(Článek 61, § 1)
Mezinárodní řád o přepravě soukromých vozů (M. Ř. S.)
Článek první
Definice soukromých vozů
§ 1
Soukromé vozy, připuštěné v mezinárodní přepravě, jsou vozy zvláštních typů, vyjmenované v následujícím paragrafu, zařaděné některou železnicí na jméno některého soukromníka (osoby nebo společnosti) a opatřené rozlišovací značkou P. Při používání tohoto řádu jest považován za majitele vozu soukromník, který dosáhl jeho zařadění a jehož jméno nebo firma musí býti napsána na voze.
§ 2
Jsou to vozy:
a) vozy kotlové (cisternové, jímkové, sudové, nádržkové, nádobové, tankové);
b vozy se strojovým zařízením na výrobu chladu nebo tepla, jejichž prostor je nebo není zcela vyplněn tímto zařízením;
c) jiné vozy, zvláště zařízené pro přepravu určitého zboží.
Zvláštními dohodami mezi železnicemi mohou býti připuštěny na určitých tratích též jiné vozy než ty, které shora byly vyjmenovány.
§ 3
Železnice, která vůz zařadila, jest jediné oprávněna rozhodovati, bude-li vůz podle předchozích ustanovení připuštěn k mezinárodní přepravě.
Článek 2
Příkazní právo
§ 1
Právo rozhodovati o soukromém vozu náleží zásadně majiteli.
§ 2
Odesílatel soukromého vozu prázdného nebo naloženého, který není jeho majitelem, musí odevzdati odesílací stanici zároveň s nákladním listem písemné prohlášení majitele tohoto vozu, obsahující jeho souhlas s přepravou, která má býti vykonána. Železnice nemůže žádati toto písemné prohlášení, náleží-li odesílací stanice prázdného nebo naplněného vozu správě, která zařadila vůz, a souhlasí-li s tím majitel. Tento souhlas musí býti dán železnici zařaďující písemně; může se týkati všech vozů zařaděných jménem zúčastněného majitele nebo jejich části.
Prohlášení majitele není nutné, jestliže příjemce vozu, který poslal majitel prázdný k naložení, podá jej ku přepravě naložený ve stanici, v které přišel vůz prázdný.
Odesílatel prázdného vozu nemůže bez souhlasu majitele nijak pozměniti přepravní smlouvu.
§ 3
Podá-li ku přepravě soukromý vůz prázdný nebo naložený odesílatel, který není zároveň jeho majitelem, staví se příkazní právo majitelovo po dobu přepravy, s výhradou případu stanoveného § 5 článku 3.
§ 4
Není-li opačného příkazu majitelova, je příjemce zboží, které došlo v soukromém vozu, oprávněn poslati prázdný nebo naložený vůz zpět do jeho domovské stanice na adresu majitele.
§ 5
Není-li opačného příkazu majitelova a neužije-li příjemce práva stanoveného § 4, je železnice oprávněna z úředního podnětu poslati vůz po vyložení do jeho domovské stanice na útraty majitele s nákladním listem, napsaným na jeho jméno a adresu.
Ustanovení toto platí i pro vozy, které přišly prázdné k naložení a které příjemce nepodal naložené ku přepravě do osmi dnů po jejich příchodu, jestliže majitel neposlal před uplynutím této lhůty opačných příkazů.
Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro vozy na soukromých kolejích.
Článek 3
Podmínky pro přepravu soukromých vozů
§ 1
Prázdné soukromé vozy se podávají ku přepravě mezinárodním nákladním listem.
§ 2
Kromě údajů stanovených Mezinárodní úmluvou o přepravě zboží po železnicích musí odesílatel vepsati do nákladu listu tyto údaje:
a) jde-li o prázdný vůz, v sloupci "Označení zboží" poznámku "prázdný k naložení" nebo "prázdný zpět";
b) jde-li o vůz prázdný nebo naložený, v sloupci: "Značka a číslo" železnici, která vůz zařadila, číslo a domovskou stanici vozu.
§ 3
soukromého vozu nesmí býti užito ku přepravě jiného zboží než toho, pro které byl určen.
§ 4
Jsou-li v soukromém vozu zvláštní zařízení (chladicí přístroje, vodní nádržky, strojní zařízení atd.), přináleží postarati se o jejich obsluhu odesílateli nebo příjemci.
§ 5
Poškodí-li se cestou soukromý vůz poslaný prázdný k naložení tak, že podle úsudku železnice může běžeti jen jako prázdný, zadrží stanice, v které poškození bylo zjištěno, vůz a vyžádá si bez prodlení a přímo soukromým telegramem na útraty majitele jeho příkazů. Není-li majitel zároveň odesílatelem vozu, podá stanice, v které poškození bylo zjištěno, zprávu rovněž odesílateli prostřednictvím stanice odesílací.
Nedá-li majitel do osmi dnů po odeslání telegramu příkazu, je železnice oprávněna poslati vůz z úředního podnětu zpět do jeho domovské stanice s nákladním listem, napsaným na jméno a adresu majitele. Důvody vrácení se vpíší do nákladního listu.
Přepravné a jiné výdaje, vzniklé až do stanice, v které byl vůz zadržen, jakož i ty, které byly způsobeny provedením příkazů majitelových nebo tím, že vůz byl vrácen do jeho domovské stanice z úředního podnětu, zatěžují zásilku.
