Stálé přísežné znalce pro odhad budov, i s malými a středními průmyslovými podniky, dále pro odhad středních i malých usedlostí s polním a lesním hospodářstvím, i s průmyslovými podniky na nich zřízenými, a pro odhad jiných nemovitostí - pokud o nich neplatí předpis odstavce 2 - ustanovují okresní soudy, které jsou povolány zakročovati jako soudy exekuční.

Vrchní soudy ustanovují stálé přísežné znalce pro odhad větších statků s polním a lesním hospodářstvím, horních podniků nebo větších průmyslových podniků.

Počet znalců, kteří budou ustanoveni podle odstavců 1 a 2, buď určen podle potřeby tak, aby ve všech částech soudního obvodu byl po ruce dostatečný počet tam bydlících znalců, aby zejména při odhadu nemovitostí uvedených v odstavci 1 nebylo nutno jmenovati znalce, kteří nebydlí na blízku nemovitostí, jež mají býti odhadnuty.

Když se ustanovují znalci podle § 1, odst. 1, jest dbáti toho, aby byli obeznámeni s poměry, které mají vliv na hodnotu nemovitostí v okolí jejich bydliště, a s cenami, které jsou tam obvyklé při prodejích a pachtech. Dále buď hleděno k tomu, aby mezi znalci ustanovenými pro okres byli takoví, kteří podle svého povolání mají způsobilost oceňovati zařízení malých nebo středních průmyslových podniků, jaké se v okrese nacházejí, čítajíc v to i podniky, které se provozují na malých nebo středních usedlostech (podniky mlynářské, lihovarnické atd.).

Znalci pro odhad větších statků s lesním hospodářstvím ( § 1, odst. 2) buďtež ustanoveny toliko osoby, které podle platných předpisů vykáží kvalifikaci pro samostatné vedení správy větších lesních hospodářských celků (státní zkouška pro lesní hospodáře nebo pro lesní technickou službu státní nebo pro lesní technickou službu u politických úřadů nebo pro autorisované civilní lesní inženýry).

Znalci pro odhad budov větší hodnoty buďte ustanoveny toliko osoby, které mají podle platných předpisů oprávnění prováděti pozemní stavby (autorisovaní civilní inženýři - architekti a stavitelé).

Nejpozději v měsíci červenci pátého roku ( § 7, odst․ 3) určí přednosta okresního soudu ( § 1, odst. 1) z ustanovených stálých znalců ty, které pokládá za vhodné, aby byli ponecháni pro další pětiletí, a sdělí jejich seznam starostům obcí, v jichž obvodu znalci bydlí. Je-li třeba, aby byli ustanoveni další znalci, sdělí jim také jejich počet. Spolu vyzve starosty obcí, v jichž obvodu znalci dosud ustanovení bydlí nebo v jichž obvodu mají býti znalci nově ustanoveni, aby do 30 dnů vyjádřili se o tom, zda u znalců, kteří mají býti ponecháni pro další pětiletí, nejsou důvody pro vyškrtnutí ze seznamu ( § 8, odst. 1), a aby podali návrhy vhodných osob, které jsou ochotny úřad znalce vykonávati. Mají-li býti znalci ustanoveni jen pro místní části obce, sdělí jim, kde mají míti své bydliště. Při tom vždy oznámí starostům obcí náležitosti předepsané pro ustanovení znalcem (§ § 2, 3) a důvody vyškrtnutí ze seznamu ( § 8, odst. 1).

Má-li přednosta okresního soudu pochybnosti o některé osobě navržené starostou obce, o osobě některého již ustanoveného znalce, nebo o osobě, která není v návrhu a žádala u soudu, aby byla ustanovena znalcem, vykoná vhodným způsobem další šetření.

Seznam znalců, kteří mají býti ponecháni z dříve již ustanovených, a návrhy starostů obcí na ustanovení nových znalců buďte zaslány nejpozději do konce září okresnímu úřadu, aby podal dobré zdání. Toto buď také vyžádáno o osobách nenavržených, které soud sám pokládá za vhodné pro úřad znalce a které jsou ochotny jej vykonávati, nebo které se o to u soudu samy ucházejí.

