Zřízenci finanční stráže, kteří poruší své úřední nebo stavovské povinnosti, budou bez újmy své odpovědnosti podle trestního zákona potrestáni kázeňskými nebo kárnými tresty podle toho, zda-li se porušení povinností jeví toliko jako služební poklesek anebo s ohledem na poškození neb ohrožení státních zájmů, na způsob nebo závažnost pochybení, na opětování nebo na jinaké přitěžující okolnosti jako služební přečin.

Ku stíhání zřízence, který je členem Národního Shromáždění, je třeba souhlasu příslušné sněmovny (§ 24 ústavní listiny); odepře-li jej tato, je stíhání navždy vyloučeno.

Kázeňské tresty jsou:

Pokutu možno uložiti nejvýše částkou 100 Kčs. Úhrn pokut pravoplatně uložených gážistovi finanční stráže v jednom roce nesmí přesahovati částku měsíčního služného. S trestem peněžité pokuty může býti jako zostření spojena pohrůžka kárným řízením ( § 60).

Peněžité pokuty se srážejí ze služebních příjmů, a to po případě ve lhůtách měsíčních, určených v rozhodnutí, kterým byl kázeňský trest uložen. Měsíční srážky nesmějí činiti méně než 20 Kč a více než 50 Kč.

Peněžité pokuty odvádějí se dobročinnému fondu důchodkových pokut.

Právo uložiti kázeňský trest přísluší přednostovi inspektorátu (u úřadu potravní daně na čáře okresnímu finančnímu ředitelství, na Slovensku finančnímu ředitelství), jakož i každému úřadu nadřízenému. Ministerstvo financí může uděliti právo uložiti kázeňský trest i jiným představeným.

Při výměře trestu sluší přihlížeti k tomu, jak se obviněný dosud choval, jaký je stupeň jeho vzdělání, jaký účinek trestu lze předvídati, jaká povaha jednání či opominutí za vinu kladeného, jaký zájem byl ohrožen po případě poškozen a jaké jsou v daném případě jiné polehčující nebo přitěžující okolnosti.

Před uložením kázeňského trestu budiž obviněný vyzván, aby se ospravedlnil ústně nebo písemně. Pokud třeba, buďtež slyšeni svědkové, provedeny jiné potřebné důkazy a výsledek šetření sepsán v celkovém popisu činu, který po přečtení podepíše obviněný, vyšetřující a zaměstnanec, který byl k řízení z moci úřední přibrán (úřední svědek, § 60, odst. 8).

Kázeňský trest uloží se zřízenci písemným výměrem, jenž nechť obsahuje i odůvodnění.

Proti výměru o kázeňském trestu jest možno podati u služebního úřadu stížnost v neprodlužitelné lhůtě 15 dnů od doručení výměru. O stížnosti rozhoduje s konečnou platností úřad bezprostředně nadřízený onomu, který výměr vydal.

Kázeňské tresty se zapisují do zvláštní přílohy osobního výkazu. Nedopustil-li se potrestaný během jednoho roku od pravoplatnosti uloženého trestu služebního poklesku nebo přečinu, budiž záznam z moci úřední vymazán.

Kárné tresty jsou:

K vyloučení ze zvýšení služného možno odsouditi zřízence nejvýše na dobu tří roků. Vyloučením ze zvýšení služného zdrží se postup na celou dobu v nálezu ustanovenou, počínajíc dnem pravoplatnosti nálezu. Nabyl-li zřízenec nárok na zvýšení služného po zahájení kárného řízení, avšak před pravoplatností nálezu, počítá se doba v nálezu stanovená ode dne, jímž mělo nastati zvýšení služného. Při výpočtu lhůty nepočítají se ona období, která nejsou pro zvýšení služného započitatelná.

Ku zmenšení služného možno odsouditi zřízence nejvýše na dobu tří roků. Srážka, která musí býti v nálezu určena procenty služného, nesmí přesahovati 25 % služného. Za doby trestu je vyloučeno zvýšení služného a doba ta se pro zvýšení služného nezapočte. Vstoupí-li zřízenec, potrestaný zmenšením služného, před ukončením trestu do výslužby, zmenší se kvota služného ve výslužném pro zbytek doby trestu v procentní výměře nálezem stanovené.

