Zákonem o branné výchově byly zřízeny tyto výbory brannosti:

a) ústřední výbor brannosti (zkráceně "ÚVB.") při ministerstvu národní obrany;

b) zemské výbory brannosti (zkráceně "ZVB.") u zemských úřadů;

c) okresní výbory brannosti (zkráceně "OVB.") u okresních úřadů.

Ustavení výborů brannosti budiž provedeno podle tohoto nařízení co nejdříve.

Úkolem výborů brannosti je zajistiti při branné výchově součinnost odborných a zájemnických vrstev.

Za tím účelem výbory brannosti organisují účast občanských složek při provádění branné výchovy, pečují o vše, co by tuto účast mohlo povznésti nebo usnadniti (počítajíc v to i propagaci myšlenky brannosti vůbec), a podávají v těchto věcech posudky a návrhy úřadům, u nichž jsou zřízeny, a výborům brannosti s širší oblastní působností.

Do působnosti ústředního výboru brannosti patří věci uvedené v předcházejících odstavcích, pokud jsou významu celostátního; týkají-li se branné výchovy jen v jednotlivých zemích neb okresech, patří do působnosti zemských neb okresních výborů brannosti. Věci branné výchovy na vysokých školách se pokládají za věc významu celostátního, věci branné výchovy na školách středních a jim na roveň postavených pak za věc, jež se týká jednotlivých zemí.

Ústřední výbor brannosti podává ministerstvu národní obrany každoročně zprávu o své činnosti, jakož i o činnosti zemských a okresních výborů brannosti.

Výbory brannosti se skládají z předsedy (§ 4) a z členů (náhradníků), zastupujících úřady, spolky, organisace a vrstvy uvedené v § 5, jakož i z členů, jmenovaných z odborníků.

Jiné osoby se mohou schůzí výborů brannosti účastniti, jen pokud to další ustanovení tohoto nařízení připouštějí.

Předsedou ústředního výboru brannosti je ministr národní obrany, předsedy zemských výborů brannosti jsou zemští presidenti a předsedy okresních výborů brannosti jsou okresní hejtmani (náčelníci).

Předsedové uvedení v odstavci 1 mohou za svého zástupce v předsednické funkci určiti některého funkcionáře svého úřadu.

Úřad, u něhož je výbor brannosti zřízen, ustanoví z řad svých zaměstnanců jednoho, který obstarává funkci zapisovatele výboru.

Členy ústředního výboru brannosti jsou:

a) zástupci ministerstev (§ 6, odst․ 1);

b) zástupci ústředí spolků oprávněných k poskytování branné výchovy (§ 7, odst. 1);

c) zástupci ústředí osvětových organisací (§ 8, odst. 1);

d) zástupci jiných organisací spolu působících při provádění branné výchovy (§ 9);

e) zástupci vrstev zaměstnavatelských (§ 11);

f)zástupci hlavních odborových organisací zaměstnaných (§ 12);

g) odborníci (§ 13).

Členy zemských výborů brannosti jsou:

a) zástupci zemských úřadů (§ 6, odst. 4);

b) zástupci vojenské správy (§ 6, odst. 5);

c) zástupci školské správy (§ 6, odst. 6);

d) zástupci zemědělského školství (§ 6, odst. 7);

e) zástupci spolků oprávněných k poskytování branné výchovy (§ 7, odst. 2);

f) zástupci zemských ústředí osvětových sborů (§ 8, odst. 1);

g) zástupci jiných organisací spolu působících pro provádění branné výchovy (§ 9);

h) zástupci vrstev zaměstnavatelských (§ 11);

ch) zástupci hlavních odborových organisací zaměstnaneckých (§ 12);

i) odborníci (§ 13, odst. 1).

