Zákon č. 77/1927 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

V § 1, odst. 1. doplňuje se touto větou:

Pro léta 1931 a další zvyšuje se nejvýše přípustná sazba obecních přirážek na 250 %.

Odst. 5. bude zníti:

(5) Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšším přirážek přípustných podle odst. 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok z platně uzavřených zápůjček více než polovinu rozpočtové úhrady z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 300 %, okresní přirážky až do sazby 150 %. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení.

Za odst. 5. vkládají se další odstavce tohoto znění:

(6) I když nejsou splněny podmínky předchozího odstavce, mohou býti vybírány obecní přirážky až do sazby 300 %, okresní přirážky až do sazby 150 %, usnese-li se na tom obecní (okresní) zastupitelstvo nejméně tříčtvrtinovou většinou všech členů.

(7) Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšších přirážek přípustných podle odst․ 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok ze zápůjček platně uzavřených do 1. ledna 1931 více než rozpočtová úhrada z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 350 %. Časové omezení do 1. ledna 1931 neplatí pro zápůjčky uzavřené obcí v důsledku toho, že neobdržela z vyrovnávacího fondu plné úhrady upraveného neuhrazeného rozpočtového schodku. Potřeba na úroky a splátky jiných zápůjček uzavřených po 1. lednu 1931 může býti důvodem vybírání obecních přirážek až do 350 %, usnese-li se na tom obecní zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů. Poslední věta odst. 5. platí obdobně.

(8) Na přirážky k dani činžovní se ustanovení odst. 5. až 7. o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

Dosavadní odst. 6. se přečísluje na odst. 9.

Dosavadní odst. 7. se přečísluje na odst. 10. a bude zníti:

(10) Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3., 4. a 8. není odstupňování přirážek k přímým daním přípustno; toliko u obcí mohou býti odstupňovány přirážky dle jednotlivých osad (částí obcí), které mají vlastní, zvláště spravovaný majetek.

V § 3, odst. 1. věty 2. až 5. budou zníti:

Usnesení o vybírání nejvýše 150 %ní přirážky obecní, 50 %ní přirážky okresní a zemské nepotřebuje vyššího schválení.

Vyšší přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, obcím, které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5000 obyvatel, jde-li o přirážky do 200 %, okresní výbor, nad 200 % zemský výbor, ostatním obcím, jde-li o přirážky od 150 % do 250 %, okresní výbor, žádají-li o příspěvek podle § 11, odst. 2. nebo jde-li o přirážky nad 250 %, zemský výbor.

O odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, v dalším pořadí zemský výbor; o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním rozhoduje zemský výbor. Veškerá rozhodnutí a opatření zemského výboru podle tohoto odstavce mají platnost konečnou. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.

V odst. 4. první věta nahrazuje se tímto ustanovením:

Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení obecních a okresních přirážek a o schválení obecních a okresních rozpočtů jsou povinny rozhodnouti, jde-li o okresní výbor, nejdéle do tří, jde-li o zemský výbor, nejdéle do čtyř měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. V každé schůzi okresního (zemského) výboru budiž oznámeno, o kterých žádostech řádné doložených nebylo dosud rozhodnuto a v jakém stadiu jest řízení o nich. Žádosti náležitě doložené jest vésti ve zvláštním záznamu, z něhož výpis zašle se 1. a 15. každého měsíce nadřízenému úřadu. Nebyl-li návrh na rozhodnutí dán na denní pořad schůze konané nejpozději šest neděl před uplynutím lhůty v první větě tohoto odstavce stanovené okresnímu (zemskému) výboru, jest stíhati podle platných předpisů toho, kdo nedodržení lhůty zavinil. Byl-li návrh na rozhodnutí dán teprve na denní pořad schůze konané později než šest neděl před uplynutím lhůty stanovené v první větě tohoto odstavce a okresní (zemský) výbor nerozhodne do této lhůty, považují se přirážky za povolené a rozpočet za schválený; do dalších osmi dnů vyrozumí úřad o tom obec (okres) a odvolavší se strany.

Odst. 6., 7. a 8. se vypouštějí.

V § 4, odst. 2. za slova „místní školní rady“ vsouvají se slova „(městské školní výbory)“.

Odst. 3. až 6. budou zníti:

(3) V obcích, které samy o sobě tvoří školní obec nebo samostatný městský školní okres, přísluší obecnímu zastupitelstvu právo upraviti školní rozpočet po předchozím jeho projednání v obecní radě. O usnesení okresního zastupitelstva o úpravě školního rozpočtu platí obdobně § 6 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. s výjimkou věty 1. odst. 1. Usnesení o úpravě školního rozpočtu jest ihned sděliti orgánu, který sestavil školní rozpočet. Jemu přísluší právo proti usnesení tomu ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

(4) Jde-li o školní obec složenou z několika obcí místních nebo jejich částí a připadá-li na jednu z těchto obcí nejméně 80 % schodku školního rozpočtu, přísluší této obci právo upraviti školní rozpočet podle předchozího odstavce. Ustanovení věty 3. a 4. Předchozího odstavce platí obdobně. Usnesení o úpravě rozpočtu jest sděliti též ostatním přiškoleným obcím, jejichž obecním zastupitelstvům přísluší právo ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

(5) Nejde-li o případy odst. 3. a 4., jsou starostové obcí povinni školní rozpočet s rozsahem schodku ihned po dobu 15 dnů veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy jim byl dodán, podložiti obecním zastupitelstvům, aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku podati odvolání. Usnesené odvolání jest podati do 15 dnů ode dne usnesení. Proti školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku má právo ve lhůtě vyložení podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci.