Snížení hodnosti (degradace) může býti vysloveno toliko u gážisty finanční stráže II., Ib a Ia platové stupnice. Gážista finanční stráže, odsouzený k tomuto trestu se posuzuje jako gážista finanční stráže příslušné nižší platové stupnice; služné v této nižší platové stupnici se vyměří podle započitatelné služební doby tak, jako by k dalšímu povýšení nebylo došlo. Tento trest zahrnuje v sobě vyloučení ze zvýšení služného (odstavec 2).

Byl-li zřízenec potrestán vyloučením ze zvýšení služného nebo zmenšením služného, jest po dobu trestu vyloučen z povýšení; byl-li potrestán snížením hodnosti, je vyloučen z povýšení po dobu, po kterou je vyloučen ze zvýšení služného.

Přeložení do výslužby z trestu může se státi buď na určité období nebo trvale. Výslužné možno zmenšiti nejvýše o 25 %, a to na určité období nebo trvale. Po uplynutí doby, na kterou byl zřízenec přeložen z trestu do výslužby, bude s ním naloženo tak, jako kdyby byl v době pravoplatnosti kárného nálezu přeložen do dočasné výslužby (§ 41). Po uplynutí lhůty, na kterou bylo zřízenci, přeloženému z trestu trvale do výslužby, zmenšeno výslužné, obdrží tento výslužné v míře neztenčené.

Byl-li zřízenci uložen trest propuštění ze služby, může mu býti, je-li jeho nuznost prokázána, v kárném nálezu povolen dočasně nebo na dobu života běžný příspěvek na výživu, a to v nejvyšší výměře poloviny částky, která by mu příslušela jako pravidelné výslužné při jeho přeložení do výslužby. Stejně možno v kárném nálezu povoliti pro nevinné příslušníky propuštěného, kdyby jim byl náležel v případě úmrtí zřízence v den pravoplatnosti nálezu nárok na zaopatřovací platy, přiměřený příspěvek na výživu v nejvyšší výměře jejich pravidelných zaopatřovacích platů, a to od úmrtí propuštěného a, nebyl-li poskytnut zřízenci běžný příspěvek na výživu, také již od zastavení jeho platu. Zákonná ustanovení o ztrátě odpočivných a zaopatřovacích platů následkem odsouzení trestním soudem platí též pro tyto příspěvky na výživu.

Více kárných trestů nelze současně uložiti.

Kárné tresty mohou býti uloženy pouze nálezem příslušné komise na základě řádně provedeného řízení.

Kárné nálezy nemohou býti správním opatřením ani změněny ani zrušeny.

Kárné tresty ukládá komise I. stolice, zřízená u každého zemského finančního úřadu.

O opravných prostředcích rozhoduje vrchní disciplinární komise při ministerstvu financí zřízená podle § 100, odst. 1, písm. b), zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatiky), jako odvolací stolice, a to, pokud v tomto nařízení není jinak stanoveno nebo se z něho jinak nepodává, podle předpisů pro tuto komisi platných.

Kárná komise skládá se z předsedy, jeho náměstků a náležitého počtu členů. Tito jsou jmenováni ministrem financí na tříletou dobu činnosti z úředníků služby právní, kteří slouží ve služebním obvodu úřadu, u něhož je komise zřízena.

Bude-li třeba, zejména vystoupí-li členové komise ze své funkce nebo pozbudou-li jí (§ 58, odst. 1 a 2), doplní ministr financí kárné komise ustanovením potřebného počtu členů na zbytek doby činnosti.

Členové kárné komise jsou ve vykonávání tohoto úřadu samostatní a neodvislí.

O věcné potřeby kárných komisí a obstarávání kancelářských prací budiž postaráno úřadem, u něhož jsou zřízeny.

V I. stolici je příslušnou kárná komise zřízená u úřadu, v jehož obvodu sloužil zřízenec v době zahájení kárného řízení (§ 60, odst. 1), i když obviněný dopustil se služebního provinění v jiném služebním poměru nebo za služby v jiném obvodu. Otázka, zda se zřízenec provinil proti služebním předpisům, a trestnost tohoto provinění budiž posuzována v těchto případech především podle těch služebních předpisů, kterým obviněný podléhal v době, v níž spáchal skutek příčící se jeho povinnostem; v nálezu budiž však přihlíženo také ke schopnosti a důvěryhodnosti zřízence se zřetelem na místo, jež nyní zastává.

