Předsedu a soudcovského člena senátu mládeže i jejich náhradníky ( § 31, odst. 1., zákona ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb. z. a n., o trestním soudnictví nad mládeží) ustanoví ministr spravedlnosti ze soudců ustanovených ke krajskému soudu, u něhož senát mládeže působí. Tito soudcové setrvají ve svých funkcích, dokud nebudou ustanoveni k jinému soudu nebo dokud nebudou této funkce ministrem spravedlnosti zproštěni.

Bylo-li oprávnění ustanovovati předsedu a soudcovského člena senátu mládeže a jejich náhradníky přeneseno ministrem spravedlnosti podle § 70 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n. na presidenty vrchních soudů, platí, co ustanovuje odst. 1 o ministru spravedlnosti, o presidentu příslušného vrchního soudu.

Vykonává-li okresní soud také pravomoc ve věcech poručenských, má úkol soudce mládeže a soudce poručenského býti zpravidla spojen v jedné osobě.

Nelze-li soudci mládeže přikázati všechny věci poručenské, buďtež mu přikázány aspoň věci odsouzených provinilců, kteří jsou pod ochranným dozorem nebo v ochranné výchově, věci jejich sourozenců, jakož i věci, které byly na okresní soud přeneseny podle § 36 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.

Žalobci mládeže ( § 31, odst. 2., zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.) náleží zastupovati veřejnou žalobu u soudu mládeže v sídle krajského soudu a dohlížeti na činnost funkcionářů státních zastupitelství ve věcech mladistvých provinilců u okresních soudů celého obvodu krajského soudu.

Náměstka žalobce mládeže ustanoví prokurátor.

President krajského soudu vyzve osoby, které byly ustanoveny přísedícími senátu mládeže a jejich náhradníky, aby vykonaly předepsaný slib. Před vykonáním slibu upozorní je na jejich práva a povinnosti a poučí je o důvodech, ze kterých jsou vyloučeny z vykonávání úřadu.

O vykonání slibu sepíše se zápis. President krajského soudu potvrdí vykonání slibu na dekretu, jímž byl přísedící ustanoven. Dekret opatřený touto doložkou opravňuje přísedícího k výkonu jeho úřadu.

Přísedící, který se nemůže dostaviti k zasedání soudu neb u něhož se vyskytne důvod, pro který je z rozhodování vyloučen, má to oznámiti včas před zasedáním předsedovi senátu mládeže.

Nedostaví-li se přísedící k zasedání soudu, dostatečně se neomluvě, nebo poruší-li mlčenlivost, má to předseda senátu mládeže oznámiti radní komoře (žalobnímu senátu).

Zemře-li přísedící, přestěhuje-li se do obvodu jiného krajského soudu nebo vyskytnou-li se důvody, pro které může býti úřadu zproštěn nebo zbaven, má to president krajského soudu oznámiti ministerstvu spravedlnosti.

President krajského soudu, vyslechna přísedící a přihlédna k jejich odborné způsobilosti, ustanoví, v jakém pořadí mají býti povoláváni k zasedání soudu. Při tom má dbáti toho, aby se všichni přísedící ve výkonu svého úřadu střídali a byli jím co možná stejně zatíženi. Rovněž ustanoví president krajského soudu pořadí, v jakém mají býti

povoláváni náhradníci.

Přísedící, který se zúčastní hlavního přelíčení, při němž se jednalo ve věci samé, zúčastní se též dalších hlavních přelíčení v téže věci.

jízdné po železnici ve třetí třídě nebo po parolodi ve druhé třídě, a nebylo-li by jich, náhrada za použití jiného hromadného dopravního prostředku; má-li přísedící nárok na zlevněnou nebo na volnou jízdu, přísluší mu toliko náhrada za snížené jízdné, po případě mu náhrada jízdného nepřísluší vůbec;

trvalo-li zasedání několik dnů po sobě, nebo nebylo-li již možno v den zasedání nastoupiti zpáteční cestu, nocležné 20 Kč;

trval-li pobyt na cestě a v místě soudu více než osm hodin, stravné denně 20 Kč․

Kromě náhrady hotových vydání podle § 8 příslušejí přísedícím senátů mládeže prezenční platy, a to,

Přísedícím, kteří neprokáží, že účastí na zasedání utrpěli citelnou újmu na pravidelném výdělku, příslušejí presenční platy toliko částkou poloviční.

