Pracovní soudy jsou nehledíc na hodnotu předmětu sporu výlučně příslušné rozhodovati o sporech z pracovního, služebního nebo učebního poměru založeného soukromoprávní smlouvou, vzniklých mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jakož i mezi zaměstnanci téhož zaměstnavatele.

Před pracovní soudy nenáležejí spory, k jejichž rozhodování jsou příslušné orgány zřízené podle zákonů [ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při hornictví], ze dne 3. července 1924, č. 170 Sb. z. a n., o hornických soudech rozhodčích, [podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech], dále spory ze služebních a pracovních poměrů zaměstnanců státu (státních podniků). Nedotčena zůstávají ustanovení § 122 odst. 2 živn. řádu a § 208 odst. 2 živ. zákona o rozhodování sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli rozhodčími výbory živnostenských společenstev, jakož i ustanovení § 2 lit. c) zákona o labských soudech plavebních ze dne 25. dubna 1924, č. 92 Sb. z. a n., o rozhodování sporů osob zaměstnaných při plavbě a § 16 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry domovníků.

Hromadnou pracovní smlouvou nebo jinou obdobnou úpravou sjednanou mezi organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů může býti příslušnost pracovního soudu vyloučena a rozhodování o sporech uvedených v odstavci 1 přeneseno na rozhodce. Zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří nejsou členy organizací sjednavších hromadnou pracovní smlouvu nebo jinou obdobnou úpravu, mohou k tomuto ujednání o přenesení sporů na rozhodce přistoupiti písemným prohlášením. Ujednání o přenesení sporu na rozhodce obsažené v hromadné smlouvě pracovní nebo jiné obdobné hromadné úpravě nahrazuje písemnou smlouvu o rozhodci. Ostatně platí o rozhodčím řízení ustanovení civilního řádu soudního.

o mzdu, provisi a jiné služební požitky a odměny,

o nastoupení poměru pracovního, služebního nebo učebního, o pokračování v něm a o jeho zrušení,

o jiná plnění a náhradní nároky z poměru pracovního, služebního nebo učebního, zejména o srážku ze mzdy, o smluvní pokutu, o vrácení kauce, o odbytné, o užívání služebních předmětů neb o dovolenou,

o vydání neb obsah vysvědčení o vykonané práci (službě) a o náhradní nároky z toho vznikající,

o nároky vzniklé z příslušnosti k sociálně-pojišťovacím ústavům nebo k podpůrným pokladnám, pokud věc nenáleží před obligatorní rozhodčí soudy sociálně-pojišťovacích ústavů nebo podpůrných pokladen nebo před soudy pojišťovací,

o výpověď, vyklizení nebo nájemné z bytů, jichž užívání zaměstnavatel zaměstnanci poskytl bezplatně anebo za plat,

o nároky, které zaměstnanci téhož podnikatele činí proti sobě navzájem ze společně převzaté práce.

Pracovní soud zřídí vláda nařízením v místech, kde toho vyžadují hospodářské a sociální poměry. V místech, kde má sídlo několik okresních soudů, může býti zřízen jediný pracovní soud pro obvod všech těchto okresních soudů nebo některých z nich.

Nejsou-li podmínky pro zřízení samostatného pracovního soudu, zřídí vláda nařízením u jednotlivých okresních soudů, u nichž jsou pro to dány hospodářské i sociální podmínky, zvláštní oddělení pro spory přikázané jinak soudům pracovním (oddělení pro spory pracovní). O takovémto zvláštním oddělení platí ustanovení daná v tomto zákonu pro samostatné pracovní soudy. Co jest ustanoveno o předsedovi pracovního soudu, platí též o soudci, který vede toto zvláštní oddělení; pouze podléhá dohledu přednosty okresního soudu, není-li jím sám.

Zanikly-li později podmínky, které byly podle odstavce 1 nebo 2 rozhodné pro zřízení samostatného pracovního soudu nebo zvláštního oddělení pro spory pracovní u okresního soudu, může vláda nařízením pracovní soud nebo zvláštní oddělení pro spory pracovní zrušit.

Veškeré náklady pracovního soudnictví nese stát.

Pracovní soud skládá se z předsedy, podle potřeby z jednoho nebo několika předsedových náměstků a z potřebného počtu přísedících a jejich náhradníků. Ustanovení tohoto zákona o přísedících pracovních soudů platí i o náhradnících přísedících.

