Pro pěstitele chmele chmelařské výrobní oblasti ...... se zřizuje podle § 17, odst. 3 zákona ze dne 4. května 1934, č. 89 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele, a podle vládní vyhlášky ze dne 24. června 1938, č. 144 Sb. z. a n., oblastní organisace s názvem "Jednota pěstitelů chmele oblasti ...... v ......", zkráceně "Jednota chmelařská v ......", se sídlem v ......, v dalším zvaná "Jednota".

Místně se vztahuje činnost Jednoty na obvod obcí, které podle čl. ... dodatku k § 1 vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 161 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon č. 89/1934 Sb. z. a n., patří k chmelařské výrobní oblasti ...... .

Jednota má podle § 17, odst. 4 zák. č. 89/1934 Sb. z. a n. povinnosti dosavadní oblastní organisace v......, stanovené citovaným zákonem nebo předpisy podle něho vydanými.

Jednota jest samostatnou právnickou osobou.

Účelem Jednoty jest:

a) Zastupovati a hájiti zájmy pěstitelů chmele a pečovati o rentabilitu chmelařství ve chmelařské výrobní oblasti .......;

b) zříditi veřejnou známkovnu chmele v ......., (§ 11, odst. 1 a § 17, odst. 2 zák. č. 89/1934 Sb. z. a n.), zúčastniti se na její správě a zaručiti spolehlivé provádění známkování chmele (§ 11, odst. 4 cit. zák.);

c) podporovati úřady při provádění zákona č. 89/1934 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 24. června 1937, č. 128 Sb. z. a n., o registraci pozemků osázených chmelem;

d) zúčastniti se na provádění regulace plochy osázené chmelem, na její kontrole a vésti v patrnosti seznam pěstitelů chmele a osázené plochy své oblasti;

e) pečovati o povznesení pěstování chmele;

f) prováděti jiné jí svěřené úkoly v zájmu chmelařství.

Politická činnost jest vyloučena.

Členové Jednoty jsou činní, čestní a dopisující.

Činnými členy Jednoty jsou povinně všichni svéprávní pěstitelé chmele, a to vlastníci, pachtýři nebo jiní uživatelé pozemků osázených chmelem. Nesvéprávné pěstitele zastupují jejich zákonní zástupci.

Čestnými členy může k návrhu výboru Jednoty jmenovati shromáždění delegátů osoby, které si získaly o chmelařství v republice Československé nebo o Jednotu značné zásluhy; mají toliko hlas poradní․

Dopisujícími členy může k návrhu výboru Jednoty jmenovati shromáždění delegátů jednotlivce pro jejich vynikající význam v chmelařství; také tito členové mají toliko poradní hlas.

Sestavuje výkazy osázené plochy a sklizně chmele v oblasti .......;

udržuje stálou evidenci poměrů tržních, zásob chmele, odbytu, jakož i výroby piva a spotřeby chmele;

propaguje značku a odbyt chmele své oblasti a pečuje o jeho zpeněžení;

obstarává zpravodajství tržní, sklizňové a fytopathologické;

podniká prohlídky jiných chmelařských krajů;

podává znalecké dobrozdání v oboru chmelařství;

činí podání na úřady a vyjadřuje se k chmelařským otázkám;

udržuje styk mezi známkovnou a pěstiteli chmele, pokud se týče obstarává vydávání vážních lístků a jiných známkovacích potřeb výrobním obcím;

spolupracuje s oblastními chmelařskými organisacemi a zemědělskými korporacemi;

používá všech ostatních dovolených prostředků k dosažení cílů Jednoty.

Činní členové mají právo:

Členové mají povinnosti:

a) Vyřizovati všechny dotazy a výkazy Jednoty, podporovati Jednotu a její orgány v jejich činnosti, šetřiti všech ustanovení výkonných orgánů, plniti všechny úkoly za účelem dosažení cíle Jednoty a podávati žádané zprávy;

b) platiti při odevzdání vážního lístku příspěvky předepsané důvěrníkem známkovny;

c) podrobiti se nálezům smírčího soudu (čl. XVI).

Pěstitelé v obci nebo sdružených obcích (§ 6, odst. 2 vl. nař. č. 128/1937 Sb. z. a n.) vysílají do shromáždění delegátů své zástupce (náhradníky).

