sanačního příspěvku. Nositel úrazového pojištění jest povinen každé takové rozhodnutí oznámiti ústřední bratrské pokladně do 15 dnů po jeho vydání.

 

§ 82b).

 

Sanační příspěvek člena činí po dobu prvních 10 let účinnosti tohoto zákona za každý příspěvkový měsíc 1% pracovního výdělku dosaženého za měsíc, zaokrouhleného dolů na celé čs. koniny. Tento příspěvek se vyměřuje a platí zároveň s příspěvkem nemocenského pojištění, při čemž jest použíti ustanovení § 9 zákona ze dne 22. června 1928, č. 103. Sb. z. a n., o soustavě drobných mincí.

 

§ 82c).

 

(1) Po deseti letech budiž provedena úprava sanačního příspěvku podnikatelů a členů vládním nařízením na základě pojistně matematického zkoušení podle § 82f); až do vydání tohoto nařízení zůstává výše sanačních příspěvků nezměněna.

(2) I před uplynutím deseti let může býti vládním nařízením měněna výše sanačních příspěvků podnikatelů a členů na základě pojistně matematického zkoušení podle § 82f).

(3) Při úpravě sanačních příspěvků jest za chovati mezi sanačním příspěvkem a přechodnou podnikatelskou přirážkou k pojistnému na jedné straně a sanačním příspěvkem členů na druhé straně poměr, jaký byl v posledních třech kalendářních letech.

 

§ 82d).

 

(1) Z uhlí v tuzemsku těženého nebo z ciziny dováženého vybírá se sanační dávka ve prospěch ústřední bratrské pokladny, kterou lze zvláště účtovati.

(2) Uhlím podle tohoto zákona rozumí se uhlí podléhající dani z uhlí podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z roku 1924 o dani z uhlí, ve znění zákona ze dne 1. července 1926, č. 116 Sb. z. a n.

(3) Sanační dávka činí bez ohledu na původ uhlí za každý metrický cent hnědého uhlí a hnědouhelných briket 15 h, kamenného uhlí, kamenouhelných briket a bulet 25 h a koksu 30 h.

(4) Sanační dávku jest povinen platiti při uhlí v tuzemsku těženém podnikatel dolu, při uhlí dováženém z ciziny ten, kdo uhlí dováží.

(5) O vzniku platební povinnosti a splatnosti této sanační dávky při uhlí v tuzemsku těženém platí obdobně předpisy zákona uvedeného v odstavci 2. Při uhlí dováženém z ciziny vzniká platební povinnost jeho celním projednáním do volného oběhu. Dávka jest splatná nejpozději do 30 dnů po tomto projednání.

(6) Uhlí, z něhož se neodvádí uhelná resp. náhradní daň z uhlí podle § 7 resp. § 9 zákona uvedeného v odstavci 2, nepodléhá sanační dávce.

(7) Jak se množství a druh uhlí ohlašuje a sanační dávka platí, stanoví se vládním nařízením.

(8) Pro sanační dávku platí ustanovení § 79 obdobně s tím, že stížnost je podati u ministerstva veřejných prací.

(9) Sanační dávka nezapočítává se do základu pro vyměření daně z obratu, daně důchodové a všeobecné i zvláštní daně výdělkové.

(10) Ministerstvo veřejných prací může se souhlasem ministerstva financí a po slyšení ústřední bratrské pokladny snížiti sanační dávku z domácího hnědouhelného lupku (hnědého odpadového uhlí proplástkového), spotřebovaného v elektrických podnicích všeužitečných nebo v podnicích obecné prospěšných, až o jednu polovinu. Za stejných podmínek může býti snížena sanační dávka z lignitu až o tři čtvrtiny.

 

§ 82e).

