Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

82/1936 Sb. znění účinné od 1. 6. 1936 do 31. 1. 1950

82

 

Vládní nařízení

ze dne 2. dubna 1936,

kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6 zákona ze dne 8. června 1933, č. 97 Sb. z. a n., o finančních prokuraturách:

Oddíl I.

Úkoly, sídla a obvody finančních prokuratur. (§ 1-3)

§ 1

Povšechný předpis.

(1)

Finanční prokuratury jsou povolány k tomu, aby obstarávaly pro právnické osoby a jmění uvedené v § 2 úkoly právního zástupce, totiž:

a)

zastupovaly je před soudy všeho druhu podle ustanovení § 4 této instrukce. O tom, kdy za právnické osoby a jmění jednají jiné úřady (orgány), je dáno ustanovení v § 2 zák. č. 97/1933 Sb. z. a n., v nařízeních na jeho základě vydaných a v předpisech zvláštních;

b)

zastupovaly je v řízení před úřady podle ustanovení § 5 této instrukce;

c)

podávaly právní posudky a spolupůsobily při uzavírání právních jednání a při jiných právních úkonech, zejména při sepisování právních listin, podle ustanovení § 6 této instrukce.

(2)

Finančním prokuraturám náleží též zastupovati veřejné zájmy před soudy a úřady v případech, kde jsou k tomu státní úřady zástupčí podle zvláštních předpisů povolány anebo kde k ochraně důležitých veřejných zájmů se jeví podle platných předpisů přípustným zakročení příslušného úřadu a finanční prokuratura je o zastoupení proto požádána, že není jiného orgánu, povolaného zakročiti.

§ 2

Pro koho konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce.

(1)

Podle § 1 konají finanční prokuratury úkoly právního zástupce pro tyto právnické osoby nebo jmění:

1.

stát, země a okresy (počítajíc v to jejich ústavy, podniky, závody a zařízení), dále jmění, které má býti prohlášeno za odúmrť; okresy však toliko tehdy, jsou-li jimi finanční prokuratury o to požádány;

2.

takové fondy, ústavy, podniky, zařízení a jiné majetkové podstaty, které jsou státem, zeměmi nebo okresy přímo spravovány nebo provozovány, anebo nejsou sice jimi spravovány (provozovány), ale stát, země nebo okres zcela nebo zčásti na ně přispívají, jsouce povinny hraditi případný jejich schodek; pokud však jde o zastoupení takových právních podmětů nebo jmění, na nichž jsou účastny okresy, převezmou finanční prokuratury jich právní zastoupení jen, jsou-li o to požádány;

3.

veřejné nemocnice, které jsou samostatnými právnickými osobami, hradí-li nedobytné ošetřovací náklady zcela nebo zčásti stát nebo země, avšak pouze na požádání;

4.

patronátní práva právních podmětů uvedených pod č. 1 a 2, a to pokud nejde o stát nebo země, jen na požádání;

5.

nadace spravované státem a zeměmi; nadace spravované okresy jen požádání; jiné nadace jen do pravoplatného ustavení správy nadační, nebo jde-li o dobytí jmění nadačního za účelem ustavení nadace;

6.

jmění katolických kostelů a duchovních obročí, ale jen, jde-li o jejich kmenové jmění, a nikoliv o běžné užitky, dále státem spravované jmění zrušených duchovních ústavů, klášterů a společenstev;

7.

dědictví a odkazy k účelům zbožným, dobročinným nebo obecně prospěšným nenáležející právnickým osobám uvedeným pod č․ 1, není-li v poslední vůli obdařená osoba určitě označena;

8.

jmění spravované státními školními úřady (orgány); jmění spravované místními školními úřady (orgány) však jen na jejich požádání;

9.

jmění veřejných farních chudinských ústavů;

10.

