Váleční zajatci budou ubytováni v budovách nebo barácích poskytujících všechny možné záruky hygieny a zdraví.

Místnosti musí býti úplně chráněny před vlhkostí, dostatečně vytápěny a osvětlovány. Veškerá opatření musí býti učiněna proti nebezpečí požáru.

Pokud jde o společné spací místnosti: pro jejich plochu, minimální krychlový obsah vzduchu, zařízení a materiál spací, budou podmínky tytéž jako pro vojsko v posádkách mocnosti, u níž jsou zajatci.

Dávka potravy válečných zajatců bude se rovnati jak co do množství, tak co do jakosti dávce vojska v posádkách.

Zajatci kromě toho dostanou prostředky, aby si mohli sami připraviti doplňky k potravě, jež by snad měli po ruce.

Pitná voda jim bude dodána v dostatečné míře. Užívání tabáku bude jim dovoleno. Zajatců bude možno použíti v kuchyních.

Veškerá kolektivní disciplinární opatření co do stravy jsou zapověděna.

Mocnost, která má válečné zajatce, poskytne jim oděv, prádlo a obuv. Výměna a oprava těchto předmětů musí býti pravidelně zajištěna. Kromě toho pracující zajatci mají obdržeti pracovní šat všude tam, kde toho způsob práce bude vyžadovati.

Ve všech táborech budou zřízeny kantiny, v nichž si zajatci budou moci opatřiti za cenu v místním obchodě obvyklou potraviny a běžné předměty.

Zisků, které kantiny vynesou správám táborů, bude použito ve prospěch zajatců.

Válčící jsou povinni učiniti veškerá zdravotnická opatření, nutná k zajištění čistoty a zdraví táborů a k zabránění epidemiím.

Váleční zajatci budou míti dnem i nocí k použití zařízení srovnávající se s pravidly hygieny a udržovaná neustále v čistotě.

Kromě toho, nehledě k lázním a sprchám, jimiž budou tábory opatřeny v mezích možnosti, bude poskytnuto zajatcům dostatečné množství vody k péči o tělesnou čistotu.

Má jim býti poskytnuta možnost, aby mohli věnovati se tělesným cvičením a užíti čerstvého vzduchu.

Každý tábor bude míti nemocnici, v které se válečným zajatcům dostane všelikého ošetření, jehož jim bude třeba. Podle potřeby budou nemocným postiženým nakažlivými nemocemi vykázány isolační místnosti.

Léčebné výdaje, počítaje v to výdaje za prozatímní prothésy, případnou na vrub mocnosti, která má zajatce.

Válčící jsou povinni vydati na požádání každému ošetřovanému zajatci úřední osvědčení, v němž budou udány druh a trvání jeho nemoci, jakož i ošetření, jehož se mu dostalo.

Válčícím je volno zvláštními dohodami vzájemně si dovoliti zadržeti v táborech lékaře a ošetřovatele k ošetřování zajatců, kteří jsou jejich krajany.

Zajatci, kteří jsou stiženi těžkou nemocí nebo jejichž stav vyžaduje důležitého chirurgického zákroku, musí býti přijati na účet mocnosti, která je drží v zajetí, do každého vojenského nebo civilního ústavu, schopného je léčiti.

Nejméně jednou za měsíc budou pořádány lékařské prohlídky válečných zajatců. Jejich účelem bude kontrola všeobecného zdravotního stavu a stavu čistoty, jakož i pátrání po nakažlivých nemocech, zejména po tuberkulose a po nemocech pohlavních.

Veškerá volnost bude ponechána válečným zajatcům co do výkonu jejich náboženství, čítaje v to účastenství při obřadech jejich vyznání, s tou podmínkou, že se budou říditi pořádkovými a policejními předpisy, vydanými vojenskou správou.

Zajatým kněžím kteréhokoli vyznání bude dovoleno plně vykonávati jejich poslání mezi souvěrci.

