Jako stavenišť pro stavby uvedené v § 2, odst. 1 jest použíti nejprve státních pozemků.

Státní správa se zmocňuje, aby pozemky způsobilé pro stavby a pro komunikace nutné k těmto stavbám, jichž nehodlá sama zastavěti nebo použíti k veřejným účelům, prodala za náhradu jejich obecné ceny.

O návrhu a podmínkách prodeje rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek, do 15 dnů ode dne podání žádosti.

Podle této hlavy lze vyvlastňovati pozemky pro stavbu obytných domů, pro stavbu nutných hospodářských budov drobného zemědělce, pro stavbu nutné malé provozovny drobného živnostníka, pro stavbu nutné menší provozovny výrobního, spotřebního nebo skladištního družstva nebo pro stavbu budov, určených pro veřejnou potřebu, u léčebných ústavů také pro jejich hospodářství a zahrady, a pro komunikace, nutné k těmto stavbám.

Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Tato práva mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní knihovní vložky.

Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním obvodu obce při komunikacích již zřízených nebo výjimečně takové, k nimž komunikace lze snadno zříditi bez větších nákladů. Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především příhodné pozemky, parcelované k účelům stavebním, nebo pozemky neparcelované, pro které byly pravoplatně stanoveny stavební čára a úroveň a které též jinak jsou způsobilé k zastavění. Dříve jest vyvlastňovati půdu neplodnou než plodnou. Pozemky soukromé, vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mohou býti vyvlastněny jen tenkráte, není-li ve stavebním obvodu obce jiných pozemků, zejména státních nebo obecních, způsobilých k zastavění.

Pro stavbu domku s jedním bytem lze vyvlastniti pozemek do 400 m čtverečních, pro stavbu domku o dvou bytech do 500 m čtverečních, ačli parcelační povolení nestanoví větší plochy. Pro stavbu domku s jedním nebo dvěma byty a nutnými hospodářskými budovami drobného zemědělce nebo s nutnou malou provozovnou drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek, je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře, nejvýše však do 2000 m čtverečních. Do výměry se nepočítá plocha, potřebná pro nutnou komunikaci.

Vyvlastniti nelze pro stavbu obytných domů, hospodářských budov nebo provozoven a pro komunikace k nim nutné vzrostlých sadů nebo pozemků, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost nebo pro zamýšlené rozšíření živnosti nebo hospodářství.

Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li vlastník pozemku vyvlastniteli za náhradu obecné ceny jiný pozemek ve stavebním obvodu obce, způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vyvlastnění pozemku, parcelovaného k účelům stavebním, nebo o vyvlastnění pro stavbu budovy, určené pro veřejnou potřebu, nebo pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů.

Vyvlastňovací řízení provede na vyvlastňovatelovu žádost neprodleně okresní úřad, v jehož obvodu jest pozemek, který má býti vyvlastněn, když žadatel prokáže, že nemá ve stavebním obvodu obce pozemku, způsobilého k zamýšlené stavbě, a že dobrovolná koupě pozemku, který má býti vyvlastněn, se nezdařila, byť jen proto, že jeho vlastník požaduje nepřiměřenou cenu.

V žádosti budiž přesně označen pozemek, který má býti vyvlastněn, a účel zamýšlené stavby; budiž připojen situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku.

Aby úřad zjistil, zda jsou v daném případě splněny podmínky vyvlastnění, provede do osmi dnů na místě šetření, k němuž pozve obec, soudního stavebního znalce a, je-li toho potřeba, také soudního hospodářského znalce a všechny zájemce, zejména jde-li o pozemky nad propůjčenými důlními měrami, také majitele těchto měr a zástupce revírního báňského úřadu. Jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny, budiž slyšen také státní památkový úřad.

V pozvání k místnímu šetření budiž uvedeno, že k námitkám, které nebudou učiněny nejpozději při šetření na místě, nebude v řízení přihlíženo.

Zjistí-li úřad provedením řízením, že jsou splněny podmínky vyvlastnění, a nedohodnou-li se strany., vydá do dalších patnácti dnů vyvlastňovací výměr, v němž určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný pozemek. Nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty a vykoná další šetření o náhradě zvláště.

