Jsou-li v části obecního území, upravené právoplatným plánem polohy (upravovacím), aspoň převážnou většinou takové stavby, které nejsou již způsobilé k obývání nebo k užívání pro chatrný stav nebo pro stavebně-zdravotní závady ohrožující veřejný zájem zdravotní, a nelze-li v této části utvořiti ve značnější míře v dosavadních vlastnických hranicích staveniště (stavební místa), která by vyhovovala předpisům stavebního řádu (statutu), může se obecní zastupitelstvo usnésti, že tato část obecního území má býti přestavěna s použitím tohoto opatření. V usnesení musí býti taková část obce přesně vymezena.

Právoplatné usnesení obecního zastupitelstva podle odstavce 1 vyžaduje, jde-li o obce, které mají podle posledního sčítání lidu více než deset tisíc obyvatel, nebo které mají pro veřejnost zvláštní význam a budou určeny vládním nařízením, potvrzení ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, a jde-li o ostatní obce, potvrzení zemského úřadu v dohodě s finančním úřadem II. stolice. Před potvrzením je třeba slyšeti příslušný státní úřad pro ochranu památek. Při potvrzení budiž zároveň stanovena lhůta, ve které má býti uplatněno právo na vyvlastnění podle § 8. Tato lhůta nesmí býti delší než dva roky; úřady, které vydaly potvrzení podle věty první, mohou lhůtu, zažádá-li o to před jejím uplynutím obec na podkladě usnesení obecního zastupitelstva, ze závažných důvodů prodloužiti, avšak jen jednou a nejdéle o další dva roky. Podstatné části potvrzeného usnesení obecního zastupitelstva (věta první) i případné prodloužení lhůty k uplatnění vyvlastňovacího práva buďtež vyhlášeny v Úředním listě republiky Československé.

Není-li část obecního území, která má býti přestavěna z důvodu uvedeného v § 1, odst. 1, dosud upravena právoplatným plánem polohy (upravovacím) nebo má-li býti právoplatný plán polohy (upravovací) pro tento účel změněn, a usneslo-li se právoplatně obecní zastupitelstvo, že má býti takový plán opatřen, platí pro tuto část území zákaz stavby s tím účinkem, že staveniště a stavby nesmějí býti povolovány vůbec nebo smějí býti povolovány jen potud, pokud jimi provedení zamýšlené regulační úpravy nebude ztíženo nebo znemožněno.

Právoplatné usnesení obecního zastupitelstva podle odstavce 1 vyžaduje potvrzení politického úřadu obci bezprostředně nadřízeného․ Potvrzené usnesení budiž veřejně vyhlášeno po dobu 15 dní na obecní desce. Zákaz stavby nabude účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí, jakmile bude právoplatně rozhodnuto o plánu dohody (upravovacím) nebo jeho změně, nejpozději však uplynutím jednoho roku ode dne vyhlášení.

Byl-li nový nebo změněný plán polohy (upravovací) uvedený v odstavci 1 potvrzen, je možno použíti ustanovení § 1.

Není-li některá stavba již způsobilá k obývání nebo k užívání pro chatrný stav nebo pro stavebně-zdravotní závady ohrožující veřejný zájem zdravotní a nelze-li dosáhnouti nápravy vhodnou úpravou, může se obecní zastupitelstvo usnésti, že tyto závady mají býti odstraněny s použitím tohoto opatření.

Právoplatné usnesení obecního zastupitelstva podle odstavce 1 vyžaduje potvrzení politického úřadu obci bezprostředně nadřízeného. Před potvrzením je třeba slyšeti příslušný státní úřad pro ochranu památek.

Dosavadní předpisy stavebních řádů (statutů), podle nichž může býti nařízeno vyklizení a zbourání budov nebo jejich částí, zůstávají nedotčeny. Pro zastavění pozemku, který byl uvolněn zbouráním budovy nebo její části nařízeným podle těchto předpisů, lze použíti ustanovení § 4, a to i tehdy, když pozemek ten neleží při průčelí bloku převážně již zastavěném.

