Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

81/1938 Sb. znění účinné od 23. 4. 1938 do 31. 1. 1950

81

Zákon

ze dne 8. dubna 1938

o zbraních a střelivu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Druhy zbraní a střeliva. (§ 1-3)

§ 1

Zbraně a střelivo.

(1)

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na:

1.

zbraně střelné,

2.

zbraně sečné, bodné a úderné,

3.

nástroje a předměty, které byly vyrobeny nebo upraveny k tomu účelu, aby jich bylo užito jako zbraně střelné, sečné, bodné nebo úderné,

4.

bojové chemické látky, přístroje k jejich použití a výbušné přístroje,

5.

střelivo.

Předměty uvedené v č. 1 až 4 označují se v dalším zkráceně "zbraně".

(2)

Za zbraně se pokládají i takové jejich součástky, kterých je nezbytně potřebí k jejich používání.

(3)

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na nástroje a předměty denního života, pokud jejich původní a přirozená podoba nebyla změněna k tomu účelu, aby jich bylo užito jako zbraně střelné, sečné, bodné nebo úderné, ani na chemické látky, jichž se užívá jako surovin nebo pomocných látek pro další zpracování v průmyslové výrobě.

§ 2

Střelné zbraně a střelivo.

(1)

Střelné zbraně jsou zbraně, u nichž střela vypuzuje se z hlavně výbušnou silou vznícených plynů nebo silou stlačeného vzduchu nebo zvláštním mechanismem.

(2)

Střelivem se vyrozumívají hotové náboje do střelných zbraní, jakož i součástky nábojů, kterých je nezbytně potřebí k jejich používání.

§ 3

Zvláště nebezpečné zbraně a zvláště nebezpečné střelivo.

(1)

Ustanovení tohoto zákona o zvláště nebezpečných zbraních se vztahují na:

1.

zbraně vojenské, t. j. zbraně určené výhradně nebo převážně pro vojenské účely (na př. děla, kulomety, vojenské pušky, ruční granáty a veškeré jiné zbraně třaskavé, minomety, plamenomety, veškeré bojové chemické látky, jakož i přístroje k jejich použití),

2.

zbraně zákeřné, t. j. ukryté a hodící se k útokům zákeřným, jako pušky nebo dýky v holi, zabijáky, zbraně upravené tak, že jejich vzhled lze rozložením nebo jiným způsobem snadno utajiti, a pod.,

3.

zbraně, jejichž původní a přirozená podoba byla změněna k tomu účelu, aby se jimi mohlo tíže zraniti,

4.

výbušné přístroje.

(2)

Ustanovení tohoto zákona o zvláště nebezpečném střelivu se vztahují na náboje s třaskavou střelou, jakož i, s výjimkou loveckého střeliva, na náboje, jejichž střela je upravena tak, že se při nárazu snadno tříští nebo mění tvar, dále na střelivo určené výhradně pro zbraně vojenské (vojenské střelivo).

Hlava II.

Předpisy o zbraních a střelivu, s výjimkou zvláště nebezpečných zbraní a zvláště nebezpečného střeliva. (§ 4-11)

§ 4

Výroba a obchod.

(1)

Vyráběti zbraně nebo střelivo nebo s nimi obchodovati smějí - s výjimkou ustanovení odstavců 3 a 4 - jen osoby k tomu oprávněné podle živnostenského řádu (zákona) ve stálých provozovnách; jiná osoba nesmí zbraň a střelivo ani k vlastní potřebě vyrobiti.

(2)

Opraviti zbraň střelnou smí jen oprávněný výrobce, jinou zbraň smí opraviti jiná osoba pouze k vlastní potřebě.

(3)

Kdo má právo držeti nebo nositi loveckou střelnou zbraň, může si pro vlastní potřebu naplňovati náboje pro tuto zbraň.

(4)

Zemský úřad může výjimečně povoliti výrobu zbraní nebo střeliva, jde-li o účely vyučovací nebo studijní, a to v množství nepřevyšujícím tyto účely, i když nejsou splněny podmínky odstavce 1.

§ 5

Záznamy.

(1)

Výrobci zbraní a střeliva jsou povinni řádně vésti a na vyzvání předložiti k nahlédnutí okresnímu úřadu záznamy o zbraních a střelivu, jež vyrobili, prodali nebo mají na skladě.

(2)

Obchodníci se zbraněmi a střelivem jsou povinni řádně vésti a na vyzvání předložiti k nahlédnutí okresnímu úřadu záznamy o zbraních střelných, jež nakoupili nebo prodali, nebo jež mají na skladě, jakož i o případech, kdy prodali jiné zbraně v množství zřejmě převyšujícím osobní potřebu kupcovu. Totéž platí o střelivu, jež tito obchodníci nakupují nebo mají na skladě, o střelivu prodávaném pak tehdy, stanoví-li tak vládní nařízení.

(3)

V záznamech (odstavce 1 a 2) jest zejména vyznačiti počet a druh zbraní, jakož i množství a druh střeliva, den, kdy byly prodány, dále jméno a bydliště osob, kterým zbraně (střelivo) byly prodány, jakož i data průkazu, jejž kupující předložil․ Byly-li zbraně (střelivo) prodány obchodníku se zbraněmi (střelivem), jest uvésti počet a druh prodaných zbraní (množství a druh střeliva), den, kdy byly prodány, dále firmu a sídlo (stanoviště živnosti) obchodníka.

§ 6

Držení.

(1)

Držeti střelné zbraně nebo střelivo vůbec nebo jiné zbraně v množství převyšujícím osobní potřebu může jen fysická osoba na základě povolení (zbrojního listu), jež dává okresní úřad.

(2)

Povolení smí se dáti osobám starším 18 let, není-li obavy ze zneužití, osobám mladším 18 let jen tehdy, jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné a není-li obavy ze zneužití.

(3)

K držení jiných než střelných zbraní v množství nepřevyšujícím osobní potřebu není třeba povolení; okresní úřad může další držení takovýchto zbraní zakázati, je-li tu obava ze zneužití.

(4)

Povolení podle odstavce 1 se dává na dobu nejdéle pěti roků a platí pro celé území republiky Československé, není-li v něm jinak uvedeno; buďtež v něm vyznačeny zbraně a střelivo, pro které platí. Přestěhuje-li se osoba, které bylo povolení dáno, do obvodu jiného okresního úřadu, je povinna povolení do 8 dnů předložiti tomuto úřadu k potvrzení.