Spory o příslušnosti rozhoduje odvolací stolice.

Kárné komise jednají a rozhodují v senátech, jež se skládají z předsedy nebo jeho zástupce a čtyř přísedících.

Senáty buďtež od přednosty úřadu, při němž jest kárná komise zřízena, trvale sestaveny před koncem roku pro celý následující rok. Současně určí se pořadí, v němž ostatní členové komise vstupují do senátu, jakožto náhradníci, zajde-li něco některého člena senátu.

Kárné senáty usnášejí se absolutní většinou hlasů. Zpravodaj hlasuje první, po něm hlasují členové hodnostním pořadím starší před členy podle hodnosti mladšími, předseda hlasuje poslední. K trestu propuštění lze odsouditi jen tehdy, jestliže se pro tento trest vysloví čtyři členové senátu.

Při každé kárné komisi budiž podle předpisů, platných pro jmenování členů komise (§ 52, odst. 8) ustanoven z úředníků služby právní kárný zástupce, aby hájil služební zájmy, jež byly spáchaným proviněním poškozeny nebo ohroženy, a podle potřeby též jeho náměstkové.

Kárný zástupce jest povinen při provádění kárného řízení hájiti čest a důstojnost sboru, jakož i přísné plnění úředních povinností a má vše podniknouti, aby porušení těchto bylo po zásluze potrestáno.

Kárný zástupce musí býti slyšen před usnesením kárné komise, aby hájil zájmy jemu svěřené.

Obviněný má právo užíti v kárném řízení obhájce z úředníků nebo zřízenců činně sloužících v místním obvodu působnosti kárné komise nebo z řad osob, zapsaných do seznamu obhájců.

Na žádost obviněného ustanoví mu přednosta úřadu, u něhož je kárná komise zřízena, pro ústní jednání obhájce z řad zaměstnanců, kteří slouží v obvodu tohoto úřadu.

S výjimkou případu uvedeného v předchozím odstavci nejsou zaměstnanci povinni převzíti obhajobu. V žádném případě nesmějí přijímati nějaké odměny. Proti obviněnému mají pouze nárok na náhradu výloh, učiněných nezbytně a účelně v zájmu obhajoby.

Obhájce je oprávněn vše, co pokládá za prospěšné k zastupování obviněného, přednésti bez obalu a užíti zákonitých prostředků obrany. Je povinen o všech důvěrných sděleních, jež mu byla svěřena jako obhájci, zachovati mlčení.

Náklady vzniklé přibráním obhájce podle odstavce 1 nese ve všech případech obviněný.

Členové kárné komise a kární zástupci vystupují ze své služby, jakmile v jejich služebním postavení nastane změna, za které pomíjejí předpoklady jejich ustanovení (§ 52, odst. 3).

Členové kárné komise a kární zástupci, proti nimž bylo zavedeno trestní nebo disciplinární řízení, nesmějí býti, pokud řízení trvá, povoláni k jakémukoliv úřednímu jednání v kárné komisi. Skončí-li řízení potrestáním úředníka, ztrácí tento funkci člena kárné komise nebo kárného zástupce.

Z funkce člena kárného senátu je vyloučen úředník, který je s obviněným, kárným zástupcem neb obhájcem příbuzný v linii přímé vůbec nebo v pobočné až do čtvrtého stupně, jakož i úředník s nimi v tomto stupni sešvagřený. Rovněž je z funkce člena senátu vyloučen úředník, který je s obviněným, kárným zástupcem nebo obhájcem v poměru adoptivním, schovaneckém neb poručenském, a úředník, který byl svědkem činu, pro který je obviněný stíhán nebo který byl o tomto činu vyslýchán jako svědek, dále úředník, který v tomto případě působil jako kárný zástupce neb obhájce nebo který byl pověřen provedením kárného vyšetřování. Z účasti na rozhodování odvolací stolice je vyloučen úředník, který se súčastnil rozhodování ve věci v I. stolici. Byla-li věc odvolací stolicí odkázána k novému projednání v I. stolici pro podstatné vady řízení, které činí nutným jeho opakování, je z účasti na opětovném projednávání v I. stolici vyloučen úředník, který se súčastnil rozhodování při prvém projednávání věci.

