Každá z obou Vysokých Smluvních Stran má právo zřizovati na území druhé strany v přístavech, městech a jiných místech konsulární úřady a jmenovati tam generální konsuly, konsuly, místokonsuly nebo konsulární jednatele. Tito konsulární úředníci nohou býti z povolání nebo úředníci čestní, a pokud nejsou úředníky z povolání, mohou býti vybráni z řad příslušníků obou států, jakož i z řad cizinců.

Úředníci uvedení v odst. 1 předloží své služební listiny a budou vzájemně připuštěni a uznáni podle pravidel a formalit obvyklých ve státě, v němž sídlí, pro obvod, stanovený státem, od něhož jsou odvislí. Pozdější změny rozsahu tohoto obvodu budou oznámeny ministerstvu zahraničních věcí státu, ve kterém tito úředníci vykonávají své funkce.

Aby mohli přednostové konsulárních úřadů volně vykonávati své funkce, musí obdržeti exequatur, které bude uděleno bezplatně. Po předložení tohoto exequatur učiní příslušný úřad státu, v němž konsulární funkcionáři sídlí, neprodleně nutná opatření, aby mohli vykonávati úkoly svého úřadu a podávati svobod, prerogativ, výhod, poct a výsad s ním spojených.

Generální konsulové a konsulové, pokud jsou k tomu oprávněni svou vládou, budou moci jmenovati místokonsuly nebo konsulární jednatele v přístavech, městech a jiných místech konsulárního obvodu s výhradou předběžného schválení státu, v němž sídlí.

Tito místokonsulové a konsulární jednatelé budou opatřeni dekretem, vydaným úřadem, který je jmenoval a jehož rozkazům mají býti podřízeni․

Obě Vysoké Smluvní Strany vyhrazují si právo určiti místa, do kterých si nepřejí připustiti konsulární úředníky; rozumí se však, že po této stránce nebudou si klásti vzájemně žádného omezení, které by nebylo společné všem ostatním státům.

Přednostové, jakož i všichni úředníci konsulárního úřadu, pokud nejsou příslušníky státu, v němž sídlí, budou opatřeni ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž sídlí, zvláštní průkazkou opatřenou podobenkou a podpisem vlastníka, osvědčující jejich úřední hodnost a doporučující je ochraně místních úřadů.

Při výkonu svých funkcí a plnění svého oficielního poslání, jakož i pokud jde o nejvhodnější umístění kanceláří a ubytování přednosty a personálu, mohou býti konsulární úředníci ujištěni, že najdou u státu, v němž sídlí, největší podporu a přispění.

Přednostové konsulárních úřadů, v to počítajíc konsulární jednatele, budou moci vyvěsiti na budovách, kde jsou umístěny jejich kanceláře, štít se znakem státu, který je jmenoval, s příslušným nápisem.

Budou moci vztyčiti státní vlajku státu, který je jmenoval, na konsulární budově ve dnech veřejných slavností, jakož i za jiných obvyklých příležitostí.

Tito přednostové budou moci vztyčiti státní vlajku státu, který je jmenoval, též na člunech, kterých použijí při vykonávání svých funkcí.

Rozumí se však, že tyto vnější znaky nemohou býti nikdy vykládány jako znaky, zakládající právo asylu, nýbrž mají především označovati příslušníkům konsulární úřad.

V případech zaneprázdnění, nepřítomnosti neb úmrtí generálních konsulů, konsulů, místokonsulů neb konsulárních jednatelů budou přidělení konsulární úředníci oprávněni vykonávati prozatímně funkce přednosty konsulárního úřadu, a to v pořadí, stanoveném státem, od něhož jsou odvislí.

Místní úřady, jsouce o to předem vyrozuměny, jsou povinny je podporovati a chrániti a zajistiti jim po čas jejich prozatímní správy užívání svobod, prerogativ, výhod, poct a výsad, přiznaných touto úmluvou přednostům, které zastupují.

Konsulární úředníci království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Československé republice a českoslovenští konsulární úředníci v království Srbů, Chorvatů a Slovinců budou požívati veškerých svobod, prerogativ, výhod, poct a výsad, jichž požívají nebo požívati budou konsulární úředníci stejné hodnosti národa požívajícího nejvyšších výhod.

