Úmluva se vztahuje na jízdu motorovými vozidly po silnicích všeobecně, ať jest předmět nebo druh dopravy jakýkoli, nicméně za výhrady zvláštních národních úprav veřejné hromadné dopravy osob a veřejné dopravy zboží.

Za motorová vozidla podle předpisů této Úmluvy se pokládají všechna vozidla opatřená mechanickým pohonem, jezdící na veřejné cestě, aniž jsou vázána na kolejnice, a sloužící dopravě osob nebo zboží.

Podmínky, které musí motorová vozidla splňovati, aby byla připuštěna mezinárodně k jízdě na veřejné cestě

Každé motorové vozidlo, aby bylo mezinárodně připuštěno k jízdě na veřejné cestě, musí buď býti již uznáno způsobilým k jízdě na základě zkoušky před příslušným úřadem, nebo před spolkem, zmocněným k tomu tímto úřadem, nebo se musí shodovati s typem již stejným způsobem schváleným. Ve všech případech musí splňovati podmínky v dalším stanovené:

Řídící páky musí býti tak umístěny, aby řidič mohl s nimi spolehlivě zacházeti, aniž se tím jeho pozornost od cesty odvrátí.

Strojní zařízení musí účinkovati spolehlivě a musí býti tak upraveno, aby vylučovalo pokud možno každé nebezpečí ohně nebo výbuchu, aby nezpůsobovalo žádného jiného nebezpečí pro jízdu, aby nelekalo, ani vážně neobtěžovalo hlukem, kouřem a zápachem. Motorové vozidlo musí býti opatřeno tlumičem výfuku.

Kola motorových vozidel a jich vlečných vozů musí býti opatřena obručemi gumovými nebo jiných systémů, co do pružnosti rovnocenných.

Vnější kraje nábojů kol nesmí vyčnívati z ostatního vnějšího obrysu vozidla.

Nicméně u motocyklů o dvou kolech bez sidecaru může býti počet předních světel omezen na jediné.

Na potvrzení, že motorové vozidlo připuštěné mezinárodně k jízdě na veřejné cestě splnilo podmínky, stanovené v článku 3, nebo že jest s to je zachovávati, vydávají se mezinárodní osvědčení podle vzorů a údajů, obsažených v přílohách A a B této Úmluvy.

Tato osvědčení platí rok ode dne jich vydání. Údaje do nich musí býti vždy vepisovány psanou nebo tištěnou latinkou.

Mezinárodní osvědčení vydaná úřady některého ze států smluvních nebo spolkem jimi k tomu zmocněným, spolupodepsaná úřadem, opravňují ke svobodné jízdě ve všech ostatních smluvních státech a uznávají se v nich za platná bez nové zkoušky. Nicméně lze odepříti právo užívati mezinárodního osvědčení, je-li zřejmo, že podmínky článku 3 nejsou již splněny.

Aby bylo motorové vozidlo připuštěno mezinárodně k jízdě na veřejné cestě, musí míti vzadu na viditelném místě na tabulce nebo na vozidle samém napsánu rozeznávací značku, složenou z jednoho až tří písmen.

Pro provedení této Úmluvy odpovídá rozeznávací značka buď nějakému státu, anebo nějakému území, které jest po stránce zápisu motorových vozidel do rejstříku jednotkou odlišnou.

Rozměry a barva této značky, písmena, jakož i jejich rozměry a jejich barva, jsou stanoveny v tabulce obsažené v příloze C této Úmluvy.

Řidič motorového vozidla musí míti vlastnosti, které skýtají dostatečnou záruku pro veřejnou bezpečnost.

Při mezinárodní jízdě nesmí nikdo říditi motorové vozidlo, aniž obdržel za tím účelem povolení vydané příslušným úřadem nebo spolkem jím k tomu zmocněným, když byl prokázal svoji schopnost.

Povolení nemůže býti uděleno osobám mladším než 18 let.

Na potvrzení pro mezinárodní jízdu, že podmínky stanovené v předcházejícím článku byly splněny, jsou vydávána mezinárodní povolení k řízení podle vzoru a údajů obsažených v přílohách D a E této Úmluvy.

Tato povolení platí rok ode dne jich vydání a pro kategorie motorových vozidel, pro které byla vydána.

Pro mezinárodní jízdu stanoví se tyto kategorie:

Údaje do mezinárodních povolení jsou vždy vepisovány psanou neb tištěnou latinkou.

Mezinárodní povolení k řízení, vydaná úřady některého smluvního státu nebo spolkem těmito k tomu zmocněným, spolupodepsaná úřadem, opravňují ve všech ostatních smluvních státech k řízení motorových vozidel kategorií, pro které byla vydána, a uznávají se za platná bez nové zkoušky ve všech smluvních státech. Nicméně lze odepříti právo užívati mezinárodního povolení k řízení, je-li zřejmo, že podmínky předepsané v článku předcházejícím nejsou splněny.