Jsou-li v obci komunikační závady, které jsou v rozporu s právoplatným plánem polohy (upravovacím), může se obecní zastupitelstvo usnésti, že s použitím tohoto opatření má býti na náklad obce bez prodlení zřízeno, prodlouženo nebo rozšířeno veřejné prostranství tak, jak jest určeno právoplatným plánem polohy (upravovacím). Za veřejná prostranství se tu považují náměstí, ulice, veřejná loubí, veřejné průchody, podchody, průjezdy, podjezdy apod.

Právoplatné usnesení obecního zastupitelstva podle odstavce 1 vyžaduje potvrzení úřadů uvedených v § 1, odst. 2, větě první. Ustanovení § 1, odst. 2, věty druhé platí tu obdobně. Při potvrzení budiž zároveň stanovena doba, ve které má býti uplatněno právo na vyvlastnění podle § 8; úřady, které vydaly potvrzení podle věty první, mohou tuto lhůtu, zažádá-li o to před jejím uplynutím obec na podkladě usnesení obecního zastupitelstva, ze závažných důvodů prodloužiti, avšak jen jednou a nejdéle o jeden další rok. Potvrzené usnesení obecního zastupitelstva (věta první) i případné prodloužení lhůty k uplatnění vyvlastňovacího práva budiž veřejně vyhlášeno po dobu 15 dní na obecní desce.

Při usnášení podle § 1, odst. 1, § 2, odst. 1, § 3, odst. 1, § 4, § 5, odst. 1 a § 18, odst. 1 vykonává obecní zastupitelstvo působnost ve věcech stavebních.

K platnému usnášení obecního zastupitelstva podle § 1, odst. 1 a § 5, odst. 1 je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin všech členů zastupitelstva.

Vyvlastněním podle tohoto opatření lze dosíci:

Nemovitosti užívané vojenskou správou a nemovitosti náležející k podnikům důležitým pro obranu státu (§ 18 zákona o obraně státu), pokud nenáležejí státu nebo jiným subjektům uvedeným v odstavci 3, mohou býti vyvlastněny jen se souhlasem ministerstva národní obrany. Nemovitosti zabrané státem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 11. března 1921, č. 108 Sb. z. a n., dále nemovitosti přidělené podle zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 27. května 1931, č. 93 Sb. z. a n., doplněného vládním nařízením ze dne 8. června 1935, č. 125 Sb. z. a n., ať v řádném či zkráceném řízení přídělovém, mohou býti vyvlastněny jenom se souhlasem ministerstva zemědělství, které může souhlas odepříti zejména tehdy, jestliže by vyvlastněním byly ohroženy účely, pro které se stal zábor pozemků a jejich příděl. Nemovitosti nestátních drah mohou býti vyvlastněny jen se souhlasem železničního správního úřadu a nemovitosti nadací jiných, než které jsou uvedeny v odstavci 3, jen se souhlasem ministerstva, do jehož působnosti podle své povahy náležejí. Nemovitosti církevní nelze vyvlastniti bez souhlasu úřadů (orgánů), které jsou povolány schvalovati zcizení těchto nemovitostí.

Právo na vyvlastnění podle odstavce 1 se nevztahuje na nemovitosti náležející státu, fondům, nadacím a jiným institucím spravovaných státem, ani na nemovitosti státních podniků. Na žádost obce lze těchto nemovitostí užíti k účelům uvedeným v §§ 1, 3, 4 a 5 za náhradu jejich obecné ceny, projeví-li s tím souhlas ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě nebo pod jehož dozorem je nemovitost, o niž jde; ustanovení finančního zákona, pokud se jím ministr financí zmocňuje ke zcizení, popřípadě k zatížení státního nemovitého majetku, zůstávají tím nedotčena.

Právo na vyvlastnění podle odstavce 1 se rovněž nevztahuje na nemovitosti, na nichž jsou stavby nebo zařízení, o nichž jednají §§ 55 a 56 zákona o obraně státu, a to bez ohledu na to, komu nemovitosti ty náležejí.

O vyvlastnění a o náhradě za ně rozhoduje k žádosti obce politický úřad obci bezprostředně nadřízený.

