Spořitelny nesmějí míti uloženy volné hotovosti u jiných peněžních ústavů, leč na žirovém účtě u Národní banky Československé nebo na šekovém účtě u poštovní spořitelny, pokud nemají uloženo u banky (§ 1) alespoň 5% přijatých, v jejich poslední roční účetní závěrce vykázaných vkladů jakéhokoli druhu, vyjímajíc vklady státu, svazků územní samosprávy, peněžních ústavů, veřejnoprávních sociálně-pojišťovacích ústavů a soukromých pojišťoven.

Vklady spořitelen uložené u banky zúročí se sazbou, kterou představenstvo banky určí se schválením ministerstev financí a vnitra a vyhlásí v Úředním listě republiky Československé.

Se vklady uloženými u banky a s úroky z nich mohou spořitelny volně nakládati jen pokud tím neklesne stav vkladů s úroky pod výměru v odstavci 1 stanovenou; jinak jen tehdy, nemají-li vkladů u jiných peněžních ústavů, leč na žirovém účtě u Národní banky Československé nebo na šekovém účtě u poštovní spořitelny.

Za vklady spořitelen uložené u banky a za úroky z nich, pokud by k jejich úhradě jmění banky nestačilo, ručí stát․

Banka jest povinna odváděti roční příspěvek (odstavec 2) k účelu, uvedenému v § 6 vládního nařízení ze dne 18. prosince 1936, č. 338 Sb. z. a n., o likvidaci společností "Ústřední banka německých spořitelen v republice Československé" ("Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechosovakischen Republik") v Praze a "Karlovarská spolková banka, společnost s r. o." ("Karlsbader Vereinsbank Gesellschaft m. b. H.") v Karlových Varech, dokud nebudou úplně splaceny tamže uvedené dluhopisy, společné likvidační podstatě této banky a společnosti (§ 2 téhož nařízení); poté bude příspěvek odváděti státní pokladně, dokud nebudou úplně splaceny zálohy státem poskytnuté.

Roční příspěvek činí jednu pětinu ryzího výtěžku banky, podrobeného zvláštní dani výdělkové (§ 77, odst. 1 zákona o přímých daních), jehož bylo dosaženo v předcházejícím obchodním roce, a jest splatný ve čtyřech rovných splátkách napřed, a to 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října. Dokud není zvláštní daň výdělková bance vyměřena, řídí se výše čtvrtletních splátek příspěvku podle výše dani podrobeného ryzího výtěžku, který byl základem pro poslední předpis této daně. Je-li dani podrobený ryzí výtěžek za rozhodné obchodní období větší než ten, podle něhož se řídily čtvrtletní splátky, doplatí banka čtvrtletní splátky příspěvku, v době doručení platebního rozkazu na zvláštní daň výdělkovou již splatné, do 30 dnů po jeho doručení; je-li tento ryzí výtěžek nižší anebo byl-li snížen rozhodnutím o odvolání, vrátí se bance přeplatek do 30 dnů po doručení platebního rozkazu, pokud se týká, po doručení rozhodnutí o odvolání. Pro úroky z prodlení z nedoplatků a úroky náhradní z přeplatků platí sazba určená podle 2, odst. 2. Po prvé jest banka povinna odvésti tento příspěvek v roce 1938, a to ve lhůtách splatnosti shora stanovených.

Příspěvek za běžné obchodní období jest u banky při vyměření zvláštní daně výdělkové odčitatelnou položkou, pokud byl v témže obchodním období skutečně odveden (odstavec 1).

Ministerstvo financí dozírá skrze revisní oddělení revisního a důvěrnického společenstva [§ 18 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n.], zdali banka řádně plní příspěvkovou povinnost podle předešlých ustanovení.

Akcie banky znějí na jméno a k platnosti jich převodu jest potřebí souhlasu správní rady banky, leč by k převodu došlo dědictvím nebo odkazem.

K převodu akcií se spořitelny nebo Svazu československých spořitelen na jiného než na spořitelnu nebo na tento Svaz nesmí býti souhlas dán, činí-li účast spořitelen a tohoto Svazu na akciovém kapitálu banky dohromady méně než čtyři pětiny.

Utvoří-li se skupina spořitelen, jichž jednacím jazykem není výhradně jazyk státní, jest této skupině umožniti účast na akciovém kapitálu banky držbou takové části počtu akcií umístěných u spořitelen vůbec, která jest úměrna stavu povinných vkladů (§ 2, odst. 1), uložených u banky spořitelnami této skupiny, k celkovému stavu povinných vkladů uložených u banky vůbec; pokud by toho bylo k provedení této zásady potřebí, jest akciový kapitál banky přiměřeně zvýšiti. Rozhoduje stav povinných vkladů, zjištěný podle jejich průměru v posledním kalendářním čtvrtletí, a to po prvé roku 1937, poté vždy následujícího každého pátého roku, při čemž k částkám vkladů, převyšujícím snad u některých spořitelen sazbu v 2, odst. 1 stanovenou, nelze přihlédnouti.