Hotová vydání a presenční platy přísedících hradí se ze zálohy na náklady trestního řízení. Jejich poměrná část náleží k nákladům trestního řízení.

Nárok na náhradu budiž uplatněn do patnácti dnů. Rozhoduje o něm prezident krajského soudu, u něhož je senát mládeže zřízen.

Prezident krajského soudu vyzve osoby, které byly ustanoveny přísedícími dozorčí rady a jejich náhradníky, aby vykonaly předepsaný slib. Před vykonáním slibu upozorní je na jejich práva a povinnosti.

O vykonání slibu sepíše se zápis. Prezident krajského soudu potvrdí vykonání slibu na dekretu, jímž byl přísedící ustanoven. Dekret opatřený touto doložkou opravňuje přísedícího k výkonu jeho úřadu.

Přísedící, který se nemůže dostaviti k zasedání dozorčí rady, má to oznámiti včas před zasedáním jejímu předsedovi.

Nedostaví-li se přísedící k zasedání dozorčí rady, dostatečně se neomluvě, nebo poruší-li mlčenlivost, má to předseda dozorčí rady oznámiti radní komoře (žalobnímu senátu), v jejímž obvodě ústav leží.

Zemře-li přísedící, přestěhuje-li se do obvodu jiného krajského soudu, poruší-li hrubě své povinnosti, nebo vyskytnou-li se důvody, pro které může býti úřadu zproštěn nebo zbaven, má to předseda dozorčí rady oznámiti ministerstvu spravedlnosti.

Ustanovení § § 8 a 9 platí obdobně o náhradách, které příslušejí přísedícím dozorčí rady.

Náhrada hotových vydání a prezenční platy přísedících náležejí k nákladům výkonu trestu.

Nárok na náhradu budiž uplatněn do patnácti dnů. Rozhodne o něm prezident krajského soudu, v jehož obvodě ústav leží.

Úkolem dozorčí rady je:

Dozorčí radě polepšovny náleží kromě toho rozhodovati o podmíněném propuštění z trestu a o jeho odvolání.

Členové dozorčí rady, počítajíc v to i jejího předsedu, dohodnou se mezi sebou o tom, jakým způsobem budou dohlížeti na výkon trestu, tak aby dozorčí rada byla stále informována o tělesném a mravním stavu vězňů, o hospodářství ústavu a o výkonu služby v něm. K tomu účelu má býti ústav navštíven některým členem dozorčí rady bez předchozího ohlášení aspoň jednou za čtrnáct dnů.

Představený ústavu je povinen poskytnouti členům dozorčí rady přístup do všech místností ústavu, povoliti nahlédnutí do osobních spisů vězňů a podati žádaná vysvětlení. Členové dozorčí rady jsou oprávněni hovořiti s vězni v nepřítomnosti zaměstnanců ústavu.

Členové dozorčí rady mohou se zúčastniti zasedání úřednických konferencí ústavu.

Vady, které členové dozorčí rady při výkonu svého úřadu shledají, a návrhy na zdokonalení ústavu, služby a výkonu trestu mají oznámiti předsedovi dozorčí rady nebo přednésti je při jejím zasedání.

Při každém zasedání dozorčí rady buďtež projednány nedostatky ústavu, služby a výkonu trestu, které členové dozorčí rady při návštěvách v ústavu nebo jinak zjistili, a budiž usneseno, jaké rady mají býti dány představenému ústavu a jaké návrhy mají býti učiněny ministerstvu spravedlnosti ve příčině zdokonalení ústavu, služby a výkonu trestu.

Předseda dozorčí rady předloží jí protokoly o měsíčních a výročních úřednických konferencích ústavu spolu s měsíčními a ročními výkazy, jakož i výroční zprávu představeného ústavu. Dozorčí rada je projedná, a uzná-li to za potřebné, přičiní k nim svoje poznámky.

Opis protokolů o všech zasedáních dozorčí rady předloží předseda bez průtahu ministerstvu spravedlnosti.

Jeden stejnopis protokolu o měsíčních a výročních úřednických konferencích ústavu, stejnopis výroční zprávy a předepsaných měsíčních a ročních výkazů zadrží předseda u sebe. Ostatní jemu předložené stejnopisy předloží, když byly projednány, po případě doplněny poznámkami dozorčí rady, bez průtahu ministerstvu spravedlnosti.