 

(1) Stát přispívá po dobu prvých deseti let účinnosti tohoto zákona částkou 90, 000. 000'- Kč ročně. Příspěvek jest odváděti Ústřední bratrské pokladně ve stejných měsíčních částkách předem splatných. Z příspěvku jest uhraditi nejprve státní příspěvek k provisím podle § 18a). částka, jíž bude třeba v roce 1936 na výplatu státního příspěvku ústřední bratrské pokladně, uhradí se především úsporami z prostředků určených na výdaje celé skupiny I státního rozpočtu (vlastní státní správa); pokud by tyto úspory nestačily, zmocňuje se ministr financí, aby nedostávající se částku opatřil úvěrovými operacemi.

(2) Ustanovení § 82c), odst. 1 a 3 platí obdobně s tím, že jest zachovati poměr mezi tříletým průměrem částek připadajících na příspěvek státu po odečtení částek podle § 18a) a tříletým průměrem sanačního příspěvku podnikatelů a členů.

(3) Závazky ústřední bratrské pokladny zaručené státem do dne účinnosti tohoto zákona uhradí stát. Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil k tomu potřebné prostředky úvěrovou operací. Pohledávky státu vůči ústřední bratrské pokladně vzniklé úhradou záruk zanikají. Rovněž zanikají všechny ostatní pohledávky státu vůči ústřední bratrské po kladně vzniklé do dne účinnosti tohoto zákona.

§ 82f).

 

(1) ústřední bratrská pokladna jest povinna v obdobích nejméně pětiletých provésti pojistně matematické zkoušení své finanční rovnováhy a provésti současně statistické šetření o průběhu souborných zjevů rozhodných pro vývoj pojištění a srovnání s průběhem očekávaným.

(2) Výsledek zkoušení předloží ministerstvo veřejných prací Národnímu shromáždění.

(3) Výše pojistného může býti měněna pouze zákonem na podkladě zkoušení podle odstavce 1.

 

§ 83 se mění takto:

a)

Odstavec 2, bod 1 se mění a bude zníti:

1. v cenných papírech způsobilých k uklá dání sirotčích peněz;

 

b)

V odstavci 2, bod 4 připojí se na konci slova „v dohodě s ministerstvem financí „.

 

c)

Za odstavec 2 vsunuje se tento nový odstavec 3:

(3) Z trvale uložitelného jmění ústřední bratrské pokladny musí býti alespoň 20% uloženo v československých státních dluhopisech a 10% v jiných cenných papírech, které určí ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí. Vláda může tuto mez snížiti nebo poměr mezi papíry státními a jinými jinak stanoviti.

 

d)

Dosavadní odstavec 3 označuje se jako odstavec 4.

 

§ 86 se ruší. § 87, bod 4 a 5 se ruší.

 

§ 88 se mění takto:

V odstavci 3 se slova „zálohy na pojistné dávky sraziti z těchto dávek „ nahrazují slovy „zálohy a přeplatky na dávky, pokud nejsou starší tří let, srážeti s provise; měsíční srážka nesmí býti větší než jedna čtvrtina provise „.

 

§ 90, odst. 1 se mění a bude zníti:

(1) Bratrské pokladny jsou zproštěny zvláštní daně výdělkové a daně rentové podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

 

§ 96 se mění takto:

Slova „ze dne 22. března 1920, čís. 197 Sb. z. a n. „ nahrazují se slovy „ze dne 15. prosince 1924, č. 303 Sb. z. a n.

Čl. II.

Přestupy pojištěnců. (§ 1-7)

Čl. II. § 1.

(1)

Přestoupil-li pojištěnec nepožívající provise invalidní (starobní) do zaměstnání povinného pojištěním podle zákona o invalid ním pojištění nebo podle zákona o pensijním pojištění, jest ústřední bratrská pokladna po vinna vydati novému nositeli pojištění pře vodní částku stanovenou podle § 240, odst. 1 zákona o invalidním pojištění. Totéž platí při přestupu do zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti podle § 6, písm. a) zákona o invalidním pojištění nebo podle § 2 č. 4 nebo 5 zákona o pensijním pojištění, nebo podle § 11 vládního nařízení ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opa třeních personálních, nebo podle § 2, odst. 2 vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb. z. a n., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah. Převodní částku jest použíti způsobem tam uvedeným.