Členy okresních výborů brannosti jsou:

a) zástupci okresních úřadů (§ 6, odst. 8);

b) zástupci vojenské správy (§ 6, odst. 9);

c) zástupci školské správy (§ 6, odst. 10);

d) zástupci zemědělského školství (§ 6, odst. 11);

e) zástupci spolků oprávněných k poskytování branné výchovy (§ 7, odst. 2);

f) zástupci okresních a městských sborů osvětových (§ 8, odst. 2);

g) zástupci jiných organisací spolu působících při provádění branné výchovy (§ 9);

h) zástupci obcí (§ 10);

ch) zástupci vrstev zaměstnavatelských (§ 11);

i) zástupci hlavních odborových organisací zaměstnaneckých (§ 12);

j) odborníci (§ 13, odst. 1).

V ústředním výboru brannosti jsou zastoupeny tyto úřady:

a) ministerstvo národní obrany;

b) ministerstvo vnitra;

c) ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy;

d) ministerstvo školství a národní osvěty;

e) ministerstvo zemědělství.

Každé z ministerstev uvedených v odstavci 1 jmenuje do ústředního výboru brannosti po jednom členu a jednom náhradníku.

O schůzích ústředního výboru brannosti třeba uvědomovati vždy kancelář presidenta republiky a předsednictvo ministerské rady, a má-li býti předmětem jednání věc, při níž je zúčastněno některé ministerstvo v odstavci 1 neuvedené, též toto ministerstvo. Úřady takto uvědoměné mohou k jednání ústředního výboru brannosti vyslati zástupce, který pak má stejné postavení jako ostatní členové výboru.

V ústředním výboru brannosti jsou zastoupena celostátní ústředí tělovýchovných spolků a spolků pěstujících vojenský výcvik, jež vláda podle § 20 zákona uzná za způsobilá k tomu, aby spolky v nich sdružené obstarávaly brannou výchovu, a to každé z ústředí právě uvedených jedním členem a jedním náhradníkem; mají-li však spolky v jednom ústředí sdružené více než 150.000 příslušníků, je toto ústředí v ústředním výboru brannosti zastoupeno dvěma členy a dvěma náhradníky.

V zemských výborech brannosti jsou zastoupeny spolky oprávněné k poskytování branné výchovy, pokud v zemi působí, a to vždy jedním členem a jedním náhradníkem; mají-li však spolky v jednom ústředí sdružené v zemi České více než 100.000 příslušníků, v zemi Moravskoslezské více než 60.000 příslušníků, v zemi Slovenské více než 50.000 příslušníků a v zemi Podkarpatoruské více než 10.000 příslušníků, jsou v zemském výboru brannosti zastoupeny dvěma členy a dvěma náhradníky.

V okresních výborech brannosti jsou zastoupeny spolky oprávněné k poskytování branné výchovy, pokud v okrese působí, a to vždy jedním členem a jedním náhradníkem.

Členy (náhradníky) uvedené v předcházejících odstavcích jmenuje na návrh příslušného ústředí ministr národní obrany, popřípadě zemský president nebo okresní hejtman (náčelník).

V ústředním výboru brannosti jsou zastoupena ústředí osvětových organisací a v zemských výborech brannosti zemská ústředí osvětových sborů, která určí ministerstvo školství a národní osvěty, a to každé z ústředí takto určených jedním členem a jedním náhradníkem.

V okresním výboru brannosti jsou zastoupeny okresní a městské výbory osvětové, a to jedním členem a jedním náhradníkem.

Členy (náhradníky) uvedené v odstavci 1 jmenuje na návrh příslušného ústředí ministr národní obrany, popřípadě zemský president a členy (náhradníky) uvedené v odstavci 2 na návrh okresních a městských sborů osvětových okresní hejtman (náčelník).

Ve výborech brannosti je zastoupena společnost Československého Červeného kříže a organisace hasičské, a to po jednom členu (náhradníku).