(5)

Kdo zbraň nebo střelivo oprávněně drží, smí je míti v příbytku nebo v ohrazeném prostoru s ním spojeném a tam nebo za účelem opravy nebo prodeje na jiné místo si je sám donésti nebo dáti si donésti jinou osobou starší 16 let ve stavu, jenž vylučuje okamžité užití. Jinak není oprávněn je nositi.

(6)

Ustanovení předcházejících odstavců nevztahují se na osoby zmíněné v § 4, odst. 1 a 4, pokud jde o zbraně a střelivo jimi vyráběné, opravované nebo prodávané.

§ 7

Nošení.

(1)

Nositi jakékoli zbraně nebo střelivo jest oprávněn pouze, kdo obdržel od okresního úřadu k tomu povolení (zbrojní pas).

(2)

Povolení smí se dáti jen osobám starším 18 let, prokáží-li potřebu nositi zbraň a není-li obavy ze zneužití.

(3)

Ustanovení § 6, odst. 4 platí tu obdobně.

(4)

Povolení nositi zbraň opravňuje ji též držeti, povolení nositi zbraň střelnou opravňuje též nositi patřící k ní střelivo a držeti je v množství nepřevyšujícím osobní potřebu. Osoba, které bylo povolení dáno, je povinna míti je vždy u sebe, kdykoli zbraň (střelivo) nosí, a je povinna prokázati se jím na vyzvání orgánů veřejné služby bezpečnostní nebo jiné veřejné služby strážní.

(5)

Kdo má právo zbraň nositi, může si zbraň dáti jinou osobou starší 16 let na určité místo donésti, avšak, není-li při tom sám přítomen, jen ve stavu, jenž vylučuje okamžité užití.

(6)

Kdo má právo nositi střelnou zbraň, může si dáti donésti kýmkoli patřící k ní střelivo v množství nepřevyšujícím osobní potřebu.

(7)

Oprávnění výrobci zbraní a střeliva, oprávnění obchodníci s nimi a jejich zaměstnanci mohou donášeti zbraně a střelivo na určité místo, pokud je toho potřebí při provozování živnosti, vykáží-li se průkazem totožnosti.

§ 8

Předpisy pro osoby cestující z ciziny.

(1)

Osoby cestující z ciziny do republiky Československé smějí míti s sebou zbraň nebo střelivo - nemají-li k jejich nošení platného povolení okresního úřadu - jen tehdy, obdrží-li zvláštní povolení (zbrojní průvodní list pro cestující).

(2)

Povolení toto vydávají příslušné československé zastupitelské úřady na dobu nejdéle jednoho roku; povolení platí pro celé území republiky Československé, není-li v něm uvedeno jinak. Buďtež v něm vyznačeny zbraně a střelivo, na něž se vztahuje.

(3)

Zbrojní průvodní list budiž předložen československým pohraničním orgánům při pasové a celní revisi k vidování a na vyzvání orgánům veřejné služby bezpečnostní nebo jiné veřejné služby strážní. Zdržuje-li se osoba, jež přicestovala z ciziny, v republice Československé aspoň 8 dnů, musí průvodní list dáti potvrditi okresním úřadem místa pobytu. Přeloží-li pobyt do obvodu jiného okresního úřadu, musí si průvodní list dáti potvrditi i tímto úřadem, zdržuje-li se v jeho obvodě aspoň 8 dnů.

(4)

Zdržuje-li se takováto osoba v republice Československé nepřetržitě 3 měsíce, musí, chce-li i při dalším pobytu zbraně nebo střelivo držeti (nositi), požádati o předepsané povolení podle § 6 (7). Dokud o žádosti není rozhodnuto, zůstává zbrojní průvodní list v platnosti a jest dbáti ustanovení odstavce 3, věty třetí.

(5)

Pro příslušníky branné moci cizích států a zaměstnance a orgány cizích států může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, a jde-li o příslušníky branné moci, též v dohodě s ministerstvem národní obrany povoliti úlevy z ustanovení předcházejících odstavců.

§ 9

Nákup a jiný způsob převodu mezi živými.

(1)

Zbraně střelné nebo střelivo vůbec nebo jiné zbraně v množství převyšujícím osobní potřebu smí koupiti jen osoba, která má povolení držeti nebo nositi tyto zbraně a střelivo a tímto povolením se při nákupu prokáže, a to pouze v takovém množství, aby nebylo překročeno množství zbraní a střeliva, na které zní toto povolení. Nakupovati jiné než střelné zbraně v množství nepřevyšujícím osobní potřebu smí jen osoba, které nebylo zakázáno držeti zbraně podle § 6, odst. 3.

(2)

Prodati zbraně střelné nebo střelivo v takovém množství, aby nebylo překročeno množství střelných zbraní a střeliva, na které zní povolení držeti nebo nositi zbraně nebo střelivo (odstavec 1), lze pouze osobám uvedeným v odstavci 1, prokáží-li se tímto povolením. Prodati jiné zbraně v množství zřejmě převyšujícím osobní potřebu kupujícího lze jen osobám, jež mají povolení držeti je v množství převyšujícím osobní potřebu a prokáží se jím při nákupu.

(3)

Omezení stanovená v odstavci 1 neplatí pro nákup zbraní a střeliva oprávněnými výrobci zbraní a střeliva a oprávněnými obchodníky s nimi, omezení stanovená v odstavci 2 neplatí pro prodej zbraní a střeliva těmto osobám.

(4)

V povolení držeti nebo nositi zbraně nebo střelivo, jímž osoba zbraň (střelivo) kupující je povinna se prokázati, vyznačí osoba zbraň (střelivo) prodávající dobu prodeje, množství a druh prodaných zbraní (střeliva), své jméno (firmu), sídlo (stanoviště živnosti), po případě bydliště. Při koupi zbraně (střeliva) od jiné osoby než oprávněného výrobce nebo obchodníka vyznačí zároveň osoba zbraň (střelivo) kupující v povolení osoby zbraň (střelivo) prodávající dobu koupě, množství a druh koupených zbraní (střeliva), své jméno (firmu), sídlo (stanoviště živnosti), po případě bydliště.