Okresní úřad má se ve svém dobrém zdání a návrzích vyjádřiti jak o odborné vědomosti a zkušenosti, tak o spolehlivosti osob uvedených v § 4, odst. 3, a § 5. Pokládá-li to za účelné, může okresní úřad navrhnouti okresnímu soudu, pokud se týče vrchnímu soudu, také jiné osoby vhodné pro úřad znalce, které jsou ochotny jej vykonávati.

Pokud způsobilost osob, o něž jde, není patrna z jejich osobních výkazů, opatří si okresní úřad posudek o odborné způsobilosti vhodným způsobem (na př. u odborných korporací, které jsou činné v jeho obvodu - jde-li o osoby uvedené v § 4, odst. 3 - nebo ve větším územním celku - jde-li o osoby uvedené v § 5 - a které jsou skutečně s to, aby takový posudek podaly), a jde-li o horní podniky, dotazem u báňských úřadů I. stolice. Způsob, jakým způsobilost byla prokázána, buď uveden.

Okresní úřad má své dobré zdání a návrhy vhodných osob ( § 5 a odstavec 1 tohoto paragrafu) zaslati soudu, který vede seznam, nejpozději do 1. listopadu.

Podle došlých dobrých zdání buďte soudem ( § 1, odst. 1 a 2) ustanoveni znalci v potřebném počtu. Při tom jest pečlivě uvážiti důvody pro jejich způsobilost. Za znalce mohou býti ustanoveny jen osoby, které vykáží, že zaplatily splatné daně, pokud jim placení nebylo poshověno, po případě, že povolené splátky řádně dodržují. Osvědčení o tom vydá bezplatně berní úřad (súčtování oddělení berní správy), v jehož obvodu má znalec bydliště.

Ustanovení znalci buďte vzati do přísahy přednostou okresního soudu, v jehož obvodu mají své bydliště. Před tím buďte poučeni o povinnostech svého úřadu.

Soud ustanoviv znalce zapíše je do seznamu znalců; ten pak vždy po pěti letech obnovuje způsobem, jak jest ustanoveno v § § 4 a 5.

Seznam znalců ustanovených vrchním soudem buď uveřejněn ve Věstníku ministerstva spravedlnosti.

Soud, který ustanovil znalce, zbaví ho úřadu, není-li u znalce již podmínek podle § 2, nebo nepokládá-li jeho upotřebení z jiných důležitých příčin za vhodné. Znalec, který byl zbaven úřadu, a znalec, který se úřadu zřekl, zemřel nebo se přestěhoval z obvodu, pro který byl ustanoven, buďte vyškrtnuti ze seznamu znalců.

Jestliže z této příčiny nebo proto, že určený počet znalců se ukázal nedostatečným, je nutno ustanoviti na zbytek pětiletí další znalce, platí o tom přiměřeně předpisy § § 4 až 7.

Doví-li se soud, že u některého znalce ustanoveného vrchním soudem jsou důvody pro vyškrtnutí ze seznamu ( § 8, odst. 1), oznámí to ihned vrchnímu soudu.

Vrchní soud oznámí změny nastalé v seznamu znalců ustanovením dalších znalců ( § 8, odst. 2) nebo vyškrtnutím ze seznamu znalců ( § 8, odst. 1) redakci Věstníku ministerstva spravedlnosti, v němž buďtež uveřejněny.

Počet znalců, které jest přibrati k odhadu v určité věci, stanoví soud, přihlížeje pečlivě ke všem okolnostem případu. Dříve, než rozhodne o počtu znalců, může soud vyžádati od obecního úřadu zprávu, o jakou nemovitost jde a jakou asi má cenu.

Zpravidla buďte k odhadu přibráni dva znalci. Neustanovuje-li zákon jinak, stačí přibrati jednoho znalce, jestliže obě strany s tím souhlasí, nebo jestliže podle pomůcek, které má soud po ruce (zpráva obecního úřadu, starší odhady, pozůstalostní spisy, trhové smlouvy), hodnota nezastavěných pozemků nebo hodnota usedlostí s polním neb lesním hospodářstvím nečiní pravděpodobně více než 50.000 Kč, nebo hodnota obytných budov, které nesouvisejí s provozováním polního nebo lesního hospodářství nebo s průmyslovým podnikem, nepřevyšuje u předmětu podrobeného domovní dani třídní pravděpodobně částku 100.000 Kč a u předmětu podrobeného domovní dani činžovní částku 500.000 Kč.