Jest však shoda v tom, že žádná z Vysokých Smluvních Stran nebude moci se dovolávati dobrodiní, plynoucího z doložky o nejvyšších výhodách, a domáhati se k prospěchu svých konsulárních úředníků svobod, prerogativ, výhod, poct a výsad většího rozsahu nežli těch, které sama přiznala konsulárním úředníkům druhé Vysoké Smluvní Strany.

Přednostové konsulárních úřadů z povolání, všichni úředníci z povolání přidělení jejich úřadům, jakož i osoby, jsoucí ve výhradných službách úřadů nebo v rodinách konsulárních úředníků, pokud nejsou příslušníky státu, v němž sídlí, jsou osvobozeni od osobních břemen vojenských.

Přednostové konsulárních úřadů a úředníci konsulární služby jsou osvobozeni od věcných břemen vojenských, jako dávky, rekvisice, vojenské ubytování, a to pokud jde o majetek movitý neb nemovitý, jehož se úředně neb osobně používá.

Přednostové konsulárních úřadů a konsulární úředníci, pokud jsou příslušníky státu, který je jmenoval, budou i s příslušníky svých rodin osvobozeni od přímých daní a dávek z movitostí, které mají povahu osobních daní, ať jsou ukládány kterýmkoliv úřadem příslušného státu a nepředstavují úplatu za zvláštní výhody nebo plnění ze strany státu, nebo jiných veřejných korporací a jejich podniků. Vlády obou Vysokých Smluvních Stran určí vzájemnou dohodu daně a dávky, od nichž se poskytuje v obou státech osvobození na základě tohoto odstavce.

Jestliže však titíž úředníci jsou vlastníky nemovitostí nebo cenných papírů, zabývají se obchodem, provozují nějaký průmysl nebo živnost, nebo jsou-li kapitálem zúčastněni na nějakém podniku průmyslovém nebo obchodním, nebudou se v těchto případech moci dovolávati žádných výsad a zůstanou s výhradou ustanovení předchozích odstavců podrobeni týmž poplatkům, břemenům a daním, jako jiní soukromníci za stejných podmínek.

stěhovací svršky konsulárních efektivních úředníků, kteří se odebírají na území státu jejich příštího sídla;

nábytek a jiné věci pro prvé zařízení úřadoven konsulátů;

předměty určené k potřebě konsulárního úřadu, a to: štíty, prapory, odznaky, úřední razítka a tiskopisy pro běžnou službu úřadu. Psací potřeby jsou z této výhody vyjmuty.

Konsulární úředníci jsou povinni k vyzvání soudních úřadů vypovídati jako svědkové u soudu. Jde-li o konsulárního úředníka z povolání, dotáže s ho soud písemně, přeje-li si býti vyslechnut v sídle konsulárním, či je-li ochoten dostaviti se osobně do sídla soudního úřadu. Úředníkova odpověď musí býti dána písemně a bez průtahu. Má-li se výslech konati v konsulárním sídle, budiž na každý způsob určen tak, aby byl možný ve lhůtě, kterou snad stanovil soudní úřad.

Výslech bude se konati ve formě stanovené místními zákony a zápis bude rovněž učiněn v této formě.

Před soudy budou moci konsulární úředníci odmítnouti výpověď také z důvodů úředního tajemství.

Neuzná-li soud odepření svědecké výpovědi z důvodu úředního tajemství za odůvodněné, zpraví o tom svou vládu, která se obrátí na diplomatického zástupce státu, od něhož jest konsulární úředník závislý, aby spor byl urovnán cestou diplomatickou. Použití jakéhokoli donucovacího prostředku soudem je vyloučeno.

Ustanovení předcházejícího odstavce bude lze použíti také v řízení u správních úřadů.

Konsulární archivy jsou vždy nedotknutelny a místní úřady nemohou pod žádnou záminkou prohlédnouti neb zabaviti knihy, listiny a jiné předměty, tvořící jich součást.