(5)

Ustanovení předcházejících odstavců netýkají se prodeje zbraní nebo střeliva do ciziny, budou-li zbraně (střelivo) po uzavření koupě zasílány přímo do ciziny (§ 11).

(6)

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro jakékoli jiné převody zbraní a střeliva mezi živými. Nabude-li někdo zbraně nebo střeliva za okolností, které znemožňují zachování některého z ustanovení odstavce 4 (koupě v cizině, nabytí v řízení exekučním nebo konkursním a pod.), je povinen bez zbytečného odkladu oznámiti to okresnímu úřadu, který může v uvážení všech okolností prominouti splnění některého z těchto ustanovení, zaznamená však toto prominutí, jakož i udaný způsob a den nabytí zbraně (střeliva) v povolení této osoby držeti nebo nositi zbraně (střelivo).

(7)

Osoba oprávněná k držení nebo nošení zbraně na základě povolení je povinna neprodleně okresnímu úřadu učiniti oznámení, ztratila-li zbraň v povolení vyznačenou nebo byla-li jí taková zbraň odcizena. Okresní úřad potvrdí v povolení, že toto oznámení bylo učiněno, není-li obavy ze zneužití. Nalezení nebo vrácení zbraně jest oznámiti neprodleně okresnímu úřadu k opravě tohoto potvrzení.

§ 10

Získání z pozůstalosti.

(1)

Dědic nebo jiná osoba, která má správu pozůstalosti, je povinna do 4 týdnů od té doby, co se správy ujala, oznámiti okresnímu úřadu druh a počet zbraní a střeliva, náležejících do pozůstalosti, pokud k jejich držení je třeba povolení; lhůtu může okresní úřad ve výjimečných případech prodloužiti. Okresní úřad svěří úschovu zbraní nebo střeliva vhodné osobě nebo převezme je sám do úschovy, dokud nebudou moci býti vydány tomu, komu z pozůstalosti připadnou.

(2)

Osoba, jíž připadnou zbraně nebo střelivo z pozůstalosti, musí bez zbytečného odkladu zažádati o příslušné povolení. Dokud o žádosti není rozhodnuto, smí zbraně a střelivo, které má u sebe, nadále držeti.

§ 11

Zasílání.

(1)

Zasílati zbraně nebo střelivo do ciziny nebo z ciziny nebo provézti je celním územím republiky Československé jest dovoleno jen na povolení (zbrojní průvodní list pro zásilky), které dává, jde-li o zásilku do ciziny, okresní úřad místa odeslání, jde-li o zásilku z ciziny, okresní úřad místa určení, jde-li o průvoz celním územím republiky Československé, okresní úřad, v jehož obvodě jest vstupní celní úřad.

(2)

Pro zásilky zbraní nebo střeliva, vyvážené do ciziny nebo z ní dovážené oprávněnými výrobci nebo obchodníky nebo zasilatelskými podniky, stačí, potvrdí-li dopravní listinu jimi podepsanou (nákladní list, poštovní průvodku nebo pod.) okresní úřad místa odeslání.

(3)

Ustanovení přepravního řádu železničního a řádu poštovního nejsou tím dotčena.

Hlava III.

Předpisy o zvláště nebezpečných zbraních a zvláště nebezpečném střelivu. (§ 12-18)

§ 12

Výroba a obchod.

(1)

Vyráběti zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo nebo obchodovati s nimi smějí jen osoby, které jsou k výrobě toho kterého druhu zbraní nebo střeliva, po případě k obchodování s nimi oprávněny podle živnostenského řádu (zákona), tehdy, obdrží-li k tomu povolení, které dává, jde-li o výrobu vojenských zbraní nebo vojenského střeliva (§ 3, odst. 1, č. 1 a odst. 2), ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, jinak zemský úřad. V povolení může býti též blíže stanoven druh a rozsah výroby nebo obchodu, a jde-li o vojenské zbraně nebo vojenské střelivo, mohou býti stanoveny i další podmínky. Výroba a obchod smějí se díti pouze ve stálých provozovnách. Jiná osoba nesmí zvláště nebezpečnou zbraň nebo zvláště nebezpečné střelivo ani k vlastní potřebě vyrobiti.

(2)

Jinak platí o výrobě a opravě takových zbraní a střeliva a o obchodu s nimi ustanovení § 4, odst. 2 a 4 a § 5, avšak s tou změnou, že tam uvedená ustanovení o střelných zbraních platí pro zvláště nebezpečné zbraně vůbec a pro zvláště nebezpečné střelivo a že záznamy o vojenských zbraních a vojenském střelivu předkládá výrobce k nahlédnutí pouze vojenské správě.

§ 13

Držení.

(1)

Držeti zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo může jen fysická osoba na základě povolení (zbrojního listu), jež dává pro zbraně vojenské zemský úřad v dohodě s vojenskou správou, jinak okresní úřad.

(2)

Povolení smí se dáti jen svéprávným osobám, a to pouze tehdy, prokáží-li důležitou potřebu takové zbraně nebo střelivo držeti a není-li obavy ze zneužití.

(3)

Povolení se dává na dobu nejdéle tří roků a platí pro celé území republiky Československé, není-li v něm jinak uvedeno. Buďtež v něm vyznačeny zbraně a střelivo, pro něž platí; lze v něm vymeziti další podmínky pro držení. Přestěhuje-li se osoba, které bylo povolení dáno, do obvodu jiného okresního úřadu, je povinna je do 3 dnů předložiti tomuto úřadu k potvrzení.

(4)

Ustanovení § 6, odst. 5 platí i tu.

(5)

Ustanovení předcházejících odstavců nevztahují se na výrobce a obchodníky se zvláště nebezpečnými zbraněmi a zvláště nebezpečným střelivem (§ 12), pokud jde o zvláště nebezpečné zbraně a zvláště nebezpečné střelivo, jež oprávněně vyrábějí nebo s nimiž oprávněně obchodují.

§ 14

Nošení.

(1)

Nositi zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo lze jen na základě povolení (zbrojního pasu), jež dává pro zbraně vojenské zemský úřad v dohodě s vojenskou správou, jinak okresní úřad.

(2)

Povolení smí se dáti jen svéprávným osobám, a to pouze tehdy, prokáží-li zvláště důležitou potřebu takové zbraně nebo střelivo nositi a není-li obavy ze zneužití.