Předsedu a jeho náměstky ustanoví president krajského soudu ze soudů z povolání, kteří jsou činni v sídle pracovního soudu, přihlížeje k jejich znalostem pracovního práva i sociálních poměrů.

Kancelářský personál a zřízence přidělí pracovnímu soudu president krajského soudu, v jehož obvodu jest pracovní soud.

Počet přísedících jednotlivých pracovních soudů ustanoví a přísedící jmenuje president zemského soudu, v jehož obvodu je pracovní soud, z polovice ze zaměstnavatelů a z polovice ze zaměstnanců. Jmenovány mohou býti toliko osoby, navržené ústředními odborovými organisacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů, a to poměrně podle počtu členů navrhující organisace příslušného oboru a v pořadí, ve kterém jsou uvedeny v návrzích. Při tom budiž hleděno také k počtu členů příslušného odboru a oboru v okresu, ve kterém jest pracovní soud.

Nepodá-li ústřední odborová organisace návrh do dvou měsíců ode dne, kterého jí bylo doručeno vyzvání, nebude přihlíženo k návrhu později došlému.

Přísedícím pracovního soudu může býti jmenován československý státní příslušník, na něhož se vztahují ustanovení tohoto zákona (§ 1), kterému jest alespoň třicet let, není-li vyloučen z práva voliti v obci.

Ve skupině zaměstnavatelů mohou býti jmenovány přísedícími i osoby, které jsou oprávněny na venek zastupovati veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, komanditní společnosti akciové, akciové společnosti, společnosti s obmezeným ručením, společenstva (družstva), korporace, ústavy a spolky nebo, pokud nejsou právníky, úředníci zaměstnavatelů.

Podrobná ustanovení o jmenování přísedících budou vydána vládním nařízením.

Jmenování může přísedících pracovního soudu odmítnouti anebo úřadu se vzdáti,

Předseda pracovního soudu rozhodne, zdali odmítnutí anebo vzdání se úřadu jest odůvodněno.

Předseda pracovního soudu a jeho náměstkové vykonávají úřad pod soudcovskou přísahou.

Přísedící vykonávají před nastoupením úřadu slib, že budou svůj úřad vykonávati svědomitě a nestranně a že budou zachovávati úřední tajemství; slib tento přijme od nich předseda pracovního soudu.

Předseda pracovního soudu řídí a rozvrhuje úřední práce podle předpisů platných pro řádné soudy.

Dohled nad činností předsedovou náleží presidentu krajského soudu, v jehož obvodu jest pracovní soud.

Přísedící mají nárok na náhradu hotových vydání, která jsou spojena s výkonem jejich úřadu. Přísedících ze stavu zaměstnanců a drobných zaměstnavatelů obdrží mimo to za každý výkon náhradu skutečně ušlého výdělku; její výše bude určena vládním nařízením po slyšení odborových ústředen.

Přísedícím ze skupiny zaměstnanců musí zaměstnavatel poskytnouti potřebný čas k zasedání soudu.

Přísedící pracovního soudu nemohou býti zaměstnavatelem propuštěni proto, že výkonem své funkce zanedbávají zaměstnání nebo proto, že určitým způsobem svou funkci vykonávají. Spor o žalobě přísedícího podaného do třiceti dnů po tom, kdy mu propuštění bylo oznámeno, rozhodne pracovní soud, u něhož jest přísedící ustanoven.

Přísedící, kteří se bez dostatečné omluvy do sedění pracovního soudu, nedostaví včas anebo kteří zanedbávají svých úředních povinností jiným způsobem, potrestá předseda za každý případ pořádkovým trestem po prvé až do 50 Kčs, při opakování však až do 300 Kčs a uloží jim z úřední moci nebo na návrh stran náhradu nákladů způsobených zanedbáním povinností. Omluví-li se obmeškalý přísedící dodatečně a uzná-li předseda jeho omluvu dostatečnou, odvolá usnesení, kterým mu uložil pořádkový trest a náhradu nákladů.

Peněžité tresty připadnou státu; vymáhá je na žádost pracovního soudu okresní soud, v jehož obvodu přísedící bydlí.