Musí-li býti přivzato několik znalců proto, že odhadované pozemky jsou rozličného způsobu vzdělávání (zemědělského, lesního), nebo že toho vyžaduje odhad jednak pozemků, jednak budov ( § 3, odst. 3), nebo že je odhadnouti průmyslové podniky nebo doly různého druhu, má každý ze znalců odhadnouti věci, které náležejí do oboru jeho odborných vědomostí, o úhrnné hodnotě však celku mají se vyjádřiti všichni znalci. V takových případech přibrán buď druhý znalec pro tentýž obor toliko tehdy, je-li to nutné ze zvláštních důvodů, aby bylo dosaženo spolehlivého ocenění, zejména když od ostatních znalců podle jejich odborných vědomostí nelze očekávati ani zběžného společného posouzení odhadní hodnoty a když hodnota věcí náležejících do jednotlivých oborů je asi značná.

Ve všech případech, kdy byl soudem přibrán jediný znalec, ustanoví soud na návrh vymáhajícího věřitele nebo dlužníka ještě druhého znalce, prohlásí-li navrhovatel, že jest ochoten větší náklad tím způsobený nahraditi, a složí-li k soudu přiměřenou jistotu soudem stanovenou.

Jestliže se předvolaný znalec nedostavil a bylo by tím zmařeno provedení odhadu, může orgán pověřený výkonem odhadu s výhradou dodatečného schválení exekučním soudem přibrati jiného vhodného znalce ze seznamu, slyšev podle možnosti obě strany a věcně oprávněné, pokud jsou přítomni.

Jestliže mají býti odhadnuty větší nemovitosti a dodatečně se ukázala nutnost přibrati za znalce osobu s odbornými vědomostmi zvláštního druhu, kterých soudem přivzatí znalci nemají, učiní soud vhodné opatření, aby takový znalec byl přibrán.

Je-li odhadovaná nemovitost zapsána ve veřejné knize, buď v odhadu vždy udána hodnota jednoho knihovního tělesa. Má-li býti odhadnuto několik knihovních těles, na kterých se hospodaří jako na celku, buď udáno, jakou hodnotu má každé knihovní těleso samo pro sebe a jakou mají všechna dohromady jako hospodářský celek. Je-li učiněn dlužníkem nebo jiným účastníkem návrh, aby nemovitost byla vyvolána při dražbě po pozemcích (parcelách) a aby byla zrušena dražba, docílí-li se prodejem některých pozemků (parcel) nebo skupiny jich plné úhrady vymáhaných pohledávek a pohledávek věřitelů, kteří mají pořadí před nimi, buď odhadován také každý pozemek (parcela) nebo skupina pozemků (parcel) zvlášť. Byly-li by však hranice takového pozemku (parcely) neb skupiny pozemků (parcel) určeny pouze v hrubých rysech [§ § 13, 68 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona)], lze žádosti té vyhověti jen, je-li doložena geometrickým (polohopisným) plánem ( § 51 katastrálního zákona). Rozhodnutí o tom, má-li se dražiti po pozemcích (parcelách), jest vyhraženo exekučnímu soudci.

Není-li nemovitost zapsána ve veřejné knize, buď oceněna každá nemovitost, která podle návrhu vymáhajícího věřitele, jejž soud uznal přípustným, má býti samostatně prodávána. Hospodaří-li se na několika takových nemovitostech jako na celku, buď postupováno podle ustanovení odstavce 1.

Doly s příslušenstvím buďte odhadovány podle ustanovení § 254 obecného zákona horního.

Zjištěním prodejní hodnoty buď stanovena odhadní hodnota zejména:

Kapitalisováním ročního čistého výtěžku (výnosu) buď stanovena odhadní hodnota zejména při velkých statcích s polním a lesním hospodářstvím a při nemovitostech s podniky horními nebo průmyslovými, jsou-li v činnosti.

Zjištěním průměru mezi hodnotou podle kapitalisovaného ročního výtěžku (výnosu) činžovního a hodnotou pozemku, zvýšenou o hodnotu stavby, buď stanovena odhadní hodnota při budovách, které jsou podrobeny domovní dani činžovní, i s nezastavěnými k nim patřícími plochami.