(3)

Ustanovení § 13, odst. 3 a § 7, odst. 4 až 7 platí i tu.

§ 15

Předpisy pro osoby cestující z ciziny.

(1)

Osoby cestující z ciziny do republiky Československé smějí míti s sebou zvláště nebezpečnou zbraň nebo zvláště nebezpečné střelivo - nemají-li k jejich nošení platného povolení podle § 14, odst. 1 - jen tehdy, obdrží-li zvláštní povolení (zbrojní průvodní list pro cestující).

(2)

Povolení toto vydávají na dobu nejdéle jednoho roku příslušné československé zastupitelské úřady se souhlasem ministerstva vnitra, a pokud jde o vojenské zbraně nebo vojenské střelivo, též ministerstva národní obrany; povolení platí pro celé území republiky Československé, není-li v něm uvedeno jinak. Buďtež v něm vyznačeny zbraně a střelivo, na něž se vztahuje.

(3)

Zdržuje-li se osoba, které bylo takové povolení dáno, v republice Československé nepřetržitě 3 měsíce, musí, chce-li i při dalším pobytu zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo držeti nebo nositi, zavčas si opatřiti povolení podle § 13 nebo § 14.

(4)

Ustanovení § 8, odst. 3 a 5 platí i tu, dohody s ministerstvem národní obrany podle odstavce 5 je též potřebí vždy, jde-li o vojenské zbraně nebo vojenské střelivo.

§ 16

Nákup a jiné způsoby převodu mezi živými.

(1)

Zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo smějí koupiti kromě oprávněných výrobců a obchodníků (§ 12) jen osoby, které se prokáží povolením držeti nebo nositi takovéto zbraně (takovéto střelivo) a povolením ke koupi, které dává pro vojenské zbraně zemský úřad v dohodě s vojenskou správou, jinak okresní úřad; povolení ke koupi smí se dáti s platností nejdéle na šest měsíců jen osobám, které mají povolení k držení nebo nošení dotčené zvláště nebezpečné zbraně (zvláště nebezpečného střeliva), jsou-li tu okolnosti uvedené v § 13, odst. 2.

(2)

Prodati zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo lze pouze oprávněným výrobcům a obchodníkům (§ 12), jiným osobám uvedeným v odstavci 1 jen tehdy, prokáží-li se zmíněnými tam povoleními.

(3)

Vojenské zbraně a vojenské střelivo smějí býti - bez újmy toho, co předepsáno v předcházejících odstavcích - prodány, po případě k prodeji nabídnuty jen po předchozím svolení vojenské správy. Toto ustanovení nevztahuje se na prodej oprávněnými obchodníky, jestliže jde o zbraně nebo střelivo, jichž obchodník nabyl od výrobce po předchozím svolení vojenské správy.

(4)

Povolení ke koupi budiž odevzdáno prodávajícímu, jenž je povinen uschovati je po dobu tří let. Ustanovení § 9, odst. 4, 6, věty druhé a odst. 7 platí i tu.

(5)

Ustanovení odstavců 1, 2 a 4 se netýkají prodeje zvláště nebezpečných zbraní nebo zvláště nebezpečného střeliva do ciziny, budou-li zbraně (střelivo) po uzavření koupě zasílány přímo do ciziny (§ 18).

(6)

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro jakékoli jiné převody zvláště nebezpečných zbraní nebo zvláště nebezpečného střeliva mezi živými.

§ 17

Získání z pozůstalosti.

O nabytí zvláště nebezpečných zbraní nebo zvláště nebezpečného střeliva z pozůstalosti platí ustanovení § 10.

§ 18

Zasílání.

(1)

Zasílati zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo lze jen na základě povolení (zbrojního průvodního listu pro zásilky), jež dává, jde-li o zásilky v tuzemsku nebo do ciziny, okresní úřad místa odeslání, jde-li o zásilku z ciziny, okresní úřad místa určení, jde-li o průvoz celním územím republiky Československé, okresní úřad, v jehož obvodu jest vstupní celní úřad. Jde-li o zásilku v tuzemsku do obvodu jiného okresního úřadu, musí okresní úřad místa odeslání předem slyšeti okresní úřad místa určení. Pro zásilky vojenských zbraní vůbec dává tato povolení zemský úřad, a to, pokud jde o zásilky v tuzemsku, v dohodě s vojenskou správou; jde-li o zásilku v tuzemsku do obvodu jiného zemského úřadu, musí předem slyšeti zemský úřad místa určení.

(2)

Povolení lze dáti jen tehdy, prokáže-li se, že odesilatel i příjemce, pokud jsou v tuzemsku, jsou oprávněni dotčenou zbraň nebo střelivo držeti nebo nositi.

(3)

Ustanovení § 11, odst. 3 platí i tu.

Hlava IV.

Výjimky a jiná společná ustanovení. (§ 19-31)

Výjimky.

§ 19

a) pro stát, svazky územní samosprávy a držitele (vydržovatele) podniků důležitých pro obranu státu;

Ustanovení tohoto zákona se netýkají:

1.

výroby a opravy vojenských zbraní a vojenského střeliva státem pro vlastní potřebu;

2.

držení a nabývání zbraní a střeliva státem pro vojenské účely, dále jejich zasílání vojenskou správou nebo pro ni;

3.

držení a nabývání zbraní a střeliva, patřících k výzbroji četnictva, policejních strážních sborů, finanční stráže a stráže obrany státu, státem pro tyto sbory, dále zasílání takovýchto zbraní a střeliva jimi nebo pro ně;

4.

držení a nabývání zbraní a střeliva státem v jiných odvětvích státní správy, než uvedena jsou pod č. 2 a 3, dále v podnicích, ústavech a fondech státních nebo státem spravovaných a svazky územní samosprávy a zasílání zbraní a střeliva jimi nebo pro ně, pokud se držení, nabývání a zasílání zbraní a střeliva děje na základě a podle podmínek povolení, která vydá ministerstvo vnitra v dohodě s dalším po případě příslušným ministerstvem, a jde-li o vojenské zbraně a vojenské střelivo, též v dohodě s ministerstvem národní obrany;

5.

držení a nabývání zbraní a střeliva držiteli (vydržovateli) podniků, ústavů nebo jiných zařízení, jež jsou důležité pro obranu státu, k účelům obrany těchto podniků, ústavů nebo zařízení proti leteckým útokům a zasílání zbraní a střeliva k těmto účelům uvedenými osobami nebo pro ně, pokud se držení, nabývání a zasílání zbraní a střeliva děje na základě a podle podmínek příkazů ministerstva vnitra, vydaných v dohodě s ministerstvem národní obrany a dalším po případě příslušným ministerstvem, a podle pokynů a za kontroly vojenské správy.