Odvolací soud (§ 32 odst. 1) na návrh předsedy pracovního soudu zbaví přísedícího úřadu:

Přísedícímu buď dána příležitost, aby se před rozhodnutím vyjádřil; dokud odvolací soud nerozhodl, může se úřadu vzdáti.

Členové pracovního soudu jsou vyloučení z účasti na projednávání a rozhodování sporů ze stejných důvodů jako soudcové v civilním řízení sporném.

Strany mohou členy soudu odmítnouti, jsou-li podle odst. 1 vyloučení nebo jsou-li tu jiné důvody, které vzbuzují pochybnost o jejich nestrannosti; nemůže však již člena soudu odmítnouti strana, která počala před soudem jednati, aniž uplatnila známý jí důvod odmítnutí. Neuzná-li odmítnutý člen důvodu odmítacího, budiž důvod odmítnutí osvědčen; o odmítnutí rozhodne předseda pracovního soudu anebo, jde-li o tohoto, president krajského soudu (§ 30). Rozhodnutí, kterým bylo odmítnutí vyhověno, nelze odporovati.

Pracovní soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy nebo jeho náměstka a ze dvou přísedících, z nichž jeden jest ze skupiny zaměstnavatelů, druhý ze skupiny zaměstnanců. V případě § 2 písm. g) buďtež vzati oba přísedící ze skupiny zaměstnanců.

Předseda pracovního soudu povolá k zasedání přísedící tak, aby náleželi témuž, a není-li to možno, alespoň k podobnému povolání, jako jsou strany; nebylo-li by takových přísedících, povolá předseda k zasedání přísedící, kteří náležejí témuž nebo alespoň podobnému oboru, jako jsou strany. Při tom zachovává pokud možno pořadí přísedících stanovené předem pro jednotlivé odbory a odchýlí se od něho zpravidla jen, když přísedící je z rozhodování vyloučen (§ 15 odst. 1), byl-li platně odmítnut, nedostavil-li se k přelíčení anebo nemohlo-li by jinak přelíčení být v ustanovenou dobu provedeno.

Podle příbuzných odvětví výrobních, živnostenských nebo služebních může býti pracovní soud rozdělen na několik stálých oddělení. Zpravidla budiž zvláštní oddělení zřízeno pro spory obchodních zaměstnanců a pro spory osob zaměstnaných v zemědělství, t. j. v hospodářství polním a lesním a při zahradnictví.

Před rozhodnutím o utvoření zvláštních oddělení podle odst. 1 a o ročním rozvrhu práce buď slyšen výbor pracovního soudu (§ 40).

přednesení stran, avšak jen potud, pokud obsahuje omezení nebo změnu žalobního návrhu, výslovné uznání nebo vzdání se žalobního nároku nebo jeho části, výtky stranami soudu učiněné, jakož i prohlášení o navrženém přísežném výslechu některé strany;

prohlášení o plné moci, kterou udělila zmocněnci strana osobně se dostavivší, žalobní návrh, jestliže strany v den k tomu určený se dostavily a hned započaly jednati (§ 24), podstatný obsah výpovědi svědků, znalců a stran, podstatný výsledek jiných provedených důkazů, dále zjištění, zda byl svědek nebo znalec slyšen pod přísahou a že straně bylo před výslechem dáno zákonem předepsané připomenutí;

rozsudky při jednání prohlášené. Jiné nařízení a opatření soudu buďtež do protokolu zapsána jen, je-li proti nim připuštěn opravný prostředek.]

Ve sporech, jejichž předmět má hodnotu vyšší než 2.000 Kčs, a vůbec ve sporech, ve kterých jde o obsáhlou skutkovou podstatu nebo o složitý právní poměr, mohou strany soudu předložiti přípravná podání; jsou zastoupeny advokáty (§ 23), může jim to býti soudem uloženo. Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, může předseda ve sporech takových ku přípravě ústního jednání slyšeti strany a sepsati o tom protokol.

Rozsudek buď zpravidla prohlášen ústně hned po skončení ústního přelíčení a stranám budiž doručeno jeho písemné vyhotovení.

Předseda prohlásí rozsudek a poučí strany o právu odvolacím, a jeho rozsahu, o lhůtě odvolací a místě, kde se odvolání podává. Stejné poučení budiž uvedeno i v písemném vyhotovení rozsudku.

Příslušnost svou zkoumá pracovní soud z úřední povinnosti.