Válčící budou co nejvíce podporovati duševní a sportovní zábavy, pořádané válečnými zajatci.

Každý tábor válečných zajatců bude postaven pod pravomoc odpovědného důstojníka.

Kromě vnějších projevů úcty předepsaných platnými předpisy jejich armád vůči vlastním příslušníkům jsou váleční zajatci povinni zdraviti všechny důstojníky mocnosti, u níž jsou v zajetí.

Zajatí důstojníci jsou povinni zdraviti jen ty důstojníky této mocnosti, kteří mají vyšší neb stejnou hodnost.

Nošení odznaků hodnosti a vyznamenání bude dovoleno.

Nařízení, rozkazy, výstrahy a vyhlášky všech druhů mají býti oznámeny válečným zajatcům v jazyce, jemuž rozumí. Téže zásady bude použito při výslechu.

Při zahájení nepřátelství budou válčící povinni navzájem si oznámiti tituly a hodnosti, které jsou v užívání v jejich příslušných armádách, aby zajistili stejné nakládání s důstojníky a jim na roveň postavenými osobami obdobných hodností.

Se zajatými důstojníky a s osobami jim na roveň postavenými bude nakládáno s náležitými ohledy na jejich hodnost a jejich věk.

Aby byla zajištěna obsluha v důstojnických táborech, budou tam přiděleni, v dostatečném počtu s ohledem na hodnost důstojníků a osob jim na roveň postavených, zajatí vojáci téže armády a co možná mluvící týmž jazykem.

Důstojníci a osoby jim na roveň postavené opatří si své stravování a své ošacení z platu, který jim bude vypláceti mocnost držící je v zajetí. Správa stravování důstojníky samými má býti každým způsobem podporována.

S výhradou zvláštních dohod mezi válčícími mocnostmi a zejména dohod předvídaných v čl. 24 budou zajatí důstojníci a osoby jim na roveň postavené dostávati od mocnosti, která je má v zajetí, týž plat jako důstojníci obdobné hodnosti v armádách této mocnosti, ovšem s tou podmínkou, že tento plat nepřesahuje onen plat, na nějž mají nárok v armádách státu, kterému sloužili. Tento plat bude jim vyplácen celý, co možná jednou za měsíc, a nesmí při tom býti z něho učiněna žádná srážka na výdaje, které připadají na vrub mocnosti, která je drží v zajetí, a to i kdyby tyto výdaje byly v jejich prospěch.

Dohodou mezi válčícími bude určen peněžní kurs pro toto placení; nebude-li takovéto dohody, bude ustanoven onen kurs, který byl v platnosti v době zahájení nepřátelství.

Veškeré částky vyplacené válečným zajatcům jako plat musí býti navráceny po skončení nepřátelství onou mocností, které sloužili.

Při zahájení nepřátelství určí válčící společnou dohodou nejvyšší částku hotovosti, kterou váleční zajatci různých hodností a kategorií budou moci míti u sebe. Každý přebytek odňatý nebo zadržený zajatci, stejně jako každá jím složená částka, bude připsán na jeho účet a nebude dovoleno jej směniti na jinou měnu bez jeho svolení.

Zůstatky připsané k dobru válečným zajatcům na jejich účtech budou jim vyplaceny, jakmile skončí jejich zajetí.

Po dobu jeho trvání bude jim poskytnuta možnost převésti tyto částky, zcela nebo z části, do bank nebo na soukromníky v jejich vlasti.

Nevyžaduje-li toho chod válečných operací, nebudou nemocní a ranění váleční zajatci převezeni, jestliže by jejich uzdravení mohlo býti tím ohroženo.

Při převezení budou váleční zajatci úředně a předem zpraveni o svém novém určení; bude jim dovoleno vzíti s sebou své osobní věci, svou korespondenci a balíky došlé na jejich adresu.

Veškerá potřebná opatření budou podniknuta, aby korespondence a balíky zaslané do jejich starého tábora byly bez odkladu za nimi zaslány.

