Úředně cejchovány mohou býti kromě výjimky uvedené v § 14, odst. 3 jen plynoměry soustav a vzorů, které byly ústředním inspektorátem pro službu cejchovní připuštěny k úřednímu cejchování podle tohoto nařízení. Žádosti o připuštění jednotlivých soustav a vzorů plynoměrů k úřednímu cejchování buďtež podávány u ústředního inspektorátu pro službu cejchovní. U téhož úřadu jest nutno též žádati o schválení každé konstruktivní změny nebo úpravy plynoměru, který byl již k úřednímu cejchování připuštěn.

Žádosti buďtež doloženy technickým popisem, dvěma shodnými technickými výkresy a třemi plynoměry vzorovými, z nichž jeden jest se zasklenou nebo odnímatelnou skříní. Nemohou-li se vzorové plynoměry zkoušeti v úředních místnostech, vyzkouší se u žadatele na jeho útraty. Kromě toho jest ústřední inspektorát pro službu cejchovní oprávněn vyzkoušeti i další plynoměry u žadatele na jeho útraty. Ke každému odlišnému vzoru plynoměru budiž přiložena tabulka obsahující rozměry plynoměrů všech velikostí, jež hodlá žadatel vyráběti. Výkresy provedené černě na bílém papíře a nepřeložené musí zobrazovati podstatné části i celé vnitřní zařízení, jakož i vnější vzhled plynoměru v měřítku nejméně 1 : 2.5 u plynoměrů do velikosti průchodu P = 10 m³, a nejméně 1 : 10 u plynoměrů větších.

K podání žádosti o připuštění plynoměru k úřednímu cejchovní nebo o schválení jeho konstruktivní změny neb úpravy jest oprávněn pouze výrobce, vynálezce nebo konstruktér plynoměru, který může pro další jednání oznámiti ústřednímu inspektorátu pro službu cejchovní svého zástupce․

Připuštění k úřednímu cejchovní a schválení konstruktivní změny neb úpravy uveřejní se na útraty žadatele v Úředním věstníku státní služby cejchovní.

K úřednímu cejchování mohou býti připuštěny (§ 1, odst. 1) pouze plynoměry objemové, a to:

Ústřední inspektorát pro službu cejchovní může připustiti k úřednímu cejchování i jiné soustavy plynoměrů objemových a může v odůvodněných případech povoliti odchylky od konstruktivních podmínek stanovených tímto nařízením.

Výkonnost (měřicí schopnost či měřivost) plynoměru jest určena jeho obsahem a jmenovitým průchodem. Obsah plynoměru jest množství plynu nebo vzduchu v litrech, které pojme měřicí zařízení při jedné náplni (obrátce). Jmenovitý průchod jest množství vzduchu v krychlových metrech, které projde plynoměrem za jednu hodinu při nejvyšší průměrné ztráta tlakové uvedené v této tabulce:

Plynoměr musí udávati měřené množství plynu přímo a v metrické míře.

Plynoměr musí udávati v mezích dovolených odchylek (§ 10) množství plynu při průchodu rovném 20 až 150% budovaného jmenovitého průchodu [§ 4, odst. 3, písm. b)] a musí býti tak citlivý, aby při průchodu rovném 2% udaného jmenovitého průchodu byl uveden ještě v chod.

Tlak plynu, pro který jest plynoměr určen, musí býti v mezích 40 až 200 mm vodního sloupce.

Na každém plynoměru musí býti na kovové tabulce uvedena zřetelně výrobní značka schválená ústředním inspektorátem pro službu cejchovní. Značky té jest dovoleno užívati pouze výrobci plynoměru. Kovová tabulka musí býti s plynoměrem tak spojena, aby ji nebylo možno odstraniti aniž by bylo porušeno úřední ověření.

Dále musí býti na této tabulce uvedeno jméno a sídlo výrobce, výrobní číslo plynoměru, jakož i rok výroby; k těmto údajům může býti připojeno i jméno a sídlo zástupce (§ 1, odst. 3) nebo i majitele plynoměru.

Kromě toho musí býti na tabulce tyto údaje:

K údajům těm může býti připojeno i označení počtu plamenů, jichž celkovou spotřebu může plynoměr ještě měřiti, při čemž za spotřebu pro jeden plamen se béře 150 l plynu za 1 hodinu.

Skříň plynoměru, která jednak tvoří nádrž plnicí tekutiny, jednak uzavírá měřicí zařízení a prostor naplněný plynem, musí býti úplně neprodyšná a skládati se z co nejmenšího počtu částí tak upravených, aby vnitřní zařízení plynoměru nebylo přístupné aniž by bylo porušeno úřední ověření zajišťující spojení jednotlivých částí.

