111/1932 Sb. znění účinné od 1. 8. 1932 do 31. 12. 2023

111

Vládní nařízení

ze dne 16. června 1932

o úředním cejchování měřidel na tekutiny.

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 23. července 1871, č. 16 ř. z. z r. 1872, jímž byl stanoven nový řád o mírách a vahách, a podle zák. čl. V/1907, o mírách, jich používání a dohledu na ně, jakož i podle zákona ze dne 28. května 1930, č. 75 Sb. z. a n., o úpravě příslušnosti ve věcech cejchovních v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské:

§ 1.

Připuštění měřidel na tekutiny k úřednímu cejchování.

(1)	Úředně cejchovány mohou býti kromě výjimky uvedené v § 20, odst. 3., jen soustavy, druhy a vzory měřidel na tekutiny, které byly ústředním inspektorátem pro službu cejchovní připuštěny k úřednímu cejchování podle tohoto nařízení, žádosti o připuštění jednotlivých soustav, druhů a vzorů měřidel na tekutiny k úřednímu cejchování buďtež podávány u ústředního inspektorátu pro službu cejchovní. U téhož úřadu jest nutno žádati též za schválení každé konstruktivní změny nebo úpravy měřidla na tekutiny, které bylo již k úřednímu cejchování připuštěno.
(2)	Žádosti jest doložiti technickým popisem a návodem k upravování (justování), dvěma shodnými technickými výkresy a měřidlem vzorovým. Výkresy provedené černě na bílém papíře a nepřeložené musí zobrazovati měrné zařízení i podstatné součásti v měřítku 1 : 1 a celkové uspořádání aspoň 1 : 2,5. Je-li umístění vzorového měřidla v úředních místnostech nemožné, vykoná se potřebná prohlídka i přezkoušení měřidla na jiném vhodném místě, a to na útraty žadatele.
(3)	K podání žádostí o připuštění měřidla na tekutiny k úřednímu cejchování nebo o schválení jeho konstruktivní změny neb úpravy jest oprávněn pouze výrobce měřidla, který může pro další jednání oznámiti ústřednímu inspektorátu pro službu cejchovní svého zástupce.
(4)	Připuštění k úřednímu cejchování a schválení konstruktivní změny či úpravy uveřejní se na náklad žadatele v Úředním věstníku státní služby cejchovní.

§ 2.

Výrobní značka a jiná označení.

(1)	Na každém měřidle na tekutiny musí býti s výjimkou uvedenou v odst. 4. nápadně uvedena na kovové tabulce zajištěné úředním ověřením výrobní značka schválená ústředním inspektorátem pro službu cejchovní. Značky té jest dovoleno užívati pouze výrobci tohoto měřidla.
(2)	Dále musí býti na této tabulce uvedena tekutina, pro niž jest měřidlo určeno, tímto způsobem: "Měřidlo na ................", pak jméno a sídlo výrobce, jakož i výrobní číslo měřidla; k těmto údajům může býti připojeno i jméno a sídlo zástupce (§ 1, odst. 3.).
(3)	Je-li správný odměr nebo odběr podmíněn určitými okolnostmi, může ústřední inspektorát pro službu cejchovní předepsati uvedení těchto okolností na této tabulce.
(4)	Tabulka nemusí býti u měřidel staničních (§ 11) a u měřidel na olej (§ 12), jsou-li předepsané údaje uvedeny na číselníku počitadla jednotkového.

§ 3.

Přípustné soustavy.

(1)

K úřednímu cejchování mohou býti připuštěna (§ 1, odst. 1.) jen měřidla:

a)	objemová, t. j. taková, u nichž odměr tekutiny děje se naplněním přesně určeného a neproměnného objemu, nebo
b)	váhová, t. j. taková, u nichž odměr tekutiny jest závislý na její váze.