K žádosti o vyvlastnění jest připojiti:

Úřad nařídí ústní jednání a pozve k němu, jde-li o pozemky nad dolovými měrami, revírní báňský úřad a jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny, též příslušný státní úřad pro ochranu památek. Dále úřad pozve obec, osoby, proti nimž žádost o vyvlastnění směřuje, všechny osoby, pro něž váznou knihovně na vyvlastňované nemovitosti věcná práva, a jde-li o nemovitosti nad dolovými měrami, též majitele dolových měr. Pozvání k ústnímu jednání musí býti doručeno aspoň 15 dní předem.

Podáním žádosti o vyvlastnění, řádně doložené podle ustanovení odstavce 2, u úřadu (odstavec 1) je vyvlastňovací řízení zahájeno. Zahájení vyvlastňovacího řízení se poznamená na návrh úřadu ve veřejných knihách. Tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dobude k dotčené nemovitosti knihovního zápisu. O podání návrhu na poznámku vyrozumí úřad současně osobu, proti níž žádost o vyvlastnění směřuje.

Ode dne, kdy byla osoba, proti níž žádost o vyvlastnění směřuje, vyrozuměna podle odstavce 4, je povinna zdržeti se každé změny na předmětu vyvlastnění, která přesahuje pokračování v řádném hospodaření, ačli nejde o nutná a neodkladná opatření k jeho udržení.

Ve vyvlastňovacím výměru stanoví úřad zároveň lhůtu co nejkratší nepřesahující tři roky, do které musí býti použito vyvlastňovaného předmětu k účelu vyvlastnění, a určí podle výsledku provedeného řízení na podkladě odhadu znalců náhradu za vyvlastnění; při odhadu jest dbáti zásad odhadního řádu pro odhady nemovitostí v řízení exekučním.

Náhradu za vyvlastnění třeba zaplatiti do šesti neděl od jejího právoplatného určení.

Neprokáže-li osoba, proti níž vyvlastňovací výměr směřuje, obci, že ti, kdo mají k vyvlastňovanému předmětu práva z knihovních zápisů nebo zákonná přednostní práva zástavní, souhlasí, aby jí byla náhrada přímo vyplacena, složí obec náhradu u knihovního soudu. Průkaz ten jest podati buď listinou veřejnou nebo takovou soukromou listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem.

Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad o rozvrhu nejvyššího podání v řízení exekučním.

Jakmile vyvlastňovací výměr nabude moci práva a obec poskytne stanovenou náhradu za vyvlastnění, uvede úřad (odstavec 1) obec v držení předmětu vyvlastnění.

Podle dokladu o zaplacení náhrady v penězích nebo o poskytnutí náhrady v nemovitostech (věcných právech) se vloží na žádost obce do veřejných knih vlastnické právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení takového práva. Žádost musí býti potvrzena úřadem (odstavec 1); jinak nelze knihovní zápis povoliti.

Za vyvlastnění přísluší přiměřená náhrada podle § 365 vš. obč. zák. Náhradou je povinna obec.

Při určení náhrady nebuď přihlíženo k okolnostem, o nichž je jasné, že byly způsobeny v úmyslu, aby se jich užilo jako základu pro zvýšení nároků na náhradu. Rovněž nelze přihlížeti k ceně zvláštní obliby ani k hodnotě, které snad nabude vyvlastňovaná nemovitost, až bude splněn účel vyvlastnění. Naproti tomu budiž přihlíženo k stavebnímu a hospodářskému stavu objektu, jeho stáří, možnosti jeho využitkování za dosavadního stavu, ale s přihlédnutím k nutným omezením policejně nebo stavebně-zdravotním, jimiž je vlastník podle platných zákonů povinen se říditi při užívání. Dále budiž přihlíženo k újmě, kterou vyvlastněním utrpí osoby oprávněné, zejména uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři a kterou má nahraditi osoba, proti níž vyvlastnění směřuje, a to potud, pokud náhrada, kterou třeba dáti za předmět vyvlastnění, není sama o sobě již určena k uspokojení odškodňovacích nároků směřujících proti této osobě. Dále budiž přihlíženo ke změně v hodnotě části nemovitosti, která zůstane nevyvlastněna.

Náhrada se poskytuje zpravidla v hotovosti; částečně nebo úplně lze přiznati náhradu v nemovitostech (věcných právech) se souhlasem osoby, které přísluší náhrada.