Skupině spořitelen uvedené v odstavci 1 náleží z celkového počtu zástupců spořitelen ve všech orgánech banky takový počet zástupců, který jest úměrný účasti této skupiny na akciovém kapitálu banky; v témž poměru jest přijímati zaměstnance dotčené národnosti, vyhovují-li podmínkám stanoveným ve služebním řádu banky. Ke skupinám spořitelen, jichž účast nečiní ani 15% akciového kapitálu banky, není při provádění této zásady potřebí přihlédnouti.

Skupina spořitelen (odstavec 1), u kterých bylo podle stavu k 31. prosinci 1936, zjištěného Svazem československých spořitelen, uloženo vkladů na knížky více než jedna pětina takových vkladů uložených u spořitelen vůbec, bude, pokud účast těchto spořitelen na akciovém kapitálu banky nedostoupí 15%, zastupována ve správní radě banky dvěma členy a v dozorčí radě jedním členem, které tam vyšle ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí z řad této skupiny po slyšení její zájmové organisace. O tyto členy zvýší se po tuto dobu počet členů správní rady a dozorčí rady. V poměru počtu zástupců této skupiny ve správní radě k celkovému, takto zvýšenému počtu členů správní rady jest v uvedené době přijímati zaměstnance dotčené národnosti, vyhovují-li podmínkám stanoveným ve služebním řádu banky.

Ke zlomkům čísel, jež by se objevily při výpočtu poměrů podle odstavců 1 až 3, se nepřihlédne.

Do představenstva banky vysílají ministerstvo vnitra a ministerstvo financí po jednom členu, Svaz československých spořitelen dva členy. Tito členové představenstva jsou zároveň členy správní rady i výkonného výboru banky, a pokud odstavce 2 a 3 jinak neustanovují, mají stejná práva a stejné povinnosti jako ostatní členové těchto orgánů.

Vysloví-li se některý člen vyslaný ministerstvem proti usnesení představenstva, správní rady, výkonného výboru anebo předsednictva z důvodu, že po jeho názoru odporuje toto usnesení ustanovením tohoto vládního nařízení, nenabude takové usnesení účinnosti, dokud nerozhodne ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Na členy představenstva ministerstvy vyslané (odstavec 1) nevztahují se ustanovení §§ 3 a 4 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. ve znění čl. XIV a XV zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.; tito členové též nemají povinnost složiti funkční akcie, bylo-li by to členům orgánů v odstavci 1 uvedených uloženo.

Členství v představenstvu a jiných orgánech banky není účastí ve správě výdělečného peněžního ústavu po rozumu § 81 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

K platnosti volby za člena správní rady a dozorčí rady je potřebí schválení ministerstva financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Povinné vklady spořitelen u banky jest účtovati odděleně od ostatních vkladů u banky uložených.

Povinné vklady spořitelen příslušejících ke skupině uvedené v § 5, odst. 1, která podle zásad stanovených v odstavcích 2 a 3 téhož paragrafu má v orgánech banky zastoupení, jest účtovati odděleně od ostatních povinných vkladů u banky uložených.

Výboru nejvýše o třech členech, které zvolí ze svého středu zástupcové dotčené skupiny ve správní radě banky, náleží připravovati návrhy pro příslušné orgány v příčině hospodaření se vklady této skupiny.

Při obchodech banky budiž dbáno, aby byla trvale udržována hotovostní záloha ve výši aspoň 20% a všeobecná pohotovost ve výši alespoň 40% stavu vkladů přijatých na vkladní knížky (listy) a vkladů přijatých od spořitelen a jiných tuzemských peněžních ústavů.

Do hotovostní zálohy lze započítati toliko:

Do všeobecné pohotovosti jsou započitatelny jen:

Banka jest povinna míti aspoň 20% vkladů, uvedených v odstavci 1, uloženo ve státních dlužních úpisech a jiných půjčkách státu. Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra může tuto mez ze závažných důvodů snížiti.

Ministerstvo vnitra provede v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Ústřední banky českých spořitelen změny jejích stanov, pokud toho ustanovení tohoto nařízení vyžadují. K platnosti těchto změn není potřebí usnesení valné hromady akcionářů banky.

Stanovy banky (§ 1) lze změniti usnesením valné hromady akcionářů banky jen se schválením ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Změny stanov podle odstavců 1 a 2 je vyhlásiti v Úředním listě republiky Československé, a to pokud jde o změny podle odstavce 2, po zápisu do obchodního rejstříku; právní moci nabývají dnem vyhlášení.

Dozírati, aby spořitelny dodržovaly ustanovení tohoto nařízení o povinných vkladech u banky, náleží Svazu československých spořitelen.

Zjistí-li Svaz porušení neb obcházení těchto ustanovení, jest, zejména požádá-li o to banka, povinen přikázati odpovědnému orgánu spořitelny, aby závadu odklidil (§ 30a, odst. 2, č. 5 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. ve znění čl. XXXIII zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.).