jiné právnické osoby nebo jmění majetkových sdružení,

a)

jsou-li na jejich základním jmění stát, země nebo okresy (státní, zemské nebo okresní ústavy, podniky, závody nebo zařízení) účastny buď jednotlivě nebo úhrnem více než 50 %, nebo

b)

vstoupí-li do likvidace a má-li stát na výsledku jejich likvidace takový veřejný zájem, který činí zastoupení finanční prokuraturou důvodným,

v obou případech, nařídí-li to ministerstvo financí v dohodě s příslušným ministerstvem po slyšení jejich správního, pokud se týče likvidačního orgánu; toto opatření, které jest pro soudy (úřady) závazné, může však ministerstvo financí v dohodě s příslušným ministerstvem kdykoliv odvolati.

(2)

Nedotčeny zůstávají ony platné předpisy, podle nichž státní úřady zástupčí obstarávají již pro jednotlivé právnické osoby nebo jmění úkoly právního zástupce.

(3)

V případech odstavce 1 je zastupování finanční prokuraturou, nejde-li o zastupování konané na žádost, výlučné. I v těch případech, kdy jde o zastupování na žádost, jest zastupování finanční prokuraturou výlučné, jakmile byla o ně požádána. Byla-li jednou finanční prokuratura požádána o zastupování, nelze pověření zastupováním odvolati před ukončením věci. Tato ustanovení platí přiměřeně i v případech odstavce 2.

(4)

V pochybnostech, má-li býti podle § 1 a § 2, odst. 1 a 2 vykonán některý úkon, vyžádá si finanční prokuratura buď dříve, než úkon vykoná, nebo není-li to možné, dodatečně schválení ministerstva financí, které rozhodne po dohodě s příslušným ministerstvem.

§ 3

Sídla a obvody finančních prokuratur.

(1)

Finanční prokuratury jsou zřízeny:

1.

v Praze pro obvod země České,

2.

v Brně pro obvod země Moravskoslezské,

3.

v Bratislavě pro obvod země Slovenské a

4.

v Užhorodě pro obvod země Podkarpatoruské.

(2)

Finanční prokuratury se označují svým zákonným názvem a sídlem úřadu.

Oddíl II.

Zevní služba. (§ 4-9)

§ 4

Zastupování před soudy.

(1)

Před soudy jest finanční prokuratura zmocněna vykonávati všechny úkony vytčené v příslušných procesních předpisech nebo v této instrukci s platností úkonů advokátních a nemusí se vykazovati zvláštní plnou mocí.

(2)

K těmto úkonům jest za finanční prokuraturu oprávněn každý zaměstnanec právní služby finanční prokuratury opatřený úřední legitimací, jiný zaměstnanec finanční prokuratury jen ve věcech, v nichž jest přípustné zastoupení obecným zmocněncem, při čemž se musí vykázati zvláštním zmocněním finanční prokuratury pro ten který úkon.

(3)

Dříve než finanční prokuratura obdrží zmocnění příslušného správního úřadu (orgánu), nemá se pouštěti do věci jako právní zástupce strany (účastníka), leč je-li nebezpečenství v prodlení. I v tomto případě má však úkon ihned oznámiti příslušnému správnímu úřadu (orgánu). Kromě toho má si finanční prokuratura opatřiti svolení příslušného správního úřadu (orgánu), jde-li o ujednání smíru, uznání nebo vzdání se nároku, leč by výhodnost takového postupu pro zastupovaného byla zcela zřejma, anebo šlo o věci nepatrného významu. Omezení uvedené v tomto odstavci platí pouze pro vnitřní poměr finanční prokuratury k příslušnému správnímu úřadu (orgánu).

(4)

Stejným způsobem může finanční prokuratura v pozůstalostním řízení uznávati jednotlivé pohledávky, které by byly pravděpodobně soudem uznány, až do 20.000 Kč.