(2)

Měřidla objemová mohou býti provedena jako:

a)	měřidla nádobová (soustava I.), u nichž měření se děje naplněním odměrné nádoby o stálém obsahu,
b)	měřidla průtoková (soustava II.), u nichž měření se děje periodickým, nepřetržitým a současným plněním a vyprazdňováním více prostorů o stálém obsahu,
c)	měřidla bubnová (soustava III.), u nichž měření se děje plněním dvou i více měrných komor o stálém obsahu, spojených spolu v otáčivý měrný buben,
d)	měřidla pístová (soustava IV.), u nichž měření děje se nassátím tekutiny pohyblivým pístem v měrném válci.

(3)

Měřidla váhová mohou býti provedena jako měřidla bubnová (soustava V.), u nichž měření děje se naplněním komor otáčivého bubnu určitým váhovým množstvím tekutiny.

(4)

Ústřední inspektorát pro službu cejchovní může připustiti k úřednímu cejchování i jiné soustavy měřidel objemových nebo váhových a může v odůvodněných případech povoliti odchylky od konstruktivních podmínek stanovených tímto nařízením.

§ 4.

Měrné velikosti.

(1)	Přípustné měrné velikosti (obsahy) měřidel na tekutiny, s výjimkou měřidel průtokových, jsou: 100, 50, 30, 20, 10, 5, 2 a 1 l, dále 0,5, 0,3, 0,2 a 0,1 l (5, 3, 2 a 1 dl).
(2)	Měrných velikostí 100 l až 0,5 l (5 dl) smí býti užito jako samostatných jednotek, hodnot 0,5 až 0,1 l (5 až 1 dl) pouze jako dělení hodnoty 1 l. Kromě toho může býti hodnota 2 l dělena od 2 l do 0,5 l (5 dl) po 0,5 l (5 dl), dále pak na 0,3, 0,2 a 0,1 l (3, 2 a 1 dl).
(3)	Předpisy tohoto nařízení o desetinných děleních litru (0,5, 0,3, 0,2 a 0,1 l) platí též pro decilitry (5, 3, 2 a 1 dl).

§ 5.

Vyznačení a označení obsahu.

(1)

Vyznačení obsahu musí býti provedeno pouze u měřidel nádobových, a to vyrytou nebo vyleptanou obsahovou čárkou silnou 0,5 až 1 mm takto:

a)	čárky provedené na čelní straně odměrné nádoby, je-li tato skleněná, nebo na skleněném průhledu či okénku umístěném na čelní straně odměrné nádoby, je-li tato kovová, musí býti nejméně 30 mm dlouhé a jejich rovina musí souhlasiti s nejnižším místem správné hladiny příslušné hodnoty;
b)	čárky provedené na stupnici měřidel na mléko (§ 14) musí býti 12 až 20 mm dlouhé a musí souhlasiti se vzedmutým okrajem správné hladiny.

(2)

Na každém měřidle na tekutiny musí býti označen obsah měřidla příslušnou číselnou hodnotou podle § 4 s připojením písmene l nebo dl, a to:

a)	u měřidel nádobových s odměrnou nádobou skleněnou vyleptáním nebo vyrytím na čelní straně nádoby;
b)	u měřidel nádobových se stupnicí u prvého, posledního a aspoň u každého dílku příslušného hodnotě rovné násobku 5 l;
c)	u měřidel nádobových s odměrnou nádobou kovovou buď písmem litým nebo vytlačeným na čelní straně odměrné nádoby nebo na tabulce upevněné na této stěně;
d)	u měřidel průtokových na tabulce uvedené v § 2 způsobem: O = .... l, kde O značí obsah jedné periody měřidla. Kromě tohoto obsahu musí býti na této tabulce označen i maximální průtok tekutiny měřičem za jednu minutu způsobem: P = .... l/min. V odůvodněných případech může ústřední inspektorát pro službu cejchovní předepsati i označení minimálního průtoku tekutiny za jednu minutu způsobem: P = od ..... do ..... l/min.
e)	U měřidel bubnových na tabulce uvedené v § 2 způsobem: Obsah výklopu komory bubnu = ... l.
f)	U měřidel pístových na čelní straně měrného válce vyrytím nebo vyleptáním, je-li válec skleněný, a litým nebo vytlačeným písmem, je-li válec kovový.