Úřední knihy, listiny a předměty musí býti vždy chovány odděleně od soukromé korespondence, knih a listin, týkajících se obchodu neb průmyslu, který by konsulární úředníci provozovateli.

Úřední knihy, listiny a předměty nemohou býti pod žádnou podmínkou vydány.

Úřední korespondence jest nedotknutelná a nepodléhá censuře. Totéž platí o telegramech, radiotelegramech, fonogramech a telefonních rozhovorech.

Přednostové konsulárních úřadů z povolání, pokud jsou příslušníky státu, který je jmenoval, jsou oprávněni přijímati a zasílati šifrované depeše ve styku se všemi vládními úřady státu, od něhož jsou závislí, v to počítaje diplomatické mise a konsulární úřady téhož státu.

Konsulární úředníci mají právo chrániti příslušníky státu, který je jmenoval, a hájiti v rámci práva a zvyklostí mezinárodních, jakož i v mezích své příslušnosti veškerých jejich práv a zájmů a starati se o vývin hospodářských vztahů mezi oběma státy. Přísluší jim ochrana vdov, nezletilých a osob neschopných hájiti své zájmy, pokud jsou příslušníky státu, jenž je jmenoval.

Přísluší jim též ochrana příslušníků státu, který je jmenoval, když jako vystěhovalci nebo repatrianti procházejí územím, v němž sídlí, rovněž dozor nad nimi po dobu jejich přechodu, obzvláště v místech, kde jsou přístavy.

Za tím účelem mohou se obraceti na veškeré úřady svého konsulárního obvodu a zakročovati proti každému porušení práva vyplývajícího ze smluv mezi oběma Vysokými Smluvními Stranami, a proti každému přehmatu, do něhož příslušníci státu, který je jmenoval, by si mohli stěžovati.

Tyto úřady jsou povinny na žádosti na ně konsulárními úředníky vznesené odpovídati. Je-li žádost podána písemně, musí odpověď také býti dána písemně, a zůstane-li zakročení konsulární bez účinku, bude nastoupena cesta diplomatická.

Písemné zakročení u úřadů obvodu stane se ve státním (oficielním) jazyku státu, v němž konsulární úředník sídlí.

přijímati ve své kanceláři, v bytu stran a na palubě lodí a člunů, nesoucích vlajku státu, který je jmenoval, veškerá prohlášení, která by chtěli učiniti příslušníci státu, k němuž konsulární úředníci přináleží;

sepisovati, ověřovati a přijímati do úschovy poslední pořízení příslušníků státu, který je jmenoval, a každou jinou soukromoprávní listinu, týkající se těchto příslušníků;

sepisovati, ověřovati a přijímati do úschovy smlouvy a dohody písemné a uzavřené mezi příslušníky státu, od něhož jmenovaní úředníci jsou závislí, nebo mezi těmito příslušníky a příslušníky státu, v němž konsulární úředníci sídlí, konečně listiny, které se vztahují toliko na osoby posléze zmíněné, pokud se týkají nemovitostí ležících na území státu, který konsulární úředníky jmenoval, nebo jsou-li tyto listiny určeny vyvolati tam právní účinky; prohlášení a osvědčení obsažená ve výše uvedených listinách, a jejich vyhotovení, jsou-li tyto listiny sepsány ve formě předepsané zákony státu, který jmenoval konsulární úředníky, a byly-li podrobeny předmětným formalitám předepsaným ve státě, ve kterém má býti listina provedena mají po řádném ověření konsulárním úředníkem a připojení pečeti konsulárního úřadu touž moc a platnost, jako by tyto listiny byly sepsány u jiných příslušných veřejných úředníků nebo u notáře druhé Vysoké Smluvní Strany; vznikne-li pochybnost o věrohodnosti neb správnosti vyhotovení některé listiny zapsané u některého konsulárního úřadu, nebude lze odepříti srovnání s prvopisem zájemníkovi, jenž o to požádá, a tato osoba bude moci býti přítomna tomuto srovnání;

překládati a ověřovati spisy a listiny všeho druhu, přicházející od úřadů nebo úředníků státu, který jmenoval konsulární úředníky, nebo státu, v němž sídlí; tyto překlady budou míti v obou státech touž moc a platnost, jako by byly vystaveny veřejnými úředníky neb přísežnými tlumočníky obou těchto států.