Tyto členy (náhradníky) jmenuje, pokud jde o ústřední a zemský výbor brannosti, ministr národní obrany a zemský president na návrh příslušného ústředí organisací uvedených v odstavci 1, a pokud jde o okresní výbory brannosti, okresní hejtman (náčelník) po slyšení členských organisací v okrese působících.

Ve výborech brannosti jsou dále zastoupeny po jednom členu (náhradníku) i jiné organisace spolu působící při branné výchově, jakož i organisace, jimž bylo dáno svolení k provádění zvláštních druhů branné výchovy na základě dobrovolném (§ 63 zákona), podle rozhodnutí ministerstva národní obrany učiněného na návrh meziministerského sboru branné výchovy; toto ministerstvo stanoví též počet členů (náhradníků), jakož i způsob jich jmenování a určí výbory brannosti, v nichž mají býti tyto organisace zastoupeny.

Ve výborech brannosti jsou zastoupeny zaměstnavatelské skupiny:

a) zemědělská,

b) průmyslová,

c) obchodnicko-živnostenská.

Zaměstnavatelské skupiny uvedené v odstavci 1 jsou zastoupeny ve výborech brannosti po jednom členu a jednom náhradníku, které jmenuje - jde-li o ústřední výbor brannosti - za skupinu uvedenou v odstavci 1, písm. a) ministerstvo zemědělství a za skupiny uvedené v odstavci 1, písm. b) a c) ministerstvo průmyslu, obchodu a živností; zástupce zaměstnavatelských skupin v zemském (okresním) výboru brannosti jmenuje zemský (okresní) úřad. Před jmenováním zástupců zaměstnavatelských skupin třeba slyšeti příslušné zájmové organisace zaměstnavatelské.

Jako odborníci mohou býti členy výborů brannosti jmenováni po slyšení výboru ministrem národní obrany (zemským presidentem, okresním hejtmanem [náčelníkem]) jednotlivci, kteří vzhledem k svému povolání a svým schopnostem mají pro brannou výchovu zvláštní význam, např. zástupci ústředních (zemských) organisací místní samosprávy, lékaři, pedagogové, duchovní atd.

Mimo to mohou býti jako odborníci do ústředního výboru brannosti jmenováni členy zástupci korporací, které mají na věcech branné výchovy zvláštní zájem a nejsou v tomto výboru zastoupeny již na základě některého z předcházejících paragrafů. Korporace tyto určí vláda na návrh, podaný ministerstvem národní obrany po slyšení meziministerského sboru branné výchovy. Korporace takto určené jsou v ústředním výboru brannosti zastoupeny po jednom členu a jednom náhradníku, které jmenuje na návrh těchto korporací ministr národní obrany.

Do ústředního výboru brannosti jmenuje ministerstvo školství a národní osvěty dva členy a dva náhradníky z odborníků vedoucích brannou výchovu na vysokých školách.

Členové (náhradníci) výborů brannosti jsou povinni své funkce vykonávati podle platných předpisů a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a o věcech, jež byly předsedou prohlášeny za důvěrné, zachovávati úplnou mlčenlivost.

O tom, že budou plniti povinnosti uvedené v odstavci 1, jsou členové (náhradníci) povinni složiti do rukou předsedy výboru slib. Výbor je právoplatně ustaven, složí-li alespoň polovina členů slib právě uvedený.

Funkce členů a náhradníků výborů brannosti je čestná.

Členové (náhradníci) výborů brannosti, pokud nejde o státní nebo veřejné zaměstnance, mají nárok na náhradu skutečně zaplaceného jízdného z místa svého bydliště do místa zasedání výboru brannosti a zpět (odstavec 5) a na náhradu jiných skutečných výdajů, jež jim v mezích nezbytné úspornosti nutně vzejdou účastí ve schůzi výboru (odstavec 6).

Jízdným se rozumí jízdné nejvýše II. třídy vlakové nebo jízdné za použití jiného hromadného veřejného dopravního prostředku (autobusu, lodi).