Částky složené na účet převezených zajatců budou odevzdány příslušnému úřadu místa jejich nového pobytu.

Výdaje vzniklé převozem připadnou na vrub mocnosti, která drží tyto zajatce.

Válčící strany budou moci používati k práci zdravých válečných zajatců podle jejich hodnosti a jejich schopností, vyjímajíc důstojníky a osoby jim na roveň postavené.

Přes to však, jestliže důstojníci aneb osoby jim na roveň postavené požadují práci, která se pro ně hodí, bude jim tato poskytnuta v mezích možnosti.

Zajatí poddůstojníci budou přidržováni toliko k dozorčím pracím, leč by výslovně žádali o zaměstnání placené.

Válčící jsou povinni učiniti válečné zajatce, kteří utrpěli úraz při práci, účastnými po celou dobu zajetí výhod z ustanovení, která se vztahují na dělníky téže kategorie podle zákonodárství mocnosti, u níž jsou zajatci v zajetí. Pokud jde o válečné zajatce, na které by nemohlo býti užito těchto zákonných ustanovení, pro stav zákonodárství této mocnosti, zavazuje se tato mocnost doporučiti svému zákonodárnému sboru všechna opatření potřebná k spravedlivému odškodnění obětí.

Mocnost držící zajatce vezme na sebe veškerou odpovědnost za výživu, péči, nakládání a vyplácení platu válečným zajatcům, pracujícím na účet soukromníků.

Žádného válečného zajatce nesmí býti používáno k pracím, ke kterým je fysicky neschopen.

Denní pracovní doba válečných zajatců, počítaje v to cestu tam a zpět, nebude přespřílišná a nebude v žádném případě přesahovati pracovní dobu přípustnou pro civilní dělníky používané k téže práci v dotčené krajině. Každému zajatci bude každý týden dán odpočinek 24 hodin za sebou následujících, především v neděli.

Práce konané válečnými zajatci nebudou v žádném přímém vztahu k válečným operacím. Zejména je zapověděno používati válečných zajatců k výrobě a k dopravě zbraní a střeliva všech druhů, jakož i k dopravě materiálu určeného bojovým jednotkám.

Při porušení ustanovení předcházejícího odstavce mají míti zajatci možnost po splnění anebo při začátku plnění rozkazu přednésti své stížnosti prostřednictvím důvěrníků, jejichž úkoly jsou stanoveny v článcích 43 a 44, anebo, není-li důvěrníka, prostřednictvím zástupců ochranné mocnosti.

Je zakázáno používati válečných zajatců k pracím nezdravým neb nebezpečným.

Každé zhoršení pracovních podmínek jakožto opatření disciplinární je zakázáno.

Režim pracovních oddílů bude se podobati režimu zajateckých táborů, zejména pokud jde o podmínky hygieny, o stravu, ošetření pro případ úrazu nebo nemoci, o korespondenci a přijímání balíků.

Každý pracovní oddíl bude náležeti k některému zajateckému táboru. Velitel dotčeného tábora bude odpověden za dodržování předpisů této úmluvy v pracovním oddílu.

Válečným zajatcům nedostane se mzdy za práce týkající se správy, zařízení a udržování táborů.

Zajatci používaní k jiným pracím budou míti nárok na mzdu, jež bude určena dohodami mezi válčícími.

Těmito dohodami bude určen též díl, který může správa táboru zadržeti, částka, která bude náležeti válečnému zajatci a způsob, jakým mu tato částka bude dána k použití po dobu trvání jeho zajetí.

Dokud nedojde k uzavření těchto dohod, bude odměna za práci zajatců stanovena podle těchto pravidel:

Mzda zbylá k dobru zajatce bude mu odevzdána při skončení jeho zajetí. Při úmrtí bude odeslána cestou diplomatickou dědicům zemřelého.