O každém úmrtí příslušníka druhé Strany zpraví ihned příslušný úřad nejbližší konsulární úřad vlasti zemřelého. Tento konsulární úřad ze své strany dá touž zprávu příslušnému úřadu, jestliže o úmrtí nabyl dříve vědomosti.

Příslušný úřad zašle nejbližšímu konsulárnímu úřadu vlasti zemřelého co nejdříve úmrtní list a ověřený opis úmrtního zápisu.

zúčastniti se osobně nebo zmocněncem zapečetění movité pozůstalosti; při této příležitosti může konsulární zástupce připojiti také své úřední pečeti k pozůstalosti; může připojiti taktéž své úřední pečeti k pozůstalosti po předběžném vyrozumění místního úřadu, jestliže tento k připojení pečeti nepřikročil; úřední pečeti mohou býti sňaty toliko v přítomnosti konsulárního zástupce nebo jeho zmocněnce; jestliže však po vyrozumění, doručeném 48 hodin před vypršením ustanovené lhůty a řízené místními úřady konsulárnímu zástupci, aby se zúčastnil sejmutí úředních pečetí, pozvání zůstalo bez účinku, bude moci místní úřad sejmouti nejen pečeti jím přiložené, nýbrž i úřední pečeti konsulárního zástupce;

dáti se zastupovati a spolupůsobiti při sepsání inventáře pozůstalostního jmění a spolupodepsati příslušný zápis;

navrhnouti prodej movitých věcí z pozůstalosti, které by se mohly zkaziti, nebo jichž zachování by bylo obtížné, jmenovitě sklizní a předmětů, jejichž prodej mohl by býti tou dobou za podmínek výjimečně příznivých uskutečněn, a býti při tomto prodeji přítomen;

spolupůsobiti při uložení na bezpečném místě cenných věcí, klenotů a cenných papírů pozůstalosti zemřelého, jakož i peněz vydobytých pohledávek a výtěžku přijatého z rent, dále při jmenování, je-li toho třeba, spolehlivé a důvěry hodné osoby k správě pozůstalostní; spolupůsobiti zejména při zaplacení dluhů ve společné dohodě mezi zájemci pozůstalosti a jejími věřiteli.

Konsulární úředníci státu, jehož příslušníkem byl zůstavitel, mohou žádati, aby úmrtní zápis nebo opatření, nezbytné k zabezpečení a účelné správě pozůstalého jmění movitého, aby zabráněno bylo jeho zmenšení nebo jiné újmě, zejména zřízení řádného inventáře, zapečetění pozůstalosti, uložení na bezpečném místě nebo stanovení spolehlivé a důvěryhodné osoby správcem pozůstalosti, stalo se ve formě jiné, než která jest předepsána zákony platnými ve státě, kde pozůstalostní jmění jest, pokud tato zvláštní forma neodporuje místním zákonům.

Je-li v místě, kde je movité pozůstalostní jmění, konsulární úřad vlasti zůstavitelovy, lze zříditi inventář pozůstalostního jmění, pozůstalost zapečetiti, nebo uložiti na bezpečném místě nebo ustanoviti správce pozůstalosti jen, byl-li o tom konsulární úřad předem zpraven, aby mohl se úkonů účastniti.

V ostatních případech bude konsulární úřad neprodleně zpraven o všem, co bylo zařízeno k zabezpečení a správě pozůstalostního jmění. Opatření tato mohou býti na jeho přání změněna nebo zrušena, pokud by z toho nevznikla újma vlastním státním příslušníkům.

Kdykoliv místní úřady jedné z Vysokých Smluvních Stran zjistí při opatřeních, která spadají do jejich oboru, že příslušník druhé Vysoké Smluvní Strany jest zúčastněn v pozůstalostním řízení zahájeném na jejich území buď jako dědic nebo odkazovník nebo jako dědic nepominutelný nebo jako oprávněný z darování pro případ smrti nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, jsou povinny ihned o tom zpraviti příslušného konsulárního zástupce druhé Vysoké Smluvní Strany.