Usnese-li se dozorčí rada dáti představenému ústavu ve příčině správy a zdokonalení ústavu nějaké rady, oznámí je předseda představenému ústavu.

Společná zasedání dozorčí rady konají se podle potřeby, nejméně jednou za měsíc, zpravidla v ústavě samém.

Den, kdy se bude konati zasedání dozorčí rady, ustanoví předseda. Předseda stanoví též jednací pořad, řídí jednání a hlasování dozorčí rady a podává zprávu a návrhy ve věcech, o kterých se má dozorčí rada usnášeti. Jemu náleží též usnesení dozorčí rady písemně vypracovati a podpisovati.

O zasedání dozorčí rady sepíše se protokol. V něm budou uvedeny všechny návrhy a stížnosti, které při zasedání byly předneseny, usnesení, k nimž došlo, vylíčen podstatný průběh jednání, a vyznačeno, kdy zasedání začalo a kdy skončilo.

Písemné práce dozorčí rady obstará a zapisovatele jí přidělí soud, jehož členem je předseda dozorčí rady. U tohoto soudu neb u představeného ústavu lze podávati též písemná podání, svědčící dozorčí radě.

Veškerá písemná podání, která dozorčí radě dojdou, buďtež zapsána do zvláštního záznamu.

Dozorčí rada může platně jednati a se usnášeti jen za přítomnosti plného počtu členů. K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů. Nejprve hlasují přísedící, a to věkem mladší před starším, po nich člen státního zastupitelství. Předseda hlasuje na konec.

Rozdělí-li se hlasy na více než dvě různá mínění, takže žádné z nich nemá pro sebe potřebné většiny, pokusí se předseda rozdělením otázek a opakováním dotazu docíliti nadpoloviční většiny. Zůstane-li tento pokus bez výsledku, přičítají se hlasy vězni nejnepříznivější k těm, které jsou po nich méně příznivé, tak dlouho, až se dosáhne

nadpoloviční většiny hlasů. Při rovnosti hlasů je učiniti usnesení podle mínění vězni příznivějšího.

Vzejde-li různost názorů o tom, které ze dvou mínění je vězni méně nepříznivé, má se o tom hlasovati zvláště jako o otázce předběžné. Jsou-li při tomto hlasování mínění stejně rozdělena, rozhoduje pro předběžnou otázku hlas předsedy.

O nutnosti doplniti řízení a o jiných předběžných otázkách musí se hlasovati vždy napřed. Rozhodne-li většina hlasů tak, že přes pochybnosti o předběžné otázce uplatňované má se přikročiti k rozhodnutí ve věci hlavní, jsou také členové dozorčí rady, kteří zůstali v menšině, povinni hlasovati spolu o věci hlavní.

Jednomyslného usnesení dozorčí rady je třeba k podmíněnému propuštění úchylného vězně, nečiní-li doba odbytého trestu aspoň jeho polovinu ( § 21, odst. 3., zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.).

Dozorčí rada může se usnésti, aby k jejímu zasedání byl přibrán představený a kterýkoliv zaměstnanec ústavu neb ústavní lékař s hlasem poradním.

Žádá-li o to ve věci, která se týká určitého vězně, kterýkoliv člen dozorčí rady, buďtež vězňové nebo zaměstnanci ústavu vyslechnuti před dozorčí radou. Výslech

řídí předseda, všichni členové mají právo dávati otázky.

Usnese-li se dozorčí rada, aby řízení bylo doplněno šetřením mimo ústav, vykoná je předseda.

Veškerá rozhodnutí dozorčí rady, proti nimž je podle zákona přípustná stížnost, buďtež spolu s poučením o opravných prostředcích doručena osobám, které jsou oprávněny si na ně stěžovati.

Kdyby odklad výkonu rozhodnutí byl na škodu vězně, vysloví dozorčí rada v rozhodnutí samém, že stížnost na ně nemá odkladného účinku.

Podané stížnosti předloží předseda krajského soudu, v jehož obvodě ústav leží, ačli dozorčí rada v případech podle zákona přípustných ( § 52 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.) svoje rozhodnutí sama nezmění.