(2)

Příspěvková doba získaná u Ústřední bratrské pokladny placením příspěvků v době do 30. září 1924 se počítá podle třídy Aa, v době od 1. října 1924 do 30. června 1936 podle třídy C a v době od 1. července 1936 podle třídy D.

(3)

Jestliže uplynulo od zániku pojištění u Ústřední bratrské pokladny více než pět roků, ale méně než deset roků, jest Ústřední bratrská pokladna povinna k převodu pouze, získal-li pojištěnec u dalších nositelů pojištění nebo vyňatých zaměstnavatelů před uplynutím těchto desíti roků aspoň 12 příspěvkových měsíců. Jinak je ústřední bratrská pokladna povinna k převodu pouze, dokonal-li pojištěnec v novém pojištění u dalších nositelů pojištění nebo vyňatých zaměstnavatelů aspoň 60 příspěvkových měsíců. Do doby přerušení podle tohoto odstavce nepočítají se doby uvedené v § 23, odst. 2.

Čl. II. § 2.

Přestoupil-li pojištěnec po dokonání čekací doby do pojištění podle zákona o invalidním pojištění a vznikne-li do 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění nárok na provisi, jest ústřední bratrská pokladna povinna poskytovati provisi podle nároků získaných do dne výstupu. Ústřední bratrská pokladna je v tomto případě zproštěna převodní povinnosti; ústřední sociální pojišťovna je povinna vrátiti již přijatou převodní částku.

Čl. II. § 3.

Přestoupil-li pojištěnec po dokonání čekací doby a před uplynutím ochranné lhůty k některému nositeli pensijního pojištění, zůstávají jeho nároky vůči ústřední bratrské pokladně zachovány až do dokončení čekací doby u nositele pensijního pojištění. Při stanovení této čekací doby je přihlížeti k převodní částce, kterou je Ústřední bratrská pokladna povinna převésti. Nastane-li pojistný případ před dokonáním čekací doby u nositele pensijního pojištění, poskytne ústřední bratrská pokladna provisi podle nároků získaných do dne výstupu. Ústřední bratrská pokladna je v tomto případě zproštěna převodní povinnosti; nositel pensijního pojištění jest povinen vrátiti již přijatou převodní částku.

Čl. II. § 4.

Vyňatí zaměstnavatelé jsou povinni při přestupu zaměstnance k ústřední bratrské pokladně vydati takovou převodní částku, jako kdyby šlo o přestup k ústřední sociální pojišťovně.

Čl. II. § 5.

Ústřední bratrská pokladna je povinna použíti přijaté převodní částky k částečnému nebo úplnému započtení doby dříve pojištěné; případného přebytku použije ke zvýšení nároků. Způsob použití převodních částek bude blíže upraven vládním nařízením.

Čl. II. § 6.

(1)

Převodní částky dlužno vydati ve 4 týdnech ode dne, kdy bývalého nositele pojištění neb zaměstnavatele došlo vyzvání o převod; v téže době je novému nositeli pojištění nebo vyňatému zaměstnavateli oznámiti všechny okolnosti rozhodné pro dosavadní pojištění a pro výpočet převodních částek. Převodní částku jest stanoviti ke dni přestupu a zúrokovati 5% od tohoto dne.

(2)

Vydáním převodní částky zanikají veškeré nároky a práva z pojištění vůči nositeli pojištění, který převodní částku vydal.

Čl. II. § 7.

Spory o převody podle předchozích ustanovení a to:

a)

mezi ústřední bratrskou pokladnou a nositeli jiného povinného pojištění,

b)

mezi ústřední bratrskou pokladnou a zaměstnavateli vyňatými,

c)

mezi pojištěncem nebo jeho oprávněnými pozůstalými a ústřední bratrskou pokladnou rozhoduje ministerstvo sociální péče.