(5)

Přípustných právních prostředků (odvolání, dovolání, rekursů, stížností, návrhů na navrácení v předešlý stav, žalob navzájem, pro zmatečnost, o obnovu, odporů, námitek a pod., dále návrhů na povolení exekuce, prozatímního opatření a úkonů zajišťovacích) budiž použito všude, kde toho vyžaduje zájem strany (účastníka) finanční prokuraturou zastupované, není-li předem zřejmo, že by takový krok byl beznadějný.

(6)

Měla-li by finanční prokuratura zastupovati v téže věci několik stran (účastníků), jejichž zájmy se kříží, a je-li jednou z nich stát, počítajíc v to jeho ústavy, podniky, závody a zařízení, zastupuje finanční prokuratura stát; rovněž zastupuje vždy fond, ústav, podnik, zařízení, nadaci neb jinou majetkovou podstatu státem přímo spravovanou, po případě provozovanou nebo dotovanou (§ 2, odst. 1, č. 2), není-li odpůrcem jiný takový právní podmět nebo stát. Střetne-li se strana (účastník) zastupovaná povinně se stranou (účastníkem) zastupovanou jen na požádání, zastupuje finanční prokuratura stranu povinně zastupovanou. V jiných případech střetu nezastupuje žádnou z nich. Strana (účastník) finanční prokuraturou nezastoupená postará se o jiného zástupce.

(7)

K jednáním konaným mimo sídlo finanční prokuratury může tato zmocniti buď jinou finanční prokuraturu nebo jiný k tomu způsobilý veřejný úřad nebo orgán, může-li se to státi s menším nákladem a bez újmy věci. Je-li však předepsáno zastoupení advokátem, může finanční prokuratura za týchž podmínek zmocniti jen jinou finanční prokuraturu nebo advokáta. Nejde-li o finanční prokuraturu, musí se tito zmocněnci vykázati plnou mocí.

(8)

O výsledku jednání podá úředník po případě jiný zaměstnanec (odstavec 2) nebo zmocněnec (odstavec 7) finanční prokuratury ihned finanční prokuratuře písemnou zprávu.

§ 5

Zastupování před úřady.

(1)

Finanční prokuratura jest povinna na požádání příslušného úřadu (orgánu) zastupovati před úřady stát, země a okresy, jakož i fondy, ústavy, podniky, zařízení a jiné majetkové podstaty uvedené v § 2, odst. 1, č. 2, patronátní práva příslušející těmto právním podmětům a nadace (§ 2, odst. 1, č. 5), jestliže právní podměty ty vystupují ve správním řízení jako strana.

(2)

Ustanovení § 4 platí přiměřeně.

§ 6

Poskytování právní porady a spolupůsobení při smlouvách.

(1)

Finanční prokuratura jest povinna podávati úřadům (orgánům) státním zemským a okresním na jich požádání právní posudky, vyžaduje-li vyřízení případu rozboru otázek soukromoprávních neb takových složitých otázek veřejnoprávních, jež nespadají výhradně do oboru působnosti dožadujícího úřadu (orgánu) a o kterých může finanční prokuratura podle oboru své působnosti posudek podati.

(2)

Dožadující úřad (orgán) má vždy výslovně a určitě označiti právní otázky, o něž mu jde, a pokud možno přiložiti návrh zamýšleného rozhodnutí (opatření). Finanční prokuratura má naproti tomu svůj posudek rozšířiti i na takové právní otázky, které jí sice nebyly označeny, jež se však při zevrubnějším rozboru ukáží důležitými pro rozhodnutí (opatření).

(3)

Při smlouvách budiž finanční prokuratuře zpravidla předložena osnova sepsaná s technicko-správního neb hospodářského stanoviska.

(4)

O přímé jednání se stranami, se kterými má býti smlouva uzavřena, může býti finanční prokuratura žádána jen v případech zcela výjimečných a i pak jen za účasti způsobilého zástupce, určeného dožadujícím úřadem (orgánem).

(5)

Úřadu (orgánu), který si vyžádal dobrozdání, není dovoleno ve výměrech vydávaných stranám dovolávati se posudku finanční prokuratury.