(3)

Velikost číslic a písma stanoví ústřední inspektorát pro službu cejchovní pro každý druh měřidla zvláště.

§ 6.

Výrobní materiál.

Jako výrobního materiálu pro měrná zařízení měřidel na tekutiny smí býti užito jen bezbarvého skla a tvrdého kovu. Kov, který jest ve styku s tekutinou, musí býti takového druhu, aby nepodléhal chemickému vlivu této tekutiny, pokud by však šlo o tekutinu, která jest určena k lidskému požívání, musí kov (kovová směs), který jest ve styku s tekutinou, vyhovovati příslušným ustanovením vládního nařízení ze dne 19. června 1931, č. 99 Sb. z. a n., jímž se omezuje používání zdraví škodlivých kovů a kovových směsí při zacházení s potravinami (poživatinami) a kosmetickými prostředky, jakož i při dětských hračkách.

§ 7.

Podstatné součásti.

(1)

Odměrná nádoba měřidel nádobových zhotovená ze skla může míti tvar buď válce nebo dolů mírně zúženého kužele nebo válce o stupňovitě se zmenšujícím průměru. Dolní nebo horní konec odměrné nádoby může býti zúžen v hrdlo, kterým jest nádoba usazena ve dnu nebo víku. Vnitřní průměr odměrné nádoby smí býti

u obsahu 5 l nejvýše 180 mm,

u obsahu 2 l nejvýše 110 mm a

u obsahu 1 l, 0,5 l nejvýše 80 mm;

v rovině obsahových čárek dělení smí pak vnitřní průměr odměrné nádoby býti

u hodnoty 1,5 l nejvýše 96 mm,

u hodnoty 0,5 l nejvýše 80 mm a

u hodnoty 0,3, 0,2 a 0,1 l nejvýše 60 mm.

Odměrná nádoba měřidel nádobových zhotovená z kovu může míti buď tvar válce, jehož vnitřní průměr se řídí nejmenší měrnou hodnotou dělení (§ 14), nebo tvar libovolného geometrického tělesa (§ 13), avšak plocha průřezu nádoby v rovině obsahové čárky musí býti

u obsahu 20 l nejvýše 10 dm2 a

u obsahu 10 l nejvýše 5 dm2.

(2)

Vnitřní průměr měrného válce měřidel pístových smí býti nejvýše 110 mm při obsahu 1 l a 80 mm při obsahu 0,5 l (§ 12, odst. 1.);

(3)

Rozvodné ústrojí k plnění a vyprazdňování měřidel nádobových smí býti provedeno u měřidel o obsahu 2 l a menším pouze jako vícecestný kohout; u měřidel staničních (§ 11) může býti kromě kohoutu použito též ventilů nebo šoupátek. Rozvod musí býti proveden tak, aby při jeho uzavření nenastalo znatelné klesání hladiny v naplněné odměrné nádobě. Rozvod nesmí též dovoliti současné plnění a vyprazdňování téže odměrné nádoby a, je-li více odměrných nádob na témž měřidle, též současné plnění nebo současné vyprazdňování těchto nádob. Dále musí býti rozvod tak proveden, aby vyprazdňování odměrné nádoby dělo se jen do výpusti. Přestavění rozvodu může se díti ručně nebo samočinně; konstrukce samočinného rozvodu vyžaduje schválení ústředního inspektorátu pro službu cejchovní.

(4)

Upravovací (justovací) zařízení sloužící k docílení správných údajů měřidla jest dovoleno u všech měřidel, kromě krámských (§ 9), výčepních (§ 10) a měřidel na mléko (§ 14). Upravovací zařízení musí býti tak provedeno, aby po zajištění měřidla úředním ověřením nebylo možno je měniti.