Ustoupí-li obec před skončením vyvlastňovacího řízení od žádosti o vyvlastnění, je povinna nahraditi osobě, proti níž žádost o vyvlastnění směřuje, nutné náklady řízením jí vzniklé, čítajíc v to i případné nutné náklady právního a odborného zastoupení.

Nepoužije-li obec ve lhůtě stanovené podle § 11, odst. 6 nebo prodloužené podle odstavce 3 tohoto paragrafu vyvlastněného předmětu k účelu, pro který byl předmět vyvlastněn, nebo nezaplatí-li náhradu včas (§ 11, odst. 7), vysloví úřad (§ 11, odst. 1) na žádost osoby, proti níž vyvlastňovací výměr směřuje, nebo jejích právních nástupců, že výměr ten pozbyl účinnosti. Žádost je podati do tří měsíců po uplynutí lhůty.

Pozbyl-li vyvlastňovací výměr účinnosti, má osoba, proti níž výměr směřoval (její právní nástupcové), nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení, a obec nárok na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o vzájemném vyrovnání těchto nároků, lze je uplatniti pořadem práva.

Úřad (§ 11, odst. 1) může lhůtu (§ 11, odst. 6) ze závažných důvodů prodloužiti, avšak jen jednou a nejdéle o další tři roky, zažádá-li o to před jejím uplynutím obec na podkladě usnesení obecního zastupitelstva.

Nechce-li obec staveniště, která budou podle předpisů stavebních řádů (statutů) utvořena z pozemků vyvlastněných podle předpisů tohoto opatření, zastavěti sama, může je zciziti k účelům zastavění, a to způsobem uvedeným v odstavci 2. Staveniště lze zciziti, jen převezme-li nabyvatel závazek, že na něm započne se stavbou do jednoho roku po nabytí a že bude v stavbě řádně pokračovati, a pod podmínkou, že, nedodrží-li tento závazek, přejde vlastnictví k staveništi zpět na obec. Tato obmezení postihují i právní nástupce nabyvatele a buďtež vložena do veřejné knihy. O tom, zda závazek započíti se stavbou a v ní řádně pokračovati byl dodržen, rozhodne úřad (§ 11, odst. 1). Zcizením se staví lhůta stanovená podle § 11, odst. 6 nebo prodloužená podle § 13, odst. 3.

Nejprve je obec povinna nabídnouti staveniště ke koupi posledním vlastníkům pozemků, z nichž bylo staveniště utvořeno, popřípadě právním nástupcům těchto vlastníků. Neprojeví-li žádný z nich o koupi staveniště zájem ve lhůtě obcí k tomu stanovené, může obec staveniště zciziti komukoli. Hodlají-li však poslední vlastníci (jejich právní nástupcové) nebo některý z nich staveniště koupiti a nedohodnou-li se s obcí, je obec povinna těmto vlastníkům, ucházejícím se o koupi, nabídnouti staveniště ke koupi za cenu určenou podle odstavce 3, a to v pořadí podle výměr dílců, které byli nuceni při vyvlastnění odstoupiti, počínajíc výměrou největší. Nedojde-li ani pak k dohodě, může obec staveniště zciziti komukoli za cenu jí samou stanovenou. Neodpoví-li poslední vlastníci (jejich právní nástupcové) na nabídku obce do tří měsíců nebo nebylo-li v této lhůtě dosaženo dohody, má se za to, že k dohodě nedošlo. Hodlá-li obec staveniště zciziti za cenu nižší než je cena určená podle odstavce 3, je povinna nabídnouti staveniště posledním vlastníkům (jejich právním nástupcům) znovu, a to za tuto nižší cenu.