Kapitalisováním ročního čistého výtěžku (výnosu) buď stanovena také hodnota podílu na společné nemovitosti (na př. podílu z komposesorátu, podílu na majetku bývalých urbarialistů, podílu na společných pastvinách atd., nikoliv však podílu budov, usedlostí a statků s polním nebo lesním hospodářstvím, průmyslového podniku nebo dolu), lze-li hodnotu tohoto podílu určiti již podle jeho známého výtěžku (výnosu), jestliže by odhad celé nemovitosti byl spojen s náklady, které nejsou v poměru k hodnotě podílu a jestliže by bez odhadu celé nemovitosti prodejní hodnota podílu (odstavec 1) zjistiti se nedala.

Stanoví-li se odhadní hodnota zjištěním prodejní hodnoty, buď přihlíženo k prodejním cenám nemovitostí stejného druhu v krajině obvyklým a k obvyklému pachtovnému. Budovy a pozemky buďte pokaždé oceňovány zvláště; při oceňování pozemků jest přihlížeti i ke způsobu jich vzdělávání a užívání a bude-li třeba, i k jakostním třídám, a to podle jednotek plošné míry.

Znalci jsou povinni odůvodniti prodejní hodnotu pokud možno určitými obdobnými případy a nikoliv jen povšechnými údaji. Pokládá-li to orgán pověřený odhadem za nutné, může dotazováním osob přezvědných opatřiti si základ pro posouzení, zdali se předpoklady znalců shodují se skutečnými poměry.

Při výpočtu hodnoty podle § 18, odst. 3 rovná se hodnota pozemku jeho prodejní hodnotě vyšetřené podle § 19; hodnota stavby buď pak stanovena podle jednotek zastavěné plochy jednotlivých pater v m2 nebo podle jednotek obestavěného prostoru v m3. Při výpočtu kapitalisovaného činžovního výtěžku (výnosu) buď do výtěžku nájemného počítáno také nájemné, kterého by bylo lze docíliti za místnosti v době odhadu nepronajaté. Od hrubého nájemného buďte odečteny roční částky daní s přirážkami a jiných veřejných dávek, pojistné proti ohni a průměrná částka ročních nákladů udržovacích, jichž výše se určí podle stavebního stavu; přesahující je mimořádné náklady na opravu, které jsou nutné pro špatný stavební stav, buďte odečteny od vyšetřené průměrné hodnoty. U budov, které jsou zcela nebo z části dočasně osvobozeny od domovní daně, odečtou se od hrubého nájemného též roční částky daně (s přirážkami) a jiných veřejných dávek v téže výši, v jaké by byly placeny, kdyby budova od daně osvobozena nebyla; ke kapitalisovanému činžovnímu výtěžku (výnosu) připočte se však hodnota berní úspory vypočtená ke dni odhadu.

Základem pro výpočet berní úspory jest roční částka, o kterou z věci dočasně osvobozené od daně se méně zapravuje na daních, přirážkách a dávkách, než kdyby nebyla dočasně osvobozena.

Hodnota dočasné berní úspory rovná se částce dekursivního dočasného důchodu ve výši roční berní úspory po dobu let ještě daně prostých, vypočtené ke dni odhadu a kapitalisované. Podle posudku znalců, hledíc k ustanoveným kratším platebním lhůtám pro daně, mohou býti položeny za základ výpočtu také pololetní důchody, ve kterémž případě činí pololetní berní úspora a počet pololetí ještě osvobozených od daně základ výpočtu. Hodnota renty v hotovosti budiž vypočtena podle vzorce

n

U u - 1 . H= ------------

n

u (u-1)

V tomto vzorci značí: H jistinnou částku časové hodnoty důchodu, která se vyšetřuje, U berní úsporu za jedno důchodové období, ú kapitalisační úrokovou míru za jedno důchodové období (t. j. při 4% kapitalisačních úroků 1.04 pro celoroční, 1.02 pro pololetní důchodové období atd.), n počet důchodových období ještě daně prostých. Když se určuje berní úspora, budiž přihlíženo také k tomu, zda osvobození od domovní daně má v zápětí osvobození od přirážek a dávek samosprávných svazků k domovní dani.