§ 20

b) pro diplomatické osoby a konsuly z povolání;

(1)

Ustanovení tohoto zákona se netýkají dále držení a nošení zbraní a střeliva členy diplomatického sboru a jinými osobami, jež v republice Československé požívají výsad členů diplomatických misí, pokud vzájemnost je zabezpečena; potřebné směrnice vydá ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany.

(2)

Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, a jde-li o vojenské zbraně nebo vojenské střelivo, též v dohodě s ministerstvem národní obrany, z důvodu vzájemnosti cizím konsulům z povolání přiznati úlevy ve věci držení a nošení zbraní a střeliva.

(3)

Vláda může nařízením upraviti nabývání zbraní a střeliva v tuzemsku osobami uvedenými v předcházejících odstavcích.

§ 21

c) pro vojenské osoby, příslušníky četnictva a členy policejních strážních sborů;

(1)

Ustanovení tohoto zákona o držení a nošení zbraní a střeliva neplatí pro vojenské osoby v činné službě, pro příslušníky četnictva v činné službě a členy policejních strážních sborů v činné službě, jde-li o zbraň a střelivo, jež náležejí k výzbroji nebo výstroji branné moci (četnictva, policejních strážních sborů); jde-li zároveň o zbraň, jež patří k stejnokroji, neplatí též ustanovení tohoto zákona o nabývání této zbraně uvedenými osobami a o jejím zasílání jimi nebo pro ně.

(2)

Povolení držeti, nositi, nabývati a zasílati zbraň nebo střelivo, je-li takového povolení třeba se zřetelem k tomu, co ustanovuje odstavec 1, uděluje vojenským osobám z povolání v činné službě vojenská správa; která velitelství (úřady, orgány) jsou k tomu příslušná, za jakých podmínek se povolení uděluje, jakož i další podrobnosti stanoví předpisy vydané ministerstvem národní obrany. Příslušníkům četnictva v činné službě udělují tato povolení velitelství (úřady), jež určí ministerstvo vnitra, které zároveň stanoví, za jakých podmínek se povolení uděluje, jakož i další podrobnosti.

(3)

Vojenské osoby, příslušníci četnictva a členové policejních strážních sborů, kteří nejsou v činné službě, jsou však oprávněni nebo povinni nositi stejnokroj vojenský (četnický, člena policejního strážního sboru), nepotřebují povolení držeti zbraň pro pobočnou zbraň, jež patří k jejich stejnokroji, ani povolení nositi tuto zbraň, pokud vystupují v tomto stejnokroji.

§ 22

d) pro jiné zaměstnance státu, státních podniků atd., zaměstnance svazků územní samosprávy a některé další osoby;

(1)

Ustanovení §§ 6 a 7 o držení a nošení zbraní a střeliva se nevztahují na:

1.

jiné zaměstnance státu, než uvedeni jsou v § 21, zaměstnance ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných, zaměstnance svazků územní samosprávy, orgány veřejné služby strážní, počítajíc v to strážní přísežný personál určený k ochraně jednotlivých odvětví zemědělských, dále členy ozbrojených strážních oddílů soukromých podniků železničních, a to vesměs, pokud mají podle příslušných předpisů právo nebo povinnost nositi určitou zbraň a pokud jde o tuto zbraň a střelivo v množství nepřevyšujícím služební potřebu; předpisy, které vydají svazky územní samosprávy, musí po této stránce býti schváleny státním dohlédacím úřadem;

2.

zaměstnance a orgány cizích států nebo cizozemských svazků územní samosprávy a na cizozemský strážní přísežný personál, a to vesměs jen, pokud nošení zbraní (střeliva) těmito osobami na území republiky Československé je připuštěno mezinárodními smlouvami, vyhlášenými ve Sbírce zákonů a nařízení;

3.

majitele úředně povolených střelnic, jakož i osoby na nich střílející, avšak pouze, pokud jde o zbraně a střelivo, jež patří majiteli střelnice a jichž užívati ve střelnici výslovně povolí okresní úřad; tyto zbraně a střelivo musí býti uloženy v místnostech, schválených okresním úřadem. Tohoto povolení, po případě schválení není potřebí, určil-li příslušný politický úřad užívání a ukládání určitých druhů zbraní a střeliva již v povolení, týkajícím se provozu střelnice.

(2)

Vládní nařízení stanoví, jakým průkazem se musí osoby uvedené v odstavci 1, č. 1 a majitelé úředně povolených střelnic vykázati při nákupu nebo jiném nabývání zbraní a střeliva podle § 9.

(3)

Ustanovení §§ 13 a 14 o držení a nošení zvláště nebezpečných zbraní a zvláště nebezpečného střeliva se nevztahují na osoby uvedené v odstavci 1, č. 1 a 2, pokud podle příslušných předpisů (mezinárodních smluv) mají právo nebo povinnost držeti nebo nositi takovouto zbraň (takovéto střelivo). Zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo smějí osoby uvedené v odstavci 1, č. 1 koupiti nebo jiným způsobem nabýti za podmínek, jež stanoví vládní nařízení.

§ 23

e) pro prodej zbraní nebo střeliva osobám uvedeným v §§ 19 až 22 a pro jiný jejich převod na tyto osoby;

Pokud osoby uvedené v §§ 19 až 22 jsou podle tohoto zákona nebo předpisů (povolení, příkazů) podle něho vydaných povinny při nákupu nebo jiném nabývání zbraní nebo střeliva v uvedených paragrafech blíže vymezených předložiti průkaz nebo zachovati jiné podmínky, lze těmto osobám zmíněné zbraně nebo střelivo prodati jen tehdy, splní-li tuto povinnost. To platí též pro jiné způsoby převodu mezi živými.