Trestní soud má oznámiti poručenskému soudu:

Dozorčí rada polepšovny (samostatného oddělení mladistvých ve věznici) má oznámiti poručenskému soudu v opise veškerá rozhodnutí o ochranných opatřeních, která sama učinila, i výsledek stížnosti na ně, a jsou-li tato rozhodnutí vykonatelná a náleží-li jejich výkon poručenskému soudu, má požádati poručenský soud o jejich výkon.

Ústav (věznice), v němž se vykonává trest zavření, má oznámiti poručenskému soudu nastoupení trestu i propuštění z trestu.

podati trestnímu soudu na požádání zprávu o poměrech mladistvého. Zpráva nemá se omeziti na vylíčení nynějšího stavu osobních, rodinných a majetkových poměrů mladistvého, nýbrž má podati též obraz jeho minulosti. Zejména mají býti uvedena výchovná, léčebná a ochranná opatření, která již byla vykonávána, případy, ve kterých se konalo proti mladistvému trestní řízení, i jeho výsledek, jakož i případy, ve kterých bylo upuštěno od stíhání podle § 42 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n. Lze-li poručenských spisů postrádati, mohou býti zaslány k nahlédnutí místo podání zprávy;

zjistí-li ze zpráv, které ho došly, nebo jinak, že proti mladistvému se vede trestní řízení také u jiného soudu, zúčastněné soudy o tom ihned zpraviti;

nařídí-li ochranné opatření a zjistí-li ze zpráv, které ho došly, nebo jinak, že proti mladistvému se vede trestní řízení, trestní soud o tom bezodkladně zpraviti.

Soudy, bezpečnostní a jiné veřejné úřady, jimž náleží povinnost činiti trestní oznámení, a bezpečnostní orgány mají oznamovati trestné činy, které se stíhají na žalobu veřejnou, dopustil-li se jich nedospělý, soudu poručenskému, a dopustil-li se jich mladistvý, soudu mládeže, v jehož obvodě měl mladistvý v době činu svůj stálý pobyt, a neměl-li v době činu na území republiky stálého pobytu, soudu, v jehož obvodě se mladistvý zdržuje.

Sezná-li soud, bezpečnostní nebo jiný správní úřad, že prospěch nedospělého nebo mladistvého vyžaduje nějakého opatření poručenského soudu, má to oznámiti ihned tomuto soudu a podle možnosti i otci, matce nebo zákonnému zástupci nedospělého nebo mladistvého. Jeví-li se naléhavá potřeba nějakého takového opatření, zejména zatímného umístění nedospělého nebo mladistvého ve vhodné rodině nebo ve vhodném ústavu, má je soud (úřad) učiniti podle možnosti zatím sám za součinnosti pomocného zařízení pro soudní péči o mládež ( § 29) a zpraviti o tom poručenský soud. Činí-li se zároveň trestní oznámení, buďtež oznámení uvedená v tomto odstavci pojata i do něho.

Bezpečnostní úřady a orgány smějí v trestních věcech mladistvých provinilců bez svolení soudu činiti toliko neodkladná opatření nutná k tomu, aby se věc vyjasnila, a aby se zabránilo útěku pachatele a zahlazení stop trestného činu, nebo aby se zajistily důkazy.

Prozatímného zajištění (zatímného zadržení) mladistvého podezřelého z trestného činu má býti užito jen tehdy, když jeho účelu nelze dosáhnouti jinak, zejména umístěním mladistvého ve vhodné rodině neb ve vhodném ústavě.

Předvádění a doprava nedospělých a mladistvých osob bezpečnostními orgány děj se způsobem nenápadným, podle možnosti stráží v civilním šatě. Studu a cti mladistvého budiž všemožně šetřeno. K předvádění a dopravě může býti užito též orgánů pomocných zařízení pro soudní péči o mládež, ačli se tím náklad na předvedení nebo dopravu nezvýší.

Propouští-li bezpečnostní úřad nedospělého nebo mladistvého, který jím byl zatímně zadržen, má jej odevzdati zákonnému zástupci neb osobě, která nad ním bděla nebo je ochotna nad ním bdíti, nebo některému pomocnému zařízení pro soudní péči o mládež. Takové zařízení má býti před propuštěním o něm včas zpraveno i tehdy, má-li býti propuštěný odevzdán někomu jinému než jemu.