Váleční zajatci budou oprávněni přednésti vojenským úřadům, v jejichž moci jsou, své žádosti, týkající se zajateckého režimu, jemuž jsou podrobeni.

Rovněž budou oprávněni obrátiti se na zástupce ochranných mocností a jim oznámiti, v čem si stěžují na zajatecký režim.

Tyto žádosti a stížnosti mají býti odeslány s urychlením.

I když byly uznány za neodůvodněné, nemohou býti důvodem k potrestání.

V každém místě, kde budou váleční zajatci, bude jim dovoleno určiti si důvěrníky, kteří budou pověřeni je zastupovati před vojenskými úřady a před ochrannými mocnostmi.

Toto určení bude podrobeno schválení vojenského úřadu.

Důvěrníci budou pověřeni přijímáním a rozdělováním společných zásilek. Stejně v případě, že by se zajatci rozhodli organisovati mezi sebou nějaký způsob vzájemné podpory, bude tato organisace spadati do příslušnosti důvěrníků. Naproti tomu budou tito moci poskytnouti své služby zajatcům, aby jim usnadnili jejich styk s pomocnými společnostmi uvedenými v čl. 78.

V táborech důstojníků a osob jim na roveň postavených bude zajatý důstojník, jenž je nejstarší v nejvyšší hodnosti, uznán za zprostředkovatele mezi táborovými úřady a zajatými důstojníky a osobami jim na roveň postavenými. Za tím účelem bude moci označiti zajatého důstojníka, jenž by mu byl nápomocen jako tlumočník při jednáních s táborovými úřady.

Budou-li důvěrníci zaměstnáni prací, musí jim býti jejich činnost jakožto zástupců válečných zajatců počítána do povinné doby pracovní.

Veškerá ulehčení budou poskytnuta důvěrníkům při jejich dopisování s vojenskými úřady a s ochrannou mocností. Toto dopisování nebude omezeno.

Žádný zástupce zajatců nebude moci býti přemístěn, aniž by mu byl poskytnut čas nutný k zasvěcení jeho nástupců do záležitostí v běhu jsoucích.

Váleční zajatci budou podrobeni zákonům, pravidlům a řádům platným v armádách mocnosti, u které jsou v zajetí.

Každý čin nekázně opravňuje k opatřením proti nim, jak jsou předvídána těmito zákony, pravidly a řády.

Nedotčena zůstávají však ustanovení této kapitoly.

Váleční zajatci nesmí býti trestáni vojenskými úřady a soudy mocnosti, u které jsou v zajetí, jinými tresty než které jsou stanoveny na stejné činy vojínů vlastní armády.

Při stejné hodnosti nebudou zajatí důstojníci, poddůstojníci a vojáci, trestaní disciplinárně, podrobeni nakládání méně příznivému nežli tomu, jež je stanoveno, pokud jde o tentýž trest, v armádách mocností, u které jsou v zajetí.

Zapověděn je každý tělesný trest, každé uvěznění v místnostech neosvětlených denním světlem a vůbec každý způsob jakékoli krutosti.

Rovněž jsou zapověděny kolektivní tresty za činy jednotlivců.

Činy, které jsou porušením discipliny, zejména pokus útěku, budou zjištěny co nejrychleji; pro všechny válečné zajatce, ať mají hodnost nebo nemají, bude zajišťovací vazba omezena na naprosto nutné minimum.

Soudní vyšetřování proti válečným zajatcům bude vedeno tak rychle, jak to okolnosti dovolí; zajišťovací vazba bude co nejvíce omezena.

V každém případě bude doba zajišťovací vazby odečtena od trestu uloženého disciplinárně nebo soudně, pokud toto odečtení je přípustné pro vlastní vojíny.

S válečnými zajatci, když si odpykali tresty soudní neb disciplinární, které jim byly uloženy, nesmí býti nakládáno jinak než s ostatními zajatci.