Nejsou-li osoby zmíněné v předchozím odstavci přítomny, anebo nejsou-li z jakéhokoliv důvodu s to zastupovati osobně svou záležitost, bude přednosta příslušného konsulárního úřadu nebo jiný konsulární úředník jím ustanovený oprávněn je před místními úřady tak dlouho zastupovati, dokud si nezřídí jiného zmocněnce.

Generální konsulové, konsulové, místokonsulové a konsulární jednatelé mají právo zaříditi popřípadě poručenství neb opatrovnictví nad příslušníky státu, k němuž tito konsulární úředníci přináleží, podle zákonů tohoto státu.

Místní úřady jsou povinny oznámiti bez průtahu nejbližšímu konsulárnímu úřadu druhé Vysoké Smluvní Strany každý případ, kde by bylo na místě postarati se o jmenování poručníka neb opatrovníka v zájmu příslušníka státu, od něhož jest tento konsulární úřad závislý.

Ochrana osob podléhajících poručenství neb opatrovnictví, jakož i ochrana jejich majetku a zájmů, jest věcí konsulárního úřadu tak dlouho, dokud soudy nebo příslušné úřady státu, jehož tyto osoby jsou příslušníky, neučiní jiných opatření. Zejména otázka jmenování dočasných poručníků a opatrovníků nebo zproštění jich jejich funkcí bude moci býti rozhodnut a místními úřady jen za souhlasu konsulárního úřadu. Rovněž důležitá opatření, týkající se osob shora jmenovaných nebo jejich majetku a zájmů, budou vyžadovati souhlasu přednosty příslušného konsulárního úřadu nebo jeho zástupce.

Konsulární úředníci každé Vysoké Smluvní Strany mají právo poskytovati pomoc všeho druhu lodím a člunům nesoucím vlajku státu, který je jmenoval, zakotveným v přístavech jejich konsulárního obvodu.

Generální konsulové, konsulové, místokonsulové a konsulární jednatelé mohou se odebrati osobně nebo vyslati zástupce na palubu lodí a člunů shora vytčených, jakmile jim bylo dáno povolení k přistání a vylodění, vyslechnouti kapitána, posádku a všechny osoby nacházející se na palubě, zkoumati lodní papíry, přijímati prohlášení o vykonané plavbě lodí a člunů, o jejich cíli a příhodách při přeplavbě, spisovati manifesty a usnadňovati vypravení těchto lodí a člunů, podporovati lodní posádku u soudů a úřadů místní správy, jsouce jim za tlumočníky a prostředníky v záležitostech, které jest jim projednati, neb při žádostech, které jest jim podati.

Jest shoda v tom, že vyjma celní službu, pasovou a cizineckou kontrolu a povolení k přistání a vylodění ze strany úřadů zdravotních a přístavních, nemohou úředníci veřejné správy v přístavech, kde sídlí konsulární úředník jedné z obou Vysokých Smluvních Stran vykonávati na palubě obchodních a zábavních lodí a člunů ani prohlídky, ani pátrání, aniž by byli provázeni konsulárním úředníkem státu, jehož vlajku tyto lodi nebo čluny nesou. V tomto případě musí včas vyrozuměti konsulárního zástupce, aby mohl býti přítomen shora uvedeným úkonům. Stejně musí jej upozorniti včas na všechna prohlášení, která by kapitánům a posádkám bylo před soudy a místními správními úřady učiniti, aby mohl býti přítomen a zameziti jakýkoliv omyl nebo nesprávný výklad, který by mohl škoditi výkonu spravedlnosti.

Zakročení orgánů místní justiční služby a zejména zatýkání na palubě obchodních a zábavních lodí a člunů nesoucích vlajku druhé Vysoké Smluvní Strany, bude moci býti provedeno bez průtahů, byl-li konsulární úředník státu, jehož vlajku tyto lodi nebo čluny nesou, o tom předem zpraven.