(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o obce, které jsou samostatnými městskými školními okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o odvolání jsou povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.

V § 6 k odst. 1. připojuje se věta:

Jsou-li u obcí odstupňovány přirážky podle § 1, odst. 10., jest zároveň s oznámením sazeb předložiti doklady potřebné pro předpis a vybírání přirážek v osadách (částech obcí), jež netvoří samostatné katastrální území.

§ 8 bude zníti:

Zemské zastupitelstvo vydá pro obce závazné předpisy, upravující formální způsob a postup rozpočtových prací (rozpočtový regulativ).

V § 9, odst. 2. citace § 1, odst. 7. nahrazuje se citací § 1, odst. 10.

§ 10 bude zníti:

(1) Zemím se přidělují pro jejich vlastní potřebu tyto roční příděly:

(2) Kromě toho přidělují se každé zemi:

zemi České 88,926.990 Kč,

zemi Moravskoslezské 40,482.258 Kč,

zemi Slovenské 14,564.000 Kč,

zemi Podkarpatoruské 1,410.700 Kč.

(3) Dále se přiděluje zemím 24,6 % z výnosu daně z piva podle zákona č. 168/1930 Sb. z. a n. Z tohoto přídělu obdrží:

země Česká 45 %,

země Moravskoslezská 31 %,

země Slovenská 18 %,

země Podkarpatoruská 6 %.

(4) K urychlenému rozvoji působnosti zemské samosprávy obdrží mimo to z výnosu daně z piva:

v dalších letech až do definitivní úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy země Slovenská ročně po 5,000.000 Kč, země Podkarpatoruská ročně po 1,000.000 Kč.

(5) Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům, která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210 %ní obecní přirážku k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1. mimo daň činžovní, příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 Kč. Jednotlivé město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů.

§ 11 bude zníti:

(1) Příděly podle § 10, odst. 2. a 3. spravuje jednotně zemský výbor.

(2) Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2. a 3. připadající poskytovaly příspěvky finančně slabým obcím a okresům svého obvodu, t. j. takovým, jichž rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 1., 2., 3., 5. a 9. a obce též zavedly vhodné dávky a poplatky, bylo-li by jinak ohroženo řádné a včasné plnění nutných úkolů těchto obcí a okresů.

(3) Do oboru působnosti zemí náleží i nadále podporovati nižší samosprávné svazky v plnění mimořádných úkolů (staveb, škol, humanitních ústavů, kanalisací, elektrisací, vodovodů, cest atd.) a to především, pokud k plnění těchto úkolů je nižší svazek podle zákona nebo podle nařízení úřadu povinen a splnění úkolu přesahuje finanční jeho únosnost.

(4) Úhrnná částka určená v zemském rozpočtu na příspěvky obcím a okresům podle odst. 2. musí činiti v každé zemi nejméně čtyři pětiny přídělů podle § 10, odst. 2.

(5) Poskytnutí příspěvku podle odst. 2. jednotlivé obci neb okresu rozhoduje zemský výbor podle všeobecných zásad, jež k tomu cíli předem stanoví. Obce a okresy žádající za zemský příspěvek jsou povinny předložiti svoje rozpočty zemskému úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zemský výbor může ze závažných důvodů jednotlivé obci nebo okresu tuto lhůtu prodloužiti.

(6) Zemský výbor může obcím a okresům, které nevyužily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 6. a 7., odepříti příspěvek, pokud by poskytnutí příspěvku mělo za následek nerovnoměrnost podmínek vlastní úhrady mezi jednotlivými svazky, není-li tato nerovnoměrnost odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčeného o příspěvek se ucházejícího svazku.

(7) Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením, za jakých podmínek mají zemské výbory před svým rozhodnutím o žádosti za příspěvek poskytovati obcím a okresům zálohy na požadovaný příspěvek.

(8) Zemské výbory jsou povinny předložiti každoročně do konce března ministerstvům vnitra a financí zprávu o zemských příjmech z přídělů podle § 10 a o příspěvcích obcím a okresům poskytnutých v předchozím roce. Podrobnosti určí vládní nařízení.

V § 12, odst. 1. citace §§ 9 až 11 nahrazuje se citací §§ 9 a 10.