Hodnotu příspěvku na zúročení a úmor stavebního nákladu podle zákonů o stavebním ruchu, zapsaného na nemovitosti jako reální právo, sdělí na požádání ministerstvo sociální péče.

Vrchní soud určí a v příslušném zemském věstníku a ve Věstníku ministerstva spravedlnosti vyhlásí pro svůj obvod nebo pro jednotlivé jeho části, na konci každého roku pro rok nejblíže příští, podle které úrokové míry má býti kapitalisován čistý výtěžek pro statky s hospodářstvím polním a lesním a pro usedlosti s lesním hospodářstvím [ § 18, odst. 1, písm. c)] nebo pro budovy bez polního nebo lesního hospodářství nebo bez průmyslového podniku. Úroková míra buď určena odděleně pro kapitalisování ročního čistého výtěžku budov, statků s polním hospodářstvím a statků a usedlostí s lesním hospodářstvím, šetříc průměrné výnosnosti každé z těchto tří skupin. Dříve než se určí úroková míra, buď vyžádáno dobré zdání větších ústavů poskytujících hypotekární úvěr, odborných korporací a pod., které jsou v příslušném území.

Uchýliti se od určené úrokové míry je dovoleno jen, když znalci souhlasně prohlásí a odůvodní, že tato úroková míra jest v případě, o který jde, nesprávná.

U dolů se kapitalisuje podle 10%ní úrokové míry.

Znalci mají v každém případě zvlášť určiti úrokovou míru, které je užíti při nemovitostech s průmyslovými stavbami, počítajíc v to prvovýrobu (na př. kamenné lomy, cihelny, dobývání petroleje a pod.), a při nemovitostech s budovami lázeňskými.

Znalci jsou povinni přihlížeti ke všem okolnostem, které mají vliv na hodnotu odhadovaných nemovitostí. Takové okolnosti jsou:

Odhaduje-li se podíl nemovitosti, jest vždy přihlédnouti i k vlivu spoluvlastnictví na hodnotu odhadovaného podílu.

Při odhadu nemovitostí buď uvedeno, jakou hodnotu má nemovitost, když budou zachovány na ní váznoucí služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena, jakož i jakou hodnotu má bez těchto břemen. Mimo to buďte služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena váznoucí na nemovitosti o sobě zvlášť odhadnuty a v odhadním protokole buďte uvedeny kapitály, které jsou jim přiměřené. To platí i o nájemních a pachtovních právech, která byla v zemích České a Moravskoslezské na nemovitosti zapsána s pořadím po 31. prosinci 1916.

Jde-li o nájemní a pachtovní práva, zapsaná na nemovitosti v zemích České a Moravskoslezské před 1. lednem 1917, a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské vůbec, buď odhadnuta hodnota zapsaného práva nájemního nebo pachtovního, aby byla vyhledána náhrada, která by příslušela nájemci nebo pachtýři pro předčasné zrušení práva nájemního nebo pachtovního.

K zapsaným právům koupě zpáteční nebuď při odhadu přihlíženo.

Váznou-li na nemovitosti břemena, která na vydražitele po právu přejdou (na př. břemena patronátní, břemena z členství ve vodním družstvu, z půjčky meliorační, ze služebnosti cesty nezbytné), uvedena buď toliko hodnota, kterou má nemovitost, jestliže břemeno bude zachováno. Právo, které vyplývá z břemen, není třeba ještě zvláště oceňovati.

Aby byla zjištěna hodnota, jakou má nemovitost, když budou zachována váznoucí na ní břemena (odst. 1), buď zmenšení výtěžku z toho vyplývající odečteno od ročního výtěžku, má-li plnění nebo trpění trvati navždy; jestliže jest plnění nebo trpění to omezeno

Práva vyplývající z břemen buďte oceněna podle zájmů, jež má oprávněný na zachování břemene, a to tak, že se tyto zájmy při břemenech časově omezených nebo při břemenech na doživotí kapitalisují podle předpisu odstavce 5, při břemenech navždy trvajících podle míry úrokové, vrchním soudem pro příslušný druh nemovitostí vyhlášené ( § 22, odst. 1).