Sezná-li správa veřejné školy, že prospěch nedospělého nebo mladistvého, který je jejím žákem, vyžaduje nějakého opatření poručenského soudu, zejména že takového opatření je potřebí k zamezení hrozícího mu zpustnutí nebo k jeho nápravě, má to oznámiti ihned poručenskému soudu a podle možnosti otci, matce nebo zákonnému zástupci žáka.

Jeví-li se naléhavá potřeba takového opatření, může býti učiněno oznámení též nejbližšímu okresnímu soudu nebo bezpečnostnímu úřadu.

Usnese-li se soud zůstaviti potrestání nedospělého nebo mladistvého veřejné škole, jejíž je žákem ( § 1, odst. 2., § 4, odst. 1., § 6, odst. 2., § 9, odst. 4. zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), zašle svoje rozhodnutí v opise správě školy a požádá ji o jeho výkon. Školní potrestání staniž se podle předpisů kázeňského školního řádu.

O výkonu školního potrestání podá škola soudu zprávu.

V trestním řízení proti mladistvým provinilcům užije soud součinnosti pomocných zařízení pro soudní péči o mládež.

O tom, která pomocná zařízení mají býti k součinnosti povolávána, budou vydány zvláštní předpisy.

Pomocným zařízením pro soudní péči o mládež má býti jejich součinnost se soudem co nejvíce usnadněna. Podle možnosti mají jim býti, požádají-li o to, poskytnuty v soudní budově bezplatně potřebné kancelářské místnosti.

Zástupcům a orgánům pomocných zařízení pro soudní péči o mládež, kteří vykonávají úkony, k nimž byli soudem povoláni, budiž vydána přednostou soudu legitimace, aby se jí mohli při výkonu vykázati.

O součinnosti pomocných zařízení pro soudní péči o mládež platí tato ustanovení:

O součinnosti pomocného zařízení při výkonu ochranných opatření platí zvláštní ustanovení.

O podmíněném propuštění z trestu rozhoduje dozorčí rada polepšovny z moci úřední nebo na žádost. Žádost za podmíněné propuštění mohou podati vězeň, jeho rodiče a zákonný zástupce.

O každé žádosti za podmíněné propuštění podá úřednická konference polepšovny posudek a návrh.

Předseda dozorčí rady odmítne žádosti za podmíněné propuštění, které byly podány před uplynutím lhůty uvedené v § 19, č. 8, zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.

O všech ostatních žádostech a návrzích zavede předseda včas šetření. Zjistí zejména, jsou-li tu podmínky podmíněného propuštění z trestu, jakých opatření vyžaduje prospěch vězně po propuštění, a co bylo ředitelem ústavu dosud podniknuto, aby byl propuštěný na svobodě řádně umístěn. Přitom užije zvláště pomoci pomocného zařízení pro

soudní péči o mládež, v jehož obvodě se zdržují rodiče nebo zákonný zástupce, a vyžádá si též zprávu poručenského soudu.

Předseda vyslechne také vždy vězně, jeho rodiče a zákonného zástupce. Nebylo-li by možné vyslechnouti včas zákonného zástupce, budiž vězni zřízen a vyslechnut obhájce; to se staň též, uzná-li to dozorčí rada účelným pro úspěšné hájení vězně. Obhájcem může předseda ustanoviti buď obhájce z povolání, který je ochoten obhajování převzíti, nebo některého příslušníka vězňovy rodiny nebo zástupce pomocného zařízení pro soudní péči o

mládež. Obhájci budiž povolen hovor s vězněm v nepřítomnosti úřední osoby.

Osoby uvedené v odst. 3. buďtež vyslechnuty o všem, co mohou uvésti pro podmíněné propuštění z trestu a pro nařízení nějakého ochranného opatření po trestu i proti tomu, a budiž jim sdělen výsledek dosavadního šetření, aby se o něm mohly vyjádřiti. Pokud by údaje jejich vyžadovaly nového šetření, vykoná je předseda ještě před zasedáním dozorčí rady.

Jde-li o podmíněné propuštění vězně, o němž se tvrdí, že je úchylným, vyžádá předseda vždy také posudek pedagogický a lékařský.

Po skončeném šetření předloží předseda žádosti a návrhy dozorčí radě, aby o nich rozhodla.