Práva majitele zůstávají zachována se zřetelem k ustanovením níže uvedeného článku 5, byl-li vůz zadržen zaviněním železnice.
Ustanovení tohoto paragrafu platí rovněž:
a) pro vozy prázdné, poslané buď k naložení nebo zpět a které se cestou poškodí tak, že nejsou schopny jízdy. Prázdné vozy poslané zpět, které se poškodí cestou jen tak, že jim to nepřekáží v další jízdě naprázdno, musí býti přepraveny do svého místa určení;
b) pro vozy naložené, které pro poškození nejsou jízdy schopny nebo nemohou zajistiti další přepravu. V tom případě železnice, neuzná-li výhodnějším zásilku přeložiti, vyžádá si příkazů odesílatelových o tom, co se má státi se zbožím. Je-li to zboží, které se rychle kazí, je železnice oprávněna beze všech formalit co nejlépe je prodati, ale odesílatele o tom na jeho útraty telegraficky zpraví. Byla-li zásilka přeložena z úředního podnětu nebo na žádost odesílatele, nebo bylo-li zboží prodáno, vyžádá si železnice stran vozu příkazů majitele vozu.
Příkazů majitelových se nežádá, provede-li železnice na vlastní náklad nepatrným celkem zákrokem nutnou opravu, aby vůz byl opět jízdy schopným nebo použitelným.
Článek 4
Vyloučení dobírek, záloh a opovědi zájmu na dodání
§ 1
Zásilky prázdných soukromých vozů nemohou býti zatíženy dobírkami ani zálohami. Železnice však má právo zatížiti zásilku vozu předchozím dovozným a vůbec všemi výdaji, které jí vzniknou.
§ 2
Opověď zájmu na dodání není dovolena při přepravě prázdných soukromých vozů.
Článek 5
Odpovědnost
§ 1
Železnice odpovídá za překročení lhůty dodací u prázdného vozu toliko majiteli vozu.
Lhůty dodací se staví po dobu zadržení způsobeného poškozením vozu, které zabraňuje další přepravě.
§ 2
Při překročení lhůty dodací u zboží naloženého do soukromého vozu neodpovídá za opožděné dodání vozu.
§ 3
Železnice odpovídá za ztrátu nebo poškození soukromých vozů nebo za ztrátu součásti těchto vozů jen majiteli vozu.
§ 4
Železnice odpovídá za ztrátu nebo rozbití vozu jen podle ustanovení zařaďovacích smluv nebo reglementárních nebo tarifních ustanovení.
§ 5
Při poškození soukromého vozu nebo při ztrátě součástí tohoto vozu sepíše železnice zápis, o němž je zmínka v prvním paragrafu článku 43 Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích. Dokáže-li majitel, že škoda vznikla zaviněním železnice, a s výhradou níže uvedených ustanovení, budou mu na jeho žádost nahrazeny zařaďující železniční výdaje, které mu byly způsobeny opravou vozu, s vyloučením každé další náhrady.
§ 6
Ztratí-li se nebo poškodí oddělitelné součásti, odpovídá železnice jen tehdy, jsou-li tyto součásti napsány na obou stranách vozu nebo, jde-li o vůz krytý, uvnitř tohoto vozu. Železnice neodpovídá za ztrátu nebo poškození oddělitelného nářadí.
§ 7
Železnice odpovídá za poškození nádob kamenných, skleněných, z pálené hlíny atd. jen tehdy, jsou-li tato poškození v příčinné souvislosti s jiným poškozením vozu, za které odpovídá podle předcházejících ustanovení.
Rovněž neodpovídá za poškození nádob s vnitřním obalem (smalt, ebonit atd.), jestliže nádoba sama nejeví stopy vnějšího poškození, zaviněného železnicí.
§ 8
Železnice neodpovídá za škody způsobené na voze požárem nebo výbuchem.
§ 9
Majitel odpovídá za všechnu škodu, způsobenou železnici nebo třetím osobám buď zvláštním zařízením (přístroje topné, chladicí atd.) a jeho obsluhou, nebo připuštěním průvodce, nebo látkami, které jsou nutné ku provozu těchto zařízení a které jsou ve voze, nebo nedostatečným utěsněním uzávěr, nebo každou jinou událostí, způsobenou používáním nebo oběhem vozu. Majitel neodpovídá, byly-li tyto škody způsobeny zaviněním železnice.
Železnice je oprávněna žádati od majitele jistotu jako záruku za zaplacení náhrady, kterou by byl majitel povinen zaplatiti železnici podle předcházejících ustanovení.
Pro pohledávky z titulu těchto škod má železnice na soukromý vůz právo zástavního věřitele.
§ 10
Pro zdržení vozu po dobu periodických prací, konaných za účelem jeho udržování, jakož i po dobu opravy poškození, nemůže majitel uplatňovati žádný nárok na náhradu.
§ 11
Reklamace a žaloby, zakládající se na výše uvedených paragrafech, mohou býti podány toliko majitelem vozu; reklamace a žaloby, založené na §§ 4 a 10, mohou býti podány toliko proti železnici, která vůz zařadila.
Článek 6
Ustanovení všeobecná
Neodporují-li tomu předcházející předpisy, platí pro přepravu soukromých vozů prázdných a naložených ustanovení Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (M. Ú. Z.).