Vojenským osobám z počtu mužstva v činné službě [§ 1, odst. 1, písm. a)] přísluší, vyjímajíc případy dále uvedené, denní žold v této výměře:

vojínu ................................. 1,50 Kč,

svobodníkovi ........................... 1,70 Kč,

desátníkovi ............................ 2,00 Kč,

četaři ................................. 2,50 Kč,

rotnému ................................ 4,00 Kč.

Místo tohoto denního žoldu přísluší osobám právě uvedeným za dobu, kterou stráví v ošetřování ve vojenském nebo občanském léčebném ústavě (nemocnici), nemocniční denní žold v této výměře:

vojínu ................................. 0,25 Kč,

svobodníkovi ........................... 0,35 Kč,

desátníkovi ............................ 0,50 Kč,

četaři ................................. 0,75 Kč,

rotnému ................................ 1,00 Kč.

Onemocněly-li však nebo byly-li zraněny v době, kdy konaly činnou vojenskou službu u útvarů armády v poli, obdrží uvedené osoby denní žold v celé výměře podle odstavce 1 i po dobu, kterou pro toto nemocnění nebo úraz stráví v léčebném ústavě (nemocnici).

Po dobu kázeňského trestu na svobodě, jímž jsou službě odňaty, dostanou osoby uvedené v odstavci 1 místo denního žoldu tam stanoveného vězeňský denní žold 0,25 Kč bez rozdílu hodnosti. Po dobu soudního trestu na svobodě nepřísluší jim žádný denní žold, třebas tuto dobu strávily úplně nebo částečně ve vězeňské nebo jiné nemocnici; to platí i o době strávené v soudní vazbě vyšetřovací. Jestliže však trestní řízení, vedené proti uvedeným osobám, bylo zastaveno, nebo skončilo osvobozujícím rozsudkem, vyplatí se jim dodatečně denní žold, na který by byly měly nárok, kdyby na ně nebyla soudní vazba vyšetřovací uvalena.

Po dobu trvalé dovolené nepřísluší osobám uvedeným v odstavci 1 denní žold; vládní nařízení stanoví, zda a pokud přísluší těmto osobám denní žold po dobu dočasné dovolené.

Ustanovení odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro osoby, které se cvičí v speciálních služebních odvětvích jako žáci vojenských odborných škol nebo jako elévové, aniž jsou vojenskými osobami v činné službě. Těmto osobám přísluší denní žold stanovený pro vojína.

Frekventantům vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání přísluší bez rozdílu hodnosti místo denního žoldu uvedeného v odstavci 1 denní žold ve výměře stanovené vládním nařízením, které stanoví též, zda a do jaké míry náleží těmto osobám jejich denní žold po dobu prázdnin, dovolené, nemoci, trestního vyšetřování, kázeňského nebo soudního trestu, při nenáležitém chování a nedostačujícím prospěchu; to platí také o frekventantech, kteří nejsou příslušníky mužstva. Vládní nařízení určí, na která vojenská učiliště (školy, koleje) se vztahují ustanovení tohoto odstavce.

Vojenské osoby z počtu mužstva, které se reversem zaváží, že setrvají v dobrovolné další činné službě jako déle sloužící po dobu nejméně dvou let, dostanou jednorázovou vstupní prémii, která činí při reversálním závazku k dobrovolné další činné službě trvající nejméně:

2 léta ................................. 400 Kč,

3 léta ................................. 500 Kč,

4 léta ................................. 600 Kč,

5 anebo více let ....................... 700 Kč.

Vstupní prémie se poskytne jen jednou, a to při prvním nastoupení do dobrovolné další činné služby podle předcházejícího odstavce.

Déle sloužícím přísluší za každý úplný kalendářní měsíc dobrovolné další činné služby měsíční prémie, jejíž výměra činí:

Déle sloužícím přísluší zvýšení měsíční prémie na vlastní nezaopatřené děti, které nepřekročily 18. rok věku a jsou československými státními příslušníky, ve výši nepřesahující částku 100 Kč při jednom dítěti a částku 175 Kč při více dětech; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Ženatým déle sloužícím přísluší místo bezplatného ubytování podle § 6, písm. a), zvýšení (další zvýšení) měsíční prémie o 125 Kč. Totéž platí o ovdovělých, rozvedených a rozloučených déle sloužící, kteří udržují domácnost pro děti, na něž jim přísluší zvýšení měsíční prémie podle předcházejícího odstavce.

Déle sloužící mají nárok na měsíční prémii a na její zvýšení (další zvýšení) v plné výměře i v případech uvedených v § 2, odst. 2 a 3.