§ 7

Náhrada nákladů.

(1)

Právní podměty zastupované finanční prokuraturou s výjimkou státu (počítajíc v to jeho ústavy, podniky, závody a zařízení) jsou povinny nahraditi finanční prokuratuře všechny její hotové výlohy, zastupováním vzešlé, pokud výlohy ty nebyly kryty přisouzenými a vydobytými útratami. Náhrada těchto výloh nesmí však činiti více, než by příslušelo advokátu v sídle zastoupeného podmětu nebo jeho správy na útratách vůbec.

(2)

Dojde-li k rozporu mezi finanční prokuraturou a zastoupeným právním podmětem o náhradě nákladů nebo o její výši, který nebude odstraněn ani dohodou finanční prokuratury s dozorčím úřadem (orgánem), rozhodne na návrh finanční prokuratury ministerstvo financí v dohodě s příslušným státním ústředním úřadem.

(3)

Na hotové výlohy mohou býti požadovány přiměřené zálohy, které dlužno vyúčtovati po skončeném zastupování.

(4)

Přisouzené a vydobyté útraty zůstávají vždy celé příjmem finanční prokuratury.

§ 8

Místní příslušnost finančních prokuratur.

(1)

Není-li zákonnými předpisy stanoveno jinak, platí o místní příslušnosti finančních prokuratur toto:

1.

Zastupovati právní podměty uvedené v § 2 v pasivních sporech, při kterých se soudní příslušnost řídí sídlem žalovaného, jest především povolána ta finanční prokuratura, v jejímž obvodě jest věc, ke které se právní rozepře vztahuje, a není-li takového vztahu, ona finanční prokuratura, v jejímž obvodu se stala událost, ze které uplatňovaný nárok vznikl. Není-li ani tohoto důvodu příslušnosti, řídí se příslušnost finanční prokuratury úředním sídlem správního úřadu (orgánu), který jest ve věcech, o něž jde, přímo podřízen příslušnému ústřednímu úřadu, a není-li takového správního úřadu (orgánu), sídlem dozorčího úřadu přímo podřízeného příslušnému ústřednímu úřadu.

2.

Při jiných pasivních sporech, jakož i při všech aktivních sporech a ve všech jiných soudních řízeních jest místně příslušna finanční prokuratura, v jejímž obvodě jest příslušný soud první stolice, a nebylo-li by takového soudu, platí obdobně ustanovení obsažené pod č. 1.

3.

Při všech ostatních úředních úkonech přikázaných finanční prokuratuře platí obdobně předpisy o příslušnosti obsažené pod č. 1.

(2)

Každá finanční prokuratura jest oprávněna jednati přede všemi soudy a úřady v celém státním území; má však svěřiti zastupování jiné finanční prokuratuře, v jejímž obvodě má úkon býti předsevzat, možno-li tak učiniti s menším nákladem a bez újmy věci.

(3)

Různí-li se mínění o místní příslušnosti finanční prokuratury, rozhodne ministerstvo financí bez újmy kompetence, která přísluší v té věci soudům.

(4)

Dostane-li se některý úředník neb jiný zaměstnanec finanční prokuratury do sporu ať soudního ať správního s právním podmětem zastupovaným v tomto řízení finanční prokuraturou, která jest jeho služebním úřadem, rozhodne ministerstvo financí, která finanční prokuratura bude tento právní podmět zastupovati; místní příslušnost soudů se tím nemění.

(5)

Místní příslušnost soudů se také nemění tím, že zastupování převzala finanční prokuratura v případech, ve kterých jest oprávněna zastupovati podměty uvedené v § 2 jen na jich žádost.

§ 9

Práva a povinnosti finančních prokuratur vůbec a jich poměr k soudům a jiným úřadům (orgánům).

(1)

Finanční prokuratura jest vždy povinna zevrubně prozkoumati úplnost informací jí daných a jest oprávněna žádati o jich doplnění písemné nebo ústní.

