Pro ekvivalentní povinnost není rozhodné, zdali ekvivalentní podmět je právnickou osobou či nikoliv.

Podíly na kmenovém jmění společném rozumějí se jen takové podíly, které za trvání společenství mohou býti jednotlivými členy volně převedeny na osoby jiné a jsou určeny vzhledem k celku.

Pro osvobození a úlevy je rozhodným stav v den počátku vyměřovacího období. Vznikne-li ekvivalentní povinnost teprve po počátku vyměřovacího období, je rozhodným stav v den vzniku ekvivalentní povinnosti.

Nárok na osvobození neb úlevu jest uplatniti na každé vyměřovací období v přiznání nebo nejdéle v opravném prostředku proti vyměření poplatkového ekvivalentu.

Nerozlučné spojení požívacích a užívacích práv s určitými nemovitostmi nemusí býti patrno z veřejných knih.

Nevztahují-li se požívací neb užívací práva na všechny užitky nemovitosti, vyměří se poplatkový ekvivalent jen z té části hodnoty nemovitosti, která jest úměrná části užitků, na niž se požívací neb užívací práva nevztahují.

S pohledávkami podrobeny jsou poplatkovému ekvivalentu také nevybrané úroky dospělé v den, k němuž se poplatkový ekvivalent měří, jakož i běžné úroky počítané až k tomuto dni. Nezáleží na tom, jde-li o pohledávku z cenného papíru či o pohledávku jinou.

Nejsou-li tyto běžné úroky, jejichž dospělost nastala po zmíněném, dni, určeny předem k rozmnožení majetkové podstaty, nýbrž k úhradě běžných výdajů, nepočítají se do základu pro vyměření poplatkového ekvivalentu.

Za dluhy a břemena pokládají se podle zákona částky, které v den, k němuž se poplatkový ekvivalent měří, skutečně zmenšují hodnotu majetkové podstaty.

Tvoří-li dluh nebo břemeno požívací neb užívací právo neb opětovné dávky, zjistí se jeho hodnota podle kapitalisačních pravidel platných pro poplatek z převodu nemovitostí.

U pojišťovacích společností a u společenských zaopatřovacích ústavů (pensijních ústavů) spočívajících na zásadě vzájemnosti počítá se za dluh prémiová reserva zjištěná podle předpisů upravujících zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven ke dni, k němuž se poplatkový ekvivalent měří.

Menším vzájemným spolkům bez zakládacího fondu, které nejsou organisovány podle předpisů upravujících zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven a omezují se jen na to, aby svým členům konajícím statutární platy poskytovaly lékařkou pomoc a ošetřování v nemoci (nemocenské), podpory za dočasné nebo doživotní nezpůsobilosti k výdělku nebo příspěvky k nákladům na pohřeb, může vyměřující úřad povoliti, aby za prémiovou reservu byla pokládána pokladní hotovost ke dni, k němuž se poplatkový ekvivalent měří. Tutéž výhodu může vyměřující úřad povoliti malým rolnickým spolkům pro pojišťování dobytka a pro pojišťování proto ohni a krupobití. Za pokladní hotovost lze pokládati i snadno realisovatelné uložení peněz, např. na běžné účty nebo vkladní knížky peněžních ústavů nebo na šekový účet poštovní spořitelny.

U ekvivalentního podmětu, jehož zaměstnanci jsou vyňati z pojistné povinnosti podle § 2, č. 4 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a z povinnosti pojištění invalidního a starobního podle § 6, písm. a), pokud se týče § 5, písm. b) zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, počítá se za dluh úhradní kapitál, odpovídající poukazovaným již pensím a zaopatřovacím požitkům, jehož hodnota se zjistí podle kapitalisačních pravidel platných pro poplatek z převodu nemovitostí.