Jinými skutečnými výdaji se rozumějí výdaje na stravování mimo dům a výdaje za nocleh. Tyto výdaje může ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí paušalovati.

Státní a veřejní zaměstnanci mají nárok na náhradu cestovního a stravného podle platných předpisů.

Jízdné (odstavec 5) a jiné skutečné výdaje (odstavec 6) hradí úřady a organisace, jež dotčení členové (náhradníci) zastupují.

Schůze svolává předseda výboru brannosti, kdykoli to uzná za nutné, anebo požádá-li za to písemně polovina členů; předseda určuje též pořad jednání.

Členové výboru brannosti buďtež pozváni aspoň pět dní před schůzí. To platí i o uvědomění úřadů uvedených v § 6, odst. 3 a znalců (§ 24).

Člen, který se nemůže schůze zúčastniti pro nemoc anebo jiné zaneprázdnění, je povinen uvědomiti o tom zavčas svého náhradníka, aby se mohl schůze zúčastniti místo něho. Náhradník má pak stejná práva a povinnosti jako člen sám. Nemůže-li se ani náhradník schůze zúčastniti, je povinen to výboru brannosti předem oznámiti.

S pozváním budiž doručen též pořad jednání a budiž v něm uvedeno, kde a kdy lze nahlédnouti do zápisu o poslední schůzi.

Podle uvážení předsedy mohou býti věci, jež mají býti předmětem jednání, zejména zprávy a návrhy ministerstva národní obrany a jiných zúčastněných ministerstev nebo zpravodajů, rozmnoženy a dodány členům výboru buď již s pozváním ke schůzi anebo rozdány ve schůzi samé.

Předseda zahajuje, řídí a ukončuje schůze a ověřuje spolu se zapisovatelem zápisy a jiné písemnosti výboru.

Předseda pečuje při schůzi o zachování klidu a pořádku a o nerušený průběh jednání. Volá rušitele jednání k pořádku a může jej ze schůze buď vyloučiti, anebo má-li to za nutné, schůzi přerušiti nebo ukončiti.

Schůze jsou neveřejné. Mimo předsedu a členy (náhradníky) mohou se schůzí zúčastniti jen úřední referenti (§ 22, odst. 2), znalci (§ 24) a zapisovatelé (§ 4, odst. 3 a § 28, odst. 1).

Předseda může jednání o určitých předmětech prohlásiti za důvěrné.

Na začátku schůze zjistí předseda dotazem, zda jsou proti zápisu o poslední schůzi námitky, aniž je třeba tento zápis čísti. Nejsou-li proti zápisu námitky, dá jej předseda bez rozpravy schváliti; jsou-li námitky, vyžádá si o nich rozhodnutí výboru.

Poté oznámí předseda došlé spisy, návrhy a dotazy a určí - po slyšení výboru - zpravodaje pro jednotlivé předměty, jež mají býti projednávány, nejde-li o zprávy a návrhy úřadu, pro něž určí úředního referenta úřad sám; podle potřeby lze určiti zpravodajů několik.

Pak přikročí výbor k projednávání věcí, jež byly dány na pořad jako předměty jednání. O věcech, jež nebyly dány na pořad jako předměty jednání, lze jednati jen, projeví-li s tím většina přítomných členů souhlas.

Věci, jež se působnosti výboru netýkají, předseda z jednání vyloučí.

O předmětu jednání podá nejprve zprávu zpravodaj nebo úřední referent.

Poté se zahájí o věci rozprava, jež může býti rozdělena na povšechnou a podrobnou.

Byl-li za ozpravy učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku nebo aby věc byla odročena anebo aby byla nejdříve přikázána komisi k podání zprávy, dá předseda o tomto návrhu hlasovati.

Návrhy k projednávané věci mohou býti činěny ústně nebo písemně.

Po skončení rozpravy lze uděliti slovo jen ke krátkým věcným opravám nebo poznámkám.