(2)

Finanční prokuratury mohou žádati za bezplatné dodání potřebných výtisků Sbírky zákonů a nařízení, jakož i věstníků a jiných pro ně potřebných úředních publikací ústředních a jim přímo podřízených úřadů, a jsou oprávněny ke svým účelům užívati knihoven i archivů těchto úřadů.

(3)

Soudy a veřejné úřady (orgány) jsou povinny podporovati finanční prokuratury v mezích své působnosti a platných předpisů; zejména jsou soudy a státní úřady (orgány) povinny zasílati finančním prokuraturám na požádání spisy k nahlédnutí, pokud tomu nebrání platné předpisy.

(4)

Pokud jde o právní zastupování, právní posudky nebo o spolupůsobení při uzavírání právních jednání a při sepisování právních listin, jest finanční prokuratura zavázána vyhověti dožádání každého příslušného úřadu (orgánu). Nesrovnávají-li se podle mínění finanční prokuratury tato dožádání se zájmy, jež má hájiti podle této instrukce, nebo příčí-li se vůbec této instrukci, má finanční prokuratura upozorniti na to dožadující úřad (orgán) a v důležitých případech podati o tom zprávu ministerstvu financí, s nímž jest příslušný nejvyšší správní úřad povinen se o té věci dohodnouti.

(5)

Ve věcech osobních, disciplinárních, režijních (hospodářských) a v dohledu nad výkonem služby jsou finanční prokuratury přímo podřízeny ministerstvu financí.

Oddíl III.

Vnitřní služba. (§ 10-25)

§ 10

Povinnosti a práva přednosty úřadu v řízení úřadu.

(1)

Přednosta úřadu řídí službu, bdí nad tím, aby jednotlivým zaměstnancům byly práce přidělovány se zřetelem na jich způsobilost, aby je tito vyřizovali rychle a účelně podle jeho směrnic a příkazů a aby byly přesně vedeny záznamy a jiné pomůcky potřebné pro evidenci prací, zejména roků a lhůt.

(2)

Přednosta úřadu má míti přehled o agendě úřadu a působiti na účelné a rychlé její vyřizování.

(3)

Přednosta úřadu schvaluje a podepisuje písemná vyřízení a odpovídá za řádnou správu celého úřadu.

(4)

V zastoupení přednostově mohou v rozsahu určeném ministerstvem financí schvalovati a podepisovati písemná vyřízení kromě jeho zástupců (§ 12) i přednostové jednotlivých právních oddělení; jsou pak odpovědni za vyřízení, jež schválili. Přednosta úřadu může vždy vyhraditi vlastnímu schválení určité věci buď povšechně nebo jednotlivě.

§ 11

Povinnosti a práva přednosty úřadu ve věcech osobních a jiných.

(1)

V osobních věcech zaměstnanců finanční prokuratury má přednosta úřadu tutéž působnost a tatáž práva, jaká příslušejí přednostovi zemského finančního úřadu, s výjimkou povyšování úředníků ze 7. do 6. plat. stupnice. Na obsazení míst vyšších, než jaká jsou vyhrazena jeho jmenovacímu právu, podává návrhy ministerstvu financí.

(2)

O disciplinární moci nad zaměstnanci finanční prokuratury platí příslušné všeobecné i zvláštní předpisy.

(3)

Přednosta úřadu má právo poukazovací k osobním i věcným výdajům, které jsou preliminovány pro finanční prokuraturu ve státním rozpočtu, při čemž jest povinen říditi se předpisy finančního zákona, vládního nařízení vydaného k jeho provedení a jinými předpisy k tomu účelu vydanými. Má také právo poukazovati veškeré výdaje služby sprostředkovací, pokud příslušné příjmy byly zaplaceny přímo finanční prokuratuře.