§ 24

f) pro střelivo brokové;

Ustanovení tohoto zákona o záznamech výrobců a obchodníků a o držení, nošení, nabývání a zasílání střeliva nevztahují se na střelivo brokové; okresní úřad může další jeho držení zakázati, je-li tu obava ze zneužití.

§ 25

g) pro historické zbraně.

(1)

Ustanovení tohoto zákona se netýkají držení, převodu a zasílání zbraní historických; kdo má více než 10 takovýchto zbraní, byť i rozličného druhu, musí do 4 týdnů po nabytí zbraně, jímž se překročí uvedený počet, sbírku oznámiti okresnímu úřadu, jenž může další její držení zakázati, je-li tu obava ze zneužití; změny v oznámené sbírce buďtež oznámeny do 4 týdnů po tom, kdy změna nastala; kdo nabyl sbírky přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen oznámení učiniti do 4 týdnů od tohoto dne. Vojenské osoby z povolání v činné službě činí tato oznámení vojenské správě, příslušníci četnictva v činné službě velitelství (úřadu) určenému ministerstvem vnitra (§ 21, odst. 2).

(2)

Oznamovací povinnosti jsou zproštěni stát a svazky územní samosprávy, pokud jde o veřejně přístupné sbírky, a oprávnění obchodníci se zbraněmi vůbec nebo se zbraněmi historickými, pokud jde o historické zbraně jimi prodávané.

§ 26

Předpisy o povoleních.

(1)

Povolení potřebná podle tohoto zákona dávají příslušné úřady podle volného uvážení. Úřad, který povolení vydal nebo potvrdil, může je odníti, jestliže dodatečně vznikne obava ze zneužití nebo žádá-li to důležitý zájem veřejný; je-li nebezpečí v prodlení, může povolení odníti okresní úřad místa pobytu osoby, jíž povolení bylo dáno.

(2)

Bylo-li povolení odňato, budiž příslušný průkaz odevzdán úřadu, který povolení odňal.

§ 27

Jak naložiti se zbraněmi a střelivem, pro něž není povolení.

(1)

Komu bylo povolení k výrobě zbraní nebo střeliva nebo k obchodování s nimi odňato, je povinen zbraně (střelivo) neprodleně odevzdati do úschovy okresnímu úřadu. Totéž platí, bylo-li někomu povolení k držení zbraní (střeliva) nebo povolení k jejich nošení zároveň s povolením k jejich držení odepřeno nebo odňato anebo držení zbraní zakázáno, dále pozbylo-li povolení k držení (nošení) zbraně (střeliva) platnosti a nebylo-li zažádáno před tím za jeho obnovení (prodloužení).

(2)

Osoby, které mohou podle tohoto zákona držeti, nositi nebo nabývati bez povolení zbraně nebo střelivo jinak povolení podrobené, jsou povinny odevzdati tyto zbraně (střelivo) do úschovy podle odstavce 1, pominou-li předpoklady, za kterých nepotřebovaly takového povolení, a neplatí-li o nakládání se zbraněmi (střelivem) v takovémto případě jiné předpisy.

(3)

Po odevzdání zbraně (střeliva) do úschovy podle odstavce 1 může osoba k jejich odevzdání povinná je převésti na osobu ke koupi oprávněnou nebo může žádati, aby byly na její náklad učiněny neupotřebitelnými. S neupotřebitelnými zbraněmi (střelivem) naloží okresní úřad podle volného uvážení tak, aby bylo zabráněno jakémukoliv zneužití těchto zbraní (střeliva) nebo jejich součástek.

(4)

Nejedná-li povinná osoba podle předchozího odstavce do 3 měsíců, může okresní úřad zbraň nebo střelivo prodati ve veřejné dražbě, nebo nepodaří-li se tak, z volné ruky, nebo může je učiniti neupotřebitelnými a pak prodati. Čistý výtěžek z dražby nebo prodeje budiž odevzdán tomu, kdo zbraň (střelivo) odevzdal, po případě jeho právním nástupcům. Nelze-li tak do 3 let učiniti, připadá výtěžek státu.

(5)

Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčena ustanovení o předběžném zabavení ani o zabavení a propadnutí zbraní a střeliva v trestním řízení soudním a správním.

§ 28

Dozor.

(1)

Za účelem dozoru může okresní úřad, šetře předpisů zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, kdykoli provésti kontrolu místností, v nichž osoby uvedené v § 4, odst. 1 a 4 (§ 12) zbraně nebo střelivo vyrábějí, uschovávají nebo s nimi obchodují nebo v nichž jsou uloženy zbraně nebo střelivo majitelů úředně povolených střelnic (§ 22, odst. 1, č. 3).

(2)

Dozor nad výrobou vojenských zbraní a vojenského střeliva vykonává vojenská správa. Ustanovení odstavce 1 platí obdobně.

(3)

Je-li důvodné podezření, že v obvodě okresního úřadu nebo jeho části je více zbraní nebo střeliva, jejichž držení je podrobeno povolení, než odpovídá povolením k držení nebo nošení zbraní a střeliva, vydaným nebo potvrzeným okresním úřadem pro tento obvod (jeho část), může okresní úřad, šetře ustanovení zákona č. 293/1920 Sb. z. a n., ke zjištění těchto zbraní a střeliva provésti prohlídku obytných a jiných místností.

§ 29

Opatření pořádková.

(1)

Byl-li někdo přistižen orgánem veřejné služby bezpečnostní nebo jiné veřejné služby strážní se zbraní nebo střelivem, aniž se může prokázati předepsaným povolením je nositi, nebo bylo-li zjištěno, že někdo drží zbraň nebo střelivo, aniž se může prokázati předepsaným povolením je držeti, buďtež mu zbraně a střelivo odňaty a odevzdány příslušnému soudu, pokud se týče okresnímu úřadu (předběžné zabavení).

(2)

Oprávnění výrobci jsou povinni požadovati od osoby, která přinese k opravě zbraň, k jejímuž držení je třeba povolení, aby se tímto povolením vykázala, a nemůže-li tak ona osoba učiniti, jsou povinni zbraň zadržeti a učiniti o tom okresnímu úřadu oznámení. Totéž platí, přinese-li zbraň k opravě osoba, o níž opravující ví, že jí bylo držení zbraně zakázáno.

§ 30

Mimořádná opatření.