Kdo chce mluviti k projednávané věci, přihlásí se o slovo (zvednutím ruky nebo lístkem) u předsedy a ten uděluje slovo v pořadí, v jakém se kdo přihlásí.

Se souhlasem většiny přítomných členů (náhradníků) může předseda stanoviti, že nikdo nemůže mluviti k témuž předmětu vícekráte než dvakrát, nebo že se doba řeči omezuje nejvýše na deset minut.

Řečník nebudiž v řeči přerušován. Může však býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci, odchyluje-li se od předmětu jednání; po dvojím marném upozornění může mu předseda odejmouti slovo.

Po skončení rozpravy dá předseda o návrhu hlasovati.

K platnosti usnesení je třeba přítomnosti více než poloviny členů (náhradníků) a nadpoloviční většiny přítomných členů (náhradníků). Předseda nehlasuje.

Bylo-li učiněno návrhů několik, má býti zpravidla hlasováno nejprve o návrhu na odročení, pak o návrzích, jež se nejvíce odchylují, a teprve pak o návrzích hlavních a po vyřízení jich o návrzích eventuálních a dodatečných.

Hlasuje se zpravidla zvednutím ruky; žádá-li o to alespoň třetina přítomných členů (náhradníků), budiž hlasováno podle jmen (zapsaných v presenční listině).

Před hlasováním podá předseda nebo zpravodaj (úřední referent) přehled učiněných návrhů, uvede stručné důvody pro a proti a opakuje návrhy tak, aby výklad jich nepřipouštěl pochybností.

Členové, jejichž návrhy zůstaly v menšině, mohou žádati o zápis doslovného znění svého návrhu, jakož i důvodů k němu. Předseda je povinen této žádosti vyhověti, může však žádati, aby mu členové takovou žádost podavší dodali do 24 hodin po schůzi svůj návrh i s jeho odůvodněním písemně.

Členové výborů brannosti mohou podávati předsedovi ústně nebo písemně dotazy ve věcech patřících do oboru působnosti výboru, a to co možná před schůzí.

Předseda určí, kdy bude na tyto dotazy ve výboru dána odpověď.

O jednání pořídí stručný zápis zapisovatel výboru brannosti (§ 4, odst. 3); podle potřeby může úřad, u něhož je výbor brannosti zřízen, určiti k pořízení zápisu o jednání ze svých zaměstnanců jiného zapisovatele a třeba-li, i zapisovatelů několik.

V zápise třeba uvésti počet přítomných členů (náhradníků), jména členů (náhradníků), kteří se omluvili, pořad jednání, stručné vylíčení jeho průběhu, přednesené návrhy, eventuální výhrady a doslovné znění učiněných usnesení.

K zápisu třeba připojiti presenční listinu, do níž se zapíší všichni přítomní, jakož i písemné návrhy (§ 26, odst. 6), popřípadě i písemné jiné projevy, řečníky dodané.

Před schůzí, v níž má býti podle ustanovení § 22, odst. 1 schvalován zápis o poslední schůzi, mohou členové výboru brannosti do něho nahlédnouti v době a místě uvedeném v pozvání (§ 18, odst. 4).

Odkáže-li výbor brannosti některou věc k zpracování a podání zprávy komisi, určí její složení, jakož i osobu, která má této komisi předsedati a postarati se o její svolání; výbor určí též lhůtu, v které má komise podati zprávu.

Ukáže-li se to účelným, zřídí výbor stálé komise.

Pro jednání komisí platí obdobně ustanovení předcházejících paragrafů jednacího řádu výborů brannosti.

Společný výbor pro zvýšení brannosti lidu ukončí ustavením ústředního výboru brannosti svou činnost a odevzdá tomuto výboru všechny své písemnosti.

Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně i o okresních výborech pro zvýšení brannosti lidu, pokud byly zřízeny; tyto výbory odevzdají své písemnosti příslušnému okresnímu výboru brannosti.