Člen senátu, u něhož nastane některý z důvodů vylučovacích (odstavec 3), má tuto okolnost neprodleně oznámiti předsedovi senátu.

Obviněný má právo odmítnouti bez udání důvodů dva členy kárného senátu, a to do 8 dnů po doručení odkazovacího usnesení (§ 61, odst. 4).

Za členy senátu, kteří jsou vyloučeni nebo byli odmítnuti, nastoupí náhradníci.

Porušil-li zřízenec svoje úřední nebo stavovské povinnosti a nebylo-li toto provinění potrestáno kázeňským trestem, má přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec jím nebo nadřízeným úřadem tímto úkolem pověřený, zahájiti proti zřízenci kárné řízení a obviněnému to oznámiti s označením bodů provinění. Den zahájení kárného řízení budiž oznámen zemskému finančnímu úřadu (okrskové celní správě) za účelem případného odkladu zvýšení služného (§ 31, odst. 3, platového zákona a § 54, odst. 2, služební pragmatiky). Přednosta služebního úřadu oznámí, jsou-li u něho důvody, označené v 3. odstavci §u 58, věc nadřízenému úřadu, který určí jiného zaměstnance, u něhož není důvodu pro vyloučení.

Uzná-li přednosta služebního úřadu, případně nadřízeného úřadu, že porušení povinnosti zřízenci za vinu kladené má se stíhati trestním soudem, učiní o tom oznámení státnímu zastupitelství a vyrozumí služební cestou příslušnou kárnou komisi. Rovněž kárná komise podá oznámení státnímu zastupitelství, jestliže shledá, že čin zřízenci za vinu kladený má se stíhati trestním soudem. Až do skončení trestního řízení nebudiž v kárném řízení pokračováno.

Trestní soudy ohlásí přednostovi služebního úřadu zřízencova zavedení trestního řízení a podání žaloby, jakož i uvalení vazby na zřízence. Přednosta služebního úřadu vyrozumí o tom služební cestou příslušnou kárnou komisi. Po pravoplatném skončení trestního řízení buďtež spisy zaslány této komisi.

Při kárném vyšetřování budiž zřízenci zřetelně a úplně označeno provinění za vinu mu kladené a budiž mu poskytnuta příležitost, aby se vyjádřil o všech bodech obvinění. Nepoužije-li této příležitosti, budiž v řízení pokračováno.

Přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, vyslechne bez přísahy svědky a vypátrá z moci úřední veškeré okolnosti a důkazy potřebné k úplnému objasnění věci.

Obviněný má právo navrhnouti provedení určitých šetření, pokud tím může býti jeho nevina prokázána. Je-li přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, v pochybnosti, má-li vyhověti doplňovacímu návrhu, vyžádá si rozhodnutí nadřízeného úřadu.

O výslechu obviněného a svědků buďtež sepsány protokoly. Bezprostředně po sepsání výpovědi budiž zápis obviněnému, případně svědkovi přečten a budiž mu poskytnuta možnost oprav a doplňků. Protokol budiž podepsán osobou, která byla vyslechnuta jako obviněný, případně jako svědek. Svědek psaní neznalý učiní obyčejné znamení ruky a jeho jméno budiž podepsáno nestrannou osobou, která ho zná.

Při výslechu obviněného a svědků, jakož i při sepisování jejich výroků má býti přítomen nezúčastněný orgán finanční stráže jako úřední svědek, který má býti stejně jako zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování podle možnosti nejméně téže hodnosti jako obviněný. Tento úřední svědek spolupodepisuje protokoly v jeho přítomnosti sepsané.

Přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, může požadovati součinnost politických a policejních úřadů, zejména kdyby se svědci bez zákonitých důvodů zdráhali vypovídat. Je-li nezbytný přísežný výslech jednotlivých svědků nebo znalců, může vyšetřující se souhlasem svého služebního úřadu požádati příslušný okresní soud o přísežný výslech.