K § 19 se připojují další odstavce tohoto znění:

(2) Není-li rozpočet na ten který rok pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno jen v rámci posledního pravoplatně stanoveného rozpočtu, pokud nejsou položky potřeby tohoto rozpočtu vyšší než položky rozpočtu na běžný rozpočtový rok. Výdaje vyšší nebo v posledním pravoplatně stanoveném rozpočtu neuvedené mohou svazky konati jen tehdy, jsou-li k nim po zákonu nebo z jiného právního titulu povinny.

(3) K provádění mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby, které mají hrazeny býti zápůjčkami, nesmí býti přikročeno před schválením rozpočtu, lež by šlo o položky na nutné pokračování v mimořádných a investičních pracích dříve již řádně projednaných a započatých nebo o položky, pro něž již úhrada zápůjčkou byla pravoplatně povolena a opatřena. K provádění ostatních mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby smí býti přikročeno jen tehdy, je-li pro ně určená rozpočtová úhrada pravoplatně opatřena.

(4) Mimořádné a investiční výdaje v rozpočtu neobsažené nesmějí býti vůbec konány, leč v rozsahu nezbytně nutném v případech, kde jde o neodkladná opatření způsobená vyšší mocí.

(5) Usnesení odporující předpisům odst. 2., 3. a 4. jsou neplatná a nesmějí býti provedena. O ručení za škody z jejich provedení a o způsobu hlasování platí obdobně ustanovení § 10, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. O povinnosti k náhradě škody rozhoduje nadřízený orgán, jemuž přísluší schválení účtů. Do rozhodnutí okresního výboru o povinnosti k náhradě škody způsobené obci lze si stěžovati k zemskému výboru ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. O výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; rozhodnutím orgánu, jenž rozhodl pravoplatně o povinnosti k náhradě škody, je soud vázán. K příkazu tohoto orgánu musí žaloba býti podána. Povinnost k náhradě pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením.

(6) Ustanovení odst. 2. až 5. platí obdobně pro hospodaření místních školních orgánů (§ 4). Jejich účty podléhají schválení orgánů, které jsou podle § 4 povolovány k rozhodnutí o odvolání proti školnímu rozpočtu.

§ 20 bude zníti:

(1) Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50 % přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházející rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání:

K potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na obecní a okresní stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, se při stanovení meze 50 % nehledí. Jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniku a jiných zařízení.

(2) Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje uzavření zápůjčky, které je zapotřebí k další úhradě nákladu na zařízení, s jehož prováděním nebo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

(3) K platnému uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky je třeba schválení zemského výboru v těchto případech:

V ostatních případech schvaluje uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky okresní výbor. Úřady schvalující obecní zápůjčky jsou povinny rozhodnouti do 3 měsíců, jde-li o zápůjčky přechodné, do 1 měsíce ode dne, kdy náležitě doložená žádost o schválení k nim došla. Pokud nejde o schválení zápůjček přechodných, platí ustanovení § 3, odst. 4. věty čtvrté obdobně.

(4) Obec smí uzavříti zápůjčky také u úvěrních ústavů (společenstev) s neobmezeným ručením. V tomto případě nestává se obec členem ústavu, nepřejímá neobmezené ručení za jeho závazky a zápůjčka je platně uzavřena, i když by podle jeho stanov členství ve společenstvu bylo její podmínkou. V takových případech nepozbývají však tyto úvěrní ústavy práva na daňové a poplatkové výhody příslušející jim podle platných předpisů za podmínky, že obmezují svou činnost pouze na své členy.

(5) Úřady schvalující zápůjčky jsou povinny učiniti opatření, aby obce a okresy z výnosu přirážek a z příspěvků podle § 11 včas a plně zaplatily splatné úroky a splátky ze zápůjček.

K § 21 připojují se jako odst. 2. a 3. tato ustanovení:

(2) Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se, pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20 % nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4 týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé počínajíc rokem 1. září 1 v ústavech pro choromyslné odpadá.

(3) Vysvědčení o majetkových poměrech osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných musí býti vždy potvrzeno politickým úřadem nadřízeným obci, jež vysvědčení vydává.

V § 22 vypouští se odst. 4.

V § 23 slova „tří let“ nahrazují se slovy „šesti let“ a slova „z fondu podle § 10“ slovy „podle § 11“.

§ 26 bude zníti:

Shledá-li dohlédací úřad při povolování přirážek a schvalování rozpočtu obce nebo při provádění revise obecního hospodářství, že výdělečný podnik chce (nesloužící veřejnému zájmu) trvale nevykazuje rozpočtové rovnováhy, může obci doporučiti vhodné změny v jeho vedení, organisaci neb určení a uložiti jí, aby o nich bylo v obecním zastupitelstvu jednáno a usnesení učiněno.

§ 27 bude zníti:

Vláda rozdělí zemím výnos zvláštní daně výnosové z piva za rok 1930 podle § 21 zákona č. z. a n. přihlížejíc k neuhrazeným schodkům zemských rozpočtů na rok 1930 a k upraveným schodkům obecních a okresních rozpočtů na rok 1930, pokud nemohly býti uhrazeny z prostředků vyrovnávacích fondů.