(4)

Přednosta úřadu může ve vlastní působnosti povoliti v jednotlivé právní věci odpis nedobytných nákladů řízení až do výše 5.000 Kč, byly-li vyčerpány všechny použitelné exekuční prostředky, nebo jsou-li nepochybně beznadějné.

(5)

Přednosta úřadu může také až do výše určené ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele výjimečně povoliti, aby byly straně prominuty náklady řízení finanční prokuratuře přiřčené.

(6)

Návrhy, aby byly odepsány nebo prominuty vyšší částky, předloží finanční prokuratura ministerstvu financí.

§ 12

Zástupce přednosty úřadu.

(1)

Jestliže by přednosta úřadu vzhledem k rozsahu agendy nemohl úřad sám říditi, může se svolením ministerstva financí část řízení prací trvale svěřiti některému úředníku právní služby jako samostatnému aprobantu.

(2)

Je-li přednosta úřadu na dovolené, nemocen nebo služebně zaneprázdněn, zastupuje ho, není-li ministerstvem financí něco jiného nařízeno, pořadím nejbližší samostatný aprobant (odstavec 1), a není-li takového, pořadím nejbližší úředník právní služby.

§ 13

Sborové porady.

(1)

Ve věcech mimořádně důležitých se konají sborové porady přednostů právních oddělení, které svolává přednosta úřadu z vlastního podnětu, nebo na návrh přednosty oddělení. K poradě mohou býti kromě přednostů oddělení přizváni i jiní úředníci.

(2)

Poradě předsedá přednosta úřadu nebo právní úředník jím určený. Přednosta úřadu není vázán výsledkem porady, musí však, odchýlí-li se od něho, ve spisech uvésti důvody.

(3)

Přednosta úřadu může o určité úřední věci uložiti písemné vyjádření přednostům oddělení, po případě i jiným úředníkům.

§ 14

Výroční zpráva.

Po uplynutí každého kalendářního roku předloží přednosta úřadu ministerstvu financí výroční zprávu o činnosti finanční prokuratury v uplynulém roce. Obsah a úpravu této zprávy stanoví ministerstvo financí.

§ 15

Zvláštní povinnosti úředníků finanční prokuratury.

(1)

Úředníkům finanční prokuratury jest zapovězeno pod následky disciplinárního stíhání přímo nebo nepřímo zastupovati třetí osoby - s výjimkou manžela, příbuzných, sešvakřených osob, osvojitele a osvojenců, pokud se tak děje bezplatně, a s výjimkou převzetí poručnictví a opatrovnictví. I tyto výjimky jsou však přípustny jen tehdy, svolí-li k tomu přednosta úřadu a nepřijde-li tím úředník do rozporu se svými úředními povinnostmi.

(2)

Úředník finanční prokuratury jest povinen ve sporech nebo v jiném řízení, při nichž by měl zastupovati stát nebo jiné právní podměty a byl s druhou stranou nebo jejím zmocněncem nebo zástupcem v poměru, který by dostatečně odůvodňoval pochybnost o jeho nepředpojatosti, hlásiti bezodkladně tento poměr přednostovi úřadu, aby mohl pověřiti zastupováním jiného úředníka.

(3)

Úředníci finanční prokuratury mohou býti činni v mezích ustanovení trestního řádu jako obhájci ve věcech trestních jen, souhlasí-li s tím v jednotlivém případě přednosta úřadu a žádá-li toho veřejný zájem, a to bez nároku na odměnu od zastoupeného.

§ 16

Kancelářská služba.

(1)

Kancelářskou službu finančních prokuratur obstarává kancelář. O tom, kdy má býti kancelář rozdělena na oddělení, jsou ustanovení v kancelářském řádu.

(2)

Dozor nad zaměstnanci vykonávajícími kancelářskou službu, jakož i řízení této služby obstarává vedoucí úředník, jemuž jest přímo podřízen veškeren kancelářský a zřízenecký personál. Tím není dotčeno právo přednosty oddělení vykonávati dozor nad přidělenými zaměstnanci.