Činní členové v obci nebo ve sdružených obcích volí ze sebe delegáty a jich náhradníky na dobu 3 let; u právnických osob, pokud jsou členy podle čl. III, odst. 2, vykonává právo volební jejich oprávněný zástupce. Každý delegát má svého náhradníka. Volba děje se podle seznamu činných členů, který do 14 dnů od účinnosti této vládní vyhlášky sestaví důvěrník známkovny, každým rokem opraví a na 1. ledna dá vyložiti po 7 dní na obecním úřadě. Proti odepření zápisu do seznamu nebo proti vyloučení ze seznamu lze si stěžovati do 15 dnů ode dne vyložení seznamu. Stížnost jest podati u obecního úřadu, kde volba se koná, a rozhoduje o ní okresní úřad. Pokud jde o chmelařskou výrobní oblast roudnickou, úštěckou a dubskou, volí se v obcích, které mají do 5.000 kop chmele, 1 delegát, v obcích, které mají přes 5.000 kop chmele, dva delegáti. Totéž platí i ohledně sdružených obcí. Rozhodný jest počet kop zjištěný podle vládního nařízení č. 128/1937 Sb. z. a n. Pokud jde o počet delegátů a jejich volbu ve chmelařské výrobní oblasti žatecké, platí ustanovení čl. XIX. Členové, pokud za nimi váznou nedoplatky pravoplatně předepsaných příspěvků, jsou z práva volebního a volitelnosti vyloučení. Volbu svolává písemně s udáním místa a času starosta obce a řídí ji člen jmenovaný předsednictvem Jednoty, který má právo jmenovati zapisovatele a sčitatele hlasů. Volbu ve sdružených obcích svolává známkovna a řídí ji svým zástupcem. Členové volí na počátku volebního úkonu dva ověřovatele protokolu většinou hlasů. Volba děje se, není-li proti tomu aspoň jedna desetina přítomných členů, aklamací a za zvoleného pokládá se ten, kdo obdržel nadpoloviční většinu hlasů. Nebylo-li této většiny dosaženo, koná se užší volba; při rovnosti hlasů rozhodne se losem. O výsledku volby a poměru hlasů sepíše se protokol, který budiž ihned zaslán Jednotě. Jestliže by členové Jednoty vypsané volby včas neprovedli, může výbor Jednoty až do provedení volby delegáta tohoto sám ustanoviti. Činní členové mohou proti volbě podati námitky do 8 dnů ode dne volby k okresnímu úřadu. Námitky jest podati u obecního úřadu, kde se volba konala.

Přechodná opatření do ustanovení Jednoty provedou dosavadní výbory oblastních organisací.

Delegáty mohou býti voleni členové Jednoty, kteří v den volby mají aktivní a pasivní volební právo do obcí, neprovozují obchod s chmelem a nejsou z volitelnosti vyloučeni podle čl. V, odst. 1, písm a). Těmto podmínkám musí vyhovovati i zástupci nesvéprávných osob a právnických osob. Pěstitel může voliti pouze v obci, v níž jest jeho zemědělský podnik; má-li více podniků ve více obcích, volí v té obci, kde má největší výměru plochy osázené chmelem. Proti vyloučení z volitelnosti možno si stěžovati do 8 dnů u okresního úřadu.

Delegáti mají právo a povinnost zúčastniti se shromáždění delegátů, zastupovat tam zájmy pěstitelů ze své obce nebo sdružených obcí, podávati zprávy a návrhy a vykonávati své právo hlasovací.

Také mimo shromáždění delegátů jsou delegáti povinni podávati Jednotě zprávy, vysvětlení a informace a ve svém oboru činnost Jednoty podporovati.

Delegát, který svých povinností neplní, bude zbaven po příslušném vyšetření své funkce výborem Jednoty; stejně tak bude zbaven své funkce delegát, který mezitím ztratil volitelnost. Delegát může se odvolati do 8 dnů ode dne písemného vyrozumění k okresnímu úřadu v sídle Jednoty. Stalo-li se zbavení funkce delegáta pravoplatným, zvolí si pěstitelé na zbytek období delegáta nového.

Výbor Jednoty stanoví, kdy za jakých okolností a v jaké míře budou delegátu hrazeny hotové výlohy, které mu vznikly účastí na shromáždění delegátů (čl. IX, odst. 2).

O počítání lhůt platí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb. z. a n., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