Ve výměru budiž označena stavba, pro kterou byl pozemek vyvlastněn, a určena přiměřená lhůta, zpravidla ne delší tří měsíců, do které vyvlastnitel musí začíti se stavbou. K výměru budiž připojen, je-li tohoto potřeba, oddělovací plánek o vyvlastněném pozemku, který dodá žadatel a potvrdí úřad.

Vlastníku vyvlastněného pozemku přísluší náhrada obecné ceny.

Náhradu lze také dáti v pozemcích stejné hodnoty.

Neprokáže-li vlastník pozemku, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů. souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Zmíněný průkaz Je vlastník pozemku povinen podati listinou, opatřenou ověřeným podpisem oprávněného, nebo listinou veřejnou.

Z náhrady budiž uložena částka 30% v soudní úschovu jako jistota za část dávky z majetku a z přírůstku na majetku původního vlastníka, připadající na vyvlastněný pozemek, podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a b., o dávce z majetku, leč by byl podán průkaz, že předepsaná dávka byla úplně zapravena. Složením přestává ručení podle uvedeného paragrafu. Složená částka může býti uvolněna jen na průkaz, že předepsaná dávka byla úplně zapravena.

Jakmile vyvlastňovací výměr nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota složena u knihovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný pozemek v držení vyvlastniteli.

Do knih jest na vyvlastnitelův návrh vložiti vlastnické právo a zároveň z úřední moci poznamenati omezení vlastnického práva reálním břemenem ve prospěch státu provésti stavbu podle § 14, odst. 1 a zákazem zcizení podle § 14, odst. 2.

Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce je povinen dokončiti stavbu, pro kterou byl pozemek vyvlastněn, v přiměřené lhůtě, stanovené okresním úřadem.

Vyvlastněné pozemky nezastavěné mohou býti se svolením zemského úřadu zcizeny jen tenkráte, odmítne-li původní vlastník převzíti je zpět do patnácti dnů za původní náhradu. Prodávají-li nezastavěné vyvlastněné pozemky obecně prospěšná stavební sdružení svým členům nebo obce komukoli pro stavbu ve lhůtě, určené vyvlastňovacím výměrem, nemusí jich nabídnouti původnímu vlastníku.

Převod pozemku do vlastnictví původního vlastníka jest osvobozen od převodního poplatku a od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Za začátek stavby jest považovati srovnání povrchu staveniště, pokud ho bylo potřebí ku provádění dalších prací, a nejméně úplné vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není potřebí sklepy kopati, úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše, nebo nevyzdívají-li se ani základy ani sklepy, začátek zdění aspoň v části půdorysu.

Za den dokončení stavby, t. j. dohotovení stavby ve stavu způsobilém k užívání, jest považovati den, který se jako takový uveden ve vysvědčení stavebního úřadu.

Okresní úřad může dodatečně z vážných důvodů lhůtu pro začátek stavby nebo její dokončení přiměřeně prodloužiti.

Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2 a § 102, odst. 7 stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2: června 1883, č. 26 slez. z. z.

Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i v území, pro které platí zák. č. 26/1883 slez. z. z., obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad propůjčenými důlními měrami musí býti zváni mimo ostatní zájemce také majitel těchto měr, zástupce revírního báňského úřadu a, nemá-li obec svého technického úředníka s kvalifikací pro státní stavební službu nebo stavitele, technik příslušného okresního úřadu.

Ustanovení odstavce 2 jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1 zák. č. 26/1883 slez. z. z.).

O žádostech za stavební povolení budiž rozhodnuto stavebními úřady nejdéle do patnácti dnů. Nestane-li se tak, provede řízení na žádost strany a na náklad obce zemský úřad, který rozhodne ve stejné lhůtě s konečnou platností.

Stížnosti při stavbách povolovaných podle této hlavy jest podati u stavebního úřadu nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí. Stavební úřad je povinen předložiti do patnácti dnů podanou stížnost zemskému úřadu, který o ní rozhodne v patnácti dnech po jejím předložení.

Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze do 150 kg na 1 m čtvereční a užití vazných trámů jako stropnic, při čemž musí býti účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníkově, nesmí však býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Jako hlavního staviva lze použíti i dřeva, nejde-li o souvislé stavby s výjimkou míst, kde stavební řády (statuty) to připouštějí. Dřevěné stavby, zřizované v místech, ve kterých předpisy stavebních řádů (statutů) takových staveb nedovolují, musí být zabezpečeny stavebně nebo osvědčenou impregnací dřeva a pod. proti snadnému vzplanutí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.

Stavební úřad může žádati průkaz o vhodnosti zamýšlených stavebních hmot.

Obytné domy mohou býti povoleny o pěti patrech, ač není-li závadné z ohledů veřejných nebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují.

Nad nejvyšším přípustným patrem může býti zřízeno další patro pouze s ústupem k výšce v poměru nejméně dvě ku třem tak, aby ideální plocha střechy nad nejvyšším přípustným patrem nebyla porušena nebo převýšena, pokud ovšem zřízení tohoto ustupujícího patra není závadné z ohledů veřejných nebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují. Zříditi ustupující patro nad pátým patrem možno jen tehdy, bude-li postaráno o snadné dosažení vyšších pater nejen náležitým schodištěm, nýbrž i osobním a nákladním výtahem.

Pokud stavební řády (statuty) omezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.

Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech široké 1 m 10 cm.

V rodinných domcích netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené; jejich šířky i výšky mohou se uchylovati od předpisů stavebních řádů (statutů).

Klosety jest přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto přístupné z předsíně a přímo větratelné.

V místech, kde není veřejné kanalisace nebo kde tato není provedena až ke staveništi, jest dovoleno užíti dočasně soustavy žumpové.

Ustanovení §§ 23 až 33 se vztahují jen na stavby obytných domů, pro které se stavebník dožaduje úlev podle těchto ustanovení.

Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle hlavy IV, jest vždy užíti ustanovení §§ 23 a 24. Ke stavební komisi o nich musí obec, nemá-li sama technického úředníka s kvalifikací pro státní stavební službu nebo stavitele, zváti jako stavebního znalce inženýra s kvalifikací pro státní stavební službu nebo stavitele nebo zednického mistra, byli-li by oprávněni stavbu prováděti.

Pro jiné stavby než stavby uvedené v odstavcích 1 a 2 zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů (statutů).

na dobu 15 let, jde-li o stavby uvedené v § 134 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních;

na dobu 25 let, jde-li o stavby domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 téhož zákona.

na dobu 10 let, jde-li o stavby uvedené v § 134 zák. č 76/1927 Sb. z. a n.;

na dobu 20 let, jde-li o stavby uvedené v § 136 téhož zákona.

První úplatný převod domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., dokončených v letech 1937 a 1938, spolu s pozemky, tvořícími jejich nádvoří, jest osvobozen od převodního poplatku, byla-li sjednána smlouva o převodu do tří let po dokončení stavby.

První úplatný převod dokončených staveb, které byly vystavěny s podporou podle hlavy IV právnickými osobami veřejného práva a obecně prospěšnými stavebními sdruženími a jsou určeny podle své povahy ku převodu do vlastnictví fysických osob, jest osvobozen od převodního poplatku, byla-li sjednána smlouva o převodu do pěti let po dokončení stavby.

První úplatný převod dokončených staveb, které byly vystavěny s podporou podle hlavy VI, jest osvobozen od převodního poplatku, byla-li sjednána smlouva o převodu do deseti let po dokončení stavby.

Převádějí-li se stavby, na něž se vztahuje osvobození podle § 39. společně se stavbami, na něž se toto osvobození nevztahuje, platí toto:

Ustanovení odstavce 1, č. 3 a 4 platí obdobně i tenkráte, převádějí-li se stavby, na něž se osvobození vztahuje, společně s jinými nemovitostmi, které nejsou stavbami.