Rozhodl-li řádný soud nebo rozhodčí soud zřízený podle smlouvy neb zákona k rozhodování sporů z pracovních poměrů pravoplatně, že věcně jest příslušný soud pracovní, jest rozhodnutí takové závazné pro místně příslušný pracovní soud, u něhož byla žaloba později podána.

Rozhodl-li pracovní soud pravoplatně, že jsou věcně příslušné soudy řádné nebo rozhodčí soud zřízený podle smlouvy nebo podle zákona k rozhodování sporů z pracovních poměrů, jsou tyto soudy rozhodnutím jeho vázány.

Strany mohou se dáti před pracovním soudem zastupovati každou svéprávnou osobou, která je schopna před soudem jednati. Ve sporech, jejichž předmět nemá hodnotu vyšší než 1.000 Kčs, jest vyloučeno zastoupení advokátem; ve sporech těchto nemohou advokáti stranu zastupovati ani jako funkcionáři podniků, které jsou ve sporu před pracovním soudem stranami.

Vládním nařízením budou stanoveny zvláštní sazby odměn za zastupování advokáty v řízení před pracovními soudy i v řízení opravném.

Prvý rok (rok k zahájení sporu) nebo rok k prvnímu přelíčení buď ustanoven zpravidla do pěti dnů od podání žaloby. Prvý rok (rok k zahájení sporu) koná se před předsedou pracovního soudu nebo jeho náměstkem k tomu konci, aby věc byla vyřízena smírem, rozsudkem pro zmeškání, uznání anebo vzdání se nároku žalobního aneb aby rozhodnuto bylo o námitkách, že věc nenáleží před soudy pracovní, že pracovní soud jest místně nebo věcně nepříslušný, že o téže věci byl zahájen spor anebo pravoplatně rozhodnuto.

O těchto námitkách rozhodne soud usnesením. Byla-li námitka zamítnuta, budiž jednáno o věci hlavní (§ 25 odst. 3, § 26 odst. 1) a rozhodnutí pojato do rozsudku; rozhodnutí takovému lze pak odporovati jedině ve spojení s odvoláním proti tomuto rozsudku. O všech jiných námitkách budiž jednáno a rozhodnuto současně s jednáním a rozhodnutím o věci hlavní.

Vzdají-li se při prvém roku (roku k zahájení sporu) obě strany toho, aby se přelíčení konalo za účasti přísedících, provede předseda ihned při témže roku i přelíčení o věci o věci hlavní a vydá rozsudek. Totéž platí, když strany učinily stejné prohlášení po prvém roku (roku k zahájení sporu), ale ještě před započetím přelíčení.

Ve všech ostatních případech koná se přelíčení za účasti přísedících v době co nejkratší. Předseda připraví je tak, aby řízení mohlo býti skončeno při jediném přelíčení. To platí zejména o sporech uvedených v § 2 písm. a), d), f).

Na počátku přelíčení podá předseda zprávu o výsledku dosavadního jednání. Přísedící mají právo dotazovati se stran, svědků i znalců, aby věc byla náležitě objasněna.

Pracovní soud usnáší se většinou hlasů; napřed hlasuje přísedící věkem starší, předseda odevzdá hlas naposledy. Porada a hlasování jsou neveřejné; buď o nich sepsán zvláštní protokol.

Ve sporech, ve kterých hodnota předmětu není vyšší než 5.000 Kčs, lze se z rozsudku odvolati, jestliže pracovní soud v rozsudku prohlásil odvolání za přípustné, protože rozhodnutí má zásadní význam, nebo je-li řízení zmatečné z těchto důvodů:

Ve sporech o předmět hodnoty vyšší než 5.000 Kčs lze rozhodnutí pracovního soudu odporovati odvoláním nejenom z důvodů zmatečnosti, uvedených v odstavci 1, nýbrž i z jiných důvodů, kterých však v odvolání netřeba uváděti.

O odvoláních podle § 28 odst. 1 rozhoduje odvolací soud v zasedání neveřejném v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání, na základě spisů.

Jestliže má odvolací soud za to, že pro zjištění důvodů zmatečnosti je třeba, aby byly stranami nebo soudem prvé stolice vysvětleny jisté okolnosti nebo aby byla konána jiná šetření, učiní potřebná opatření a vykoná je buď sám nebo je dá vykonati soudcem z příkazu nebo procesním soudem; proti těmto opatřením není opravného prostředku.

