Zemědělci se rozumějí v ustanoveních tohoto nařízení:

fysické osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání,

fysické osoby, které hospodaří na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání a vyživují se vůbec nebo převážně z výtěžků tohoto hospodaření a z výtěžku prací v zemědělském nebo jiném podnikání, nejde-li o práce převážně duševní,

fysické osoby, které z důležitých důvodů jejich osoby se týkajících, zvláště pro nemoc, invaliditu, stáří nebo nezletilost, nemohou na svých zemědělských pozemcích hospodařiti samy a byly proto nuceny je propachtovati, je-li jim pachtovné jediným nebo převážným zdrojem výživy,

pozůstalosti po osobách uvedených pod č. 1 až 3, dokud nepřešly na dědice, jestliže alespoň jeden z přihlášených dědiců vyhovuje podmínkám v těchto ustanoveních vytčeným nebo je-li alespoň u jednoho z přihlášených dědiců třeba očekávati, že vzhledem k důležitým důvodům týkajícím se jeho osoby bude nucen zemědělské pozemky propachtovati (č. 3),

výdělková a hospodářská společenstva (družstva), skládající se převážně z osob pracujících v zemědělství, jejichž činnost záleží vůbec nebo převážně v hospodaření na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání nebo v propachtování pozemků jejich členům, jestliže výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých jmenované osoby (č. 1 až 5) hospodaří nebo které jim náležejí, nepřesahuje 500 ha.

Nemovitostmi zemědělského podniku se rozumějí v ustanoveních tohoto nařízení role, louky, pastviny, zahrady, vinice, chmelnice, rybníky, lesy, dále obytné a hospodářské budovy a zařízení, která slouží k zpracování výlučně výrobků vlastního zemědělského a lesního hospodářství.

Jestliže výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých dlužník hospodaří nebo které mu náležejí, přesahuje 250 ha, může dlužník podati návrh, aby bylo zahájeno zemědělské vyrovnací řízení, jen se souhlasem vlády. Žádost o tento souhlas podává se u ministerstva spravedlnosti a musí býti co do obsahu i co do příloh vybavena stejně jako návrh sám. O žádosti rozhodne vláda na základě návrhu, učiněného ministerstvem spravedlnosti v dohodě s ministerstvy zemědělství a financí, podle volného uvážení. Rozhodnutí vlády, doručené dlužníku skrze okresní soud jeho bydliště (sídla), buď připojeno k návrhu, aby bylo zahájeno zemědělské vyrovnací řízení.

Dlužník musí v návrhu ( § 2 vyr. ř.) také uvésti skutečnosti, které odůvodňují, aby se užilo ustanovení tohoto nařízení.

V zevrubném seznamu jmění ( § 2, odst. 2 vyr. ř.) buďte uvedeny také přesné adresy spoludlužníků a ručitelů dlužníkových a buďte k němu připojeny výpisy z veřejných knih a opisy pozemnostních archů o nemovitostech zemědělského podniku, na kterých dlužník hospodaří nebo které mu náležejí.

Pro spoludlužníky a ručitele dlužníkovy buď připojeno po jednom stejnopisu přehledu o majetkovém stavu dlužníkovu a návrhu ( § 2, odst. 4 vyr. ř.).

Odchylkou od § 4, odst. 3 vyr. ř. nelze zemědělské vyrovnací řízení zahájiti, byl-li v posledních šesti měsících před podáním návrhu na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení.

Odchylkou od § 4, č. 5 vyr. ř. nelze zemědělské vyrovnací řízení zahájiti, nebylo-li věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostního práva ( § 26 vyr. ř.), nabídnuto:

alespoň 35 % jejich pohledávek s příslušenstvím do sedmi let od podání návrhu, nepřesahuje-li výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých dlužník v den zahájení zemědělského vyrovnacího řízení hospodaří nebo které mu náležejí, 30 ha,

alespoň 35 % jejich pohledávek s příslušenstvím do pěti let od podání návrhu, činí-li výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých dlužník v den zahájení zemědělského vyrovnacího řízení hospodaří nebo které mu náležejí, více než 30 ha a nikoli více než 80 ha,

alespoň 40 % jejich pohledávek s příslušenstvím do čtyř let od podání návrhu, činí-li výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých dlužník v den zahájení zemědělského vyrovnacího řízení hospodaří nebo které mu náležejí, více než á0 ha a nikoli více než 150 ha,

alespoň 45 % jejich pohledávek s příslušenstvím do tří let od podání návrhu, činí-li výměra nemovitostí zemědělského podniku, na kterých dlužník v den zahájení zemědělského vyrovnacího řízení hospodaří nebo které mu náležejí, více než 150 ha a nikoli více než 500 ha.