Cena, za kterou obec nabídne staveniště ke koupi podle odstavce 2, třetí věty, budiž obcí vypočtena tak, že bude zjištěn celkový náklad spojený s nabytím a úpravou staveniště; k němu smí býti připočten náklad, který byl nebo bude nutný pro získání pozemků pro veřejná prostranství před průčelím staveniště, a to jen v míře stanovené platnými předpisy pro bezplatný postup, a dále zákonné úroky z těchto nákladů. Bylo-li k témuž účelu vyvlastněno více pozemků, z nichž bylo utvořeno více stavenišť, bude zcizovací cena jednotlivých stavenišť určena rozvržením součtu všech těchto částek na jednotlivá staveniště podle poměru jejich hodnoty a výměry, přičemž budiž přihlíženo zejména k tomu, jakým způsobem bude možno staveniště zastavěti a v jaké míře, jak tíživé jsou zvláštní podmínky pro zastavění uložené jen pro některá staveniště, dále k poloze stavenišť k ulicím nebo k náměstím komunikačně a obchodně více nebo méně důležitým nebo prostorným a k poloze uličních průčelí stavenišť ke světovým stranám. Návrh zcizovací ceny je obec povinna předložiti s jejím výpočtem a potřebnými doklady ke schválení úřadu, který provedl vyvlastnění (§ 11, odst. 1). Navržená zcizovací cena je po zákonu schválena, nerozhodne-li o ní úřad do 60 dnů ode dne, kdy ho návrh došel.

Byla-li vyvlastněna nemovitost pro odstranění komunikačních závad podle § 5, může obec žádati na těch, kdo chtějí provésti novou stavbu, přístavbu nebo přestavbu při komunikaci, o niž jde, aby jí nahradili poměrnou část nákladů, spojených s tímto vyvlastněním a s úpravou komunikace; totéž platí, byla-li nemovitost k takovému účelu vykoupena. Tato část nákladů se určí podle míry prospěchu, který vznikne obci a těmto zájemníkům, a podle délky průčelí obráceného k ulici, o niž jde. Do nákladů se nevčítají však náklady spojené s vyvlastněním (výkupem) budov; jde-li o stavbu na staveništi, které bylo zcizeno obcí podle § 14 za cenu určenou podle § 14, odst. 3, nelze kromě toho do nákladů započísti náklad nutný pro získání pozemků pro veřejná prostranství před průčelím staveniště, který byl připočten do ceny pozemku určené podle § 14, odst. 3. Stavební úřad může v takovém případě učiniti povolení ke stavbě závislým na zaplacení této části nákladů. Takovou náhradu může však obec požadovati jen se souhlasem politického úřadu jí bezprostředně nadřízeného.

Kdo zaplatil náhradu podle odstavce 1, není povinen přispívati k účelu uvedenému v odstavci 1 podle ustanovení § 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, ve znění zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n.

K přípravným pracím k vypracování projektů úprav podle §§ 1, 3, 4 a 5, pokud vyžadují vstupu na cizí nemovitosti, je třeba povolení, které uděluje okresní úřad.

Povolení k přípravným pracím opravňuje konati na cizích nemovitostech - vyjma na nemovitostech železničních - technické a měřické práce, potřebné k přípravě stavebního projektu. Činí-li někdo ze zúčastněných osobám, jimž bylo svěřeno provádění přípravných prací, překážky ve výkonu těchto prací, rozhodne o nutnosti a rozsahu úkonu okresní úřad s konečnou platností.

Povolení k přípravným pracím na železničních nemovitostech a ke vstupu na ně uděluje železniční správní úřad. Povolení k přípravným pracím na nemovitostech náležejících vojenské správě nebo jí užívaných, na nemovitostech náležejících k podnikům důležitým pro obranu státu (§ 18 zákona o obraně státu), jakož i na nemovitostech v obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst a zařízení, uděluje ministerstvo národní obrany nebo velitelství (úřad, orgán), kterému to ministerstvo národní obrany svěří.

Obec odpovídá za škodu způsobenou těmito pracemi. O náhradě rozhodne, nedojde-li k dohodě, politický úřad obci bezprostředně nadřízený. Nárok na náhradu škody zanikne, nebude-li uplatněn do šesti měsíců po tom, kdy poškozený o škodě zvěděl.