Jestliže takovýto ekvivalentní podmět má zvláště účtované a spravované jmění, určené ke krytí pensijních nároků zaměstnanců (pensijní fond), jež není vyčerpáno úhradním kapitálem podle odstavce 1, může vyměřující úřad až do výše zbytku tohoto jmění uznati na průkaz odborným posudkem za dluh převodní částky, které by musel ekvivalentní podmět podle § 114 zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách nebo podle § 240 zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří vydati, kdyby zaměstnanci vystoupili z jeho služby a vstoupili do zaměstnání, podléhajícího pojistné povinnosti podle uvedených zákonů.

Dluhy a břemena, které zatěžují jen jmění poplatkovému ekvivalentu podrobené, odečtou se celé od hodnoty movitého jmění; zatěžují-li i jmění poplatkovému ekvivalentu nepodrobené, odečtou se jen poměrnou částkou.

Pro odečtení dluhů a břemen jest nerozhodno, zatěžují-li jmění movité či nemovité.

Dluhy a břemeny nejsou zejména nesplatné výdaje, které podle zákona nebo stanov (zřizovacích listin) nebo z jiného právního důvodu mají býti hrazeny z běžných příjmů.

Dále se nepokládají za dluhy a břemena běžné výdaje (např. běžné úroky z dluhů a břemen, majetkovou podstatu zmenšujících) hrazené z běžných úroků, nejsou-li tyto úroky určeny předem k rozmnožení majetkové podstaty (čl. IX, odst. 2).

Dluhy a břemena jest vyměřujícímu úřadu prokázati týmž způsobem a týmiž prostředky jako dluhy pozůstalostní.

Vyměřující úřad může podle okolností spokojiti se s průkazem jiným.

Ekvivalentní podměty, které v den počátku vyměřovacího období trvaly po právu již 10 let, podají vyměřujícímu úřadu do konce května prvního roku vyměřovacího období přiznání jmění poplatkovému ekvivalentu podrobeného, a to podle jeho stavu a hodnoty ke dni počátku vyměřovacího období. V téže lhůtě podají vyměřujícímu úřadu seznam nemovitého jmění, stran něhož vznikne ekvivalentní povinnost po počátku vyměřovacího období, s udáním, kdy ho nabyly. Tento seznam jest podati také tehdy, nepodá-li ekvivalentní podmět přiznání, ježto nemá jmění podrobeného poplatkovému ekvivalentu od počátku vyměřovacího období.

Nemovité jmění, stran něhož vznikne ekvivalentní povinnost po počátku vyměřovacího období, jest přiznati do 30 dnů ode dne vzniku ekvivalentní povinnosti, a to podle jeho stavu a hodnoty k témuž dni. Na žádost může však býti ekvivalentní podmět zproštěn povinnosti přiznávati každý jednotlivý případ s podmínkou, že do 30 dnů po uplynutí každého roku podá úhrnné přiznání o všem nemovitém jmění, stran něhož nastala nově ekvivalentní povinnost v tomto roce.

Ekvivalentní podměty, které v den počátku vyměřovacího období ještě 10 let po právu netrvaly, oznámí do konce května prvního roku vyměřovacího období vyměřujícímu úřadu pouze, kdy byly založeny nebo kdy vznikly.

První přiznání jmění poplatkovému ekvivalentu podrobeného podají tyto ekvivalentní podměty do 30 dnů ode dne vzniku ekvivalentní povinnosti, a to podle jeho stavu a hodnoty k témuž dni. V téže lhůtě podají vyměřujícímu úřadu seznam nemovitého jmění, stran něhož vznikne ekvivalentní povinnost později, ale ještě v témže vyměřovacím období. Do 30 dnů od prvního dne kalendářního čtvrtletí po uplynutí 10 let od svého vzniku podá tento seznam i ekvivalentní podmět, u něhož nevznikla k tomuto prvnímu dni kalendářního čtvrtletí ekvivalentní povinnost, protože neměl nemovitého jmění podrobeného poplatkovému ekvivalentu od tohoto dne.

O přiznání nemovitého jmění, stran něhož vznikne ekvivalentní povinnost později, ale ještě v témže vyměřovacím období, platí obdobně ustanovení čl. XXII, odst. 2.