Vyhoví-li odvolací soud odvolání, podanému podle § 28 odst. 1 z důvodu zmatečnosti, zruší usnesením rozsudek pracovního soudu; podle okolností zruší i řízení jej předcházející, které bylo zasaženo důvodem zmatečnosti. Je-li tu důvod zmatečnosti, uvedený v § 28 odst. 1 č. 3, odvolací soud usnesením žalobu odmítne, jinak vrátí věc pracovnímu soudu, aby znovu rozhodl, podle potřeby řízení doplně anebo proveda je znovu. Odporuje-li se však rozhodnutí pracovního soudu z jiných důvodů než z důvodů zmatečnosti, může odvolací soud rozhodnouti rozsudkem ve věci samé, shledá-li odvolání důvodným proto, že věc byla nesprávně posouzena po stránce právní, a není-li třeba doplniti řízení.

O odvolání ve sporech o předmět hodnoty vyšší než 5.000 Kčs rozhoduje odvolací soud v senátě složeném ze tří soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a dvou přísedících. O jmenování a povolávání přísedících odvolacího soudu platí stejná ustanovení jako u přísedících pracovního soudu. Strany mohou se do počátku ústního jednání odvolacího vzdáti toho, aby ústní jednání o odvolání se dálo za účasti přísedících. Odvolatel může tak učiniti již v odvolacím spise. Zřekne-li se odvolatel ve svém odvolání účasti přísedících, oznámí to soud spolu s vyrozuměním podle § 29 odpůrci a poučí ho, že se bude míti za to, že se vzdáním přísedících souhlasí, neprojeví-li odvolacímu soudu opak v osmidenní lhůtě. Prohlášení o vzdání se účasti přísedících může býti dáno do protokolu.

Je-li ve sporu o předmět hodnoty vyšší než 5.000 Kčs uplatněn důvod zmatečnosti nebo vyjde-li jinak tato vada najevo, může odvolací soud rozhodnouti o důvodu zmatečnosti před ústním jednání odvolacím v zasedání neveřejném v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání, avšak jen potud, pokud lze tak učiniti na skutkovém základě, jenž dalším řízením odvolacím prováděným s přísedícími nemá býti dotčen.

není třeba přípravných podání;

strany se mohou dáti zastupovati osobami jmenovanými v § 23, při čemž neplatí omezení ve příčině zastupování advokáty (§ 23 odst. 1 věta druhá);

skutkové okolnosti a důkazy, které nebyly uvedeny v řízení před prvou stolicí, mohou býti předneseny k dokázání nebo k vyvrácení důvodů odvolacích. Jiné skutkové okolnosti a důkazy, vztahující se na předmět sporu, které mohly býti předneseny již v prvé stolici a jichž připuštěním mohly býti předneseny již v prvé stolici a jichž připuštěním by se protáhlo vyřízení sporu, mohou býti připuštěny jen, jestliže odvolací soud podle volného uvážení nabude přesvědčení, že strana je v prvé stolici nepřednesena ani v úmyslu protáhnouti spor ani z hrubé nedbalosti;

o tom, má-li býti důkaz již provedený opakován, či má-li býti použito výsledků dříve již provedeného důkazu, rozhodne odvolací soud, zhodnotě pečlivě všechny okolnosti případu.

Námitku nepříslušnosti soudu, která nebyla učiněna před pracovním soudem, pokud jí nemá soud dbáti z úřední moci, před soudem odvolacím již uplatniti nelze. Vyhoví-li odvolací soud některé z námitek v § 25 odst. 1 jmenovaných rozhodne o odvolání usnesením.

O nových nárocích kterékoli strany nelze jednati.

Rozsudku odvolacího soudu lze odporovati dovoláním z důvodů, ze kterých jest připuštěno dovolání v řízení před soudy řádnými. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu jest dovolání nepřípustno, nepřesahuje-li hodnota předmětu sporu částku 15.000 Kčs, leda že by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu. Nepřesahuje-li však hodnota předmětu sporu částku 5.000 Kčs, není dovolání vůbec přípustné, leč by odvolací soudy, který rozhodoval o odvolání na základě toho, že soud prohlásil odvolání za přípustné, protože rozhodnutí má zásadní význam (§ 28 odst. 1), v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné proto, že jde o rozhodnutí zásadního významu a že všeobecný zájem činí důvodným, aby bylo možno domoci se rozhodnutí dovolacího soudu. Nejvyšší soud může dovolání odmítnouti, má-li za to, že tyto podmínky přípustnosti dovolání dány nejsou.

