§ 3 zní takto:
"Věcní rozsah pravomoci kárných výborů.
(1) Pravomoc kárných výborů se vztahuje na jednání nebo opominutí, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska. Poškození i ohrožení dobrého jména vojska se označuje úhrnným názvem ťporušení povinností stavovskýchŤ.
(2) Stavovské povinnosti mohou býti porušeny nejen jednáním neb opominutím, jehož stíhání podle zákona přísluší soudům nebo vojenským představeným (podle části I zákona), nýbrž i jiným jednáním neb opominutím, jež by nebylo jednak trestné.
(3) Byly-li stavovské povinnosti porušeny trestným činem, jehož stíhání přísluší podle zákonných předpisů soudu, musí se nejprve provésti řízení před příslušným soudem; nelze-li zavésti trestní řízení soudní, poněvadž tomu překáží důvod, který vylučuje nebo zrušuje trestnost činu nebo vylučuje jeho stíhání, lze zavésti ihned kárné řízení.
(4) Po pravoplatném skončení trestního řízení proti vojenským gážistům musí se vždy zkoumati, zdali dotčeným trestným činem nebyly porušeny povinnosti stavovské, a to bez rozdílu, ať trestní řízení skončilo zastavením řízení, osvobozením neb odsouzením (podmínečným nebo bezpodmínečným), lež by v trestním řízení soudním byla provinivšímu se vojenskému gážistovi vojenská hodnost odňata.
(5) Je-li podezření, že stavovské povinnosti byly porušeny jednáním neb opominutím, uvedeným v § 2 zákona provede se kárné řízení nezávisle na řízení podle části I zákona."