Po dobu kárného vyšetřování může přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, dovoliti obviněnému a jeho obhájci, pokud to uznává za srovnávající se s účelem řízení, aby nahlédli zcela nebo z části do jednacích spisů. Sdělovati obsah jednacích spisů veřejnosti jest zakázáno.

Spisy o skončeném kárném vyšetřování předloží vyšetřující orgán služební cestou zemskému finančnímu úřadu, který je především zašle kárnému zástupci; tento je předloží se svými návrhy kárné komisi.

Shledá-li kárná komise v provinění zřízence toliko služební poklesek, může buď spisy odstoupiti přednostovi služebního úřadu nebo sama bez ústního jednání uložiti kázeňský trest.

Není-li třeba doplniti vyšetřování, rozhodne kárná komise bez ústního jednání, jestliže pokládá provinění zřízence za služební přečin a považuje za přiměřený některý z trestů, uvedených v §u 51, odst. 1, písm. a) až c).

Považuje-li kárná komise za přiměřený některý z trestů uvedených v §u 51, odst. 1, písm. d) až f), odkáže věc po poradě k ústnímu jednání. Toto své usnesení dá vyhotoviti písemně (odkazovací usnesení) a doručiti obviněnému (§ 62, odst. 1); v odkazovacím usnesení musejí býti určitě uvedeny body obvinění a označena opatření, potřebná ku přípravě ústního jednání. Proti odkazovacímu usnesení není opravného prostředku.

Do osmi dnů po doručení odkazovacího usnesení může obviněný i kárný zástupce podati další návrhy, o nichž rozhodne kárná komise, aniž by připustila proti tomuto rozhodnutí zvláštní opravný prostředek.

Po doručení odkazovacího usnesení má obviněný a jeho obhájce právo nahlédnouti do jednacích spisů, vyjímajíc poradní protokoly, a činiti si z nich opisy. Poslední věta odstavce 10. §u 60 platí i v tomto případě.

Den ústního jednání určí předseda kárné komise; k ústnímu jednání obešle obviněného a jeho obhájce; obviněnému dá doručiti kromě odkazovacího usnesení seznam členů kárného senátu. Rovněž vyrozumí kárného zástupce o stanoveném dni ústního líčení.

Kárná komise může naříditi, aby obviněný se osobně dostavil k ústnímu líčení.

Jednání není veřejné. Obviněný může však žádati, aby přístup k jednání dovolen byl třem státním zaměstnancům v činné službě, ať již úředníkům nebo zřízencům, kteří požívají jeho důvěry. Podávati na veřejnost zprávy o obsahu jednání je zakázáno.

Porady a hlasování kárné komise během jednání a na konci jednání dějí se v tajném sezení.

Jednání počne předčítáním odkazovacího usnesení. Potom následuje výslech obviněného a předvolaných svědků, jakož i předčítání zápisů sepsaných při provádění kárného vyšetřování a jiných důležitých listin, pokud je toto pro posouzení věci třeba.

Obviněnému a kárnému zástupci přísluší právo vysloviti se o jednotlivých přednesených průkazech a klásti otázky svědkům.

Po ukončení důkazního řízení přednese kárný zástupce svoje vývody a návrhy a obviněný i obhájce obhajobu. Obviněný má poslední slovo.

Kárná komise má při jednání o nálezu vzíti zřetel pouze k tomu, co vyšlo na jevo při provedeném kárném vyšetřování, a bylo-li nařízeno ústní líčení, k tomu, co bylo předneseno během tohoto líčení. Při svém rozhodování není vázána osvobozujícím rozsudkem trestního soudu, nýbrž rozhodne podle volného uvážení na podkladě svědomitého prozkoumání a zhodnocení všech průkazů.

