154/1930 Sb. znění účinné od 11. 11. 1930 do 31. 8. 1931
Podle svého § 11 tento zákon pozbývá účinnosti dnem 31. 8. 1931, formálně však byl zrušen až zákonem č. 276/2023 Sb.
154
Zákon
ze dne 7. listopadu 1930
o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. (1) Mlýny, které semílají cizozemskou pšenici a žito, jsou povinny semlíti měsíčně takové množství domácí pšenice a žita, které činí alespoň 75 % celkového semletého množství pšenice a 95 % celkového semletého množství žita. Přijímajíce pšenici a žito ke zpracování ve mzdě, jsou mlýny povinny dáti si prokázati původ tohoto obilí.
(2) Pšeničná a žitná mouka vyrobená z cizozemského obilí smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75 % mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95 % mouky z domácího žita.
§ 2. Dovezená pšeničná a žitná mouka smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75 % mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95 % mouky z domácího žita.
§ 3. Vládním nařízením lze všeobecně měniti poměr semílání a míšení stanovený v §§ 1 a 2․
§ 4. Mlýny jsou povinny vésti přesné zápisy o množství nasypané pšenice a žita, odděleně podle původu (domácí, cizí), a uschovati je i s příslušnými doklady po dobu jednoho roku.
§ 5. (1) Dovozci pšeničné a žitné mouky jsou povinni oznámiti při vyclívání místo míšení mouky; toto místo sdělí celní úřad místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu. Toto míšení nesmí se prováděti v závodech zpracujících mouku.
(2) Den a dobu, kdy bude započato s míšením, jakož i místo míšení a množství k míšení určené mouky podle původu jest oznámiti 3 dny předem místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu; množství cizozemské mouky ohlášené k míšení nesmí býti menší než 10 q. Nedostaví-li se v ohlášenou dobu dozorčí orgán, může býti bez ohledu na to s míšením započato.
(3) O míšení buďtež vedeny a po dobu jednoho roku i s příslušnými doklady uschovány zápisy, vyznačující množství míšené mouky podle původu.
§ 6. (1) Dodávkové smlouvy, sjednané před účinností tohoto zákona o dodávkách pšeničné a žitné mouky, jimiž se tato mouka uvádí do tuzemského oběhu (§ 2), jest splniti výhradně v mouce, vyhovující předpisům tohoto zákona každá smluvní strana může ustoupiti od smlouvy, musí však to nejpozději do 14 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona oznámiti druhé smluvní straně. Stane-li se tak, má poškozená strana nárok na přiměřené odškodění. Neužije-li žádná strana tohoto práva, mohou se dohodnouti strany o případném cenovém rozdílu, způsobeném změnou předmětů dodávky.
(2) Nedohodnou-li se strany o náhradě škody, pokud se týče o cenovém rozdílu (odst. 1), rozhodne o tom rozhodčí soud plodinové bursy. Příslušnost tohoto soudu řídí se, pokud se strany jinak nedohodnout, bydlištěm (sídlem) kupujícího, při čemž rozhodčí soud plodinové bursy v Praze jest příslušný pro zemi Českou, plodinové bursy v Brně pro obvod obchodní a živnostenské komory v Brně, plodinové bursy v Olomouci pro obvod obchodní a živnostenské komory v Olomouci a Opavě a plodinové bursy v Bratislavě pro zemi Slovenskou a Podkarpatskou.
§ 7. Kdo s dovezenou pšeničnou a žitnou moukou obchoduje a má jí 15. dne ode dne počátku účinnosti tohoto zákona více než 10 q, jest povinen svou zásobu do 3 dnů ohlásiti důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodě jest mouka uložena. Tato mouka musí býti před uvedením do tuzemského oběhu nebo před zpracováním smíšena v poměru uvedeném v § 2 tohoto zákona, při čemž platí ustanovení § 5, odst. 2. a 3.
§ 8. (1) Dozor, aby ustanovení tohoto zákona byla zachovávána, provádí finanční správa orgány, které k tomu určí.
(2) Těmto dozorčím orgánům, řádně legitimovaným, jest každý povinen dáti vysvětlení o předmětech upravených tímto zákonem. Dozorčím orgánům budiž kdykoliv umožněno vstoupiti do obchodů a provozovacích místností a skladů a nahlédnouti do povinných zápisů a obchodních záznamů.
(3) Dozorčí orgány jsou povinny zachovávati nejpřísnější tajemství o výrobě a obchodu.
§ 9. (1) V jednotlivých odůvodněných případech mohou býti povoleny výjimky z ustanovení §§ 1 a 2.
(2) O žádostech rozhodne ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.
§ 10. Přestupky tohoto zákona, pokud nezakládají skutkové povahy trestných činů, náležejících do příslušnosti soudní, trestají politické úřady peněžitou pokutou až do 20.000 Kč, při nedobytnosti vězením až do 6 měsíců, nebo tresty na svobodě do 6 měsíců, dále propadnutím předmětů, na něž se trestný čin vztahuje, a konečně, byly-li spáchány vědomě, ztrátou živnostenských oprávnění. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně; trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než 6 měsíců.
§ 11. (1) Ustanovení § 1, odst. 2. a § 2 nabudou účinnosti 15. dnem po vyhlášení tohoto zákona, ostatní ustanovení dnem jeho vyhlášení. Zákon pozbude účinnosti dnem 31. srpna 1931, avšak bez újmy lhůt stanovených v § 4 a § 5, odst. 3.
(2) Provedením zákona se pověřuje ministr zemědělství v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.
T. G. Masaryk v. r.
Udržal v. r.
Bradáč v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