Měsíční prémie je splatná pozadu. Nastoupí-li vojenská osoba do dobrovolné další činné služby jako déle sloužící jiného než prvního dne v měsíci nebo vystoupí-li z tohoto služebního poměru jiného než posledního dne v měsíci, dostane alikvotní díl měsíční prémie; totéž platí obdobně, vznikne-li nebo zanikne-li nárok na zvýšenou měsíční prémii podle odstavce 1 až 3 jiného než prvního nebo posledního dne v měsíci. Alikvotní díl se vyměřuje za každý den činné služby jednou třicetinou příslušné částky. Není-li alikvotní díl vyjádřen v celých korunách, zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku vyjádřenou v celých korunách.

Vláda se zmocňuje, aby v obdobě zásad platných pro výplatu vánočního příspěvku vojenských gážistů mimo služební třídy z povolání poskytla vánoční příspěvek i déle sloužícím.

strava nebo stravné, ústroj a ubytování podle zvláštních předpisů, které vydá ministr národní obrany v dohodě s ministrem financí. Na bezplatné ubytování v kasárnách nemají nárok déle sloužící, jimž přísluší zvýšená měsíční prémie podle § 5, odst. 3; podle okolností může jim býti poskytnut úřední (služební) nebo naturální byt, nikoli však za příznivějších předpokladů nebo podmínek, než by pro ně platily, kdyby byli vojenskými gážisty mimo služební třídy z povolání;

vedlejší náležitosti ve výši a za podmínek stanovených vládním nařízením.

Skončila-li další činná služba v poměru déle sloužících, zaniká nárok na náležitosti podle § 5 a 6.

Nastoupí-li takovéto osoby z jakéhokoli důvodu opět do činné vojenské služby - ale ne již jako déle sloužící - ať v míru, nebo za mobilisace, nebo za války, příslušejí jim náležitosti podle části 1.

Jestliže se vojenským osobám, jichž další činná služba v poměru déle sloužících skončila, dostalo zvláštního vojenského výcviku, vykonají další činnou službu za tento výcvik podle ustanovení § 17 branného zákona, přičemž jim rovněž přísluší toliko nárok na náležitosti podle části 1.

Zaopatření vojenských osob konajících dobrovolnou další činnou službu jako déle sloužící (odbytné, výslužné, invalidovní zaopatření, přídavek za zranění, válečný přídavek a letecký přídavek k výslužnému) řídí se, pokud není upraveno tímto zákonem, předpisy, které by pro ně platily, kdyby byly vojenskými gážisty mimo služební třídy z povolání.

Podmínkou pro přiznání zaopatření jest, že okolnosti odůvodňující nárok na toto zaopatření vznikly v poměru déle sloužících a byly zjištěny superarbitračním řízením, zahájeným před skončením další činné služby v poměru déle sloužících.

Nezpůsobilostí k vojenskému povolání podle vojenských zaopatřovacích předpisů se rozumí u déle sloužících nezpůsobilost k vojenské službě.

Déle sloužící, kteří v tomto poměru - třeba s přerušením - sloužili aspoň dvacet let a dokončili 40. rok věku, mají nárok na výslužné bez průkazu nezpůsobilosti k vojenské službě.

Déle sloužícím přísluší zvýšení výslužného (invalidního služného) v té výši a potud, pokud by jim za činné služby příslušelo zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 2.

Nárok na zaopatření třeba uplatniti, a to nejpozději do tří let po skončení další činné služby v poměru déle sloužících.

Výslužné přísluší prvním dnem měsíce, který následuje po dni skončení další činné služby v poměru déle sloužících. Byl-li však nárok na výslužné uplatněn teprve po skončení této činné služby, přísluší výslužné, je-li na ně nárok, od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nárok uplatněn.

Odbytné déle sloužícího, který nemá nároku na výslužné, nesmí býti nižší než odbytné, jaké by mu po stejné době strávené v poměru déle sloužících příslušelo podle § 15, odst. 1, písm. c), zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 54 Sb. z. a n., o umísťování déle sloužících poddůstojníků.

Zaopatření pozůstalých po déle sloužících (vdovský důchod, příspěvky na vychování, důchod sirotčí, důchod předků) řídí se, pokud není upraveno tímto zákonem, předpisy, které by platily pro pozůstalé, kdyby déle sloužící byli vojenskými gážisty mimo služební třídy z povolání; to platí i o příslušnících nezvěstných déle sloužících.

Nárok na zaopatření mají, jsou-li splněny podmínky § 8, odst. 2, i pozůstalí po déle sloužícím, který zemřel do tří let po skončení činné služby jako déle sloužící a neměl zaopatření podle § 8 nebo § 12, ani nepozbyl nároku na zaopatření podle § 11.