Nálezem kárné komise musí býti obviněný buď osvobozen z porušení povinností jemu za vinu kladených nebo uznán vinným. Byl-li obviněný uznán vinným, má nález obsahovati výrok o kvalifikaci činu a o kárném nebo kázeňském trestu, jenž se zřízenci ukládá, a byl-li obviněnému uložen kárný trest, též výrok o náhradě nákladů řízení. Při určení trestu budiž přihlíženo k tíži služebního provinění, ke škodě z něho vzešlé, k stupni provinění, k době, která od činu uplynula, a k celkovému dosavadnímu chování obviněného, zejména po spáchání činu. Při výroku o náhradě nákladů řízení budiž přihlíženo k průkazním návrhům obviněného, k jeho majetkovým poměrům a důchodu a k uloženému trestu.

Nález se ihned vyhlásí; jeho písemné vyhotovení doručí se urychleně služební cestou kárnému zástupci a obviněnému.

Nález má v písemném vyhotovení obsahovati označení kárné komise a jména členů, kteří působili při rozhodování, jméno a příjmení, služební titul a úřední působiště obviněného, den vynesení nálezu, rozsudek a důvody rozhodnutí. Rozsudek musí vyříditi veškeré body obvinění, uvedené v odkazovacím usnesení. Byl-li obviněný uznán vinným jen v některých bodech odkazovacího usnesení, musí býti v ostatních bodech výslovně osvobozen. V důvodech dlužno zejména uvésti, které děje pokládala komise za prokázané a které průkazy byly v tom směru rozhodujícími, dále jaké polehčující, případně přitěžující okolnosti vzala komise při výměře trestu v úvahu. Při osvobození jest udati, zda-li skutek za vinu kladený nebyl pokládán za prokázaný nebo zda prokázaný skutek nebyl považován za porušení povinností nebo konečně, zda byl vynesen osvobozující rozsudek z důvodů, vylučujících vinu nebo trestnost, nebo z důvodů procesuálních.

O ústním jednání sepíše se protokol, jenž musí obsahovati jména přítomných a vylíčení průběhu jednání ve všech podstatných bodech.

O poradách a hlasování vede se zvláštní protokol.

Oba protokoly podepíší předseda a zapisovatel.

Z nálezu kárné komise I. stolice mohou obviněný i kárný zástupce podati odvolání pro výrok o vině a trestu, jakož i pro výrok o náhradě nákladů řízení; samostatné odvolání pro výrok o náhradě nákladů řízení není však přípustno.

Odvolání má odkládací účinek.

Odvolání ve prospěch obviněného jest nepřípustné, byl-li mu uložen pouze kázeňský trest.

Odvolání budiž podáno do 15 dnů po doručení kárného nálezu u předsedy kárné komise I. stolice. Předseda zamítne odvolání, je-li nepřípustné, opožděné nebo je-li podáno osobou, které nepřísluší odvolací právo.

O odvolání rozhoduje odvolací stolice (§ 52, odst. 2) bez předcházejícího ústního jednání. Tato smí odsouditi stěžovatele pro obvinění, ohledně nichž byl osvobozen (§ 63, odst. 4), nebo uložiti mu přísnější trest jen, odvolal-li se kárný zástupce. Svůj nález zašle odvolací stolice stěžovateli prostřednictvím kárné komise I. stolice.

Když nález nabyl právní moci, zařídí předseda kárné komise provedení uloženého trestu příslušným zemským finančním úřadem (okrskovou celní správou) a zašle opis kárného nálezu s důvody služební cestou přednostovi služebního úřadu zřízencova.

Kárné tresty budou zapsány do osobního výkazu. Pokud platí zákon, dlužno uschovati opis nálezu.

Výmaz kárného trestu v osobním výkazu bude proveden zemským finančním úřadem (okrskovou celní správou) na žádost zřízence, jestliže se tento choval od pravoplatnosti nálezu po dobu tří roků bezúhonně. Vykonal-li zřízenec po uložení trestu zvláště záslužný čin, může mu býti na žádost povolen ministerstvem financí výmaz trestu i před uplynutím uvedené lhůty. Výmaz nelze však provésti před úplným odpykáním uloženého trestu. Při trestu snížení hodnoty provede zemský finanční úřad (okrsková celní správa) výmaz trestu z moci úřední, jestliže se zřízenec po dobu tří roků od pravoplatnosti nálezu bezúhonně choval a byl povýšen do I. platové stupnice; výmaz se provede s účinností ode dne povýšení.