(5)

U každého měřidla musí býti upraveno odvzdušnění, kterým jednak se odstraňuje vzduch a plynné součásti tekutiny z měrného prostoru při jeho plnění, jednak se zamezuje měření vzduchu nebo plynných součástí tekutiny místo tekutiny samé. U měřidel nádobových a bubnových dostačí odvzdušnění provedené otvory nebo rourkami upravenými u odměrné nádoby; měřidla průtoková, s výjimkou uvedenou v § 13, odst. 2., musí býti však opatřena zvláštním odvzdušňovačem vloženým před měřič. Pro přípustnost odvzdušnění jest směrodatná jeho činnost, nikoliv jeho konstrukce.

(6)

Veškerá měřidla, u nichž jest správnost měření závislá na postavení měřidla, musí býti s výjimkou měřidel nepřenosných opatřena olovnicí. Délka pohyblivé části olovnice musí býti nejméně tak dlouhá, aby odchýlení hrotů o 2 mm nezpůsobilo větší odchylku odměru, než jest dovolená odchylka správnosti (§ 16). Svislá vzdálenost hrotů olovnice nesmí býti větší než 1,5 mm. Spojení olovnice s měřidlem musí býti tak provedeno, aby mohlo býti úředním ověřením zajištěno.

(7)

Počitadla zaznamenávají buď počet odběrů nebo odměřené množství tekutiny. V prvém případě musí býti jejich číselník opatřen nápisem "Počet odběrů", v případě druhém nápisem "litrů" nebo písmenem "l". Počitadla měřidel průtokových mohou býti označena nápisem "krychlové metry" nebo "m3". Záznam počitadel musí se díti současně s počátkem odběru. Spojení počitadel s měřidlem, jakož i zasklení počitadel musí býti tak upraveno, aby mohlo býti zajištěno úředním ověřením. Povinnost opatřovati měřidla na tekutiny počitadly řídí se druhem těchto měřidel (§§ 11, 12 a 13). Počitadla mohou býti provedena jako ručičková nebo válečková. Podle účelu mohou býti:

a)	jednotková, jestliže zaznamenávají jednotlivé odběry tekutiny počínajíc vždy nulovým stavem počitadla. Musí býti tedy opatřena zařízením, jímž lze je naříditi na nulu, nikoli však přičítati odběry;
b)	celková, jestliže zaznamenávají celkový počet nebo celkovou hodnotu všech odběrů,
c)	omezovači, jestliže samočinně omezují předem nařízený odběr. Tato nemusí vyhovovati podmínkám platným pro počitadla jednotková.

(8)

Čerpadlo, jímž se tekutina přivádí do měřidla, může býti libovolného provedení s pohonem ručním nebo motorickým. V případech, kde správnost měření jest závislá na rychlosti plnění měřidla, může ústřední inspektorát pro službu cejchovní předepsati čerpadlo o určitém výkonu.

§ 8.

Přípustné druhy.

Podle způsobu užívání mohou býti měřidla na tekutiny těchto druhů:

a)	měřidla krámská na petrolej, líh a jiné tekutiny, vyjímajíc oleje, užívaná v prodejních místnostech obchodníků (§ 9),
b)	měřidla výčepní na pivo, užívaná v hostinských výčepech (§ 10),
c)	měřidla staniční na benzin, benzol a jiné tekutiny těkavé, užívaná na veřejných komunikacích (§ 11),
d)	měřidla na olej (§ 12),
e)	měřidla tanková na benzin, petrolej a jiné tekutiny těkavé, užívaná u pojízdných nebo nepřenosných nádrží (§ 13) a
f)	měřidla na mléko, užívaná v mlékárnách (§ 14).

§ 9.

Měřidla krámská.

(1)

Jako měřidla krámská smějí býti úředně cejchována pouze měřidla nádobová se skleněnými odměrnými nádobami o obsahu 2 a 1 l, které mohou býti opatřeny též dělením podle § 4, odst. 2.