Při odhadu příslušenství nutno zjistiti zásoby, kusy dobytka, stroje, nástroje a nářadí potřebné k dalšímu řádnému provozování hospodářství, jakož i, co z toho chybí, nebo co potřebu tu převyšuje. Zjišťuje-li se odhadní hodnota pouze kapitalisováním ročního čistého výtěžku (výnosu), netřeba příslušenství, které jest na nemovitosti, zvláště oceňovati; toto se pouze sepíše a nákupní cena nedostávajících se věcí a nákupní cena těch věcí, které jest třeba pro špatný stav některých kusů příslušenství dodatečně opatřiti, zmenšená o prodejní hodnotu těchto kusů, odečte se od výtěžkové hodnoty, prodejní hodnota pak nadpočetných kusů se k výtěžkové hodnotě připočte.

Má-li býti odhadnuto několik nemovitostí zároveň, dlužno příslušenství odděleně oceňované nemovitosti oceňovati zvlášť; při tom jest dbáti zásad uvedených v odstavci 1.

Hodnota stavebního práva buď stanovena pravidelně tak, že se zjistí čistá hodnota užívání stavebního práva pro jeden rok a podle její výše se pak vypočítá jistina, která byvši uložena úročně se vyčerpá tím, že poskytuje po dobu trvání stavebního práva roční důchod, odpovídající čisté hodnotě užívání stavebního práva pro jeden rok.

Čistá hodnota užívání stavebního práva rovná se činžovnímu výnosu nebo hodnotě užívání stavby za jeden rok, zmenšeným o břemena spojená se stavebním právem a s používáním stavby (zvláště udržovací a správní náklady, daně s přirážkami a obyčejné s používáním stavby spojené výlohy, i se stavebným, - nikoli však hledíc na trvání stavebního práva předem omezené umořovací splátky).

Protože ubývá činžovní hodnoty a přibývá udržovacích nákladů, jest výpočtu položiti za základ přiměřeně vyšší úrokovou míru, než úrokovou míru pro kapitalisování čistého činžovního výnosu budov.

Odhad nemovitosti vykoná výkonný orgán, nikoliv však soudní zřízenec.

Není-li u soudu pro odhad způsobilého orgánu a nemůže-li podle platných ustanovení býti výkonem odhadu pověřen (veřejný) notář, může přednosta soudu naříditi, aby odhad vykonal soudce (auskultant).

Čas, místo odhadu a určeného znalce oznámí orgán pověřený výkonem odhadu ( § 27) dlužníku a vymáhajícímu věřiteli. Osoby, pro které podle výkazů, které má soud po ruce, na nemovitosti váznou věcná práva a břemena, mohou býti přítomny při odhadu.

Účastníci řízení mohou činiti znalcům připomínky, dotazovati se jich a upozorniti je na okolnosti, které pokládají za důležité pro zjištění odhadní hodnoty, nebo na okolnosti, které na tuto hodnotu mají vliv. Orgán pověřený výkonem odhadu má připomínky a otázky, které pokládá za nepřiměřené, odmítnouti.

Výjimečně mohou znalci za souhlasu orgánu pověřeného výkonem odhadu, vyžaduje-li toho povaha věci, podati posudek písemně; v takovém případě buď ustanoveno nové jednání s účastníky. O něm platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.

Odhad počne zpravidla ohledáním nemovitosti. Ohledati nemovitost netřeba, znají-li znalci beze vší pochyby do podrobna odhadovanou nemovitost a lze-li její hodnotu bez ohledání spolehlivě určiti. Budovy a lesy musí býti vždy ohledány. Jestliže ohledání musí býti provedeno, ale počasí činí je nemožným, buď odhad odročen, ale nikoliv na dobu delší než mine překážka.

Zjistí-li se při ohledání nemovitosti zapsané ve veřejné knize nesouhlas mezi stavem knihovním a stavem skutečné držby, nebo je-li při ohledání nemovitosti ve veřejné knize nezapsané sporný stav skutečné držby, budiž o této nemovitosti bezpečně zjištěn skutkový stav slyšením přítomných účastníků a jiných přezvědných osob a nelze-li tak učiniti, buď tato nemovitost odděleně oceněna.