K vymazaným kárným trestům se při výměře pozdějších trestů nepřihlíží.

Ministerstvo financí může, jakmile byl trest v osobním výkazu vymazán, jestliže zřízenec se choval trvale bezúhonně a konal velmi dobré služby, povoliti, aby byla zřízenci opět zcela nebo částečně započtena vylučovací lhůta pro další zvýšení služného.

Byl-li obviněný odsouzen nebo byl-li mu uložen pouze kázeňský trest, může býti obnoveno řízení v jeho neprospěch k návrhu kárného zástupce, vyjdou-li na jevo nové okolnosti nebo průkazy, které mohou samy o sobě nebo v souvislosti s dříve zjištěnými průkazy odůvodniti usvědčení obviněného a uložení kárného trestu.

Zřízenec, který byl pravoplatně odsouzen ke kárnému trestu, nebo jeho zákonití dědicové mohou žádati o obnovu řízení také i po výkonu trestu, jsou-li s to uplatniti nové okolnosti nebo průkazy, které samy o sobě nebo v souvislosti s dříve zjištěnými průkazy mohou odůvodniti osvobození nebo uložení pouze kázeňského trestu nebo místo propuštění některý mírnější kárný trest.

O obnově řízení, jakož i o tom, zda vzhledem k podanému návrhu na obnovu má se sečkati s provedením nálezu, rozhoduje bez ústního jednání kárná komise, která rozhodla o věci v I. stolici.

Usnesení této komise může býti naříkáno stížností do 15 dnů po doručení. Stížnost dlužno podati u předsedy kárné komise I. stolice a rozhoduje o ní odvolací stolice bez ústního jednání.

Povolením obnovy zrušuje se dřívější nález potud, pokud se týká toho jednání, ohledně kterého byla obnova povolena. Povolením obnovy vstupuje věc zpravidla do stavu vyšetřování. S provedením kárného nálezu budiž sečkáno.

Je-li zřízenec, v jehož prospěch byla obnova povolena, opětně uznán vinným, nemůže mu býti uložen přísnější trest než mu byl uložen dřívějším nálezem. Při vyměření trestu vezme se zřetel na trest již odpykaný.

Kárná komise, která povolila obnovu řízení ve prospěch obviněného, může po vyslechnutí kárného zástupce uznati ihned na osvobození nebo mírnější trest.

Je-li zřízenec odsouzený ke kárnému trestu na základě obnovy řízení dodatečně osvobozen nebo potrestán kázeňským trestem, bude mu nahrazeno, co mu následkem neospravedlněného odsouzení ušlo na služebních příjmech. Byl-li zřízenec potrestán na základě obnovy řízení mírnějším kárným trestem, může mu kárná komise přiřknouti služební příjmy, jež mu ušly provedením trestu. Po smrti zřízence přísluší tato náhrada jeho pozůstalým, kteří mají právo na zaopatření, a to pokud jim ušla výživa, kterou jim byl zřízenec podle zákona povinován.

Byla-li zmeškána lhůta k podání opravného prostředku, může odvolací stolice povoliti obviněnému uvedení v předešlý stav, prokáže-li, že mu bylo bez jeho zavinění neodvratnými okolnostmi znemožněno dodržeti lhůtu.

Návrh na uvedení v předešlý stav musí býti podán v 15 dnech po zániku překážky za současného uplatnění opravného prostředku u předsedy kárné komise I. stolice. Tato dá žádost k vyjádření kárnému zástupci.

Odvolací stolice projedná návrh bez ústního jednání; bude-li uvedení v předešlý stav povoleno, může odvolací stolice ihned rozhodnouti o opravném prostředku (§ 66, odst. 5).

Je-li na zřízence uvalena trestní vazba vyšetřovací, má přednosta služebního úřadu nebo úřadu nadřízeného ihned zaříditi, aby zatčený zřízenec byl prozatímně suspendován.

Kromě tohoto případu jest každý představený, povolaný k přímému nebo nepřímému výkonu služebního dozoru, jakož i zaměstnanec pověřený přehlídkou úřadu, u něhož jest zřízenec přidělen, oprávněn zaříditi, aby zřízenec byl prozatímně suspendován, jestliže se provinil za přitěžujících okolností zřejmým odepřením poslušnosti nebo jestliže by jeho ponecháním ve službě podle povahy služebního provinění za vinu mu kladeného byly ohroženy důstojnost úřadu nebo podstatné zájmy služby.