Podle této hlavy může býti udělena státní záruka v obcích, ve kterých je nedostatek bytů,

V plánech pro stavby uvedené v odstavci 1, č. 1 a 2 budiž použito úlev podle §§ 26 až 33, pokud je to účelné a úsporné; při tom budiž hleděno na to, aby stavby vyhovovaly zdravotním požadavkům, zejména aby všechny místnosti obytné i vedlejší byly přímo osvětlené a přímo větratelné a aby žádný z bytů neměl podlahu pod úrovní přilehlého terénu.

Státní záruku lze uděliti

Na udělení státní záruky nemá nikdo právního nároku.

Se státní zárukou na stavbu rodinného domku může býti udělena podpora také na stavbu nutných hospodářských budov, staví-li se domek pro drobného zemědělce, nebo na stavbu nutné malé provozovny, staví-li se domek pro drobného živnostníka.

Státní záruku lze uděliti i na stavby zřízené podle stavebního práva.

Státní záruka záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaručí se věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném, bera na sebe závazek, že

Závazek státu podle odstavce 1, č. 1 nastane uplynutím třicátého dne, počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvu sociální péče dlužníkovo prodlení.

Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.

Státní záruka může býti převzata i za stavební úvěr.

Byl-li zaručen stavební úvěr v mezích prvé hypotéky, zaniká státní záruka udělením obývacího povolení.

Zaručená zápůjčka smí činiti;

Zaručená zápůjčka musí býti na nemovitosti, na kterou byla státní záruka udělena, zajištěna zástavním právem, a to pravidelně v druhém knihovním pořadí; u obce může býti upuštěno od hypotekárního zajištění.

Převzetí státní záruky se poznamená při zaručené zápůjčce v pozemkové knize.

Byla-li udělena státní záruka na stavbu nájemního domu, svobodárny, noclehárny a ozdravovny právnických osob veřejného práva a obecně prospěšných stavebních sdružení, jsou od poplatků osvobozeny

Ustanovení odstavce 1 jest užíti také na převzetí záruky Státního bytového fondu.

Záruka státu může býti převzata za zápůjčky do úhrnné částky 300,000.000 Kč.

V případech uvedených v § 2 vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 160 Sb. z a n., o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, přejímá se za zvýšené částky zaručených zápůjček státní záruka podle zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Vlastník domu je povinen nahraditi státu všechny platy, které stát učinil za něho z důvodu záruky.

Je-li náhrada zcela nebo z části nedobytná, může ji ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí odepsati. Náhradu možno považovati za nedobytnou, je-li zřejmo, že provedení exekuce musilo by zůstati bezvýsledným, poněvadž není exekučních předmětů nebo jsou tu pouze takové, jejichž nedostatečnost jest zřejmá pro jejich nepatrnou cenu, pro zástavní práva, příslušející na nich již dříve jiným věřitelům, nebo pro nároky, jež k nim příslušejí jiným osobám.

Pohledávky nájemného z nemovitostí, na které byla udělena státní záruka, nemohou býti po dobu, dokud není zaručená zápůjčka umořena, postiženy exekucí nebo zajišťovacími úkony.

Ustanovení odstavce 1 vztahuje se též na domy, na které byla udělena státní záruka podle zákonů o stavebním ruchu ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n., ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., a č. 45/1930 Sb. z. a n. nebo záruka Státního bytového fondu.

Vlastník nemovitosti, na kterou vyla udělena státní záruka, jest povinen zaplatiti ve prospěch státu pokutu do výše 10% zaručené zápůjčky, nesplní-li některou z povinností uložených mu podle tohoto zákona nebo vládního nařízení k němu vydaného. Zaplacení této pokuty zajistí se ve prospěch státu na návrh ministerstva sociální péče zástavním právem na nemovitosti, na kterou byla udělena státní záruka.

O povinnosti k zaplacení pokuty podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo sociální péče.

O žádostech za udělení státní záruky rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem veřejných prací.

Stavby vystavěné se státní zárukou podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva sociální péče a ministerstva veřejných prací.