Zajatci však, kteří byli potrestáni pro pokus útěku, mohou býti podrobeni zvláštnímu dozoru, který však nesmí obsahovati zrušení žádné ze záruk přiznaných zajatcům touto úmluvou.

Žádný válečný zajatec nemůže býti zbaven své hodnosti mocností, u které je v zajetí.

Zajatci disciplinárně potrestaní nemohou býti zbaveni výhod spojených s jejich hodností. Zejména důstojníci a osoby jim na roveň postavené, kteří odpykávají trest mající za následek ztrátu svobody, nebudou umístěni v týchž místnostech jako trestaní poddůstojníci a prostí vojíni.

Uprchlí váleční zajatci, kteří byli dopadeni dříve, než mohli dostihnouti jejich armády nebo vzdáliti se z území obsazeného armádou, která je zajala, budou moci býti potrestáni toliko disciplinárně.

Zajatci, kteří by byli znovu zajati, když se jim předtím podařilo dostihnouti jejich armády nebo opustiti území obsazené armádou, která je zajala, nebudou moci býti nijak potrestáni pro svůj předchozí útěk.

Pokus o útěk, i když se opakuje, nebude pokládán za přitěžující okolnost, jestliže válečný zajatec byl postaven před soud pro zločiny neb přečiny proti osobám nebo vlastnictví spáchané za tohoto pokusu.

Po útěku, ať zdařilém nebo nezdařilém, budou druhové uprchlíka, kteří pomáhali při útěku, moci býti za to potrestáni jen disciplinárně.

Válčící budou dbáti toho, aby příslušné úřady používaly co největší mírnosti při posuzování otázky, zda trestný čin, spáchaný válečným zajatcem, má býti trestán disciplinárně či soudně.

Tak tomu bude zejména, když bude třeba posouditi činy spáchané ve spojitosti s útěkem nebo s pokusem o útěk.

Zajatec nemůže býti pro týž čin nebo z téhož žalobního důvodu potrestán více než jedenkráte.

Žádný válečný zajatec, jemuž byl uložen disciplinární trest a u něhož jsou splněny podmínky pro repatriaci, nemůže býti zadržen z důvodu, že si svůj trest ještě neodpykal.

Zajatci, kteří by měli býti repatriováni, avšak jsou trestně stíháni, mohou býti vyloučeni z repatriace až do skončení řízení, po případě až do výkonu trestu; ti, kteří si snad již na základě odsouzení odpykávají trest na svobodě, mohou býti zadrženi až do skončení svého trestu.

Válčící si oznámí seznamy těch, kteří nemohou býti repatriováni z důvodů označených v předchozím odstavci.

Vězení je nejpřísnějším disciplinárním trestem, kterým může býti potrestán válečný zajatec.

Trvání trestu nemůže přesahovati třicet dnů.

Toto maximum třiceti dnů nemůže býti překročeno ani v tom případě, že by se zajatec měl v okamžiku, kdy jest o něm rozhodováno, disciplinárně odpovídati z několika činů ať již spolu souvisících či nikoli.

Jestliže zajatec v době uvěznění aneb po jeho skončení je odsouzen k novému disciplinárnímu trestu, musí nejméně třídenní lhůta děliti od sebe každou z dob uvěznění, jakmile jedna z nich dosahuje nebo přesahuje deset nebo více dní.

S výhradou ustanovení v posledním odstavci čl. 11, lze vůči válečným zajatcům potrestaným disciplinárně použíti jakožto zostření trestu oněch omezení stravy, která jsou přípustna v armádách mocnosti, u níž jsou tito zajatci.

Avšak tato omezení mohou býti nařízena jen dovoluje-li to zdravotní stav zajatců.

V žádném případě nesmějí váleční zajatci býti převezeni do trestních ústavů (trestnic, žalářů, galejí atd.) k odpykání disciplinárních trestů.

Místnosti, ve kterých budou odpykávány disciplinární tresty, musí vyhovovati požadavkům zdravotním.