Propouští-li se vězeň podmíněně, učiní dozorčí rada vždy také rozhodnutí o ochranných opatřeních po trestu podle § § 39 až 41. Nenařídí-li ochrannou výchovu, musí naříditi vždy ochranný dozor. Rozhodnutí o ochranných opatřeních spojí s rozhodnutím o podmíněném propuštění.

O odvolání podmíněného propuštění z trestu rozhoduje dozorčí rada.

Nedokonal-li podmíněně propuštěný v době, kdy nastaly skutečnosti, pro které může býti podmíněné propuštění podle § 14 zákona ze dne 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění, odvoláno, ještě osmnáct let, může dozorčí rada, hledíc na výjimečné okolnosti případu vysloviti, že podmíněné propuštění zůstává v platnosti, a může přitom prodloužiti podle svého uvážení zkušebnou dobu, ne však více než o dvě léta.

Dokonal-li propuštěný v době, kdy nastaly skutečnosti uvedené v odst. 2., již osmnáct let, rozhodne dozorčí rada o odvolání podmíněného propuštění podle § 14 zák. č. 562/1919 Sb. z. a n.

Podmíněné propuštění úchylného vězně budiž odvoláno také, ukáže-li se ve zkušebné době, že je svému okolí nebezpečný.

Zbytek trestu, který má býti po odvolání podmíněného propuštění vykonán, vykoná se v polepšovně. Dokonal-li však podmíněně propuštěný již dvacátý první rok svého věku, má dozorčí rada rozhodnouti též, zda svoluje, aby tam byl zbytek trestu vykonán.

Rozhodnutí, jímž se odvolává podmíněné propuštění z trestu, budiž oznámeno, jakmile se stane vykonatelným, úřadu, jemuž náleží pečovati o výkon trestu ( § 397 býv. rak. tr. ř., § 494 býv. uh. tr. ř.), aby je vykonal, a poručenskému soudu.

Před každým propuštěním vězně z polepšovny nebo ze samostatného oddělení mladistvých ve věznici rozhodne dozorčí rada podle výsledku výkonu trestu, má-li býti vězeň dán po propuštění pod ochranný dozor nebo do ochranné výchovy. Takového dodatného rozhodování není, nařídil-li soud, aby odsouzený byl po propuštění z trestu dán do ochranné výchovy, a od doby, kdy ochranná výchova byla pravoplatně nařízena, do propuštění vězně z trestu neuplynulo šest měsíců.

Při dodatném rozhodování postupuje dozorčí rada podle ustanovení § § 39 až 41; ustanovení § 41 nelze užíti, jde-li o propuštění vězně ze samostatného oddělení mladistvých ve věznici.

O řízení platí v těchto případech obdobně ustanovení § 33, odst. 2. až 4.

Nenařídil-li soud žádného ochranného opatření po propuštění z trestu a uzná-li dozorčí rada, že jsou tu zákonné podmínky ochranného dozoru neb ochranné výchovy a že prospěch vězně takového opatření vyžaduje, nařídí potřebné ochranné opatření. Ochrannou výchovu nařídí však jedině, lze-li hledíc na věk vězně a ostatní jeho poměry se nadíti, že její výkon do dvacátého prvního roku jeho věku bude míti výsledek.

Uzná-li dozorčí rada, že ochranných opatření po propuštění není potřebí, vysloví, že od nařízení ochranného opatření upouští.

Nařídil-li soud, aby odsouzený byl po propuštění z trestu dán pod ochranný dozor, a má-li dozorčí rada za to, že jsou tu zákonné podmínky ochranné výchovy a že podle výsledku trestu prospěch vězně ochranné výchovy vyžaduje, nařídí, aby vězeň byl dán do ochranné výchovy.

Jinak vysloví, že vězeň má býti dán pod ochranný dozor nařízený soudem.

Nařídil-li soud nebo dozorčí rada polepšovny, aby odsouzený byl po propuštění z trestu dán do ochranné výchovy, a od doby, kdy ochranná výchova byla pravoplatně nařízena, do propuštění z trestu již uplynulo šest měsíců, rozhodne dozorčí rada znova, zda se ochranná výchova má vykonati, podle ustanovení odst. 2. a 4.

Od výkonu ochranné výchovy budiž upuštěno, nelze-li hledíc na věk vinníka a ostatní jeho poměry se nadíti, že její výkon do dvacátého prvního roku jeho věku bude míti výsledek.