Zpětný pohyb měřicího ústrojí plynoměru nesmí býti možný; mimo to musí býti přívodní trubice plynu opatřena označením „Vstup“, „Přívod“ nebo šipkou.

Trubice k nalévání nebo vypouštění plnicí tekutiny musí býti opatřena hydraulickým závěrem o výšce alespoň o 10 mm větší než jest tlaková výška plynu, pro kterou jest plynoměr určen (§ 3, odst. 4).

Jsou-li údaje plynoměru závislé na výšce plnicí tekutiny, musí býti plynoměr opatřen zařízením, které umožňuje kdykoli doplniti tekutinu na správnou výši. Též musí býti plynoměr opatřen zařízením (ventil s plovákem a pod.), které uzavře přívod plynu, jakmile hladinu plnicí tekutiny tak klesla, že údaje plynoměru stávají se pochybnými. Takového zařízení není třeba, jsou-li plynoměry opatřeny vodoznakem nebo zaskleným okénkem, jímž jest viděti hladinu. Výška hladiny nebo výšky mezních hladin, t. j. hladiny nejvyšší a nejnižší, při nichž jest ještě činnost plynoměru správná, musí býti na vodoznaku nebo okénku vyznačeny vyrytými nebo vyleptanými čárkami, ukazovateli nebo podobně. Přepadní trubice určující správnou hladinu plnicí tekutiny musí býti, pokud možno, blízko středu plynoměru.

Tekutina může se doplňovati na správnou výši též samočinně. Zařízení ta nesmějí míti vliv na správnou činnost plynoměru a podléhají schválení ústředního inspektorátu pro službu cejchovní.

Podstavec, na němž spočívá skříň plynoměru, musí dobře státi na rovné ploše; spodní jeho rovina musí býti kolmá ke svislé ose plynoměru. Plynoměry o průchodu větším než 20 m³ nemusí míti podstavec.

Je-li správnost údajů plynoměru závislá od jeho plochy, musí býti plynoměr opatřen olovnicí; délka pohyblivé části olovnice musí se rovnati alespoň 1/4 vzdálenosti vnějších okrajů podstavce. Olovnice též může býti nahrazena vodováhou. Skříň plynoměrů o průchodu větším než 20 m³ může býti opatřena místo vodováhy na vhodném místě opracovanou plochou, na niž lze klásti vodováhu při ustavování plynoměru.

Počitadlo musí zaznamenávati celkové množství prošlého plynu v krychlových metrech. Může býti provedeno jako počitadlo ručičkové nebo s otáčivým číselníkem nebo válečkové. Je-li provedeno jako počitadlo ručičkové nebo s otáčivým číselníkem, jsou jeho číselníky děleny a očíslovány vždy od 0 do 9, při čemž pod každým číselníkem musí býti označena jeho řádová hodnota buď slovy: „jednotky“, „desítky“, „sta“ atd. nebo čísly 1, 10, 100 atd. Kromě toho musí býti číselník opatřen nápisem „Krychlové metry“ nebo „m³“, kteréžto označení dostačí, je-li počitadlo provedeno jako počitadlo válečkové. Kromě počitadla celkového musí býti plynoměr opatřen ještě zařízením umožňujícím odečtení alespoň 1/500 hodnoty jmenovitého průchodu tohoto plynoměru (počitadlo odchylkové). Číselník tohoto počitadla musí býti dělen nejméně na 100 dílků v hodnotách litrových nebo v násobcích dvou nebo pěti litrů; každý desátý dílek musí býti očíslován. Číselník musí býti opatřen nápisem „Litry“ nebo zkratkou „l“. Je-li počitadlo plynoměru provedeno jako počitadlo válečkové, může býti i počitadlo odchylkové takto provedeno; souvisí-li přímo s počitadlem hlavním musí se od něho zřetelně lišiti, číselníky obou počitadel mohou však býti opatřeny společným nápisem „Krychlové metry“ nebo „m³“.

Pouzdro uzavírající počitadlo musí znemožňovati přístup k počitadlu a musí býti se skříní plynoměru tak spojeno, aby bez porušení úředního ověření nebylo možno je odejmouti. Počitadlo musí býti zaskleno zevnitř.

Rozvodové ústrojí, je-li jím plynoměr opatřen, může býti provedeno jako ústrojí šoupátkové, ventilové nebo kohoutkové.

Plynoměry mokré i suché mohou býti opatřeny zařízením, které po vhození určitého peníze nebo kovové známky uvolní průchod plynu a po projití určitého množství odpovídajícího vhozenému penízi nebo známce průchod opět uzavře (plynoměrové automaty se zařízením pro předplácení plynu). Zařízení to nesmí však působiti ani na správnou činnost plynoměru ani na spolehlivé odečítání údajů počitadel.

