Místo daně z obratu podle zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930, 56/1932 a 265/1935 Sb. z. a n. stanoví se u:

Paušál činí 6 1/2 % z úplaty, a kde té není, z obecné ceny, k nimž se při dovozu připočítají celní pohledávka (§ 8, odst. 3 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.) bez paušálu daně z obratu a dopravní výlohy ke hranici. V této sazbě jest již zahrnuta přirážka podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové.

Paušál u shora uvedených předmětů, vyrobených v tuzemsku, jest povinen platiti jejich výrobce, a to:

Za výrobce se považuje podnikatel, který shora uvedené předměty vyrábí nebo si dává vyráběti ve mzdě, jakož i podnikatel (mechanik, obchodník a j.), který velocipedy, rámy, soupravy nebo kola k velocipedům ze shora uvedených předmětů jen sestavuje nebo si dává sestavovati ve mzdě.

Výrobce jest povinen platiti paušál z dodávek a vlastní spotřeby všech shora uvedených předmětů, ať je sám vyrobil nebo si dal vyrobiti ve mzdě anebo je nakoupil od někoho jiného nebo dovezl z ciziny a dodává je (bere pro vlastní spotřebu) v nezměněném stavu. Výrobce, který vede řádné obchodní knihy, má však nárok, aby mu do paušálu, který jest povinen platiti, byl včítán paušál podle této vyhlášky, který zaplatil svému dodavateli-výrobci při tuzemském nákupu nebo celnímu úřadu při dovozu shora uvedených předmětů, ať je dodal v nezměněném stavu nebo jich použil k výrobě shora uvedených předmětů. Tento nárok se vztahuje jak na případy, kdy výrobce shora uvedené předměty dodá do tuzemska, tak i na případy, kdy je vyveze do ciziny. Průkaz o zaplacení paušálu nutno podati:

Paušál jest výrobce povinen zvláště účtovati (§ 12, šestá věta zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930, 56/1932 a 265/1935 Sb. z. a n.).

Ze shora uvedených předmětů, vyvezených do ciziny, nejsou výrobci povinni platiti paušál, prokáží-li jejich vývoz způsobem, stanoveným v čl. 2 nebo 11 vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., ze dne 23. prosince 1930, č. 189 Sb. z. a n., ze dne 29. dubna 1932, č. 175 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 269 Sb. z. a n.

Paušál u shora uvedených předmětů, dovážených z ciziny, jest povinen platiti poplatník (§ 8, odst. 2 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n.) jako součást celní pohledávky, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním projednání.

Paušál vyměřují úřady, uvedené v čl. 31 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vládních nařízení č. 247/1926, 189/1930, 58/1932, 175/1932 a 269/1935 Sb. z. a n.; tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a s výjimkou, stanovenou v § 110, odst. 4 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n., o stížnostech.

Paušál se vymáhá způsobem, stanoveným v § 23 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 247/1926, 189/1930, 58/1932, 175/1932 a 269/1935 Sb. z. a n.

Paušálem jest kryta daň z obratu:

Dodávají-li se za jednotnou (paušální) úplatu velocipedy nebo jiné shora uvedené předměty a předměty, na které se nevztahuje paušál podle této vyhlášky (na př. zvonky, osvětlovací zařízení, hustilky, sponky k hustilkám, nosiče zavazadel, brašny, nářadí, zámky, pneumatiky, výstražná světla a pod.), jsou z takové dodávky povinni platiti:

Po dobu platnosti této vyhlášky nemají tuzemští podnikatelé při vývozu shora uvedených předmětů nárok na vrácení daně podle § 22, odst. 1 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930, 56/1932 a 265/1935 Sb. z. a n.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930, 56/1932 a 265/1935 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vládních nařízení č. 247/1926, 189/1930, 58/1932, 175/1932 a 269/1935 Sb. z. a n., a pokud jde o paušál vybíraný při dovozu, obdobně také ustanovení hlavy III a V zák. č. 114/1927 Sb. z. a n. a k nim se vztahující ustanovení vládního nařízení ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb. z. a n.

Obchodníci (pokud nemají povahu výrobce podle odstavce 4) jsou povinni zdaniti zásoby shora uvedených předmětů, které dne 1. ledna 1937 mají na skladě nebo které pro ně drží někdo jiný. Daň ze zásob činí 3 % z obecné ceny zboží dne 1. ledna 1937; u obchodníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, považuje se za obecnou cenu zboží jeho cena podle inventury k uvedenému dni. V této sazbě jest již zahrnuta přirážka podle § 1 zák. č. 267/1935 Sb. z. a n. Obchodníci, na něž se vztahuje povinnost zdaniti zásoby, jsou povinni podati do 31. ledna 1937 u příslušné berní správy oznámení a v něm uvésti množství a obecnou cenu zásob, které jsou povinni zdaniti, a to odděleně podle druhů; toto oznámení, v němž musí býti uvedeno, že se stalo podle nejlepšího vědomí a svědomí, má povahu daňového přiznání podle § 17, odst. 1 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 246/1926, 188/1930, 56/1932 a 265/1935 Sb. z. a n. Daň ze zásob jest splatna dne 31. května 1937.

Ministr financí si vyhrazuje tento paušál kdykoli zrušiti; zásoby shora uvedených předmětů, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, bylo-li toto zboží u výrobce nebo při dovozu již zdaněno paušálem.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1937.