Dovolání buď podáno u pracovního soudu přípravným podáním podepsaným advokátem do patnácti dnů od doručení rozsudku odvolacího soudu.

Bylo-li dovolání podáno včas, doručí pracovní soud jeden jeho stejnopis odpůrci, který může podati do patnácti dnů u téhož soudu odpověď, rovněž podepsanou advokátem.

Uváděti v řízení dovolacím nová tvrzení o skutcích nebo nové důkazy není dovoleno.

O dovolání rozhodne nejvyšší soud v neveřejném zasedání bez ústního přelíčení podle spisů v mezích návrhů obsažených v dovolacím spise.

Dovolací soud rozhodne zpravidla ve věci. Není-li to možno, zruší rozsudek odvolacího soudu usnesením a, je-li toho třeba, vrátí mu věc, aby o ní znovu rozhodl. V dalším řízení jest odvolací soud vázán právním posouzením věci, o které se rozhodnutí soudu dovolacího opírá. Jinak platí o dovolacím řízení ustanovení civilního řádu soudního.

Usnesením pracovního soudu nebo jeho předsedy a výroku rozsudku o útratách, pokud strana neodporuje zároveň rozhodnutí o věci hlavní, lze odporovati rekursem. O rekursní lhůtě a způsobu podání rekursu platí obdobně ustanovení § 29.

O rekursech rozhoduje s konečnou platností krajský soud, v jehož obvodu jest pracovní soud. O rekursním řízení platí jinak ustanovení civilního řádu soudního.

Podle pravoplatných rozhodnutí pracovních soudů a smírů před nimi ujednaných lze vésti exekuci; pracovní soud k tomu konci potvrdí na žádost strany, že rozhodnutí jest pravoplatné.

O povolení a výkonu exekuce platí ustanovení exekučního řádu (zákona). Výkon exekuce proveden buď co nejrychleji.

Podle rozsudků a usnesení pracovních soudů lze vésti exekuci k zajištění podle ustanovení exekučního řádu (zákona).

Hromadné spory mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika odborovými organisacemi a jednou [nebo několika] odborovými organisacemi zaměstnanců mohou býti na žádost některé ze stran předloženy pracovnímu soudu, v jehož obvodu spor vznikl, aby spor odklidil smírem.

Smír v takových sporech před pracovním soudem ujednaný jest pro obě strany závazný po dobu šesti měsíců, pokud nebyla ve smíru samém ustanovena lhůta jiná. V době té posuzovati jest pracovní (služební) poměry členů organisací, které smír ujednaly, podle jeho ustanovení.

Neohlásí-li jedna ze stran nejméně jeden měsíc před skončením lhůty ustanovené v odst. 2 pracovnímu soudu, že nadále smírem vázána býti nechce, jest smír závazný pro obě strany na dalších šest měsíců anebo na delší lhůtu, která byla ve smíru ujednána. O takovém prohlášení buď druhá strana pracovním soudem neprodleně zpravena.

Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na námezdní spory zaměstnanců zemědělské a lesní výroby a jejich vedlejších živností, pokud nepodléhají živnostenskému řádu (zákonu).

Vládní nařízení ustanoví, od které doby ustanovení tohoto paragrafu nabude účinnosti.

Pracovní soud jest povinen na žádost ústředních úřadů podati dobré zdání o otázkách týkajících se poměru pracovního, služebního nebo učebního.

Pracovní soud je oprávněn činiti ústředním úřadům návrhy o takových otázkách také z vlastního podnětu.

O takovém dobrém zdání nebo návrhu usnese se pracovní soud v sedění, jehož se účastní předseda soudu jako předsedající, jeho náměstkové, jsou-li ustanoveni, a výbor z přísedících (odst. 4). Usnesení se děje většinou hlasů, avšak ve zprávě ústřednímu úřadu buďtež uvedena i odchylná mínění a důvody pro ně.

Výbory uvedené v odst. 3 buďte sestaveny po třech z přísedících ze stavu zaměstnavatelů a zaměstnanců; jejich členy volí obě skupiny přísedících odděleně většinou hlasů. Jednání výboru řídí předseda pracovního soudu.