Čl. III.

Zajištění u ústřední sociální pojišťovny. (§ 1-5)

Čl. III. § 1.

(1)

ústřední bratrská pokladna zajišťuje u ústřední sociální pojišťovny nároky na dávky, které by příslušely pojištěncům ústřední bratrské pokladny a jejich pozůstalým, kdyby tito pojištěnci byli pojištěni u ústřední sociální pojišťovny po celou příspěvkovou dobu u Ústřední bratrské pokladny po 30. červnu 1936 a nejvýše 100 týdnů z členství u ústřední bratrské pokladny z doby před 1. červencem 1936. Zajištění vztahuje se na nároky osob, které dne 1. července 1936 byly členy ústřední bratrské pokladny nebo později se jimi stanou.

(2)

ústřední bratrská pokladna je povinna odváděti za každého člena (§ 49) zajišťovací pojistné, které se rovná pojistnému pro invalidní a starobní pojištění u ústřední sociální pojišťovny; členové se zařazují do tříd invalidního pojištění podle mzdových tříd, v nichž jsou zařadéni v nemocenském pojištění, a to;

v třídách

I. až IV.

s denním pracovním výdělkem

 

 

 

do

10. 50

do

tř. Aa,

v třídě

V.

s denním pracovním výdělkem

nad

10. 50

do

13. 50

do

tř. Ab,

v třídách

VI. až VIII.

s denním pracovním výdělkem

nad

13. 50

do

22. 50

do

tř. B,

v třídách

IX. a X.

s denním pracovním výdělkem

nad

22. 50

do

28. 50

do

tř. C,

v třídách

vyšších

a denním pracovním výdělkem

nad

28. 50

 

 

 

do

tř. D.

Za pojištěnce podle § 23b) se odvádí zajišťovací pojistné třídy Ab. Úhrn zajišťovacího pojistného připadající na kalendářní rok a 5% úrok od 15. července toho roku je ústřední bratrská pokladna povinna odvésti Ústřední sociální pojišťovně nejpozději do 31. prosince roku následujícího.

(3)

Ústřední bratrská pokladna uhradí ústřední sociální pojišťovně za každou osobu, která byla dne 1. července 1936 jejím členem, převodní částku stanovenou k tomuto dni podle § 240, odst. 1 zákona o invalidním pojištění, jako by byla bývala pojištěna u ústřední sociální pojišťovny v třídě C po dobu členství u ústřední bratrské pokladny (§ 49), nejvýše však 100 týdnů. Úhrn takto zjištěných částek splatí ústřední bratrská pokladna ústřední sociální pojišťovně v 50 pololetních polhůtních anuitách stanovených při 5% roční úrokové míře. Za pojištěnce, kteří se stanou po dni 1. Července 1936 opětně členy ústřední bratrské pokladny, jest příslušné převodní částky hraditi běžně.

(4)

Ústřední bratrská pokladna je povinna zajistiti u Ústřední sociální pojišťovny příspěvkovou dobu získanou u ní podle čl. II převodem při přestupu po 30. červnu 1936 a uhraditi ústřední sociální pojišťovně převodní částku třídy D.

(5)

Ústřední sociální pojišťovna je povinna hraditi ústřední bratrské pokladně dávky a převodní částky vyplývající ze zajištění.

(6)

Nesplní-li Ústřední bratrská pokladna platební povinnost podle ustanovení tohoto článku, zadrží ústřední sociální pojišťovna částky uvedené v odstavci 5 až do výše částek splatných podle předcházejících ustanovení, úrok v to počítaje.

(7)

Po dobu, po kterou se zachovávají podle tohoto zákona nároky z pojištění u ústřední bratrské pokladny, jakož i po dobu požitku provise, zachovávají se nároky ústřední bratrské pokladny ze zajištění podle odstavce 1.

