Přihlášení podléhají dále uvedené tuzemské majetkové hodnoty:

I.

dopravní prostředky,

vynálezy, patenty a jiná oprávnění,

suroviny,

zboží a polotovary (sklady),

pohledávky (za zboží a pod.),

hotovosti, pokud tyto hodnoty jako součást majetku výdělečného slouží zcela nebo převážně provozu výdělečného podniku nebo zaměstnání.

drahé kovy, drahokamy a perly,

předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), jakož i sbírky všeho druhu (sbírky mincí, pošt. známek a pod.), pokud tyto předměty mají hodnotu jednotlivě větší než 5 000,- Kčs, nebo převyšuje-li jejich úhrnná hodnota částku 25 000,- Kčs, při čemž hodnotu jest stanoviti cenou obecnou,

jiné předměty, které nepatří k obvyklému bytovému, domácímu a osobnímu zařízení, pokud tyto předměty mají jednotlivě větší hodnotu než 5 000,- Kčs, při čemž hodnotu jest stanoviti cenou obecnou,

kolky a poštovní ceniny všeho druhu, pokud jejich úhrnná hodnota převyšuje 500,- Kčs, pokud tyto předměty uvedené pod písm. a) až d) nepatří k majetku výdělečnému a pokud byly nabyty po 31. prosinci 1938 od třetích osob úplatně nebo jakýmkoliv způsobem neúplatně.

Přihlášce nepodléhají majetkové hodnoty uvedené v dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů.

Každý, kdo ke dni 15. listopadu 1945 je vlastníkem nebo spoluvlastníkem majetkových předmětů a práv uvedených v § 1 této vyhlášky, nebo kdo takové předměty nebo práva drží, jako by mu patřily, nebo orgán pověřený správou takových předmětů a práv, je povinen tyto zjistiti, sepsati a přihlásiti u berní správy, v jejímž obvodu měl dne 1. listopadu 1945 své bydliště, sídlo nebo obchodní vedení. Přihlášku jest podati do 19. ledna 1946.

Konfiskovaný majetek a majetek znárodněných podniků tvoří pro účely přihlašovací povinnosti celek v tom rozsahu, v jakém jej tvořil u osoby, které majetek patřil až do dne konfiskace (znárodnění). Hromadně se konfiskovaný majetek přihlásí pouze tehdy, není-li dřívější jeho vlastník znám.

Přihláškou jsou povinné osoby fysické i právnické. Za právnické osoby se považují též těžařstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané pozůstalosti, nikoliv veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

osoby přihláškou povinné, zjistí-li, že hodnota majetkových předmětů a práv přihlášení podléhajících spolu s hodnotou veškerého ostatního majetku bez obvyklého domácího zařízení nepřesahuje částku 50 000,- Kčs. Hodnotu veškerého majetku je v tomto případě stanoviti obecnou cenou;

majetek státu, zemí, okresů a obcí včetně jejich podniků, ústavů a fondů, jestliže tyto podniky, ústavy a fondy slouží účelům veřejné správy;

majetek, který vlastní hlavy cizích států a jejich průvod, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby, jimž přísluší podle práva mezinárodního exteritorialita, a konsulové z povolání cizích států i s příslušníky svých rodin;

majetek Národní banky;

majetek nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění včetně příplatkových ústavů, fondů a zaopatřovacích zařízení, zřízených na podkladě právních ustanovení o veřejnoprávním sociálním pojištění;

jiný majetek, který slouží výlučně a trvale účelům sociálního zaopatření osob pro případ nemoci, invalidity, stáří, úmrtí, nouze a nezaměstnanosti a nemůže býti těmto účelům odňat;

majetkové předměty, které slouží účelům bohoslužebným, jakož i veřejné hřbitovy.

Přihláška podle připojených vzorů, pro niž nebudou vydány zvláštní tiskopisy, musí obsahovati:

Je-li přihlašovatelem

Patří-li přihlašované předměty a práva několika spoluvlastníkům, jest každý z nich povinen podati přihlášku podle odst. 1 ohledně celého majetku a uvésti v ní dále svůj vlastnický podíl a jeho hodnotu, jména i adresy ostatních spoluvlastníků a výši jejich podílů. Popis majetku [odst. 1, písm. d)] může předložiti jen jeden ze spoluvlastníků, při čemž ostatní výslovně tuto okolnost uvedou ve svých přihláškách.

Pokud osoby, jež jsou podle této vyhlášky povinny nebo oprávněny k nějakému jednání, nemají plné způsobilosti k právním činům, jsou za ně povinni, po případě oprávněni jednati jejich zákonní, úředně zřízení nebo statutární zástupci. Je přípustné, aby úkony podle této vyhlášky byly provedeny zmocněncem, předloží-li plnou moc; manžel se pokládá za zmocněnce druhého manžela i bez průkazu plnou mocí, pokud manželství není rozvedeno nebo rozloučeno.

Podání a písemnosti nutné k provedení této vyhlášky jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Finanční úřady a jejich orgány jsou oprávněny u osob přihláškou povinných ( § 3) nahlížeti do knih, záznamů, dokladů, dopisů, skladů a pod., které se týkají majetkových hodnot podléhajících přihlášení, pořizovati z nich výpisy nebo opisy nebo si takové majetkové hodnoty u těchto osob zjišťovati.

Finanční úřady a jejich orgány jsou oprávněny slyšeti ve věcech touto vyhláškou upravených svědky, znalce a osoby přezvědné; při tom platí obdobně ustanovení hlavy IX. zákona o přímých daních s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, čl. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech uvedených v č. 2 téhož ustanovení nemůže býti výpověď odepřena z důvodu, že by výpovědí vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový; stíhání pro trestné činy, které by takto vyšly n ajevo, nesmí však býti zavedeno.

Předpisy o úředním nebo obchodním tajemství vůči jiným orgánům nebo osobám než v odst. 1 uvedeným zůstávají nedotčeny.

Všechny veřejné úřady, orgány a soudy jsou povinny poskytnouti finančním úřadům a jejich orgánům veškerou pomoc při provádění této vyhlášky.

Trestného činu se dopouští, kdo v přihlášce podle této vyhlášky, při jejím projednávání nebo jinak v řízení podle této vyhlášky něco nepravdivého nebo nesprávného uvede, doplní nebo potvrdí, nebo něco zamlčí, nebo vynechá, co mělo býti v přihlášce uvedeno, nebo kdo přihlášku ve stanovené lhůtě nepodá.

Také pokus trestných činů uvedených v odst. 1 je trestný.

Kdo se trestných činů podle § 10 dopustí úmyslně, bude potrestán peněžitou pokutou do 1 000 000,- Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení do 6 měsíců.

Kdo se trestných činů podle § 10 dopustí zanedbáním povinné péče nebo jinak z nedbalosti, bude potrestán peněžitou pokutou do 200 000,- Kčs.

Kdo návodem, radou stvrzováním, slíbením nebo poskytováním pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobí k trestnému činu podle § 10 nebo při tomto trestném činu, bude potrestán nezávisle na potrestání osob podle § 10 trestných peněžitou pokutou do 500 000,- Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení až do 3 měsíců.

Kdo neoprávněně sdělí údaje, o nichž nabyl vědomosti v řízení podle této vyhlášky, nebo kdo maří výkon oprávnění podle § 8 této vyhlášky, bude potrestán okresním soudem pro přestupek vězením do 3 měsíců nebo peněžitým obnosem do 100 000,- Kčs.

Pokus tohoto činu je trestný jako čin sám.

Trestní stíhání se zavádí toliko na návrh ministerstva financí nebo osoby, která se neoprávněným sdělením cítí poškozena.