Shromáždění delegátů svolává předseda Jednoty nebo jeho náměstek jednou ročně k řádnému zasedání. Mimořádné shromáždění delegátů může býti svoláno, jestliže výbor Jednoty uzná svolání za nutné anebo žádá-li o to písemně s udáním důvodů jedna šestina celého počtu delegátů. Svolání se musí státi písemně nejméně 8 dnů předem s udáním místa, času a denního pořadu. Shromáždění delegátů se svolává do sídla Jednoty, případně i do jiného místa podle usnesení výboru Jednoty. Nesejde-li se na shromáždění delegátů řádně svolaném nejmenší nutný počet delegátů, koná se shromáždění o hodinu později a jest způsobilé usnášeti se bez ohledu na počet přítomných delegátů. Tuto okolnost nutno vyznačiti v pozvání na shromáždění delegátů. Shromáždění delegátů zahajuje, jemu předsedá a je řídí předseda Jednoty, případně místopředseda, nebo v případě jejich zaneprázdnění člen výboru podle stáří. Shromáždění jest schopno usnášení, je-li přítomna aspoň 1/6 delegátů, a usnáší se nadpoloviční většinou přítomných hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Hlasování děje se zpravidla zvednutím ruky nebo lístky. Při volbách musí býti hlasováno vždy lístky a platí pro ně prostá většina přítomných. Nedocílí-li se této většiny, koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne se losem. Pro volbu členů výboru mohou jednotlivé skupiny pěstitelské předložiti vlastní kandidátku, je-li podepsána aspoň 1/10 delegátů. Jsou-li takto předloženy při zahájení volby členů výboru dvě neb více kandidátních listin, provede se volba členů výboru podle zásady poměrného zastoupení a počet mandátů na jednotlivé skupiny se rozdělí podle příslušných ustanovení řádu volení do obcí. Usnesení shromáždění, které nebylo řádně svoláno, nebo usnesení shromáždění, kde ani předseda nebo místopředseda nebo jiný člen výboru nepředsedají, nemají platnosti. Ustavující schůzi delegátů svolá zemědělská rada a její zástupce ji řídí. Delegáti mají právo stížnosti proti volbám. Stížnost jest podati do 8 dnů ode dne volby u okresního úřadu, v jehož obvodu byla volba vykonána.

K usnesení o změně stanov Jednoty jest nutna přítomnost nejméně poloviny všech delegátů a usnesení jest platné při dvoutřetinové většině všech přítomných.

Shromáždění delegátů jest nejvyšší usnášející se orgán Jednoty. Jemu náleží:

Návrhy vzešlé z členstva ve výrobních obcích a návrhy, které nebyly na denním pořadu, mohou býti na shromáždění delegátů projednány, souhlasí-li s jejich projednáním nadpoloviční většina přítomných.

Do výboru Jednoty mohou býti voleni jen ti členové Jednoty podle čl. III, odst. 2, kteří mají aktivní i pasivní volební právo do obcí, kteří neprovozují obchod s chmelem, nejsou z volitelnosti vyloučení podle čl. V, odst. 1, písm. a) a nejméně 2 roky pěstují chmel. Výbor má nejvýše 24 členů volených shromážděním delegátů na dobu 3 let a 24 jich náhradníků. Výbor volí ze svého středu většinou všech přítomných předsedu a dva místopředsedy. Předseda a v jeho zaneprázdnění místopředseda svolává schůze výboru s uvedením pořadu jednání nejméně jednou v každém čtvrtletí, nebo požádá-li o to písemně s udáním důvodu aspoň jedna třetina členů výboru. Schůze výboru řídí předseda, v jeho zaneprázdnění místopředseda podle pořadí. O nutných záležitostech může si předseda vyžádati písemné vyjádření členů výboru, obzvláště tehdy, nesejde-li se na schůzi potřebný počet členů.

K platnosti usnášení jest nutna přítomnost předsedy nebo místopředsedy a nejméně poloviny členů výboru. Výbor usnáší se nadpoloviční většinou, při rovnosti hlasů rozhoduje jinak nehlasující předsedající. Hlasování děje se zvednutím ruky. Je-li tak výslovně žádáno a usneseno, děje se hlasování hlasovacími lístky nebo podle jmen. Při volbách, při nichž se vyžaduje přítomnost dvou třetin členů výboru, musí býti hlasováno lístky. Nedosáhne-li se při první volbě nadpoloviční většiny přítomných, koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Členové výboru vykonávají svoji činnost bezplatně, hotové výlohy spojené s jejím výkonem se hradí podle usnesení výboru o náhradě hotových výloh delegátů (Čl. VII, odst. 8); činnost vykonávají až do ustavení nového výboru. Členové výboru, kteří se nezúčastnili třikráte za sebou bez omluvy schůzí výborových, považují se za vystouplé.