Proti prozatímní suspensi není opravného prostředku.

Přednosta každého nadřízeného úřadu může zrušiti prozatímní suspensi zřízence, provedenou podle odstavce 2.

Každá prozatímní suspense budiž neprodleně služební cestou oznámena kárné komisi, která má bez průtahu zbavení služby potvrditi nebo zrušiti.

Kárná komise může zřízence, proti němuž bylo zavedeno trestní nebo kárné řízení, kdykoliv služby zbaviti, shledá-li to přiměřeným vzhledem k druhu nebo tíži služebního provinění.

Toto právo přísluší kárné komisi také tehdy, bylo-li proti zřízenci u soudu zavedeno řízení za účelem zbavení svéprávnosti nebo byl-li na jeho jmění uvalen konkurs.

Po dobu dočasného zbavení služby může býti zřízenec usnesením kárné komise omezen až na dvě třetiny svých služebních příjmů.

Po dobu suspense není zřízenci dovoleno nositi služební stejnokroj.

Kárná komise rozhoduje o uvalení, potvrzení neb zrušení dočasného zbavení služby bez ústního jednání.

Proti rozhodnutí kárné komise je přípustna stížnost do 15 dnů po doručení, kterou dlužno podati u předsedy kárné komise I. stolice. Stížnost nemá odkladného účinku. O stížnosti rozhodne odvolací stolice bez ústního jednání.

Dočasné zbavení služby končí nejpozději dnem, kdy nabyl kárný nález moci práva. Pominou-li dříve okolnosti, pro které bylo dočasné zbavení služby nařízeno, zruší kárná komise dočasné zbavení služby.

Je-li zřízenec odsouzen ke kárnému trestu nebo zbaven svéprávnosti nebo bylo-li dočasné zbavení služby nařízeno pro uvalení konkursu, nezapočte se doba dočasného zbavení služby pro zvýšení služného a pro výměru výslužného. V těchto případech, jakož i v případě ztráty úřadu (§ 46), nedoplatí se zadržené částky za dobu dočasného zbavení služby. Skončilo-li kárné řízení zastavením, osvobozením nebo uložením kázeňského trestu nebo byl-li návrh na zbavení svéprávnosti odmítnut, jest doba dočasného zbavení služby započitatelná, zvýšení služného provede se se zpětnou platností a učiní se opatření o doplatku služebních příjmů zadržených podle předposledního odstavce předchozího paragrafu.

Všechna doručení, která mají se státi v kázeňských a kárných věcech zřízenců, jsou platná a působí na běh lhůty, stala-li se osobně obviněnému, jeho obhájci nebo jinému zmocněnci nebo, je-li pobyt obviněného neznám, po případě není-li z důvodů tkvících v osobě obviněného možno provésti doručení jiným způsobem, byl-li výměr uložen u přednosty jeho posledního služebního úřadu.

Lhůty opravných prostředků nelze prodloužiti.

Předseda kárné komise I. stolice odmítne opravný prostředek přípustný podle § 69, odst. 4, § 70, odst. 2 a § 73, odst. 2, tohoto nařízení, byl-li podán opožděně neb osobou, které nepřísluší právo podati tento opravný prostředek.

Zřízenec, přeložený do výslužby, podléhá kárné zodpovědnosti:

Kárnou cestou bude proti zřízenci přeloženému do výslužby zvláště tehdy zakročeno, vyjde-li na jevo, že úskokem nabyl přeložení do výslužby nebo přiznání vyššího výslužného, než mu příslušelo.

Kárné tresty jsou:

Ku provedení kárného řízení jest příslušna ona kárná komise, která byla příslušna bezprostředně před odchodem zřízence z činné služby.

V ostatním se užije obdobně kárných předpisů platných pro zřízence v činné službě s tou odchylkou, že věc bude odkázána k ústnímu jednání jen, považuje-li kárná komise za přiměřený trest uložený v odstavci 3, písm. c).