(3)

Přednosta finanční prokuratury přiděluje každému kancelářskému oddělení potřebný počet kancelářského a zřízeneckého personálu a stanoví zároveň, kdo jest vedoucím příslušného oddělení, jemuž přísluší bezprostřední dozor nad personálem oddělení, jakož i rozdělení služebních úkonů jednotlivým silám.

(4)

Kancelářských sil lze použíti také v právních odděleních ku přípravě vyřízení nebo i k samostatnému obstarávání pomocných konceptních prací a jiných úkonů, jež nejsou výslovně nebo podle povahy věci vyhrazeny právním úředníkům. Tyto síly jsou služebně přiděleny přednostovi právního oddělení.

(5)

Podrobné předpisy pro kancelářskou službu obsahuje kancelářský řád, který vydá ministerstvo financí.

Pokladní a účetní služba.

§ 17

Účetní a pomocnou účetní službu správní obstarává pro finanční prokuratury účtárna zemského finančního úřadu v sídle finanční prokuratury podle instrukcí pro ni platných, pokud si tyto služby neobstará finanční prokuratura sama. V těchto případech užívá finanční prokuratura zásadně šekové služby poštovní spořitelny, pokud nejsou platby v hotovosti účelnější.

§ 18

Pokladní a pokladně účetní služba finančních prokuratur se vztahuje na

a)

příjmy a výdaje spojené se zastupováním státu (počítajíc v to jeho ústavy, podniky, závody a zařízení);

b)

příjmy a výdaje spojené se zastupováním ostatních právních podmětů;

c)

příjmy a výdaje spojené se zprostředkovací službou mezi stranami povinnými ku placení a příslušnými pokladnami;

d)

příjmy a výdaje spojené s hospodařením s úředním paušálem a

e)

příjmy z vybraných poplatků a výdaje za odvedené poplatky z kvitancí a ze smluv.

§ 19

(1)

K příjmům spojeným se zastupováním státu náležejí:

a)

náhrada nákladů, jež byly přiřčeny finanční prokuratuře, zejména též náhrada kolkových a poštovních poplatků, které dlužno požadovati od podlehnuvších odpůrců, i když právní podmět zastupovaný finanční prokuraturou není podroben těmto poplatkům;

b)

zálohy z úvěru povoleného státním rozpočtem k úhradě výloh na právní zastupování a nákladů řízení, jestliže nestačí hotovost pokladny (§ 23, odst. 3).

(2)

K výdajům spojeným se zastupováním státu náležejí veškeré výdaje na právní zastupování, zejména také cestovné, svědečné, znalečné a jiné náklady řízení, jakož i výlohy, které vznikají finanční prokuratuře zastupováním advokáty nebo jinými zástupci (§ 4, odst. 7).

§ 20

K příjmům a výdajům spojeným se zastupováním ostatních právních podmětů náležejí platby vytčené v § 19, které jsou spojeny s právním zastupováním těchto podmětů, povinných podle § 7 této instrukce hraditi z vlastních prostředků náklady na zastoupení finanční prokuraturou.

§ 21

(1)

Finanční prokuratury nemají zpravidla přijímati jiných plateb, než jaké vyplývají z ustanovení § 18; mají však působiti k tomu, aby peníze a cenné papíry, které nenáležejí do pokladní působnosti finančních prokuratur, byly odvedeny, pokud je to možno a účelno, přímo příslušné pokladně.

(2)

Finanční prokuratura jest povinna přijmouti i takové peníze a cenné papíry, které jí sice nenáležejí, byly jí však zaslány poštou nebo šekovou službou poštovní spořitelny; jinakým způsobem zaslané neb složené peníze neb cenné papíry přijme však jen tehdy, jestliže by nepřijetím byla ohrožena platba neb složení cenností u příslušné pokladny. Takovéto příjmy nutno však bezodkladně odvésti příslušné pokladně.