Zemědělské vyrovnací řízení nelze zahájiti také tehdy, nesloží-li dlužník do osmi dnů od vyzvání přiměřenou zálohu na útraty soudního odhadu ( § 9), kterou stanoví vyrovnací soud. Záloha buď složena u vyrovnacího soudu nebo u okresního soudu určeného soudem vyrovnacím. Proti rozhodnutí rekursního soudu o výši zálohy není dalšího opravného prostředku.

Odchylkou od § 13 vyr. ř. zaniká zahájením zemědělského vyrovnacího řízení pro práva, která jsou zajištěna na nemovitostech zemědělského podniku náležejících dlužníkovi, právo na oddělené uspokojení, pokud břemena je předcházející podle stavu ke dni zahájení zemědělského vyrovnacího řízení vyčerpávají celkem čtyři pětiny odhadní ceny nemovitosti. Oživne však znovu, bude-li řízení zastaveno ( § 65 vyr. ř.), stane-li se vyrovnání neplatným nebo bezúčinným (§ § 66, 68 vyr. ř.), nebude-li potvrzené vyrovnání splněno ( § 67 vyr. ř.) nebo bude-li nemovitost prodána nucenou dražbou, dříve než se věřiteli dostane, co mu podle potvrzeného vyrovnání na takové právo přísluší.

Která práva na oddělené uspokojení zanikají podle předcházejícího odstavce, zjistí se určením stavu břemen na základě soudního odhadu nemovitostí zemědělského podniku náležejících dlužníkovi. Odhad nařídí vyrovnací komisař, vyslechna vyrovnacího správce, a vykoná jej soud jinak pro odhad příslušný podle předpisů o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadního řádu). Vláda může nařízením stanoviti pro účely zemědělského vyrovnacího řízení odchylky od ustanovení odhadního řádu.

Nejpozději po pravoplatném určení odhadní ceny vyzve vyrovnací komisař všechny osoby, pro které podle výkazů, jež má po ruce, váznou na nemovitosti věcná práva a břemena, jakož i úřady vyměřující a vymáhající veřejné daně a dávky, aby do lhůty patnácti dnů písemně nebo do soudního protokolu udaly, jaká je hodnota jejich nároků váznoucích na nemovitosti ke dni zahájení zemědělského vyrovnacího řízení.

Po projití lhůty uvedené v předcházejícím odstavci a po pravoplatném určení odhadní ceny stanoví vyrovnací komisař rok k určení stavu břemen, k němuž vedle vyrovnacího správce a dlužníka obešle všechny osoby, kterým má býti doručena výzva podle odstavce předcházejícího. Je-li ve veřejných knihách poznámka pořadí pro zamýšlené zřízení zástavního práva, buď den roku k určení stavu břemen poznamenán ve veřejné knize.

Neudá-li věřitel pohledávky zajištěné na nemovitosti zástavním právem svoje nároky ani ve lhůtě podle odstavce 3 ani při roku k určení stavu břemen, nebude k tomuto zástavnímu právu při určení stavu břemen přihlédnuto.

Stav břemen se při roku určí podle údajů oprávněných osob se zřetelem k zásadám níže uvedeným. Kdo tvrdí, že údaje pro určení stavu břemen jsou nesprávné, zejména kdo odporuje údajům o výši nebo o pořadí břemen nebo kdo tvrdí, že zcela nebo zčásti zanikla, musí to při roku osvědčiti. O takových tvrzeních vyslechne vyrovnací komisař jednak vyrovnacího správce a dlužníka, jednak oprávněného a poskytne mu příležitost, aby v přiměřené lhůtě osvědčil správnost svých údajů; v pochybnostech buď dána přednost údajům oprávněného.

Na právní následky stanovené v odstavci 5 a 6 buď v obsílce k roku výslovně upozorněno. Obsílka tato i výzva podle odstavce 3 buďte doručeny podle předpisů platných o doručování žalob.

Nevychází-li něco jiného najevo z ústního jednání nebo ze spisů po ruce jsoucích, buď při určení stavu břemen dbáno těchto zásad:

Podle výsledků ústního jednání určí vyrovnací komisař stav břemen nemovitosti, jmenovitě která práva na oddělené uspokojení, přesahujíce čtyři pětiny odhadní ceny nemovitosti (odstavec 1), zanikají a ke kterým právům se nepřihlédne podle odstavce 5. Usnesení o tom buď do osmi dnů po roku doručeno všem osobám k roku předvolaným. Osoby ty mohou proti němu do osmi dnů po doručení podati námitky, o kterých rozhodne vyrovnací soud. Proti rozhodnutí rekursního soudu není dalšího opravného prostředku.