Pozvání, které v předchozích případech bude zasláno konsulárním úředníkům, označí místo a přesnou hodinu, a opominuli konsulární úředníci odebrati se tam osobně nebo dáti se zmocněncem zastupovati, bude v jejich nepřítomnosti postupován. Příslušné místní úřady budou však povinny zpraviti hned potom konsulární úředníky o každé úřední prohlídce nebo jiném zakročení, zmíněném v předchozím odstavci, vykonaném za jejich nepřítomnosti. Učiní rovněž tak, nesídlí-li konsulární úředník v přístavu.

Ve všem, co se týče přístavní policie, nakládání a vykládání lodí a člunů a bezpečnosti zboží, majetku a předmětů, budou zachovávány zákony, nařízení a předpisy státu, ve kterém jest loď nebo člun.

Generálním konsulům, konsulům, místokonsulům a konsulárním jednatelům jest vyhrazeno udržování vnitřního pořádku na obchodních lodích a člunech, nesoucích vlajku státu, od něhož tito konsulární úředníci jsou závislí.

Spory všeho druhu mezi kapitánem, důstojníky a námořníky a zvláště spory, týkající se mzdy a plnění závazků vzájemně smluvených, budou rozhodnuty shora vytčenými konsulárními úředníky, pokud jsou k tomu oprávněni zákony státu, od něhož jsou odvislí. V opačném případě budou moci jmenovaní úředníci urovnati spory smírem.

Nedojde-li k rozhodnutí neb k urovnání podle předchozího odstavce, budou předmětné spory moci býti vzneseny na příslušné úřady státu, jehož vlajku dotyčná loď nebo člun nese.

Místní úřady nebudou moci zakročiti, leč byly-li by nepořádky, vzniklé na palubě lodí a člunů takového rázu, že by rušily pokoj a veřejný pořádek na souši nebo v přístavě, nebo jsou-li místní příslušníci nebo osoby, nepatřící k posádce, na nich zúčastněny.

Ve všech ostatních případech omezí se úřady výše uvedené na to, aby konsulárním zástupcům poskytly veškerou podporu, jsou-li jimi o ni požádány.

Ztroskotá-li neb uvázne-li loď nebo člun, nesoucí vlajku jedné z obou Vysokých Smluvních Stran, na pobřeží druhé Vysoké Smluvní Strany, budou místní úřady povinny zpraviti o tom generálního konsula, konsula, místokonsula aneb konsulárního jednatele sídlícího v obvodu, a není-li ho tam, generálního konsula, konsula, místokonsula nebo konsulárního jednatele, sídlícího nejblíže místu neštěstí, který je oprávněn říditi zachraňovací práce.

Místní úřady v obou státech zakročí jen, aby podporovaly konsulární zástupce, udržovaly pořádek, zajistily zájmy záchranců, nepatřících k posádce, zabezpečily provedení opatření, předepsaných pro dovoz a vývoz zachráněného zboží, a bděly nad všeobecnými zájmy plavby.

V nepřítomnosti a až do příchodu konsulárního zástupce neb osoby, kterou k tomu účelu zmocní, budou místní úřady povinny učiniti veškerá opatření potřebná pro ochranu osob a zachování předmětů, které byly při ztroskotání zachráněny.

Zakročení místních úřadů v těchto rozličných případech nebude míti vzápětí vybírání poplatků žádného druhu kromě těch, které jsou podmíněny záchrannými opatřeními a zachováním zachráněných předmětů, jakož i těch, kterým by byly v podobném případě podrobeny vlastní lodi a čluny.

V případě pochybnosti o národnosti ztroskotaných neb uvázlých lodí a člunů budou opatření, zmíněná v tomto článku, učiněna příslušným úřadem.

Obě Vysoké Smluvní Strany shodují se mimo to v tom, že se ze zachráněného zboží a předmětů nebude platiti žádné clo, ledaže jsou určeny k spotřebě vnitrozemské.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Bělehradě co nejdříve.

Nabude účinnosti dnem výměny ratifikačních listin.

Její účinky přestanou po vypršení šestiměsíční lhůty od výpovědi notifikované jednou neb druhou Vysokou Smluvní Stranou.