Právní jednání, listiny, podání, vysvědčení a úřední úkony, k nimž dojde v jednání o dohodu (§ 7) nebo ve vyvlastňovacím řízení (§§ 8 až 12), k uskutečnění úprav podle §§ 1, 3, 4 a 5, jsou prosty kolků, poplatků a dávek. Mimo to je převod vyvlastněného pozemku do vlastnictví posledního vlastníka osvobozen od převodního poplatku a od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Pro novostavby a úplné přestavby, jejichž plocha přesně označená ve stavebním povolení leží úplně uvnitř části obecního území uvedené v § 1, anebo jejichž provedením se dosáhne odstranění veřejných závad vznikajících z nezastavění (§§ 3 a 4) nebo odstranění komunikační závady (§ 5), a jež byly započaty ve lhůtě stanovené podle § 11, odst. 6 nebo prodloužené podle § 13, odst. 3 a dokončeny nejpozději do jednoho roku po jejím uplynutí, platí příslušná ustanovení hlavy V zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, s tou změnou, že stavbám těm se poskytuje na dobu 20 let úplné osvobození od domovní daně a všech přirážek, pokud jim podle jiných zákonných ustanovení nepřísluší osvobození na dobu delší. Okolnost, že jde o stavbu podle tohoto odstavce, musí býti potvrzena již ve stavebním povolení.

Osvobození od domovní daně podle odstavce 2 vztahuje se jen na stavby, které budou započaty po účinnosti tohoto opatření a dokončeny do 31. prosince 1947.

Obec může právo na vyvlastnění (§ 8) k účelům úprav podle §§ 1, 3 a 4 přenésti zcela nebo zčásti na jinou osobu právnickou nebo na osobu fysickou, která prokáže, zejména i po stránce finanční, že je s to provésti zamýšlenou úpravu tak, aby bylo vyhověno veřejným zájmům, jejichž uspokojení má na zřeteli tento zákon. K přenesení práva na vyvlastnění je třeba právoplatného usnesení obecního zastupitelstva a v případech §§ 1 a 3 též schválení úřadů, uvedených v § 1, odst. 2, větě první nebo v § 3, odst. 2, větě první; tyto úřady mohou při schválení stanoviti potřebné podmínky.

Ustanovení §§ 7 až 14, 16 a 17 vztahující se na obec, pokud se týče na obecní zastupitelstvo, platí obdobně pro osobu, na kterou bylo přeneseno podle odstavce 1 právo na vyvlastnění. Příslušným k rozhodování podle těchto ustanovení zůstává politický úřad obci bezprostředně nadřízený.

Hodlá-li provésti stavební úpravy podle zásad §§ 1, 3, 4 a 5 obec, která nemá plán polohy (upravovací) proto, že v dosavadních předpisech není o tom potřebných ustanovení, je obec povinna opatřiti za tím účelem upravovací plán.

V upravovacím plánu buď vždy hleděno k místním poměrům a buď dokonale vyhověno potřebám zdravotnictví, bezpečné a snadné chůze a vozby, jakož i požadavkům z hlediska vzhledu obce.

Upravovací plán budiž veřejně vyložen po čtyři týdny a potom předložen obecnímu zastupitelstvu, aby se o něm usneslo. Upravovací plán potvrzuje politický úřad obci bezprostředně nadřízený.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Tímto dnem pozbývá účinnosti zákon ze dne 11. února 1893, č. 22 ř. z., o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy, ve znění zákonů ze dne 17. dubna 1903, č. 88 ř. z., ze dne 24. března 1913, č. 50 ř. z., ze dne 3. července 1923, č. 148 Sb. z. a n., a ze dne 1. července 1933, č. 93 Sb. z. a n.; rovněž pozbývají účinnosti zákony č. 148/1923 a č. 93/1933 Sb. z. a n., jakož i vyhláška místodržitele pro Čechy ze dne 4. března 1893, č. 28 čes. z. z., obsahující opatření k § 5 zák. č. 22/1893 ř. z. Jinak se tímto opatřením ničeho nemění na předpisech o věcech, které jsou jím upraveny; nedotčena zůstávají zejména ustanovení zákona o obraně státu, železničního zákona a předpisů silničních. Vyvlastňovací řízení již zahájená v den nabytí účinnosti tohoto opatření podle předpisů o věcech, které jsou jím upraveny, např. podle zákona č. 22/1893 ř. z., budou dokončena podle těchto dosud platných předpisů. Finanční výhody nabyté podle §§ 2 a 3 zák. č. 148/1923 Sb. z. a n. a §§ 2 a 3 zák. č. 93/1933 Sb. z. a n. zůstávají nedotčeny.

Toto opatření provedou ministři veřejných prací a vnitra v dohodě s ministry financí, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ostatními zúčastněnými ministry.