O poplatcích, které jest platiti v řízení před pracovními soudy, platí ustanovení vydaná o poplatcích ve sporném řízení před řádnými soudy civilními.

Podání a protokoly i jejich přílohy a rubriky, jakož i soudní smíry nejsou v řízení před pracovními soudy podrobeny poplatku, není-li hodnota předmětu sporu vyšší než 500 Kčs.

Spory uvedené v §§ 1 a 2, pokud není pro soudní okres zřízen pracovní soud nebo oddělení okresního soudu pro spory pracovní, náležejí k věcné příslušnosti okresních soudů, ať byla žaloba podána za trvání pracovního, služebního nebo učebního poměru, či po jeho skončení a ať jest hodnota předmětu sporu jakákoliv. O místní příslušnosti okresního soudu platí v těchto případech ustanovení § 3.

O řízení v těchto sporech platí ustanovení části II kromě ustanovení o přísedících.

Ve sporech projednávaných u okresních soudů jsou však strany povinny před tím, nežli se pustí do jednání o věci hlavní, prohlásiti se o tom, zda mají za to, že jde o spor pracovní, který třeba projednávati podle odstavce 2. Prohlášení o tom budiž zapsáno do protokolu i ve sporech o předmět hodnoty do 5.000 Kčs.

Neučiní-li strany takové prohlášení, bude spor projednáván podle ustanovení civilního řádu soudního, platných pro řádné soudy.

Učiní-li strany prohlášení, že jde o spor pracovní, a nemá-li soud důvodu pochybovati o jeho správnosti, prohlásí, že spor bude projednáván podle ustanovení odstavce 2. Toto usnesení se nedoručuje stranám písemně a nelze mu odporovati.

Má-li však soud pochybnosti, zdali jde o spor pracovní, nebo odporují-li si prohlášení stran, rozhodne soud především odděleně o otázce, zda jde o spor pracovní. Jednání o této otázce provede se podle ustanovení civilního řádu soudního.

Vzdají-li se strany opravného prostředku proti usnesení, buď ihned pokračováno v jednání o věci hlavní podle předpisů o řízení, ve kterém má býti spor podle usnesení soudu projednáván. Nevzdají-li se však strany opravného prostředku, budiž usnesení doručeno a vyčkáno, až usnesení o tom, zda jde o spor pracovní, nabude právní moci.

Usnesení soudu podle odstavců 5 a 6 a vzdání se opravného prostředku podle odstavce 7 budiž zapsáno do protokolu i ve sporech o předmět hodnoty do 5.000 Kčs.

Krajský soud jako soud rekursní a odvolací rozhoduje s konečnou platností o opravném prostředku do rozhodnutí o tom, zda jde o spor pracovní, v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání.

Pravoplatné rozřešení otázky ve smyslu předcházejících ustanovení o tom, v jakém řízení bude spor projednáván, je závazné i pro soudy vyšší stolice, jednající ve sporu.

Rozsudek budiž označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. O odvolání proti rozsudkům okresních soudů v pracovních sporech o předmět hodnoty vyšší než 5.000 Kčs rozhoduje odvolací soud podle předpisů § 33 v senátě složeném podle § 32.

Ustanovení § 41 odst. 2 platí obdobně pro spory projednávané před okresními soudy od doby, kdy byla pravoplatně rozřešena otázka, že jde o spor pracovní.

Zákon tento nabude účinnosti prvním dnem pátého měsíce následujícího po měsíci vyhlášení. Spory do toho dne zahájené u soudů neb úřadů příslušných podle práva dosavadního budou vyřízeny podle předpisů dosud platných.

O řízení ve sporech zahájených u soudů živnostenských, které byly zřízeny podle zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 218 ř. z., platí ode dne účinnosti tohoto zákona jeho nová ustanovení; živnostenské soudy v den účinnosti tohoto zákona zřízené přemění se v pracovní soudy podle tohoto zákona.

Jmenování předsedů a přísedících, jakož i ostatní opatření, která jsou potřebná k včasnému uvedení zákona v život, mohou býti vykonána po vyhlášení zákona již přede dnem uvedeným v odst. 1.

Kde se v jiných zákonech mluví o soudech živnostenských, rozuměti jest od účinnosti tohoto zákona soudy pracovní (oddělení okresního soudu pro spory pracovní).