Státní záruku lze uděliti na stavby, s nimiž bude začato do 31. prosince 1937.

O začátku stavby platí ustanovení § 16, odst. 1.

Podle této hlavy může býti udělen státní příspěvek ve spojení se státní zárukou na stavby nájemních domů s byty určenými pro chudé osoby.

Nájemní domy podle odstavce 1 musí vyhovovati podmínkám § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a obsahovati výlučně byty o jedné obytné místnosti s podlahovou plochou této místnosti nejvýše 24 m čtverečních. Byt o jedné obytné místnosti nepozbývá této své povahy, obsahuje-li mimo příslušenství další místnost s podlahovou plochou do 10 m čtverečních.

Zřizovati v domech podle odstavce 1 místnosti, určené pro obchodní, živnostenské nebo jiné účely, není přípustno.

Za chudou se považuje osoba, která vzhledem ke svým majetkovým, důchodovým a rodinným poměrům není s to, aby si opatřila byt.

Státní příspěvek záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, se zaváže vlastníku domu, že mu bude po dobu, dokud hypotekární zápůjčky nebudou umořeny, přispívati na zúročení těchto zápůjček takovou částkou, aby výdaje na anuitách a vedlejších platech nečinily více než 3% z původní jistiny.

Státní příspěvek může býti poskytnut pouze na zúročení zápůjček umořitelných pravidelnými ročními splátkami (anuitami) o 0.5% a jen výjimečně o 1% vyššími nad úrok z počáteční jistiny zápůjčky.

Státní příspěvek se vyplácí věřitelům hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut.

Státní příspěvek jest splatný ve stejných lhůtách jako anuity z hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut. První lhůta jest splatná dnem, kterého jest po udělení obývacího povolení splatná první anuita, předpokládajíc, že vlastník domu předložil ministerstvu sociální péče aspoň 30 dnů před tímto dnem doklady jím vyžádané.

Státní příspěvek nemůže býti postižen exekucí nebo zajišťovacími úkony.

Vládním nařízením budou určeny důvody, pro které lze státní příspěvek snížiti nebo zastaviti.

Povinnost státu platiti příspěvek zaniká, zanikla-li hypotekární zápůjčka, na jejíž zúročení byl příspěvek poskytnut, nebo přešla-li nemovitost nucenou dražbou do vlastnictví jiné osoby.

Zanikla-li zápůjčka splacením před uplynutím doby, po kterou by trvalo její umoření pravidelnými ročními splátkami (anuitami), může býti státní příspěvek poskytnut na zúročení nové zápůjčky, avšak nejdéle na dobu, ve které by původní zápůjčka byla umořena.

Podle této hlavy může býti udělen státní příspěvek ve spojení se státní zárukou na stavbu rodinných domků s potřebným hospodářským příslušenstvím, určených pro nezaměstnané nebo polozaměstnané osoby, a na opatření půdy k zemědělskému obdělávání ve výměře stačící aspoň k jejich částečné obživě.

Rodinné domky podle odstavce 1 musí vyhovovati podmínkám § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a smějí obsahovati pouze jeden byt s podlahovou plochou obytných místností včetně kuchyně nejvýše 40 m čtverečních.

Pro úpravu pracovních (služebních) poměrů ve stavebních živnostech a v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se při pracovních soudech v Praze, Brně a Bratislavě a při oddělení okresního soudu pro pracovní spory v Užhorodě rozhodčí soudy mzdové, a to v Praze pro zemi Českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou, v Bratislavě pro zemi Slovenskou a v Užhorodě pro zemi Podkarpatoruskou.

Dohled nad rozhodčími soudy přísluší presidentům vrchních soudů, v jejichž obvodě je sídlo rozhodčích soudů, a nejvyšší dohled ministerstvu spravedlnosti, a to podle obdoby ustanovení platných o dozoru nad řádnými soudy.

O úhradě nákladů spojených se zřízením a s činností rozhodčích soudů platí ustanovení § 92.