Znalcům buďte oznámena ze spisů zjištěná data oceňovací (katastrální výměra plošná, jakostní třída, katastrální výtěžek a roční předpis daně pozemkové se všemi přirážkami každého odhadovaného pozemku [parcely], u lesů hospodářský plán nebo program, který buď včas od exekuta vyžádán); je-li známo, že nemovitost byla před nedávnou dobou odhadnuta buď v exekučním řízení nebo při poskytnutí hypotekárního úvěru, buď znalcům oznámena odhadní hodnota při tom zjištěná. Váznou-li na nemovitosti veřejné dávky, které se nevybírají jako přirážky k veřejným daním, na př. příspěvky k vodním družstvům, patronátní dávky a pod., buďte také tyto dávky vyšetřeny a oznámeny.

V odhadním posudku buďte uvedeny co možná srozumitelně použitý způsob ocenění a výpočtu a tímto způsobem získané základy pro odhadní hodnotu. Třeba-li toho, dá orgán pověřený výkonem odhadu znalcům potřebný návod.

Má-li orgán pověřený výkonem odhadu pochybnosti o odhadním posudku, které nemohou býti odklizeny otázkami a připomínkami danými znalcům, připojí své vyjádření v protokole.

Odhadní cenu, která má býti základem pro exekuční řízení, určí soud podle znaleckého operátu, který zhodnotí, pečlivě přihlížeje k výsledkům veškerého jednání. Aby přezkoumal správnost odhadu, může soud vykonati potřebné šetření, zvláště může zjistiti odhadní hodnotu berní. Také rozhodne, zda jest odůvodněna úchylka od úrokové míry ustanovené pro kapitalisování čistého výtěžku ( § 22, odst. 2). Břemena, která podle § 24 byla vyšetřena a která po právu nepřecházejí na vydražitele, buďte při zjišťování odhadní hodnoty odečtena toliko tenkráte, když vydražitel je musí převzíti bez vpočtení do nejvyššího podání.

Soud vykoná před usnesením nejkratším a nejjednodušším způsobem šetření, kterých jest třeba:

Byl-li odhadní posudek podán toliko jedním znalcem, může býti slyšen druhý znalec a jestliže byl podán dvěma znalci, může býti slyšen znalec třetí; takovému dalšímu znalci může býti uloženo, aby dříve sám ohledal nemovitost.

Soudem určená odhadní cena buď oznámena vymáhajícímu věřiteli, dlužníku a všem osobám, pro které podle výkazů, které má soud po ruce, váznou na nemovitosti věcná práva a břemena. Neshoduje-li se soudem určená cena odhadní s výsledkem odhadního operátu, budiž usnesení odůvodněno.

Proti určení odhadní ceny mohou podati osoby uvedené v odstavci 1 ve lhůtě 8 dnů od doručení námitky. Na základě námitek proti odhadní ceně nebo na základě návrhů, které jsou činěny v návrhu dražebních podmínek, buď znovu rozhodnuto exekučním soudem o odhadní ceně a usnesení o tom buď se sdělením dražebních podmínek (s dražební vyhláškou) účastníkům doručeno.

V zemích České a Moravskoslezské zůstanou dosavadní seznamy znalců v platnosti až do konce roku 1935. Pokud jest třeba v této době doplniti seznamy znalců, staň se tak podle ustanovení tohoto nařízení.

V zemích Slovenské a Podkarpatoruské buď ihned zahájeno řízení pro sestavení seznamů znalců podle předpisů tohoto nařízení tak, aby byly sestaveny nejpozději do konce roku 1933. Tyto seznamy zůstanou v platnosti až do konce roku 1940. Do té doby, než budou seznamy znalců sestaveny, buďtež znalci ustanovováni v jednotlivých případech zvlášť a buď při tom pečlivě přihlíženo k podmínkám stanoveným v § 2.

Toto nařízení nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Zároveň pozbude účinnosti nařízení ze dne 25. července 1897, č. 175 ř. z., o odhadu nemovitostí (odhadní řád) a, pokud jde o odhady v řízení exekučním, i nařízení č. 42.600/1914 J. M., o odhadu pro zjištění hodnoty nemovitostí a o úředním vystavení vysvědčení o dani a odhadu, a předpisy tato nařízení měnící nebo doplňující.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.