(2)

Kromě všeobecných ustanovení platí pro tato měřidla ještě tyto předpisy:

a)	odměrná nádoba může býti opatřena středově umístěnou přepadní rourou, jejíž rovina horního okraje musí ležeti výše než rovina hladiny nejvyšší měrné hodnoty nebo aspoň v této rovině. Průměr přepadní roury musí býti menší než 1/5 průměru odměrné nádoby.
b)	Víko uzavírající nádobu musí býti spojeno s tělesem rozvodného kohoutu nejméně dvěma kovovými pásy tak upravenými, aby spojení těchto částí mohlo býti úředním ověřením zajištěno.
c)	Není-li odměrná nádoba opatřena víkem, musí býti její zasazení do sedla tělesa rozvodného kohoutu upraveno tak, aby mohlo býti zajištěno úředním ověřením.
d)	Vzdálenost mezi dnem odměrné nádoby a kohoutem musí býti co nejmenší. Též může býti sedlo kohoutu, do něhož jest dno odměrné nádoby zatmeleno, opatřeno na čelní straně výřezem, aby bylo patrné úplné vyprázdnění odměrné nádoby.
e)	Měřidla ta nemusí býti opatřena počitadly.

§ 10.

Měřidla výčepní.

(1)

Jako měřidla výčepní smějí býti úředně cejchována pouze měřidla nádobová se skleněnými odměrnými nádobami o obsahu 2 a 1 l, které mohou býti opatřeny tímto dělením:

a)	odměrná nádoba o obsahu 2 l: 1,5 l (1 l 5 dl), 1 l, 0,5 a 0,3 l,
b)	odměrná nádoba o obsahu 1 l: 0,5 a 0,3 l.

(2)

Kromě všeobecných ustanovení platí pro tato měřidla předpisy § 9, odst. 2., písm. b) až e).

§ 11.

Měřidla staniční.

(1)

Jako měřidla staniční, která mohou býti přenosná nebo nepřenosná, smějí býti úředně cejchována měřidla nádobová s jednou nebo dvěma odměrnými skleněnými nádobami o obsahu 5, 2 nebo 1 l, měřidla průtoková o průměru nejméně 16 mm a bubnová (objemová i váhová) o obsahu výklopu komory bubnu 5, 2 nebo 1 l.

(2)

Kromě všeobecných ustanovení platí pro tato měřidla ještě tyto předpisy:

a)	měřidlo musí býti opatřeno jednotkovým a celkovým počitadlem; mimo to může býti opatřeno i počitadlem omezovacím [§ 7, odst. 7., písm. c) ];
b)	u měřidel nádobových musí býti jak odměr, tak i odběr zajištěn, t. j. měřidla musí býti opatřena zařízením, které nedovoluje vyprázdnění odměrné nádoby, pokud není zcela naplněna, a její plnění, pokud není zcela vyprázdněna;
c)	měřidla průtoková musí býti mezi měřičem a výpustí opatřena hledítkem tak upraveným, aby byl patrný buď stav tekutiny před odběrem a po odběru nebo i výtok tekutiny při odběru;
d)	měřidla bubnová (objemová i váhová) musí býti opatřena zařízením, které udržuje stálý rovnoměrný přítok tekutiny do měrného bubnu, a zařízením, které zastaví další činnost měřidla, kdyby se měrný buben zastavil nebo výtok tekutiny z měřidla byl zadržen;
e)	samočinné plováčkové uzavírky měřidel staničních nádobových musí býti umístěny ve zúženém hrdle odměrné nádoby nebo v průhledu o průměru nejvýše 60 mm;
f)	výpustní hadice měřidel staničních může býti opatřena kohoutem jen tehdy, nemá-li náhlé uzavření kohoutu vlivu na správnost měření. Je-li výpustní hadice naplněna stále tekutinou, musí býti její kohout opatřen přetlakovým ventilem, který zabraňuje vyprázdnění hadice, není-li měřidlo v činnosti.

§ 12.

Měřidla na olej.

(1)

Jako měřidla na olej smějí býti úředně cejchována měřidla nádobová s jednou nebo dvěma odměrnými skleněnými nádobami o měrném obsahu 1 a 0,5 l nebo pístová o témž obsahu nebo měřidla průtoková o průměru nejméně 10 mm. Měrná hodnota 1 l měřidel pístových může býti dělena po 0,5 l.

(2)

Kromě všeobecných ustanovení a předpisů § 11, odst. 2., písm. a), b), c) a f), platí pro tato měřidla ještě tyto předpisy:

a)	měřidla musí býti provedena tak, aby olej po odměru byl z měřidla mechanicky vytlačován,
b)	ssací výška měřidla pístového nesmí býti větší než 1 m,
c)	u měřidel pístových nesmí býti možno měniti směr pohybů pístu, pokud nedosáhl krajní polohy.

§ 13.

Měřidla tanková.

(1)	Jako měřidla tanková smějí býti úředně cejchována měřidla nádobová s kovovými odměrnými nádobami o obsahu 20 a 10 l a měřidla průtoková o průměru nejméně 25 mm.
(2)	Kromě všeobecných ustanovení a předpisu § 11, odst. 2., písm. b) a e), platí pro tato měřidla ještě tyto předpisy: je-li měřidlo provedeno jako průtokové, musí býti opatřeno jak celkovým počitadlem, tak i zařízením, které dovoluje odečtení hodnoty aspoň 1 l; takové měřidlo nemusí býti opatřeno odvzdušňovačem (§ 7, odst. 5.).

§ 14.

Měřidla na mléko.

(1)

Jako měřidla na mléko smějí býti úředně cejchována měřidla nádobová o obsahu 100, 50, 30, 20, 10 a 5 l zhotovená z pocínovaného plechu ve tvaru válce s rovným dnem, pro která platí kromě všeobecných ustanovení ještě tyto podmínky:

a)	průměr odměrné nádoby musí býti u velikosti 100 l nejvýše 460 mm, 50 l nejvýše 370 mm, 30 l nejvýše 310 mm, 20 l nejvýše 270 mm, 10 l nejvýše 215 mm a u 5 l nejvýše 170 mm.
b)	Dělení stupnice, které musí býti pokud možno stejnoměrné, počíná u měrné velikosti 100 l hodnotou 20 l a pokračuje po 1 l, 50 l hodnotou 10 l a pokračuje po 1 l, 30 l hodnotou 5 l a pokračuje po 1 l nebo 0,5 l, 20 l hodnotou 4 l a pokračuje po 1 l nebo 0,5 l, 10 l hodnotou 2 l a pokračuje po 0,5 l nebo 0,2 l a 5 l hodnotou 1 l a pokračuje po 0,5 l nebo 0,2 l.
c)	Nadměrek musí býti s výjimkou měřidel provedených podle odst. 5. u velikosti 100 a 50 l nejméně 40 mm, 30 a 20 l nejméně 30 mm a 10 a 5 l nejméně 20 mm.
d)	Plášť i dno měřidel na mléko musí býti vytuženy. Měřidlo může býti opatřeno uchy anebo čepy nebo oky k zavěšení a překlápění nádoby.

(2)

Měřidla se stupnicí upravenou na dvou pocínovaných kovových pásech nejméně 25 mm širokých, přinýtovaných nebo připájených na protilehlých místech uvnitř nádoby, smějí míti obsah 100, 50 nebo 20 l.

(3)

Měřidla se stupnicí upravenou na skleněném pásu nejméně 40 mm širokém, uloženém za podélným, nejméně 30 mm širokým výřezem ve stěně nádoby, smějí míti obsah 50, 20, 10 nebo 5 l.

(4)

Měřidla s plovákem nesoucím stupnici smějí míti obsah 100, 50, 30, 20 nebo 10 l. Plovák musí býti zhotoven z tvrdého pocínovaného plechu; jeho povrch musí býti oblý a průměr smí býti nejvýše o 20 mm menší než průměr nádoby. Stupnice jest vedena výřezem kovového pocínovaného oblouku o tlouštce 4 až 5 mm a šířce 30 až 40 mm. Horní plocha oblouku musí souhlasiti s nulovou čárkou stupnice při prázdné nádobě a obsahovými čárkami při jednotlivých naplněních nádoby. Nulová čárka budiž provedena po celé šířce stupnice a označena číslicí 0. Stupnici jest označiti továrním číslem.

(5)

Měřidla podle odst. 4. mohou býti též tak provedena, že stupnice jest opatřena posuvným ustavovatelem, jehož nařízením lze omeziti zdvih plováku a tím docíliti žádaného odměru. Za tím účelem jest stupnice opatřena otvory, do nichž zapadají kolíčky ustavovatele tak, že horní okraj jeho odečitatele souhlasí s příslušnou obsahovou čárkou stupnice. Při dosednutí nárazné plochy ustavovatele na spodní plochu oblouku musí odečitatel souhlasiti s horní plochou oblouku. Ustavovatele jest označiti továrním číslem. Okraj odměrné nádoby tvoří přepad; plnění a vyprazdňování nádoby děje se kohoutem umístěným ve dnu.

§ 15.

Úřední cejchování.

Úřední cejchování měřidel na tekutiny vykonávají podle instrukce vydané ústředním inspektorátem pro službu cejchovní úřady cejchovní, zmocněné k tomu příslušným cejchovním inspektorátem, a to buď po předložení měřidla v úřadě, pokud úřední místnosti a zařízení stačí, nebo na žádost a náklad zájemce na jiném vhodném místě.

§ 16.

Dovolené odchylky správnosti.

(1)

Dovolená odchylka správnosti smí činiti při prvém cejchování nebo při přecejchování po opravě měřidla:

a)	u měřidel krámských, výčepních, staničních a tankových pro měrné hodnoty 20, 10, 5, 2 a 1 l, nejvýše 1/200 správného obsahu, pro 0,5 l, 0,3 l a 0,2 l nejvýše 1/100 správného obsahu a pro 0,1 l nejvýše 1/50 správného obsahu;
b)	u měřidel na olej nejvýše 1/100 správného obsahu a
c)	u měřidel na mléko u hodnoty největší 1/200 správného obsahu; odchylka ostatních hodnot dělení měřidel na mléko se postupně zvětšuje tak, že činí u hodnoty nejmenší 1/100 správného obsahu.

(2)

Při přecejchování měřidel, jichž úřední ověření nebyla porušena, jsou dovoleny odchylky dvojnásobné.

§ 17.

Ověření.

(1)	Poloha obsahových čárek na skleněných odměrných nádobách měřidel nádobových, jakož i veškeré odnímatelné části měřidla, jichž změnou nebo výměnou by byla správnost nebo neměnitelnost údajů měřidla porušena, musí
(2)	Ověření měřidel na tekutiny děje se způsobem stanoveným ústředním inspektorátem pro službu cejchovní. Měřidlo musí býti tak provedeno, aby počet úředně ověřených míst byl co nejmenší. U měřidel staničních (§ 11), u měřidel na olej (§ 12) a u měřidel na mléko s plovákem (§ 14) budiž tento počet udán římskou číslicí za výrobním číslem měřidla.

§ 18.

Úřední přecejchování.

(1)

Měřidla na tekutiny jest podrobiti úřednímu přecejchování, a to:

a)	měřidla krámská a výčepní po ztrátě znatelnosti vyleptaných úředních ověření obsahových čárek,
b)	všechna ostatní měřidla vždy před uplynutím tříleté lhůty, která počíná 1. lednem roku následujícího roku posledního ověření.

(2)

Rovněž jest podrobiti úřednímu přecejchování každé měřidlo na tekutiny, bylo-li úřední ověření porušeno nebo měřidlo poškozeno či opraveno tak, že ztratilo vlastnosti předepsané cejchovními předpisy.

§ 19.

Cejchovní poplatky.

Poplatek za úřední cejchování a přecejchování měřidel na tekutiny činí u měřidel:

a)	krámských bez dělení 6 Kč,
b)	krámských s dělením 15 Kč,
c)	výčepních 15 Kč,
d)	staničních, kromě průtokových 70 Kč,
e)	staničních průtokových 100 Kč,
f)	na olej 30 Kč,
g)	tankových nádobových 25 Kč
h)	tankových průtokových 50 Kč,
ch)	na mléko velikosti 100 l 30 Kč, 50 l 20 Kč, 30 l a 20 l 15 Kč a 10 l a 6 l 10 Kč.

§ 20.

Závěrečná ustanovení.

(1)	Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1932. Tímto dnem pozbývají platnosti dosavadní předpisy o úředním cejchování a přecejchování měřidel na tekutiny, zejména ministerské nařízení ze dne 16. března 1875, č. 33. ř. z., o cejchování a kolkování měřících přístrojů na petrolej a jiné tekutiny, které podléhají silnému vypařování, ministerská nařízení ze dne 7. května 1895, č. 66 ř. z., a ze dne 18. června 1897, č. 148 ř. z., o periodickém přecejchování měřicích přístrojů na petrolej a jiné tekutiny, které podléhají silnému vypařování, a §§ 27 a 28 nař. č. 107.225/1908 K. M. (uh. obchodu), o úpravě a odchylkách měr a měřidel, které lze ověřovati, a o podobě ověřovacích značek, dále předpisy o připuštění k úřednímu cejchování pivních kohoutů, zejména vyhlášky ministerstva obchodu ze dne 12. ledna 1892, č. 35 ř. z., ze dne 30. července 1893, č. l29 ř. z., ze dne 23. srpna 1897, č. 209 a č. 210 ř. z., jakož i předpisy o připuštění k úřednímu cejchování měřidel na mléko, zejména vyhláška ministerstva obchodu ze dne 12. srpna 1879, č. 107 ř. z., pokud se týká nádob na mléko s měřidlem, dále vyhlášky ministerstva obchodu ze dne 9. srpna l882. č. 122 ř. z.. ze dne 13. ledna 1898, č. 22 ř. z., ze dne 28. září 1904, č. 115 ř. z., a vyhláška ministerstva veřejných prací ze dne 4. března 1916 č. 64 ř. z. Zároveň se částečně mění ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 22. listopadu 1919, č. 629 Sb. z. a n., jímž stanoví se poplatky za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů, ve znění vládního nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 681 Sb. z. a n., jímž stanoví se přirážky k poplatkům za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů.
(2)	Úřední cejchování a přecejchování měřidel na tekutiny vykonané podle dosud platných předpisů zůstává platným i po 31. červenci 1932 a měřidla taková mohou býti i nadále přecejchovávána.
(3)	Měřidla na tekutiny, která byla připuštěna k úřednímu cejchování před 1. srpnem 1932 a nevyhovují předpisům tohoto nařízení, mohou býti cejchována a přecejchovávána jen tehdy, byla-li předložena k prvému cejchováni nejpozději do 30. června 1933.
(4)	Ustanovení § 18 o přecejchování měřidel vztahuje se i na měřidla cejchovaná před 1. srpnem 1932. Měřidla staniční cejchovaná do konce roku 1930 musí býti přecejchována nejpozději do konce roku 1933.
(5)	Provedením tohoto nařízení se pověřuje ministr veřejných prací.

Udržal v. r.

Dr. Slávik v. r.

Dr. Trapl v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Matoušek v. r.

Hůla v. r.

Dostálek v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Viškovský v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Spina v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Šrámek v. r.