Pravoplatností usnesení o určení stavu břemen zanikají zástavní práva uvedená v odstavci 5 a zástavní práva za pohledávky z poskytnutého úvěru, pokud přesahují zajištění pohledávek započtených podle odstavce 8, písm. c). O oživnutí těchto práv platí obdobně ustanovení odstavce 1, věty 2.

Pravoplatnost usnesení o určení stavu břemen poznamená se ve veřejné knize a zvláště se poznamená u práv, jichž se týká, že zanikají podle odstavce 1 nebo 10 tohoto paragrafu.

K přijetí návrhu na vyrovnání ( § 50, odst. 1 vyr. ř.) je třeba, aby buď s ním souhlasila většina věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek věřitelů, kteří s vyrovnáním souhlasí, činili více než polovinu všech pohledávek opravňujících hlasovati, anebo aby s ním souhlasila nejméně jedna třetina věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek věřitelů, kteří s vyrovnáním souhlasí, činil nejméně dvě třetiny pohledávek opravňujících hlasovati.

Pohledávky veřejných daní, dávek a poplatků počítají se, není-li stát jako věřitel těchto pohledávek při vyrovnacím roku zastoupen nebo nehlasuje-li, k pohledávkám, jichž věřitelé s vyrovnáním souhlasí.

Na návrh, učiněný dlužníkem v souhlasu s vyrovnacím správcem nejpozději osm dní před vyrovnacím rokem, může vyrovnací komisař na tomto roku, je-li vzhledem na hospodářské poměry dlužníkovy nebezpečí, že jinak nebude nabízené vyrovnání přijato nebo že dlužník jinak nebude moci nabízené vyrovnání splniti, u pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných zástavním právem zapsaným ve veřejných knihách na nemovitostech zemědělského podniku náležejících dlužníkovi, vyjímajíc pohledávky z emisních zápůjček, pokud z toho věřiteli nehrozí vážná újma, snížiti úrokovou míru až na 4 1/2 %, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské až na 5 1/2 %, a obmeziti nebo zcela zastaviti splátky na jistinu takových pohledávek.

Věřitel, o jehož pohledávku jde, buď k vyrovnacímu roku obeslán podle předpisů platných o doručování žalob s upozorněním, že, nedostaví-li se k roku, bude v tom spatřován jeho souhlas s návrhem. O námitkách proti rozhodnutí vyrovnacího komisaře, přednesených při roku, rozhodne vyrovnací soud. Proti rozhodnutí rekursního soudu není dalšího opravného prostředku.

Snížení úrokové míry a obmezení nebo zastavení splátek na jistinu platí na dobu od pravoplatného potvrzení vyrovnání až do dne v rozhodnutí určeného, nejdéle však do doby, do které má býti vyrovnání splněno. Platnosti pozbudou, stane-li se vyrovnání neplatným nebo bezúčinným (§ § 66, 68 vyr. ř.) nebo nebude-li potvrzené vyrovnání splněno ( § 67 vyr. ř.).

Jestliže snížení úrokové míry pozbylo platnosti podle druhé věty předchozího odstavce, je dlužník povinen věřiteli ihned nahraditi rozdíl na úrocích. Při rozvrhu nejvyššího podání (kupní ceny) v dražebním řízení buď tento rozdíl na úrocích zaplacen v stejném pořadí s jistinou.

Pohledávky zajištěné zástavním právem zapsaným ve veřejných knihách na nemovitostech zemědělského podniku náležejících dlužníkovi nemohou býti po zahájení zemědělského vyrovnacího řízení až do doby, do které má býti vyrovnání splněno, z nemovitosti vymáhány, jestliže dlužník řádně platí splátky, k nimž je zavázán, počítajíc v to splátky podle vládního nařízení č. 250/1935 Sb. z. a n., dále náležité úroky s vedlejším plněním, jakož i dokud jsou řádně plněny ostatní závazky, které dlužník se zřetelem na pohledávku na sebe vzal.

Tato ochrana nepřísluší dlužníku, který - byť závazek řádně se svým majetkem hospodařiti na sebe nevzal - o udržení hodnoty nemovitosti, na které je pohledávka zajištěna, náležitě nepečuje, zejména opomine ji pojistiti proti zkáze ohněm, anebo dokonce ji poškozuje nebo jinak znehodnocuje, anebo vůbec se svým majetkem nakládá tak povážlivým způsobem, že splnění pohledávky je zřejmě ohrožováno.

Dále nepřísluší tato ochrana dlužníku, který peněžnímu ústavu jako věřiteli odepře dáti souhlas k převzetí pohledávky jiným věřitelem nebo odepře provésti úkony, kterých je s jeho strany k takovému převzetí zapotřebí, ačkoliv nový úvěr mu má býti poskytnut za podmínek nezhoršených a věřitel se zavázal nésti výdaje s převzetím pohledávky nutně spojené.