Výkon ochranné výchovy budiž podmíněně odložen, není-li ho potřebí hledíc na veškeré okolnosti případu, zejména na délku vykonaného trestu a na chování odsouzeného. Má-li dozorčí rada za to, že by z tohoto důvodu mělo býti od výkonu ochranné výchovy vůbec upuštěno, učiní zároveň takový návrh soudu první stolice, který ochrannou výchovu nařídil.

V jiných případech vysloví dozorčí rada, že nařízená ochranná výchova se má vykonati.

Zaměstnání učednickému nebo pomocnickému sluší pokládati za rovné také zaměstnání ve výchovně nebo v polepšovně při takových pracích, které jsou předmětem živností řemeslných a byly v den, kdy toto nařízení bude vyhlášeno, ve výchovně nebo v polepšovně (ústavu pro mladistvé vězně), o kterou jde, provozovány, děje-li se toto zaměstnání za návodu osoby, která má průkaz způsobilosti pro příslušnou živnost nebo jinak

dostatečné odborné vzdělání, a je-li postaráno o všestrannou a stejně důkladnou výuku

jako u učňů a pomocníků na svobodě.

Ministerstvo, jemuž přísluší v nejvyšší stolici na ústav dozírati, rozhodne způsobem pro jiné úřady závazným, které řemeslné výkony byly v tom kterém ústavě v den vyhlášení tohoto nařízení provozovány a při kterých z nich jsou chovanci (vězňové) zaměstnáni způsobem vyhovujícím podmínkám odst. 1.

Doba, po kterou byl chovanec (vězeň) v ústavě zaměstnán při řemeslných výkonech, pro které platí ustanovení § 43, odst. 2., budiž započtena do doby, která platí podle živnostenského řádu (zákona) pro učební poměr, případně pro pomocnické zaměstnání v řemeslné živnosti odpovídající tomu kterému řemeslnému výkonu,

chovancům výchoven celá nebo z části, nejméně však třemi čtvrtinami,

vězňům polepšoven vždy jen z části, a to nejméně jednou polovinou, nejvýše dvěma třetinami.

O započtení rozhodne v mezích odst. 1. okresní úřad, v jehož obvodě ústav leží, přihlížeje k příčinám, které vedly k umístění chovance (vězně) v ústavě, zejména k sociálním a výchovným poměrům, ve kterých před odevzdáním do ústavu žil, jeho povaze, chování v ústavě a způsobu zaměstnání. Před rozhodnutím vyzve okresní úřad ředitele ústavu, osobu, za jejíhož návodu se zaměstnání dálo, a příslušné živnostenské společenstvo, aby se nejdéle do čtrnácti dnů vyjádřili, a vyslechne podle potřeby i jiné zaměstnance ústavu.

Okresní úřad jest povinen rozhodnouti s největším urychlením.

Z učebních a pracovních vysvědčení, z výučního listu, jakož i z vysvědčení o tovaryšské zkoušce nesmí býti patrné, že osoba, jíž se vydávají, byla držena ve výchovně nebo v polepšovně.

Učební a pracovní vysvědčení vydaná podle tohoto nařízení nahrazují spolu s vysvědčením o vykonané tovaryšské zkoušce průkaz způsobilosti potřebný podle živnostenského řádu (zákona).

Údaje o nařízených ochranných opatřeních (ochranném dozoru a ochranné výchově) nebuďtež do trestního listu, sčítacího trestního listu a zpráv o podmíněném propuštění z trestu pojímány.

Zprávy o podmíněném propuštění z trestu a o jeho odvolání podá úředník soudní kanceláře, vedoucí záznamy dozorčí rady.

Upustí-li soud od potrestání ( § 6 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), vyhotoví se toliko sčítací trestní list a zašle úřadu rejstříku trestů. Trestní list a jeho opisy se v tomto případě nevyhotovují a nikomu nezasílají.

Vysloví-li soud dodatečně podmíněné odsouzení ( § 7, č. 2, zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), podá o tom zprávu opisem svého rozhodnutí úřadu rejstříku trestů a všem místům, kterým byl zaslán opis trestního listu. Úřad rejstříku trestů poznamená změnu na trestním listě a přeřadí jej do oddělení B. rejstříku trestů; ostatní místa, kterým byl opis trestního listu zaslán, zahladí odsouzení ve svých záznamech.