(1)

Žádá-li toho zachování nebo obnovení veřejného pořádku, veřejného klidu nebo veřejné bezpečnosti nebo jiný důležitý zájem veřejný, může zemský nebo okresní úřad pro svůj obvod nebo jeho část naříditi hlášení všech nebo určitých druhů zbraní a střeliva nebo jejich odevzdání na určité místo do úschovy nebo omeziti a po případě i zakázati jejich nošení nebo držení.

(2)

Nepřihlásí-li se o zbraně nebo střelivo, kdo je odevzdal, do 3 roků po zrušení těchto opatření, postupuje se obdobně podle § 27, odst. 4.

§ 31

Státní policejní úřady.

Státní policejní úřady vykonávají ve svých správních obvodech působnost, která podle tohoto zákona přísluší okresním úřadům.

Hlava V.

Ustanovení trestní. (§ 32-34)

§ 32

Soudní přestupky.

(1)

Kdo nejsa k tomu podle předpisů tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných oprávněn, zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště nebezpečné střelivo vyrábí nebo s nimi obchoduje, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců, a dopustil-li se činu ve velmi značném rozsahu nebo pokračoval-li v něm po velmi značnou dobu, tuhým vězením od jednoho měsíce do šesti měsíců.

(2)

Kdo nejsa k tomu podle předpisů tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných oprávněn, zvláště nebezpečnou zbraň nebo zvláště nebezpečné střelivo vyrobí, drží nebo nosí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo někomu přenechá,

kdo ve lhůtě stanovené nařízením podle § 30 nesplní povinnosti ohlásiti zbraně nebo střelivo nebo je odevzdati na určité místo do úschovy,

kdo poruší nařízení, jímž bylo podle § 30 omezeno nebo zakázáno nošení nebo držení zbraní,

bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

(3)

Kdo při výrobě zvláště nebezpečných zbraní nebo zvláště nebezpečného střeliva nebo při obchodování s nimi nevede vůbec záznamy předepsané v § 5 nebo je nevede řádně, bude rovněž potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

(4)

Vedle trestu na svobodě může býti v případech odstavce 1 až 3 uložen trest peněžitý od 200 Kč do 20.000 Kč.

(5)

Zbraně a střelivo, které byly předmětem některého z trestných činů uvedených v odstavci 1 a 2, buďtež při odsouzení prohlášeny za propadlé; propadnutím nesmějí však býti dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných. Vojenské zbraně a vojenské střelivo, výbušné přístroje a zbraně a střelivo, jejichž držení bylo zakázáno (§ 30), buďtež prohlášeny za propadlé, i když nelze nikoho stíhati nebo odsouditi.

(6)

Peněžité tresty a propadlé zbraně a střelivo připadají státu.

§ 33

Správní přestupky.

(1)

Kdo poruší jiným způsobem než jednáním nebo opominutím uvedeným v § 32 předpisy tohoto zákona nebo nařízení na jeho základě vydaných nebo podmínek uložených úřady podle tohoto zákona, bude potrestán pro správní přestupek pokutou od 50 Kč do 10.000 Kč nebo vězením (uzamčením) od dvanácti hodin do čtyř týdnů. V případě nedobytnosti budiž pokuta přeměněna v trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, nejdéle však v trvání čtyř týdnů.

(2)

Zbraně a střelivo, jichž se týkalo trestní řízení, mohou býti v odsuzujícím nálezu prohlášeny za propadlé.

(3)

Sbíhají-li se přestupky uvedené v odstavci 1 s činy soudně trestnými, přísluší je trestati soudům.

§ 34

Beztrestnost.

(1)

Trestným není, kdo má u sebe bez předepsaného povolení ve chvíli bezprostředně hrozícího nebezpečí zbraň prokázaně jen k jeho odvrácení.

(2)

Nařídí-li zemský nebo okresní úřad podle § 30, odst. 1 odevzdání všech nebo určitých druhů zbraní nebo střeliva, není za nedovolené jejich držení trestný, kdo zbraně nebo střelivo, o něž jde, odevzdá na určené místo ve stanovené lhůtě.

Hlava VI.

Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 35-41)

§ 35

Přechodná ustanovení o povoleních.

Povolení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti na dobu, na niž byla dána, jinak však platí o nich všechna ustanovení tohoto zákona o povoleních. Průkazy o povoleních, vydaných podle předpisů platných před účinností tohoto zákona, buďtež k vyzvání předloženy úřadům příslušným k vydání povolení podle tohoto zákona, které je doplní nebo upraví, pokud toho bude vzhledem k ustanovením tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných potřebí.

§ 36

Přechodná ustanovení o oznámeních.

(1)

Osoby, které držely v den vyhlášení tohoto zákona zbraně nebo střelivo, jež lze podle tohoto zákona držeti jen na základě povolení, a které nemají povolení, jež by je opravňovalo k držbě podle dosavadních předpisů, jsou povinny do 14 dnů ode dne účinnosti zákona oznámiti okresnímu úřadu druh a množství takovýchto zbraní a střeliva. Okresní úřad vydá o tomto oznámení potvrzení, v němž vyznačí jednak zbraně a střelivo, proti jejichž dalšímu držení na dobu jednoho roku od počátku účinnosti zákona není námitek, jednak zbraně a střelivo, které jest odevzdati do úschovy okresnímu úřadu podle § 27. O tomto potvrzení platí všechna ustanovení tohoto zákona, vztahující se na povolení k držení zbraně nebo střeliva. Po uplynutí stanovené doby jednoho roku (věta druhá) řídí se držení zbraní a střeliva ustanovením § 6, po případě § 13 zákona.

(2)

Učiní-li osoba uvedená v odstavci 1 včas předepsané oznámení, nelze ji stíhati proto, že nedovoleně držela zbraně nebo střelivo do dne doručení potvrzení okresního úřadu. Tato výhoda neplatí v případech, kdy zahájeno bylo trestní řízení před účinností tohoto zákona.

(3)

Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na osoby, vyznačené v § 4, odst. 1 (§ 12, odst. 1), § 19, § 20, odst. 1, § 21, odst. 1 a 3 a § 22, odst. 1, č. 1, pokud jde o zbraně a střelivo v těchto ustanoveních uvedené; na majitele úředně povolených střelnic (§ 22, odst. 1, č. 3) vztahuje se toto ustanovení pouze potud, pokud jde o držení zvláště nebezpečných zbraní a zvláště nebezpečného střeliva. Zbraně a střelivo, jichž se týká § 21, odst. 2, jsou povinny vojenské osoby tam uvedené oznámiti podle odstavce 1 vojenské správě, příslušníci četnictva v činné službě velitelství (úřadu), které určí ministerstvo vnitra. Vojenská správa (velitelství, úřad) vydá též potvrzení podle odstavce 1.