Kromě toho pozbývá tato ochrana platnosti, stane-li se vyrovnání neplatným nebo bezúčinným (§ § 66, 68 vyr. ř.) nebo nebude-li potvrzené vyrovnání splněno ( § 67 vyr. ř.).

Při ukončení zemědělského vyrovnacího řízení ( § 64 vyr. ř.) nařídí soud, aby ve veřejných knihách o nemovitostech zemědělského podniku náležejících dlužníkovi bylo poznamenáno, že vyrovnání bylo potvrzeno.

Poznámka bude vymazána, prokáže-li dlužník, že podmínky vyrovnání byly splněny, a prošla-li lhůta podle § 68, odst. 1 vyr. ř. ( § 25). Zároveň budou vymazána práva na oddělené uspokojení, která zanikla podle § 9, odst. 1 a 10.

Dokud poznámka uvedená v § 23 není ve veřejných knihách vymazána, smí dlužník nemovitosti, jichž se tato poznámka týká, právním jednáním mezi živými zciziti jen se souhlasem soudu, který při zemědělském vyrovnacím řízení byl soudem vyrovnacím. Souhlas může býti odepřen toliko tehdy, je-li zcizením nemovitosti ohroženo splnění pravoplatně potvrzeného vyrovnání. Nejde-li o zcizení poměrně nepatrné části nemovitostí zemědělského podniku náležejících dlužníkovi, vyslechne soud před svým rozhodnutím věřitele, kterým příslušelo hlasovací právo při vyrovnacím roku, a je-li to možné, bývalého vyrovnacího správce. O řízení platí tu zásady řízení nesporného. Souhlas soudu třeba vykázati v žádosti o knihovní zápis zcizení.

V téže době nemůže vlastník nemovitosti právo zástavní, které se podle zjištění obsaženého v usnesení o určení stavu břemen uvolnilo [ § 9, odst. 8, písm. a)], převésti na jinou pohledávku.

Zatížení nemovitostí, kterých se týká poznámka uvedená v § 23, je přípustné, ale právo jím získané není na újmu věřitelům, vůči kterým nebylo potvrzené vyrovnání splněno, ledaže jde o konversi zástavního práva, které podle zjištění obsaženého v usnesení o určení stavu břemen v den zahájení zemědělského vyrovnacího řízení vázlo na nemovitosti do čtyř pětin odhadní ceny ( § 9).

Ten, jehož právo na oddělené uspokojení zaniklo podle § 9, dost. 1, může se domáhati na dlužníku náhrady, jestliže se před uplynutím doby, do kterém má býti vyrovnání splněno, změnou v břemenech uvedených v § 9, odst. 8, písm. b), c), e) a f) změnil stav břemen, určený podle uvedeného paragrafu, do té míry, že zaniklé oddělné právo by bylo bývalo zcela nebo zčásti kryto do čtyř pětin odhadní ceny nemovitosti, kdyby ona změna byla nastala do dne zahájení zemědělského vyrovnacího řízení.

Náhrada se rovná rozdílu mezi právem nebo jeho částí, které by za podmínek odstavce 1 byly kryty do čtyř pětin odhadní ceny nemovitosti, a tím, co na toto právo nebo na tuto jeho část připadne podle potvrzeného vyrovnání.

Poskytnutí této náhrady není poskytnutím zvláštní výhody ve smyslu § 54, odst. 2 a § 68, odst. 1 vyr. ř.

Výhod tohoto nařízení mohou se dovolávati cizinci, pokud tu není zvláštní úpravy mezinárodními smlouvami, jen za vzájemného poskytnutí výhod československým státním příslušníkům se strany státu, jehož příslušníkem je cizinec, a to v podstatě shodných s výhodami podle tohoto nařízení.

Zda tato podmínka je splněna, osvědčí ministr spravedlnosti po dohodě se zúčastněnými ministry. Jeho prohlášení je závazné pro soudy i úřady a v případě pochybnosti je třeba vyžádati si je z povinnosti úřední.

Právní jednání, listiny, jakož i knihovní podání a zápisy, kterými se podle tohoto nařízení upravují právní poměry mezi věřitelem a dlužníkem nebo mezi věřitelem a ručiteli a spoludlužníky dlužníka vzhledem k tomu, že věřitel u hlavního dlužníka nedosáhne úplného uspokojení své pohledávky, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na směnky a na soudní řízení, vyjímajíc řízení knihovní.

Paušální poplatek z vyrovnacího řízení se neplatí, jestliže základ pro jeho vypočtení nečiní více než 10.000 Kč; činí-li více, platí se poplatek ze základu sníženého o 10.000 Kč.