Rozhodčí soud je povolán (§ 75), aby vykládal hromadné pracovní smlouvy, stanovil pracovní podmínky, zejména mzdové, pokud nebyly určeny hromadnou smlouvou, a rozhodoval hromadné spory vzniklé z pracovního poměru mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika zájmovými organisacemi a jednou nebo několika odborovými organisacemi zaměstnanců.

Zájmové organisace zaměstnavatelů nebo odborové organisace zaměstnanců jsou povinny všechny hromadné spory uvedené v odstavci 1 předkládati rozhodčímu soudu, vyčerpaly-li všechny prostředky, které hromadná smlouva stanoví pro vyřizování sporů.

Jsou-li zaměstnanci náležející k odborové organisaci zaměstnanců, která je stranou v době, kdy byla její věc vznesena na rozhodčí soud, ve stávce nebo trvá-li jich výluka z práce, rozhoduje rozhodčí soud jen tenkráte, podrobí-li se mu obě strany písemným prohlášením.

Příslušnost soudů pro rozhodování sporů vzniklých z pracovního poměrů mezi jednotlivci se nemění.

Rozhodčí soud se skládá z předsedy, jeho náměstka a z přísedících a jejich náhradníků.

Předsedu a jeho náměstka jmenuje na dobu účinnosti této hlavy ze soudců přidělených pracovnímu soudu (oddělení okresního soudu pro pracovní spory), u něhož je rozhodčí soud zřízen, ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.

Přísedící rozhodčích soudů a jejich náhradníky jmenuje na stejnou dobu ministerstvo sociální péče po slyšení ústředních organisací držitelů stavebních živností a podniků vyrábějících a dopravujících stavební hmoty a ústředen organisací zaměstnanců takových živností a podniků. Návrhy na jmenování přísedících vyžádá si ministerstvo sociální péče od zmíněných ústředních organisací, a to pro jednotlivé obory těchto živností a podniků.

Přísedícím může býti jmenován pouze československý státní občan starší 30 let, který má bydliště v obvodu toho rozhodčího soudu, pro který má býti ustanoven, a není zbaven volebního práva do obcí.

Ustanovení této hlavy o přísedících platí, není-li jinak ustanoveno, též o jejich náhradnících.

Přísedící může jmenování odmítnouti nebo se vzdáti svého úřadu jen z důležitých důvodů, které za takové uzná ministerstvo sociální péče.

Ministerstvo sociální péče zbaví na předsedův návrh přísedícího jeho úřadu, není-li u něho splněna některá podmínka § 71, odst. 4, nebo přestal-li býti a již po šest měsíců není příslušníkem skupiny, za kterou byl jmenován do rozhodčího soudu, anebo zanedbává-li trvale své povinnosti.

O vyloučení a odmítnutí členů rozhodčího soudu platí obdobně zákonná ustanovení o vyloučení a odmítnutí soudců v civilním řízení sporném.

Strany mohou odmítnouti členy rozhodčího soudu, jsou-li vyloučeni, nebo jsou-li tu jiné důvody, které vzbuzují pochybnost o jejich nestrannosti. O odmítnutí přísedících rozhodne předseda; jde-li o tohoto, rozhoduje president krajského soudu, v jehož obvodě je sídlo rozhodčího soudu.

Přísedícím ze skupiny zaměstnanců musí zaměstnavatelé poskytnouti volný čas potřebný k výkonu jejich úřadu a nesmí je propustiti proto, že výkonem svého úřadu zanedbávají zaměstnání, nebo proto, že vykonávají svůj úřad určitým způsobem.

Úřad přísedících rozhodčích soudů jest čestný; přísedící mají však nárok na náhradu hotových vydání a přísedící ze skupiny zaměstnanců též na náhradu ztráty výdělku, kterou v obou případech určí předseda podle směrnic vydaných ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a vyplatí ze zálohy poskytnuté pracovnímu soudu (oddělení okresního soudu pro pracovní spory), u něhož je rozhodčí soud zřízen. Nárok na náhradu musí býti uplatněn do 30 dnů po zasedání, jinak zaniká.