Čl. III. § 2.

Pojištěnci, jejichž nároky jsou podle ustanovení tohoto článku zajištěny u Ústřední sociální pojišťovny, jakož i jejich pozůstalí mohou nárok z pojištění podle tohoto zákona uplatňovati výhradně proti ústřední bratrské pokladně. Dávka vyplacená ústřední bratrskou pokladnou nesmí býti menší než dávka téhož druhu hrazená ústřední sociální pojišťovnou podle ustanovení § 1, odst. 5.

Čl. III. § 3.

(1)

K rozhodování, jde-li o případ ze zajištění podle ustanovení tohoto článku, zřizuje se Společná komise, která se skládá z předsedy (jeho náměstka) a čtyř přísedících. Předsedu a jeho náměstka jmenuje z odborníků sociálního pojištění ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací po slyšení ústřední sociální pojišťovny a ústřední bratrské pokladny; po dvou členech komise a čtyřech náhradnících jmenuje představenstvo ústřední sociální pojišťovny a ústřední bratrské pokladny tak, že po jednom členu a dvou náhradnících jmenuje ze stavu lékařského. Funkční období Společné komise činí 4 roky. Společná komise zůstává v úřadě po uplynutí této doby, dokud nebude jmenována nová.

(2)

Rozhodnutí Společné komise se kladou na roven rozhodnutím řádných soudů a není proti nim opravných prostředků.

(3)

Jestliže Společná komise rozhodla, že u některé osoby nenastal případ zajištění podle tohoto článku, může ústřední bratrská pokladna nárok ze zajištění téže osoby před uplynutím dvou let ode dne rozhodnutí Společné komise uplatniti jen tehdy, když osvědčí podstatnou změnu okolností, které byly směrodatné pro rozhodnutí Společné komise.

Čl. III. § 4.

Způsob uplatňování a plnění nároků ze zajištění a jednací řád jakož i způsob úhrady nákladů Společné komise ustanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí po slyšení ústřední sociální pojišťovny a Ústřední bratrské pokladny.

Čl. III. § 5.

Spory vyplývající ze zajišťovacího poměru rozhoduje, pokud nejde o věc patřící podle § 3 tohoto článku do příslušnosti Společné komise, ministerstvo sociální péče po slyšení ministerstva veřejných prací.

Čl. IV.

Přechodná ustanovení. (§ 1-8)

Čl. IV. § 1.

(1)

Na provise, napadlé před 1. červencem 1936 se vztahují ustnovení čl. I s těmito odchylkami:

a)

Úhrn provise a státního příspěvku (§ 18 a) se rovná částce vyměřené podle zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.

b)

Pro tyto provise neplatí ustanovení § 13 a), § 14, odst. 5 a § 14 a), odst. 8.

c)

Ustanovení § 14, odst. 1, bod 2, druhá věta zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. zůstává v platnosti pro osoby, které na základě tohoto ustanovení dne 30. června 1936 požívají provise.

(2)

Dokonal-li člen před 1. červencem 1936 čekací dobu (§ 18), nesmí úhrn provise napadlé po 30. červnu 1936 a státního přípěvku [§ 18 a)] býti menší než provise, která by náležela podle zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.

Čl. IV. § 2.

(1)

Pro stanovení příspěvkové doby zůstávají v platnosti předpisy zákona ze dne 24. května 1918, č. 270 ř. z., jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen po dobu jejich vojenské služby ve válce. Působnost citovaného zákona se rozšiřuje na zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.

(2)

Pro stanovení příspěvkové doby získané před 1. červencem 1936 zůstává v platnosti předpis § 24, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n.

(3)

Pro osoby požívající v den 30. června 1936 zvýšení provise podle § 13, odst. 4 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. zůstává toto ustanovení dále v platnosti, dokud se nezastaví přiznané zvýšení provise.