§ 37

Zmocnění k vydání nařízení.

(1)

Vláda stanoví nařízením podrobnosti k provedení tohoto zákona, zvláště pokud jde o povolení, potvrzení, průkazy a záznamy jím předepsané. Příslušné vzorce stanoví ministerstvo vnitra, a to, pokud jde o záznamy výrobců zbraní a střeliva a obchodníků s nimi, v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a ministerstvem národní obrany.

(2)

Vláda může nařízením blíže vymeziti jednotlivé druhy zbraní a střeliva a stanoviti výjimky z ustanovení tohoto zákona pro některé zbraně (střelivo) vzhledem k jejich povaze, po případě zařaditi některé další zbraně (střelivo) mezi zvláště nebezpečné zbraně (střelivo) nebo vyjmouti je z těchto zbraní (střeliva), stanoviti výjimky z věkové hranice podle § 7, odst. 2 se zřetelem na zvláštní povahu povolání nebo z důvodů přípravy k takovémuto povolání, blíže určiti nebo pozměniti okruh osob a zbraní, zmíněných v § 22, odst. 1, č. 1 a 2, zejména se zřetelem na zvláštní povahu služby v některých odvětvích státní správy, státních ústavech, podnicích a fondech, dále stanoviti úlevy z ustanovení § 8 v zájmu mezinárodních styků loveckých a stanoviti k účelům branné výchovy odchylky od ustanovení tohoto zákona co do držení, nošení, nabývání a zasílání zbraní a střeliva. Vláda stanoví nařízením, které zbraně lze pokládati za zbraně historické a za jakých podmínek, a může vydati předpisy o nošení historických zbraní a o nošení zbraní herci při divadelních představeních a při natáčení filmů.

(3)

Vláda může nařízením upraviti, po případě nově vydati bezpečnostní předpisy o střelnicích, předpisy o sbírání vystříleného vojenského střeliva a o nakládání s ním, jakož i o střílení zejména při slavnostech a podobných příležitostech.

§ 38

Osvobození od kolku.

Žádosti za povolení držeti zbraně nebo střelivo jsou kolku prosty. Ustanovení saz. pol. 42/14, písm. mm) uherských poplatkových pravidel se zrušuje.

§ 39

Výklad výrazu "vojenská správa".

Tam, kde se tento zákon nebo nařízení podle něho vydaná zmiňují o vojenské správě, rozumí se tím ministerstvo národní obrany nebo vojenská velitelství, úřady nebo orgány, jež toto ministerstvo určí.

§ 40

Poměr k dosavadním předpisům.

(1)

Zrušují se veškeré právní předpisy, které upravují otázky tímto zákonem upravené, zejména:

1.

cís. patent ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z., o výrobě, obchodu a držení zbraní a střeliva a nošení zbraní (zbrojní patent),

2.

nařízení ze dne 29. ledna 1853, č. 16 ř. z., o provedení zbrojního patentu,

3.

nařízení ze dne 2. dubna 1853, č. 63 ř. z., o držení a nošení soukromých zbraní vojenskými osobami,

4.

nařízení ze dne 26. prosince 1853, č. 8 ř. z. z roku 1854, jímž se určují úřady, které mají vydávati zbrojní pasy úředníkům podléhajícím jurisdikci vojenské,

5.

nařízení ze dne 11. září 1854, č. 230 ř. z., o připojení popisu osoby a vlastnoručního podpisu nebo úředně potvrzeného znamení ruky toho, komu zbrojní pas svědčí,

6.

nařízení ze dne 20. srpna 1857, č. 159 ř. z. (vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

7.

nařízení ze dne 11. února 1860, č. 39 ř. z., ve znění nařízení ze dne 1. října 1896, č. 182 ř. z. (další vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

8.

nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z., o průvodních listech pro zbraně a střelivo, které mají u sebe cestující,

9.

nařízení ze dne 19. března 1866, č. 35 ř. z., o délce zapovězených zbraní,

10.

nařízení ze dne 22. srpna 1866, č. 100 ř. z. (další vysvětlení k zbrojnímu patentu),

11.

nařízení ze dne 4. prosince 1875, č. 148 ř. z., o délce zapovězených zbraní (přeměna na metrickou míru),

12.

nařízení č. 5476/1914 M. E. (uh. pres. m. rady), o omezování držby zbraní, ve znění nařízení č. 5735/1914 M. E., pokud se týká zbraní a střeliva,

13.

župní statuty o zbraních a střelivu, jakož i předpisy vydané na jejich základě,

14.

§ 372 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 640 trestního zákona vojenského ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a §§ 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích.

(2)

Pokud předpisy uvedené v odstavci 1 upravují předměty tímto zákonem neupravené, může vláda nařízením ustanovení taková zachovati dále v platnosti, po případě obnoviti nebo za účelem sjednocení vhodným způsobem upraviti.

(3)

Nedotčena zůstávají ustanovení zákona o obraně státu a nařízení podle něho vydaných, ustanovení zákona na ochranu republiky (zejména § 13), ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července 1933, č. 125 Sb. z. a n., ustanovení § 61 zákona o branné výchově, ustanovení o výbušných látkách, ustanovení živnostenského řádu (zákona) a § 6 zákona ze dne 14. července 1927, č. 117 Sb. z. a n., o potulných cikánech.

§ 41

Účinnost a provedení.

Tento zákon formálně nenabyl účinnosti, protože jeho účinnost byla vázána na vydání prováděcího vládního nařízení, které však nikdy vydáno nebylo. Zákon byl výslovně zrušen zákonem č. 162/1949 Sb. s účinností od 1. února 1950

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením. Již před tím dnem lze provésti podle něho opatření, kterých je třeba k včasnému provedení zákona.

(2)

Zákon provede ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany, ministrem spravedlnosti, ministrem průmyslu, obchodu a živností, ministrem zemědělství a ostatními zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Černý v. r.