201/1946 Sb. znění účinné od 14. 11. 1946 do 31. 12. 1948
201
ZÁKON
ze dne 16. října 1946
o úpravě některých otázek týkajících se advokacie.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. (1) Působnost advokátní komory v Praze vztahuje se na obvod zemského soudu v Praze.
(2) Působnost advokátní komory v Brně vztahuje se na obvod zemského soudu v Brně.
§ 2. (1) Ustanovení § 5, odst. 1 zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech, ve znění čl. I zákona ze dne 26. května 1936, č. 144 Sb., bude zníti:
„(1) Žadatel o zápis do seznamu advokátů musí prokázati, že byl na území republiky Československé nebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého Rakousko-Uherska v právní službě zaměstnán po dobu pěti let. Z této služby musí právní služba u advokáta trvati nejméně čtyři roky. Právní služba u řádného soudu, u státního zastupitelství (vojenského prokurátora), u notáře, u úřadu správního nebo finančního, ať se koná pro výcvik nebo jiný účel, se započítává úhrnem jen do jednoho roku. “
(2) Ustanovení § 6, odst. 1 advokátního řádu uvedeného zákonem ze dne 6. července 1868, č. 96 ř. z., bude zníti:
„(1) Justiční služba konaná po složení soudcovské zkoušky po dobu pěti let v hodnosti nejméně okresního soudce nahrazuje přípravnou právní službu, požadavek doktorátu a advokátní zkoušky․ “
(3) Ustanovení § 7, odst. 2 advokátního řádu bude zníti:
„(2) Jsou-li zákonné podmínky splněny, povolí výbor zápis, pokud není závady podle trestního zákona nebo podle tohoto zákona a pokud není dotčen veřejný zájem. Proti odepření povolení může si žadatel stěžovati u advokátní komory v 15 dnech od doručení k ministerstvu spravedlnosti. “
(4) Ustanovení § 21 advokátního řádu bude zníti:
„(1) Přesídlení povolí advokátu výbor advokátní komory jen, není-li dotčen veřejný zájem. Proti odepření povolení může si advokát stěžovati u advokátní komory v 15 dnech od doručení k ministerstvu spravedlnosti.
(2) Přesídlení je přípustné po uplynutí 3 měsíců od povolení; výbor advokátní komory může tuto dobu zkrátiti nebo prominouti, jsou-li tu závažné důvody.
(3) O přesídlení do obvodu jiné advokátní komory rozhodne výbor této komory. Povolení jest oznámiti též výboru advokátní komory dosavadního sídla advokátova, který je příslušný rozhodnouti o zkrácení nebo prominutí doby uvedené v odstavci 2.
(4) Povolení přesídlení vyhlásí výbor advokátní komory v listě, ve kterém se uveřejňují úřední vyhlášky, a zároveň o tom uvědomí presidium zemského soudu, presidium nejvyššího soudu a ministerstvo spravedlnosti. “
(5) Ustanovení § 27, písm. d) advokátního řádu bude zníti:
„d) přezkoumávati a schvalovati konečné účty o komorním hospodářství předložené výborem; “
(6) Ustanovení § 28, písm. d) a písm. h) advokátního řádu budou zníti:
„d)
spravovati hospodářské věci advokátní komory, usnášeti se o rozpočtu komorních příjmů a vydání, určovati a vybírati příspěvky členů a rozdělovati schodek na členy komory;
h)
zřizovati prozatím náměstka, když některý advokát zemře nebo když onemocní, není přítomen nebo nemůže vykonávati advokacii z jiných právních nebo faktických důvodů a sám si náměstka neustanovil nebo ustanoviti nemohl. “
(7) Ustanovení § 28 advokátního řádu se doplňuje za písmenem k) takto:
„l)
uzavírati hromadné smlouvy pracovní s odborovými organisacemi konceptních i jiných zaměstnanců v advokátních kancelářích, pokud je uzavírání takových smluv přípustné;
m)
v oboru své působnosti obesílati advokáty a kandidáty advokacie, aby se osobně dostavili, žádati, aby dali potřebná vysvětlení, vydávati jim v mezích dohledu příkazy a donucovati je k plnění těchto povinností peněžitými pokutami do 3.000 Kčs u advokátů a do 1.000 Kčs u kandidátů advokacie; uložení pokuty musí předcházeti písemná pohrůžka. “
(8) Ustanovení § 30, odst. 1 advokátního řádu se doplňuje takto:
„Výbor advokátní komory povolí zápis do seznamu kandidátů advokacie nebo výkon právní služby kandidáta advokacie na jiném místě než dosavadním jen, není-li dotčen veřejný zájem “.