Nárok na zaopatření podle ustanovení předcházejícího odstavce třeba uplatniti do šesti měsíců po úmrtí déle sloužícího, jinak zaniká. Zaopatřovací platy - je-li na ně nárok - příslušejí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nárok uplatněn.

Oprávněným vdovám a úplným sirotkům po déle sloužících přísluší zvýšení zaopatřovacích platů v té výši a potud, pokud by manželovi (otci) za činné služby příslušelo zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 2.

Pensijní základnu a základ pro vyměřování odbytného podle vojenských zaopatřovacích předpisů tvoří roční částka poslední měsíční prémie příslušející podle § 5, odst. 1.

Nejnižší roční výměra služného (a to i pro ženatého déle sloužícího) nebo vdovského důchodu se stanoví v ročních částkách takto:

Zaopatřovací platy pro pozůstalé se vyměřují z výslužného, které by manželu neb otci náleželo bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v odstavci 2; nedosahují-li však takto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry stanovené v odstavci 2, zvýší se u vdov na tuto nejnižší výměru, u sirotků pak na výměru z ní vyplývající.

Roční výměra výslužného nesmí býti vyšší než pensijní základna.

Déle sloužící neplatí pensijních příspěvků.

Nemají-li déle sloužící nebo jejich pozůstalí nárok na zaopatření podle tohoto zákona, vyhovují-li však podmínkám pro přiznání nároku na příslušný důchod podle předpisů o zaopatření invalidů a jejich pozůstalých z počtu mužstva (důchod invalidní, vdovský, sirotčí, předkův), zůstává jim zachován nárok na tento důchod podle právě zmíněných předpisů.

Má-li déle sloužící podle tohoto zákona nárok jen na odbytné, může žádati, aby místo něho byl mu poskytnut invalidní důchod podle předpisů o zaopatření invalidů z počtu mužstva, vyhovuje-li podmínkám, stanoveným pro přiznání takového důchodu.

Byl-li déle sloužící před vstupem do poměru déle sloužících ve službě nebo zaměstnání ať vyňatém z pojistné povinnosti či jí podléhajícím podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., nebo podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jest zaměstnavatel resp. nositel pojištění povinen vydati vojenské správě převodní částku obdobně podle příslušných ustanovení citovaných zákonů.

Za déle sloužícího, který nedostal výslužného (invalidního služného) nebo odbytného podle § 8 a vstoupil do služby nebo zaměstnání ať vyňatého z pojistné povinnosti či jí podléhajícího podle některého ze shora uvedených zákonů, jest vojenská správa povinna vydati zaměstnavateli resp. nositeli pojištění převodní částku obdobně podle příslušných ustanovení zmíněných zákonů.

Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně i při přestupu déle sloužícího do zaměstnání podléhajícího pojištění podle zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., o pojištění u báňských bratrských pokladen, a podle zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, jakož i naopak.

Při provádění tohoto paragrafu třeba na déle sloužící pohlížeti tak, jako by byli zaměstnanci státu.

Náležitosti uvedené v § 2, 3, 4 a 6 nemohou býti exekucí zabaveny nebo zajištěny, ani dobrovolnou úmluvou zastaveny nebo postoupeny, ani nepodléhají administrativním srážkám.

O exekuci (zajištění, zastavení, postupu) na ostatní náležitosti déle sloužících a pozůstalých po nich a o administrativních srážkách z nich platí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, s těmito změnami:

Ustanovení odstavce 2 neplatí pro administrativní srážky ze služebních a zaopatřovacích náležitostí tam uvedených, jde-li o pohledávky státu, vzniklé z poměru déle sloužících ve smyslu části 2 nebo se zřetelem na něj.

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, všechny dosavadní předpisy o náležitostech osob, jichž se tento zákon týká.

Zejména se zrušují § 14 a § 15.0.4, č. 4, zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., o úpravě služebních požitků československého vojska, čl. IX zákona ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon č. 195/1920 Sb. z. a n., a zákon ze dne 10. července 1922, č. 224 Sb. z. a n., o úpravě požitků pro mužstvo čs. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním.

Zákon č. 54/1927 Sb. z. a n. zůstává nedotčen.

Dokud nebudou vydána vládní nařízení podle § 2, odst. 4 a 6, § 3 a § 6, písm. b), zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o věcech, jež mají býti upraveny těmito vládními nařízeními. Dnem účinnosti toho onoho nařízení se zrušují veškeré dosavadní předpisy o věcech, které jím budou upraveny.