(3)

Odevzdá-li strana úředníku nebo jinému zaměstnanci intervenujícímu při komisích, rocích, dražbách a pod. peníze nebo cenné papíry, které nenáležejí k příjmům finanční prokuratury spojeným se zastupováním státu a jiných právních podmětů (§ 2), nýbrž do zprostředkovací služby, a nedoporučuje-li se pro nebezpečí průtahu nebo z jiných důvodů, aby byly ihned poukázány příslušné pokladně, jest intervenující úředník nebo jiný zaměstnanec finanční prokuratury povinen je přijmouti na kvitanci a ihned po skončeném řízení odevzdati úřední pokladně finanční prokuratury; o přijetí peněz sepíše úřední záznam.

(4)

Úředník nebo jiný zaměstnanec finanční prokuratury, který převzal peníze nebo cenné papíry, odpovídá osobně za jich správné a včasné odevzdání do pokladny finanční prokuratury.

(5)

Složí-li strana při komisi, roku, exekuci atd. peníze nebo cenné papíry do soudního deposita nebo přímo do příslušné pokladny, jest intervenující úředník nebo jiný zaměstnanec finanční prokuratury povinen o tom podati zprávu.

§ 22

Pokladní služba úředního paušálu se vztahuje na veškeré výdaje na kancelářské a manipulační potřeby. Náleží k ní i vybírání a odvádění poplatků z kvitancí a ze smluv a jiných srážek.

§ 23

(1)

Platby dějí se zpravidla prostřednictvím poštovní spořitelny.

(2)

Pokladna smí peníze a cenné papíry přijímati nebo vydávati toliko na písemný poukaz přednosty finanční prokuratury.

(3)

Jestliže by hotovost pokladny nestačila k uhrazení všech splatných výdajů, buďtež potřebné částky zapravovány ze záloh vyžádaných od příslušného zemského finančního úřadu na účet úvěrů povolených finanční prokuratuře státním rozpočtem.

(4)

Případné přebytky pokladny dlužno odváděti na šekový účet příslušného zemského finančního úřadu.

§ 24

(1)

Vedením pokladny a pokladních prací pověřuje přednosta finanční prokuratury spolehlivého úředníka. Spoluzávěru pokladny svěří přednosta finanční prokuratury střídavě právním úředníkům podle předpisů instrukce uvedené v § 25.

(2)

Alespoň jednou do roka má přednosta finanční prokuratury spolu s účetním úředníkem, jehož si vyžádá u presidia příslušného zemského finančního úřadu, podrobiti pokladní a pokladně účetní službu nepředvídané revisi. Revisní nález s potřebnými vysvětlivkami a případnými návrhy předloží přednosta finanční prokuratury ministerstvu financí.

§ 25

Podrobné předpisy o pokladní službě, jakož i směrnice pro vedení potřebných pokladních dokladů obsahuje zvláštní instrukce, kterou vydá ministerstvo financí.

Oddíl IV.

Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 26-28)

§ 26

Dokud nebude vydán kancelářský řád podle § 16, odst. 5 a zvláštní instrukce podle § 25 této služební instrukce, platí v podrobnostech pro službu kancelářskou a pokladní dosavadní předpisy, pokud neodporují ustanovením této služební instrukce.

§ 27

Dnem, kdy toto nařízení nabude účinnosti, pozbývají platnosti všechny dosavadní předpisy o věcech jím upravených, zejména dosavadní služební instrukce vydaná nařízením ze dne 9. března 1898, č. 41 ř. z., vládní nařízení ze dne 4. června 1919, č. 313 Sb. z. a n., o působnosti finančních prokuratur, a nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 20. května 1919, č. 102, o zastupování a spravování veřejných nadací (č. 17 Úradnych novin z r. 1919).

§ 28

Toto nařízení nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po dni vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Krofta v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Zadina v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Machník v. r.

Dr. Franke v. r.

Nečas v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Czech v. r.

Najman v. r.

Tučný v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Spina v. r.