(4)

Na osoby, jichž členství u ústřední bratrské pokladny zaniklo před 1. červencem 1936 a které se po 30. červnu 1936 staly opět členy ústřední bratrské pokladny nebo pokračovaly dobrovolně v pojištění, vztahuje se ustanovení § 13a) pouze tehdy, jestliže získaly v novém pojištění nebo dobrovolným pokračováním v pojištění nejméně 24 příspěvkové měsíce.

Čl. IV. § 3.

Osobám, kterým se dne 30. června 1936 zachovávají nároky podle ustanovení §§ 20 a

23 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n., zůstávají tyto nároky zachovány podle ustanovení § 23.

Čl. IV. § 4.

(1)

Osoby, které 30. června 1936 mají podle § 23, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. právo zachovávati si nároky na dávky provisního pojištění placením uznávacího poplatku a pro které nenastala povinnost ústřední bratrské pokladny k převodu podle čl. II, mohou vykonávati toto právo i za účinnosti tohoto zákona placením uznávacího poplatku Kč 3. - a sanačního příspěvku Kč 9-- na místě sanačního příspěvku členského [§ 82b)]; tyto částky se platí měsíčně předem. Nárok na invalidní (starobní) provisi vzniká jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle zákona o invalidním pojištění. Zachování nároků zaniká, jestliže osoba zachovávající si nároky zůstane se zaplacením v prodlení po 6 měsíců jdoucích po sobě nebo vstoupí-li opětně do pojištění podle tohoto zákona nebo vznikne-li povinnost k převodu.

(2)

Osoby, které 30. června 1936 pokračují dobrovolně v pojištění podle § 23, odst. 2 žák. č. 242/1922 Sb. z. a n. nebo mají na to právo, mohou pokračovati dobrovolně v pojištění podle § 23b). Toto právo zaniká, nebylo-li do konce šestého měsíce ode dne počátku působnosti tohoto zákona zaplaceno pojistné aspoň za jeden příspěvkový měsíc.

Čl. IV. § 5.

Sanační dávce podle § 82 d) podléhají také dodávky paliv na uzávěrky sjednané před 1. červencem 1936.

Čl. IV. § 6.

(1)

Pokud nebudou ustaveny správní orgány revírních bratrských pokladen podle tohoto zákona, působí orgány dosavadní dále. Volby nových orgánů je provésti do 31. prosince 1937.

(2)

Pokud nebudou ustaveny orgány ústřední bratrské pokladny podle tohoto zákona, přenáší se funkce těchto orgánů na desetičlenný výbor, zvolený ve společné schůzi dosavadního představenstva a dozorčího výboru. Skupina zástupců členů a skupina zástupců podnikatelů ve společné schůzi zvolí každá ze svého středu nadpoloviční většinou hlasů 4 členy výboru a stejný počet náhradníků. Předsedou výboru je starosta, jeho náměstkem předseda dozorčího výboru. Odpadne-li některý z nich, zvolí příslušná skupina výboru jeho nástupce.

(3)

Volby nových orgánů Ústřední bratrské pokladny je provésti po pravoplatném provedení voleb orgánů revírních bratrských pokladen.

Čl. IV. § 7.

(1)

Ustanovení čl. II tohoto zákona vztahuje se i na případy přestupů před 1. červencem 1936; avšak ústřední bratrská pokladna není povinna vydávati převodní částku, jestliže nároky pojištěnce z pojištění u Ústřední bratrské pokladny zanikly:

a)

před 1. červencem 1926, jde-li o přestup k ústřední sociální pojišťovně nebo do zaměstnání vyňatého podle ustanovení § 6 písm. a) zákona o invalidním pojištění,

b)

před 1. lednem 1929, jde-li o přestup do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle zákona o pensijním pojištění nebo vyňatého z této povinnosti podle § 2, č. 4 nebo 5 téhož zákona nebo podle § 11 vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. nebo podle § 2, odst. 2 vl. nař. č. 33/1933 Sb. z. a n.