Výbor Jednoty jest ve všech případech, které nejsou výslovně vyhrazeny shromáždění delegátů, rozhodujícím a usnášejícím orgánem, ve věcech vyhrazených shromáždění delegátů jest orgánem poradním a navrhujícím, ve všech pak věcech orgánem provádějícím a spravuje jmění Jednoty. Ustanovuje zejména na způsob uložení a upotřebení peněz a vůbec příjmů Jednoty, rozhoduje ve všech otázkách, týkajících se běžné správy majetku a pokladny, schvaluje jednací a služební řády a opatření učiněná předsednictvem, pokud ovšem působnost nebyla upravena podle čl. XIX, odst. 2. Na návrh předsednictva přijímá a propouští zaměstnance a stanoví jejich požitky, určuje místo, dobu a pořad jednání shromáždění delegátů a předkládá a upravuje návrhy na shromáždění delegátů. Bdí nad řádným užíváním ochranné známky, usnáší se o návrzích na zvětšování nebo zmenšování osázené plochy, vyjadřuje se k návrhům o usměrnění výkupu a odbytu chmele, uděluje důtku písemně nebo ústně členům nebo delegátům, pokud nešetřili stanov a platných usnesení shromáždění delegátů, výboru nebo předsednictva. Volí a odvolává své zástupce vysílané do veřejné známkovny chmele a do jiných orgánů, porad, sborů, ústavů a komisí, na nichž Jednota jest zúčastněna nebo má býti zúčastněna, a jest oprávněn podniknouti vše, co jest v zájmu domácího chmelařství a Jednoty. Kteroukoliv z těchto činností může výbor přenésti na odbory, které zřídí podle ustanovení čl. XIX.

Členové výboru jsou povinni podporovati předsedu a předsednictvo v mezích činnosti výboru přikázané a jim přidělené úkoly převzíti a vykonávati.

Předseda a místopředsedové výboru Jednoty tvoří předsednictvo Jednoty. Předsednictvo jest výkonným orgánem Jednoty. V případech nesnášejících odkladů rozhoduje předsednictvo jménem výboru, jest však povinno v nejbližší schůzi výboru oznámiti svoje usnesení a opatření a vyžádati si dodatečného jeho schválení. Předsednictvu přísluší:

Členové předsednictva jsou povinni podporovati předsedu Jednoty v mezích činnosti předsednictvu přikázané a jsou odpovědni za svoji činnosti výboru Jednoty.

Předseda Jednoty jest výkonný orgán, který provádí usnesení shromáždění delegátů, výboru a předsednictva Jednoty, svolává schůze a řídí je a stará se o pořádek na nich, zastupuje Jednotu na venek a bdí nad všemi zaměstnanci. Dohlíží na správné vedení kancelářské, organisační, účetní, správní a odborové. V nutných případech jest předseda oprávněn samostatně rozhodovati za dodatečného schválení předsednictva, případně výboru, v odůvodněných případech zahájiti vyšetřování a učiniti nutná opatření. Předseda má právo odročiti výkon usnesení shromáždění delegátů, výboru nebo předsednictva, které se příčí zákonům nebo stanovám, a předložiti takové opatření ke schválení příslušnému okresnímu úřadu, který rozhoduje s konečnou platností.

Všechna tato práva předsedova přecházejí na místopředsedu podle pořadí, případně na členy výboru podle stáří.

Úkolem revisorů jest zkoumati roční účty, knihy a pokladnu Jednoty (v případě použití čl. XIX revidují i odbory), podávati o této revisi zprávu ve formě protokolu, v němž uvedou všechny shledané vady a - jsou-li účty v pořádku - navrhují udělení absolutoria. Protokol o revisi má býti odevzdán předsedovi Jednoty a ten jej dá přečísti při shromáždění delegátů. Předseda Jednoty má po uzavření účtů požádati revisory o revisi účtů. Po uplynutí správního roku předkládá výbor revisorům nejpozději do konce února příštího roku k revisi účetní závěrku s potřebnými přílohami.

(2) Revisoři účtů mají právo zúčastniti se schůzí výboru; za tím účelem buďtež ke schůzím pozvání.

Příjmy Jednoty jsou zejména:

Jednota hradí ze svých příjmů všechny pro hospodářský provoz potřebné výlohy a investice; z přebytku po úhradě těchto výloh se vytváří, po případě doplňuje přiměřený reservní fond, aby byla zajištěna úhrada výloh pro léta, v nichž by výtěžek příspěvků při označování chmele nestačil na výlohy Jednoty.

Výbor Jednoty [čl. VIII, odst. 3, písm. h)] v oblasti roudnické, úštěcké, dubské a tršické sestává nejvýše z 12 členů a 12 jich náhradníků. Revisoři účtů volí se 2 a 2 jejich náhradníci.

Pro oblastní organisaci žateckou se ustanovují tyto výjimky:

Pro oblastní organisaci tršickou ustanovují se tyto výjimky:

V oblastních organisacích úštěcké a dubské možno zříditi národnostní odbory se všemi právy a povinnostmi přiměřeně podle ustanovení pro oblastní organisaci žateckou (odstavec 2), při čemž zastoupení obou národností řídí se poměrem plochy osázené chmelem.