Byla-li při podmíněném odsouzení nebo při podmíněném propuštění z trestu zkušebná doba prodloužena ( § 7, č. 5, § 19, č. 6, zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), podá o tom soud (dozorčí rada) zprávu opisem svého rozhodnutí úřadu rejstříku trestů i místům uvedeným v § 4 vl. nař. č. 198/1922 Sb. z. a n. Změna budiž v záznamech vyznačena.

Opisy rozhodnutí uvedených pod č. 4. a 5. zašle soud (dozorčí rada) hromadně 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října státnímu úřadu statistickému. Na každém rozhodnutí odkáže se na sčítací trestní list (zprávu o podmíněném propuštění z trestu), jichž se rozhodnutí týká.

Ustanovení § 19, odst. 1, § 25 vl. nař. č. 198/1922 Sb. z. a n. nelze užíti.

Nařídí-li trestní soud, poručenský soud nebo dozorčí rada polepšovny (samostatného oddělení mladistvých ve věznici) ochranné opatření (ochranný dozor neb ochrannou výchovu), vyhotoví se o tom zvláštní sčítací list na vzorci VII. nebo VIII.

O zatímních ochranných opatřeních ( § 4, odst. 2., § 12, odst. 3., § 55, odst. 2 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.) se sčítací list nevyhotovuje.

Zruší-li trestní soud, poručenský soud nebo dozorčí rada polepšovny (samostatného oddělení mladistvých ve věznici) nebo výchovny nařízené ochranné opatření nebo změní-li ochrannou výchovu v ochranný dozor nebo naopak neb odloží-li podmíněně výkon ochranné výchovy, vyhotoví se o tom zvláštní sčítací list na vzorci IX.

Sčítací list se nevyhotovuje:

Sčítací listy uvedené v § § 49 a 50 se vyhotoví, jakmile usnesení, kterým se ochranné opatření nařizuje, mění, zrušuje nebo výkon ochranné výchovy podmíněně odkládá, nabude právní moci, a to o každé osobě zvlášť. Vyhotoví je úředník soudní kanceláře pod dohledem předsedy nebo referenta senátu (soudce) nebo předsedy dozorčí rady, jenž je též podepíše. Sčítací list o rozhodnutí dozorčí rady výchovny vyhotoví představený ústavu.

Sčítací listy buďtež ukládány v pořadí čísel a zasílány státnímu úřadu statistickému hromadně vždy 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října.

Usnese-li se soud dáti mladistvému důtku ( § 6, odst. 2., § 9, odst. 4., zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), vytkne mu přísně jeho provinění a dá mu zároveň vážnou výstrahu a napomenutí pro budoucnost způsobem přiměřeným jeho rozumové a mravní vyspělosti tak, aby mladistvý si uvědomil význam důtky a aby mu utkvěla trvale v paměti.

V řízení před soudy krajskými udělí důtku předseda senátu mládeže před shromážděným senátem mládeže.

O udělení důtky sepsati jest zápis.

Střežení ( § 9, odst. 4., zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.) může býti vykonáno v příhodné místnosti u soudu, nikoliv však ve věznici, v příhodné místnosti pomocného zařízení pro soudní péči o mládež, ve výchovně, útulku apod.

Vykonává-li se střežení jinde než u soudu, budiž o jeho výkonu podána soudu zpráva.

Usnese-li se soud uděliti napomenutí osobám, kterým náleží pečovati o nedospělého nebo mladistvého ( § 1, odst. 4., § 5, odst. 4., zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.), a jsou-li tyto osoby u soudu přítomny, vyhlásí jim soud svoje usnesení ústně v nepřítomnosti nedospělého nebo mladistvého. O tom, že bylo uděleno napomenutí, budiž sepsán zápis, a bylo-li uděleno při hlavním přelíčení, budiž zapsáno do protokolu o hlavním přelíčení.

Nejsou-li osoby, jimž se napomenutí udílí, u soudu přítomny, budiž jim doručeno usnesení písemně.

Osoba, jíž se napomenutí udílí, budiž poučena o právu podati opravný prostředek.

Toto nařízení nabude účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § § 49 až 51 nabudou účinnosti dne 1. ledna 1932.

Toto nařízení provedou ministři spravedlnosti, sociální péče a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.