Plynoměry s tímto zařízením musí býti opatřeny kovovou tabulkou s nápisem: „Zařízení pro předplácení plynu nebylo úředně zkoušeno.“ Tabulka musí býti umístěna na skříni plynoměru blízko zařízení a musí býti tak upravena, aby její spojení se skříní plynoměru mohlo býti úředním ověřením zajištěno.

Dovolené odchylky údajů počitadla plynoměru od skutečně prošlého množství vzduchu při průtokové rychlosti stanovené instrukcí (§ 9) a při přetlaku 60 mm vodního sloupce smějí činiti při prvém cejchování plynoměru nebo po jeho opravě nejvýše +- 2% prošlého množství.

Při přecejchování plynoměrů, jichž úřední ověření nebylo porušeno, jsou dovoleny odchylky nejvýše +- 4% prošlého množství.

Spojení všech částí plynoměru, jichž změnou nebo výměnou by byla správnost údajů plynoměru porušena, musí býti zajištěno úředním ověřením.

Ověření plynoměrů děje se způsobem stanoveným ústředním inspektorátem pro službu cejchovní. Počet ověření budiž udán na tabulce (§ 4, odst. 1) za výrobním číslem.

Všechny plynoměry jsou podrobeny přecejchování, a to plynoměry mokré v deseti letech, plynoměry suché v osmi letech. Tato lhůta počíná vždy příštím 1. lednem po posledním ověření.

Rovněž musí býti plynoměr úředně přecejchován, bylo-li úřední ověření porušeno nebo byl-li plynoměr poškozen či opraven tak, že ztratil vlastnosti předepsané cejchovními předpisy.

u plynoměrů mokrých do průchodu

1 m³ . . . . 8 Kč,

2 m³ . . . . 12 Kč,

4 m³ . . . . 17 Kč,

6 m³ . . . . 21 Kč,

8 m³ . . . . 26 Kč,

10 m³ . . . . 30 Kč,

12 m³ . . . . 34 Kč,

15 m³ . . . . 38 Kč, a za každých dalších započatých 5 m³ . . . . 5 Kč;

u plynoměrů suchých o 50% vyšší než u plynoměrů mokrých [písm. a)].

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1933. Tímto dnem pozbývají platnosti dosavadní předpisy o úředním cejchování plynoměrů, zejména ustanoveními §§ 41 až 45 nařízení ze dne 19. prosince 1872, č. 171 ř. z., jímž se vyhlašují cejchovní řád a cejchovní sazba, dále, pokud se týkají plynoměrů, nařízení ze dne 18. července 1874, č. 110 ř. z., a vyhláška ze dne 8. srpna 1876, č. 107 ř. z., kterými se uveřejňují doplňky k cejchovnímu řádu a k cejchovní sazbě. Rovněž se ruší ustanovení §§ 101 až 116 nařízení č. 107.225/1908 K. M. (uh. m. obchodu), a úpravě a odchylkách měr a měřidel, které lze ověřovati, a o podobě ověřovacích značek, a dále, pokud se týkají plynoměrů, ustanovení §§ 63 až 65 nařízení č. 95.035/1912 K. M. (uh. m. obchodu), o prvním, jakož i periodickém ověřování měr a měřidel a o poplatcích, které jest za ně platiti. Taktéž se ruší, pokud se týká plynoměrů, ustanovení § 3 nařízení ze dne 28. března 1881, č. 30 ř. z., o přecejchování měr, závaží, vah a jiných měřicích přístrojů, kterých se užívá ve veřejném obchodě k měření a vážení, a o sudech podléhajících cejchování. Zároveň se částečně mění ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 22. listopadu 1919, č. 629 Sb. z. a n., jímž se stanoví poplatky za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů, ve znění vládního nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 681 Sb. z. a n., jímž stanoví se přirážky k poplatkům za cejchování měr a vah a jiných měřicích přístrojů.

Úřední cejchování a přecejchování plynoměrů vykonané podle dosud platných předpisů podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto nařízení a plynoměry takové mohou býti i nadále přecejchovávány.

Plynoměry, které byly připuštěny k úřednímu cejchování před 1. srpnem 1933 a nevyhovují předpisům tohoto nařízení, mohou býti předkládány k prvému cejchování nejpozději do konce roku 1935.

Ustanovení § 12 o úředním přecejchování vztahuje se i na plynoměry cejchované před 1. srpnem 1933. V zemích České a Moravskoslezské musí býti plynoměry cejchované do konce roku 1933 přecejchovány nejpozději do konce roku 1948.

Provedením tohoto nařízení se pověřuje ministr veřejných prací.