Řidič motorového vozidla, jezdící v některém státě, jest povinen podrobiti se zákonům a předpisům platným v tomto státě, pokud jde o jízdu.

Výtah z těchto zákonů a předpisů může býti předán řidiči při vstupu do státu úřadem, kde se provádějí celní formality

Každý ze smluvních států se zavazuje, že bude pečovati o to, pokud jest to v jeho moci, aby nebylo podél cest pro označení nebezpečných míst užíváno jiných znamení nežli těch, která jsou označena v příloze F této Úmluvy.

Tato znamení budou namalována na tabulkách trojúhelníkovitého tvaru a každý stát se zavazuje, pokud jest to možné, že vyhradí výlučně trojúhelníkovitý tvar pro uvedené označování a že zakáže používání tohoto tvaru ve všech případech, kde by to mohlo vésti k mylným záměnám s uvedeným označováním. Trojúhelník jest v zásadě rovnostranný o délce strany nejméně 0 m 70.

Když povětrnostní podmínky nepřipouštějí používání tabulek plných, může býti trojúhelníkovitá tabulka uvnitř vyříznuta.

V tom případě nemusí býti na ní znamení označující povahu překážky a její rozměry mohou býti zmenšeny až na délku strany 0 m 46.

Tabulky staví se kolmo na směr cesty a ve vzdálenosti od překážky nejméně 150 metrů a nejvýše 250 metrů, ač-li místní poměry nejsou tomu na překážku.

Jestliže vzdálenost výstražné tabulky jest značně menší než 150 metrů, jest nutno provésti zvláštní opatření.

Každý smluvní stát zamezí, pokud jest mu to možno, aby podél veřejných cest byly stavěny jakékoli tabulky nebo znamení, které by mohly vésti k mylné záměně s označovacími předepsanými tabulkami, nebo které by mohly jejich poznávání znesnadniti.

Systém trojúhelníkovitých tabulek bude zaveden v každém státě při stavění nových tabulek, anebo při obnovování již stávajících.

Smluvní státy se zavazují, že si sdělí zprávy nutné za účelem zjištění totožnosti

majitelů mezinárodních osvědčení nebo mezinárodních povolení k řízení, když se motorové vozidlo těchto osob stalo příčinou těžké nehody, anebo když se shledá, že tyto osoby se provinily proti předpisům o jízdě.

Zavazují se dále, že oznámí státům, které vydaly osvědčení nebo mezinárodní povolení, jména, příjmení a adresu osob, jimž odňaly právo užívati těchto osvědčení nebo povolení.

Tato Úmluva bude ratifikována.

Státy, které nejsou smluvními stranami Úmluvy ze dne 11. října 1909 a které přede dnem takto stanoveným pro složení ratifikací prohlásí, že jsou připraveny ke složení ratifikační listiny této Úmluvy, zúčastní se složení, o němž se děje nahoře zmínka.

Tato Úmluva nabude účinnosti pro smluvní státy, které se zúčastní prvního složení ratifikací, rok po dni tohoto složení a pro státy, které ji budou ratifikovati později, anebo které k ní přistoupí, jakož i pokud jde o osady, državy, protektoráty, území zámořská a území mandátní, o nichž se neděje zmínka v listinách ratifikačních, rok po dni, kdy oznámení podle článku 11 odstavec D., článku 12 odstavec B. a článku 13 odstavec B. budou přijata vládou francouzskou.

Každý smluvní stát, který byl smluvní stranou Úmluvy ze dne 11. října 1909, se zavazuje, že vypoví tuto Úmluvu v okamžiku složení listiny ratifikační anebo oznámení svého přístupu k této Úmluvě.

Týž postup bude zachován, pokud jde o prohlášení, o nichž mluví článek 12 odstavec B.

Vypoví-li některý ze smluvních států tuto Úmluvu, musí oznámiti výpověď písemně vládě francouzské, která zašle bezodkladně ověřený opis oznámení všem ostatním státům, sdělujíc jim den, kdy je obdržela.

Výpověď má účinnost jenom pokud se týče státu, který ji oznámí a to rok po tom, kdy francouzská vláda obdrží výpovědní oznámení.

Tatáž ustanovení platí, pokud jde o výpověď této Úmluvy pro osady, državy, protektoráty, území zámořská a území mandátní.

Státy zastoupené na konferenci, která se sešla v Paříži ve dnech 20. až 24. dubna 1926, mohou podepsati tuto Úmluvu až do 30. června 1926.

Dáno v Paříži dne 24. dubna 1926 v jediném prvopise, jehož shodný opis bude vydán každé z podepsavších vlád.