(9) Ustanovení § 30, odst. 4 advokátního řádu bude zníti:
„(4) Proti odepření zápisu do seznamu kandidátů advokacie a proti výmazu z něho, jakož i proti odepření povolení výkonu právní služby na jiném místě než dosavadním a proti odepření potvrzení výkonu právní služby u advokáta mohou si účastníci stěžovati u advokátní komory v 15 dnech od doručení k ministerstvu spravedlnosti. “
§ 3. Výkazy výboru advokátní komory o splatných členských příspěvcích a o rozvrhu schodku komorního hospodářství na členy [ § 28, písm. d) advokátního řádu ve znění § 2, odst. 6 tohoto zákona], jakož i výměry o uložení pokuty [ § 28, písm. m) advokátního řádu ve znění § 2, odst. 7 tohoto zákona] opatřené doložkou vykonatelnosti, kterou podepíše president advokátní komory nebo jeho náměstek, jsou exekučními tituly a mohou býti vykonány soudní exekucí.
§ 4. O tom, jak má býti použito pokut podle § 28, písm. m) advokátního řádu ve znění § 2, odst. 7 tohoto zákona, platí obdobně ustanovení čl. V a VII zákona ze dne 6. listopadu 1906, č. 223 ř. z. (novely k disciplinárnímu statutu pro advokáty a kandidáty advokacie a k advokátnímu řádu).
§ 5. (1) Osobám, které jsou účastníky národního boje za osvobození ve smyslu zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, které byly pro svou účast na národním boji za osvobození zdrženy v nástupu či ve výkonu právní služby, předepsané pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce, a jiným osobám, které byly z důvodů politické persekuce nebo z jiných okupací zav iněných důvodů zdrženy v nástupu či ve výkonu uvedené právní služby, zkracuje se doba této služby o dobu uvedeného zdržení. Doba právní služby u advokáta, předepsaná pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce, nesmí však býti zkrácena o více než 11/2 roku.
(2) Absolventům práv, kteří s úspěchem složili historicko-právní a judicielní státní zkoušku na právnické fakultě Karlovy university v Praze, Masarykovy university v Brně nebo Komenského university v Bratislavě a byli v době do 17. listopadu 1939 do konce doby nesvobody zaměstnáni právnickými pracemi u advokáta, může se započítati uvedená doba při splnění ostatních náležitostí plně do celkové doby předepsané pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce. Doba právní služby u advokáta, předepsaná pro zápis do seznamu advokátů, nesmí však býti zkrácena o více než 3 roky.
(3) Doba, po kterou osoby vyjmenované v odst. 1 konaly právnické práce u advokáta, nejsouce z příčin vyvolaných okupací zapsány v seznamu kandidátů advokacie, ač jinak splňovaly podmínky pro zápis do tohoto seznamu, bude jim započítána do předepsané právní služby u advokáta.
(4) Jsou-li tu závažné důvody, může býti uznána za právní službu, předepsanou pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce, právní služba, kterou konal žadatel u advokáta na území, které bylo po 29. září 1938 přechodně odloučeno od území Československé republiky.
§ 6. Rozhodnutí a opatření, která byla po 5. květnu 1945 a před účinností tohoto zákona vydána pro území přechodně odloučené od území zemí České a Moravskoslezské podle předpisů platných pro advokacii na ostatním území těchto zemí, považují se za rozhodnutí a opatření vydaná v rámci platných předpisů.
§ 7. (1) Zrušuje se použivatelnost ustanovení vládního nařízení ze dne 25. října 1938, č. 249 Sb., kterým se mění obvod advokátní komory v Brně, opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 284 Sb., o prozatímní úpravě některých otázek týkajících se advokacie, a vládního nařízení ze dne 28. března 1940, č. 174 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o působnosti orgánů advokátních komor.
(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost říšskoněmeckých právních předpisů upravujících advokacii, které byly v době nesvobody vydány pro území zemí České a Moravskoslezské.
§ 8. Tento zákon platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr spravedlnosti.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Drtina v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck