K čl. I.
(1) Z každého hektolitrového stupně alkoholu, podléhajícího ať výrobní nebo spotřební dani z lihu, zaplatiti nutno též přirážku 2,- Kč podle čl. I., odst. 2., zákona ze dne 26. června 1926, č. 99 Sb. z. a n., o zvýšení daně z lihu.
(2) Z lihu podléhajícího výrobní dani z lihu zapraviti jest ještě podle čl. VI., § 5, odst. 5., zákona za každý hektolitrový stupeň alkoholu sprošťovací dávku 1,- Kč.
(3) Za veškerý líh vyrobený v lihovarech spojených s výrobou droždí určeného k prodeji, ať podléhá dani z lihu neb jest od ní osvobozen, platiti jest ještě za každý hektolitrový stupeň alkoholu dávku 50 hal. podle § 4 zákona ze dne 2. prosince 1919, č. 643 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu.
K čl. II.
K odst. 1.
(1) Každý podnikatel produkčního lihovaru, s výjimkou uvedenou v čl. II., odst. 2., zákona, jest podle ustanovení § 52 zák. č. 643/1919 Sb. z․ a n. povinen opatřiti si na svůj náklad k úřednímu zjišťování vyrobeného alkoholu kontrolní lihové měřidlo vyhovující platným ustanovením. Dále jest každému podnikateli podle § 56 zákona o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., příp. § 54 zák. čl. XXVIII/1908 a § 16 prováděcího předpisu býv. min. fin. ze dne 21. července 1899, č. 130 ř. z., příp. § 19 nařízení uh. min. fin. č. 76.000/ 1908 P. M. uložena povinnost, aby měl ve svém lihovaru v upotřebitelném stavu a finančním orgánům pověřeným dozorem nad podnikem na požádání k úřednímu použití dal tyto pomůcky: stodílný alkoholometr a cukroměr, oba předepsané úpravy, s příslušnými cejchovními doklady, dále teploměr, nořítko a redukční alkoholometrické tabulky. Vedle toho jest v produkčních lihovarech při výrobě nízkostupňových destilátů používati stodílného alkoholometru se stupnicí od 0 - 25 st.
(2) Domáhá-li se podnikatel produkčního lihovaru úlevy, aby místo zjišťování kontrolním měřidlem lihovým byl mu povolen přechodně též jiný spolehlivý způsob zjišťování množství skutečně vyrobeného alkoholu, musí podati žádost místně příslušnému finančnímu úřadu I. stol., který ji předloží s odůvodněným návrhem přímo ministerstvu financí k rozhodnutí.
K odst. 2.
(1) Výroba lihu s nárokem na výhodu vyznačenou v či. II., odst. 2., zákona smí býti provozována pouze v produkčních lihovarech, v nichž vyrábějí líh výhradně jen pěstitelé ovoce nebo vína (ať jednotlivě nebo sdruženě) a používají k výrobě té výhradně jen ovoce vlastní tuzemské sklizně nebo vinných matolin a kvasnic, odpadajících při výrobě vína z vlastních plodin tuzemských. Nárok na přiznání této výhody musí podnikatel lihovaru uplatniti nejpozději 4 týdny před započetím výroby, za všech okolností však nejdéle do 1. listopadu toho kterého roku, u příslušného finančního úřadu I. stol., při čemž musí prokázati potvrzením místního obecního úřadu (v zemi Slovenské a Podkarpatoruské notářského úřadu) splnění podmínek uvedených v předchozí větě. Má-li se díti výroba lihu v lihovaru sdruženě, musí podnikatel lihovaru připojiti ve 3 stejnopisech obecním úřadem (v zemi Slovenské a Podkarpatoruské notářským úřadem) potvrzený seznam všech sdružených pěstitelů ovoce s udáním množství a druhu kvasů, které budou pro každého jednotlivého pěstitele na líh zpracovány. Výhoda daněprosté výroby 25 hektolitrových stupňů alkoholu přísluší za podmínek zákonem stanovených každému pěstiteli ovoce nebo vína, po případě sdružení takových pěstitelů, jen jednou za výrobní období. Za výrobu lihu, třeba provozovanou sdruženě, jest vůči finanční správě zodpověden podnikatel produkčního lihovaru, v němž se tato výroba děje. Takový podnikatel jest povinen za svou osobu i za další přihlášené pěstitele podati u místně příslušného finančního úřadu I. stol. žádost za stanovení výrobního alkoholového množství (čl. VI., § 4, zákona), kterážto žádost budiž sloučena s uplatněním nároku na daněprostou výrobu lihu, a podávati jednotlivé opovědi výroby podle předepsaného vzoru (vzor č. IX k § 17 prov. předp. č. 130/1899 ř. z., příp. vzor č. 16 k § 20 nař. uh. min. fin. č. 76.000/1908 P. M.). Dále jest povinen vésti o své výrobě i o výrobě pro všechny přihlášené pěstitele vedle lihovarského rejstříku zvláštní záznam podle úředně upraveného vzoru, z něhož musí býti patrno u každého jednotlivého pěstitele: jméno a bydliště, množství a druh kvasů, dále doba, kdy pro něho započala a skončila výroba, jakož i množství vyrobeného lihu vyjádřené jak v litrech odečtených na počitadle měřidla tak i v hektolitrových stupních. Ze záznamu musí býti dále též patrno, kteří pěstitelé ovoce se sdružili za účelem dosažení daněprosté výroby 25 hektolitrových stupňů alkoholu podle dalších ustanovení tohoto odstavce. Počet hektolitrových stupňů zanésti jest dodatečně podle výsledku periodického zjištění výroby. Množství 25 hektolitrových stupňů alkoholu přísluší daněprostě jen tomu pěstiteli ovoce nebo vína, pro kterého bylo vyrobeno skutečně bez přerušení nejméně 50 hektolitrových stupňů alkoholu. Sdruživším se pěstitelům ovoce nebo vína přísluší za stejné podmínky zmíněných daněprostých 25 hektolitrových stupňů společně. Při podání předepsané opovědi výroby jest podnikatel povinen zapraviti výrobní daň se zemskou přirážkou, sprošťovací dávkou a paušalovanou daní z obratu za každý opověděný hektolitrový stupeň alkoholu. Dávky připadající na daněprostou výrobu budou vráceny podnikateli lihovaru po úředním zjištění vyrobeného alkoholového množství a po súčtování dávek připadajících na zjištěnou výrobu. Každý z pěstitelů zúčastnivších se sdruženě výroby může se nahlédnutím do výměru finančního úřadu I. stol. u příslušného důchodkového kontrolního úřadu přesvědčiti, zda a jakou částkou byla pro něho podnikateli poukázána k vrácení zapravená daň s vedlejšími dávkami, připadající na daněprostých 25 hektolitrových stupňů alkoholu. Zpracovávati suroviny nepocházející z vlastní sklizně jest v těchto lihovarech zakázáno a má za následek v zápětí vedle následků trestních také ztrátu výhody, uvedené v čl. II., odst. 2., zákona.
(2) Výhoda podle čl. II., odst. 4., zákona nepřísluší lihovarům, jichž se týkají ustanovení předchozího odstavce.
(3) Daněprostou rektifikaci dlužno ohlásiti již za poplatné výroby dotyčného lihu, který má jí býti podroben, a nutno ji předsevzíti bezprostředně po zjištění výroby. Daněprosté rektifikaci lze podrobiti jedině destilát vlastní výroby a nejvýše v množství úředně zjištěném. Po dobu trvání rektifikace nesmějí býti ve výrobišti (§ 26 zákona o dani z lihu, příp. § 24 zák. čl. XXVIII/1908) kvasící nebo zkvašené látky, způsobilé k výrobě lihu. Vedle toho mohou býti stanoveny ještě zvláštní podmínky.
K odst. 3.
(1) Ustanovení obsaženému ve čl. II., odst. 3., věta prvá, zákona je vyhověno jen tenkráte, jsou-li splněny podmínky ustanovení § 51 zákona o dani z lihu, příp. §§ 49 a 50 zák. čl. XXVIII/1908 o destilačním zařízení a jeho spojení s kontrolním měřidlem lihovým. Odpařovací kotlík musí býti zařízen tak, aby mohl býti plněn bez sejmutí klobouku.
(2) Náklady jiného spolehlivého způsobu zjišťování, který může ministerstvo financí povoliti místo použití kontrolního měřidla (čl. II., odst. 3., věta druhá), podnikatele nepostihují, avšak náklady spojené s dopravou a postavením půjčeného kontrolního měřidla je podnikatel povinen nésti.
K odst. 4.
K jedné výrobní opovědi smí býti opověděné množství lihu výrobou překročeno, pokud se jí nepřekročí stanovené alkoholové množství, pouze o beztrestné rozpětí uvedené v § 60 zákona o dani z lihu, příp. v § 58 zák. čl. XXVIII/1908.
K čl. III.
Tomu, kdo jest povinován platiti kontrolní poplatek z lihu určeného k mísení s pohonnými látkami, jest ponecháno na vůli platiti jej předem najednou za více zásilek lihu, při čemž příslušná část kontrolního poplatku bude při každé jednotlivé zásilce odpisována na rubu bolety o zapraveném poplatku.
K čl. IV.
K odst. 1. V zemědělských lihovarech bude pravidelné zjišťování zásob prováděno bez výjimky po ukončení každého ohlašovacího období.
K odst. 2.
Množství použitých surovin nepocházejících z hospodářství s lihovarem spojených musí býti v lihovarském rejstříku vyznačováno výslovně a odděleně od vlastních surovin.
K odst. 5.
Ustanovení § 3, odd. II., prov. předp. č. 130/1899 ř. z., příp. § 2, oddíl JI., uh. min. fin. č. 66.630/1899 P. M., pokud jednají o zpracování melasy, se mění potud, že lze melasu zpracovávati v zemědělských lihovarech jen při neúrodě vlastních surovin a jen na zvláštní povolení, které uděluje až do výše 25 % celkové výroby lihovaru finanční úřad I. stolice, přes tuto výši pak ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství. Při jednotlivé zapářce smí býti melasy použito nejvýše v poměru 15 váhových procent k 85 váhovým procentům ostatních přípustných surovin. Pro případy, v nichž ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství udělí povolení ku zpracování melasy nad 25 % celkové výroby lihovaru, bude stanoven též odpovídající poměr váhových procent melasy k ostatním přípustným surovinám. K dílu získanému z řepy nesmí býti melasa vůbec přidávána.
K čl. V.
K odst. 2.
Ohlašovati zásoby břeček (kvasů) převyšující 30 litrů povinen jest nejen každý podnikatel produkčního lihovaru, nýbrž i každý, kdo zásoby takové má. Podnikatel produkčního lihovaru v učiněném oznámení uvede zároveň i původ breček.
K čl. VI.
K § 2.
K odst. 9 a).
(1) Uznanou plochou pozemkovou rozumí se pozemková plocha, kterou podnikatel nejpozději 1. srpna před počátkem výrobního období, pro které se žádá poměření výrobního oprávnění, prokáže finančnímu úřadu I. stol. při uplatňování nároku na přiznání hospodářské povahy a která bude na základě předepsaných dokladů jmenovaným úřadem uznána jako započitatelná. Finanční úřady I. stol. jsou povinny včas podané a řádné doložené žádosti za přiznání hospodářské povahy vyříditi před počátkem výrobního období.
(2) Nejdéle do 15. října musí každý zemědělský lihovar zvláštním podáním u příslušného finančního úřadu I. stol. uplatniti nárok na přidělení alkoholového množství k výrobě a dáti případně závazné prohlášení o tom, že bude v celém výrobním období zpracovávati výhradně brambory. K těmto podáním musí lihovary družstevní připojiti ještě seznam veškerých členů družstva.
(3) Finanční úřady I. stol. pořídí z předložených dokladů výkaz všech zemědělských lihovarů svého správního obvodu a předloží jej dvojmo spolu se zvláštními podáními podle odst. 2., se závaznými prohlášeními o výhradném zpracovávání brambor a s členskými seznamy do 25. října ministerstvu financí.
K odst. 13.
Za den ukončení výroby pokládá se den, kdy byl v dotyčném výrobním období proveden poslední úřední odpočet na kontrolním měřidle lihovém.
K § 4.
K odst. 1.
Při stanovení výrobních alkoholových množství u produkčních lihovarů budiž vzat především zřetel na množství a výtěžnost pohotových lihovarských surovin.
K odst. 4.
Při daněprostém uskladnění lihu vyrobeného v produkčních lihovarech, jež jest přípustno podle čl. VI., § 4, odst. 4., zákona, dbáti jest předpisů § 2, oddíl III., prov. předpisu č. 130/1899 ř. z., příp. § 1, oddíl III., nař. uh. min. fin. č. 66.630/1899 P. M., při čemž zajištění musí býti dáno za výrobní daň se zemskou přirážkou, daní z obratu a sprošťovací dávkou, připadající na veškeré množství uskladněného lihu.
K § 5.
K odst. 3.
Přiměřenou náhradu podle čl. VI., § 5, odst. 3., zákona sjedná orgán lihem hospodařící dohodou s výrobci lihu. Nebude-li docíleno dohody, stanoví výši náhrady podle zjistitelných nákladů ministerstvo financí. Náhrada za uschování ovšem nepřísluší za to množství alkoholu, jež podle čl. VI., § 2, odst. 16., nesmí býti z lihovaru vyklizeno.
K čl. VII
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1932 a současně pozbývají platnosti §§ 10 až 13 prov. předp. č. 130/1899 ř. z., §§ 8 až 11 nař. uh. min. fin. č. 66.630/1899 P. M., dále z vládního nařízení ze dne 17. února 1920, č. 105 Sb. z. a n. ku provedení zákona č. 643/1919 Sb. z. a n. § 9, bod b), c) a d), a odd. D, a mění se částečně ustanovení § 9, bod a).
(2) Provedení tohoto nařízení ukládá se ministru financí.