Podati přiznání a seznamy jsou povinni:

1. Za svazky územní samosprávy a fondy jimi spravované orgány povolané podle platných předpisů k běžné správě jmění; při tom buď šetřeno formálností, které jsou předepsány pro vydání listin jménem těchto svazků.

2. Za nadace, fondy a církevní fundace jejich správci.

3. Za beneficia, nejsou-li inkorporována k některé komunitě, a za arcibiskupství a biskupství jejich poživatelé, a jsou-li uprázdněna, jejich administrátoři, provisoři (správci interkalárních důchodů); za beneficia inkorporovaná představení komunity, ke které jest beneficium inkorporováno.

4. Za kostely správci zádušního jmění.

5. Za katedrální a kolegiátní kapituly, probošství, ústavy, kláštery a jiné církevní korporace (konventy) jejich představení.

6. Za duchovní (církevní, náboženské) obce jejich zákonní zástupci.

7. Za jiné ekvivalentní podměty jejich k zastupování oprávnění členové představenstva, jednatelé nebo jiní zmocněnci a zákonní a statutární zástupci.

Osoby v odstavci 1 uvedené jsou povinny přiznání a seznamy vyplniti ve všech bodech podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podepsati je s udáním svého bydliště.

Nemovité jmění jest přiznati na tiskopise podle vzorce A. V něm jest uvésti i věci, které jsou samy o sobě sice movité, ale jako příslušenství věci nemovité pokládají se podle občanského práva za věci nemovité.

Zároveň jest uvésti, zda s nemovitostmi jsou spojena požitková práva a jaká a zdali jejich hodnota jest obsažena v přiznané hodnotě nemovitostí.

Movité jmění jest přiznati na tiskopise podle vzorce B, požitková práva, pokud jejich hodnota nebyla již zahrnuta do hodnoty nemovitosti, jest přiznati na tiskopise podle vzorce C, a to nejprve ta, která se pokládají za věci nemovité, a dále ta, která se pokládají za věci movité.

Seznamy jmění nemovitého, uvedené v čl. XXII, odst. 1 a v čl. XXIII, odst. 2, jest podati na tiskopise podle vzorce D. Jednotlivé nemovitosti jest v nich uvésti v pořadí, jak jich bylo nabyto.

Jmění, stran něhož ekvivalentní podmět uplatňuje nárok na osvobození neb o ně žádá, jest uvésti v tiskopisech přiznání až na konci s udáním důvodu pro osvobození. U jmění, jemuž přísluší osvobození již ze zákona, není třeba přiznávati jeho hodnotu.

Stát a státní podniky nepodávají přiznání vůbec.

Novému vlastníku, který nabyl ručící nemovitosti jinak než převodem nuceným, nutno doručiti platební rozkaz, kterým se však uplatňuje pouze věcné ručení. V platebním rozkaze vyznačí se doba, za kterou jest poplatkový ekvivalent požadován, jakož i výše úroků z prodlení a nákladů upomínacích a exekučních.

Pro počítání tříleté lhůty, na kterou je vázáno přednostní zákonné zástavní právo, rozhoduje doba splatnosti jednotlivých splátek. Jestliže do téže lhůty připadne aspoň poslední den lhůty, do které jest ekvivalentní podmět povinen zaplatiti splátky podle § 15, odst. 1, třetí věty nebo podle § 15, odst. 2, druhé věty zákona, požívají i tyto splátky výsadního pořadí.

Vlastní den příklepu se do tříleté lhůty nepočítá. Rozhodným dnem pro počítání této lhůty je den příklepu, a to den příklepu posledního, konala-li se dražba při bezúčinnosti dřívějšího příklepu znovu. Totéž platí i pro opětnou dražbu.

To platí obdobně i pro uhrazovací exekuci, vedenou vnucenou správou zavazené nemovitosti; místo dne příklepu je tu pro počítání lhůt rozhodným den povolení vnucené správy.