Rozhodčí soud může donutiti strany, aby se dostavily k soudu, pořádkovými pokutami do 2.000 Kč, maje mimo to právo zříditi jim na jejich náklad ku projednávání věci opatrovníka.

Strany mohou se dáti před rozhodčím soudem zastupovati zmocněnci. Zmocněncem může býti s vyloučením známých pokoutníků svéprávná osoba, která není zbavena volebního práva do obcí a která se vykáže před zahájením jednání řádnou plnou mocí.

Je-li toho třeba, vyslechne rozhodčí soud přísežně nebo nepřísežně svědky, osoby přezvědné, slyšené o vhodnosti navrhované nebo zamýšlené úpravy, nebo znalce, a to buď sám nebo prostřednictvím příslušných řádných soudů, maje právo donutiti obeslané osoby, aby se dostavily k soudu, pořádkovými pokutami do 500 Kč. O výslechu přezvědných osob platí obdobně ustanovení o svědcích, daná předpisy o řízení v občanských věcech právních, s tím rozdílem, že tyto osoby místo přísahy se napomenou, aby vypovídaly podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Stranám, které žádají za výslech osob uvedených v odstavci 1, může býti uloženo, aby složily peněžitou zálohu.

Soudy a úřady jsou povinny co možno nejdříve vyhověti dožádáním rozhodčího soudu.

Při jednání rozhodčího soudu je veřejnost vyloučena.

Rozhodčí soud je způsobilý jednati za přítomnosti všech členů senátu a rozhoduje v tajné poradě většinou hlasů. Přísedící věkově starší hlasují před mladšími; předseda hlasuje poslední. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, ke kterému se přiklonil předseda.

Bylo-li jednání znemožněno tím, že se nedostavil dostatečný počet přísedících, odročí předseda jednání na jiný den. Při tomto novém jednání je rozhodčí soud způsobilý jednati za přítomnosti předsedy a aspoň dvou přísedících. Na toto ustanovení buďtež přísedící upozorněni v pozvánkách.

Přísedící, kteří se nedostaví k jednání bez řádné omluvy buď vůbec nebo v ustanovenou hodinu, opustí předčasně jednání nebo jinak zanedbají své povinnosti, potrestá předseda pořádkovou pokutou do 500 Kč a uloží jim náhradu útrat řízení zmařeného jejich vinou. Omluví-li se přísedící dodatečně a uzná-li předseda jeho omluvu za dostatečnou, může pořádkový trest a výrok o náhradě nákladu odvolati.

O průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování rozhodčího soudu budiž sepsán protokol, do něhož budiž také pojat smír sjednaný před rozhodčím soudem.

Zapisovatele určí předseda ze soudních úředníků.

Rozhodčí soud vydejž nález písemně a doruč jej do pěti dnů po rozhodnutí soudu zúčastněným stranám a ministerstvu sociální péče. Tomuto buďtež také zaslány zápisy o smírech sjednaných před rozhodčím soudem.

V nálezu budiž určena doba, od níž nabývá rozhodnutí soudu účinnosti a po kterou platí; nestane-li se tak, nabývá nález účinnosti následujícího dne po rozhodnutí soudu.

Proti nálezům a usnesením rozhodčího soudu není opravného prostředku.

Stejně není stížnosti proti opatřením předsedy.

Nálezy rozhodčího soudu nebo smíry před ním sjednané nahrazují nebo doplňují hromadnou smlouvu a jsou závazné po dobu účinnosti v nich stanovenou pro zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance.

Smluvní ustanovení, odporující nálezům rozhodčího soudu nebo smírům před ním sjednaným, jsou neplatná, leč by šlo o odlišné podmínky příznivější pro zaměstnance.

O nákladech řízení před rozhodčími soudy, jímž se rozhoduje o hromadném sporu, platí zásady sporného řízení; v jiných případech nese náklady řízení stát.

Pokuty a peněžité tresty uložené v řízení podle této hlavy připadají státu. Vymáhá je na žádost rozhodčího soudu okresní soud, v jehož obvodu bydlí ten, kdo je povinen pokutu nebo peněžitý trest zaplatiti.