Potrestaným zajatcům bude dána možnost udržovati se v čistotě.

Každého dne budou moci tito zajatci vykonávati tělesná cvičení nebo pobývati na čerstvém vzduchu alespoň po dvě hodiny.

Válečným zajatcům disciplinárně potrestaným bude dovoleno čísti a psáti, jakož i posílati a přijímati dopisy.

Za to však vydání balíků a peněžních zásilek adresátům bude moci býti odloženo až do skončení trestu. Jestliže neodevzdané balíky obsahují potraviny podléhající zkáze, budou odevzdány táborové nemocnici nebo kuchyni.

Válečným zajatcům potrestaným disciplinárně bude na jejich žádost dovoleno hlásiti se k denní lékařské prohlídce. Dostane se jim ošetření, jež lékaři uznají za nutné, a po případě budou dopraveni do táborové nemocnice nebo do nemocnic.

S výhradou příslušnosti soudů a vyšších vojenských úřadů mohou býti disciplinární tresty uloženy jen důstojníkem pověřeným disciplinární pravomocí ve funkci velitele tábora nebo oddílu, nebo odpovědným důstojníkem jenž ho zastupuje.

Jakmile bylo zahájeno soudní řízení proti válečnému zajatci, uvědomí o tom mocnost, v jejíž moci je zajatec, co možná ihned, vždy však přede dnem stanoveným k hlavnímu přelíčení, zástupce ochranné mocnosti.

V tomto oznámení budou tyto údaje:

Není-li možno v tomto oznámení udati soud, který bude věc rozsuzovati, den zahájení hlavního přelíčení a místnost, v níž se bude konati hlavní přelíčení, budou tyto údaje dány zástupci ochranné mocnosti později, avšak co nejdříve a v každém případě nejméně tři týdny před zahájením přelíčení.

Žádného válečného zajatce nelze odsouditi, aniž mu byla poskytnuta možnost se hájiti.

Žádný zajatec nesmí býti nucen, aby se prohlásil za vinna činem, z něhož jest obžalován.

Válečný zajatec bude oprávněn míti způsobilého obhájce, kterého si zvolí, a je-li toho třeba, použíti schopného tlumočníka. Na toto jeho právo upozorní jej zavčas před zahájením přelíčení mocnost, která jej drží v zajetí.

Nezvolí-li si zajatec obhájce, může mu jej opatřiti ochranná mocnost. Mocnost, která drží zajatce, odevzdá ochranné mocnosti na její žádost seznam osob způsobilých k obhajobě.

Zástupci ochranné mocnosti mají právo býti přítomni přelíčení o tomto případu.

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je, když přelíčení musí zůstati tajným v zájmu státní bezpečnosti. Mocnost, která drží zajatce, zpraví o tom ochrannou mocnost.

Rozsudek proti válečnému zajatci může býti vydán jen týmiž soudy a na základě téhož procesního řízení, jako vůči osobám náležejícím ozbrojeným silám mocnosti, která drží zajatce.

Každý válečný zajatec bude míti právo odvolati se z rozsudku proti němu vyneseného, stejným způsobem jako osoby náležející ozbrojeným silám mocnosti, která jej drží v zajetí.

Rozsudky vynesené proti válečným zajatcům budou neprodleně oznámeny ochranné mocnosti.

Jestliže byl vynesen nad válečným zajatcem trest smrti, bude o tom co nejdříve učiněno zástupci ochranné mocnosti oznámení s podrobným vylíčením povahy i okolností trestného činu, a to za tím účelem, aby bylo odevzdáno mocnosti, v jejíchž armádách zajatec sloužil.

Rozsudek nebude vykonán před uplynutím tří měsíců od tohoto učiněného oznámení.

Žádný válečný zajatec nemůže býti zbaven dobrodiní ustanovení článku 42 této úmluvy, a to ani na základě rozsudku, ani jinak.