(2)

ústřední bratrská pokladna není však povinna vydati převodní částku za osoby, na základě jejichž členství v den 30. června 1936 vyplácí provisi.

Čl. IV. §8.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad provise.

Čl. V.

Pojištění osob zaměstnaných v nehornických podnicích. (§ 1-3)

Čl. V. § 1.

Ustanovení zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. ve znění upraveném v čl. I až IV tohoto zákona platí s výjimkami v tomto článku uvedenými i pro pojištění osob zaměstnaných v podnicích nehornických, jejichž dělníci byli dne 31. prosince 1934 pojištěni u revírní bratrské pokladny podle § 3 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. Výjimky stanoví vládní nařízení.

Čl. V. § 2.

(1)

Osobám, které po 30. červnu 1936 vstoupí do zaměstnání v podniku uvedeném v předcházejícím § 1 a které před tímto vstupem nikdy nebyly členy ani ústřední bratrské pokladny ani bratrské pokladny zřízené podle zákona ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z., nebo podle §§ 210 a násl. obecného horního zákona a jejich pozůstalým náleží provise ve výši a za podmínek nápadu dávek podle zákona o invalidním pojištění.

(2)

Tito členové zařazují se do tříd invalidního pojištění podle mzdových tříd, v nichž jsou zařaděni v nemocenském pojištění a to:

v třídách

I. až IV.

a denním pracovním

výdělkem

 

 

 

do

10. 50

do

tř. Aa,

v třídě

V.

B denním pracovním

výdělkem

nad

10. 50

do

13. 50

do

tř. Ab,

v třídách

VI. až VIII.

a denním pracovním

výdělkem

nad

13. 50

do

22. 50

do

tř. B,

v třídách

IX. a X.

s denním pracovním

výdělkem

nad

22. 50

do

28. 50

do

tř. C,

v třídách

vyšších

s denním pracovním

výdělkem

nad

28. 50

 

 

 

do

tř. D.

(3)

Při výpočtu převodních částek za tyto osoby neplatí ustanoveni čl. II, § 1, odst. 2 a čl. III, § 1, odst. 4; příspěvková doba rozhodná pro výpočet převodní částky počítá se ve třídách, do kterých byl člen zařaděn podle ustanovení tohoto článku.

Čl. V. § 3.

(1)

Příspěvek provisního pojištění členů uvedených v § 2 skládá se z pojistného, ze sanačního příspěvku podnikatelů [čl. I, § 82a)] a z vyrovnávacího příspěvku podnikatelů.

(2)

Pojistné rovná se pojistnému invalidního a starobního pojištění podle zákona o invalidním pojištění. Pojistné hradí člen a podnikatel po jedné polovině; podnikatel hradí ze svého celé pojistné za členy, kteří nemají mzdy na penězích nebo kteří mají vzhledem na nedokončené vzdělání mzdu příliš malou.

(3)

Vyrovnávací příspěvek podnikatelů činí za každý příspěvkový den rozdíl mezi částkou Kč 1, 80 a částí pojistného připadající podle odstavce 2 na podnikatele.

(4)

Vyrovnávací příspěvek a sanační příspěvek podnikatelů jest platiti pouze po dobu prvých 10 let po 1. červenci 1936.

Čl. VI.

Závěrečná ustanovení.

(1)

Ustanovení tohoto zákona nabývají působnosti dnem 1. července 1936.

(2)

Ministr veřejných prací se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil plné znění zákona č. 242/1922 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem a při tom v nezměněné části výrazy použité k označení dávek provisního pojištění (důchod, zaopatřovací plat a pod. ) nahradil výrazem „provise „, dále výraz „zaměstnavatel „ výrazem „podnikatel „ a lhůty 14denní lhůtami 15denními.

(3)

Zákon provedou ministr veřejných prací a ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

 

Dr. Hodža v. r.

 

Dostálek v. r.

 

Dr. Nečas v. r.