Smluvní (soukromé) pojišťovnictví podle § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (v dalším pouze "dekret"), zahrnuje pojišťovny se sídlem na území Československé republiky, provozující po živnostensku smluvní (soukromé) pojištění (v dalším pouze "pojištění"), s veškerými jejich právy a závazky, jakož i československé stavy pojištění s veškerými právy a závazky k nim se pojícími (znárodněné ústavy).

Československým stavem pojištění se rozumí úhrn pojistných smluv na území Československé republiky, uzavřených pojišťovnami, které na tomto území po živnostensku provozovaly pojištění, majíce sídlo mimo toto území.

Ustanovení § 17 dekretu není tím dotčeno.

Ministerstvo financí jako dozorčí úřad nad smluvním (soukromým) pojišťovnictvím rozhoduje, zda jde v daném případě o živnostenské provozování pojištění na území Československé republiky ( § 2 dekretu) či nikoliv.

Mluví-li dekret nebo toto nařízení o pojištění bez dalšího rozlišení, rozumí se tím pojištění přímé i pojištění nepřímé (zajištění).

Veškeré majetkové hodnoty znárodněných ústavů jsou určeny pro další provozování pojištění na území Československé republiky a nemohou býti odňaty tomuto účelu. Fondy znárodněných ústavů s určením pro sociální, dobročinné, vzdělávací a podobné účely musí však býti nezkráceně zachovány tomuto určení.

Ministr financí může přenésti na Pojišťovací radu majetek znárodněných ústavů určený pro odborné vzdělání zaměstnanců pojišťoven nebo pro jiné účely, které náleží k úkolům Pojišťovací rady ( § 24, odst. 1 dekretu).

Představenstvo národního podniku jest povinno v době co nejkratší účelně a hospodárně uspořádati provoz národního podniku․ Osnovu opatření, na nichž se v této věci usneslo, předloží Pojišťovací radě. V osnově budiž uvedeno zejména, jak bude provedeno soustředění převzatých pojistných stavů a provozu v ústředním vedení, jak bude uspořádáno provozování jednotlivých odvětví pojištění přímého i zajištění daného a převzatého, jak budou organisovány provoz a obchodní činnost podniku v celé oblasti jeho působnosti, jakým způsobem bude od vzniku národního podniku v jeho početnictví jednotně zachycen stav a průběh obchodu jím získávaného (pracovní systém) a jaká bude podle předloženého rozvrhu potřeba pracovních sil u srovnání se stavem převzatých zaměstnanců.

Národní podnik je povinen zaměstnávati jen takový počet zaměstnanců, který je při dosažitelně nejlepším uspořádání provozu, plném využití pracovní doby a plném výkonu pracovníků nezbytně nutný k splnění úkolů jemu uložených. Při přidělování prací zaměstnancům v národním podniku budiž především přihlíženo ke schopnostem, které osvědčili svou činností v pojišťovnictví; výše dosavadních služebních požitků není vodítkem pro posouzení této schopnosti.

Zaměstnanci národního podniku buďtež zařazeni do platových skupin podle příslušných vyhlášek o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců ve smluvním pojišťovnictví se zřetelem k pracím, které budou v národním podniku podle konečného rozvržení práce skutečně vykonávati. Konečné rozvržení prací budiž provedeno nejpozději do dvou let po vzniku národního podniku. Do doby, než bude zaměstnanci přidělena práce podle konečného rozvržení prací, zůstává mu dosavadní platové zařazení, při čemž, vykonává-li práce odpovídající vyššímu platovému zařazení, vyrovná se rozdíl z takového srovnání vyplývající přechodným přídavkem.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem sociální péče - na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců - vyhláškou v Úředním listě (v Úradnom vestníku) určil, jaké úpravy a kterých platů ( § 10, odst. 3 dekretu), představenstvo národního podniku provésti nemůže.

Představenstvo je povinno prostřednictvím Pojišťovací rady podati zprávu dozorčímu úřadu o zamýšlených opatřeních podle § 14, odst. 2 a 3 dekretu.

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu č. 103/1945 Sb., nevztahují se však na ně předpisy o zastupování státních podniků finanční prokuraturou.

Obchodní činnost podle svých stanov mohou národní podniky vykonávati na celém území Československé republiky, mimo toto území jen se souhlasem dozorčího úřadu, který rozhodne po slyšení Pojišťovací rady; svůj souhlas může dozorčí úřad vázati na určité podmínky. Převzetí zajištění od pojišťoven se sídlem mimo území Československé republiky není výkonem obchodní činnosti mimo toto území.

Národní podnik je povinen přihlásiti svou firmu k zápisu do obchodního rejstříku ( § 3, odst. 2 dekretu).

K přihlášce k zápisu do obchodního rejstříku budiž připojen také:

Členové představenstva podepíší svůj podpis u rejstříkového soudu osobně nebo jej předloží ve formě ověřené.

Ustanovení předchozích odstavců budiž použito obdobně, nastanou-li změny ve skutečnostech soudu takto oznámených.

Členem představenstva národního podniku může býti jmenován nebo volen pouze svéprávný československý státní příslušník, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a má v Československé republice své bydliště.

Členem představenstva nemůže býti:

Členství v představenstvu zaniká:

Člen představenstva budiž ministrem financí odvolán:

Skutečnosti, které odůvodňují odvolání člena představenstva, buďte neprodleně oznámeny dozorčímu úřadu. Hodlá-li ministr financí odvolati člena představenstva nebo celý sbor z důvodů, které hodnotí volnou úvahou, vyžádá si dříve vyjádření Pojišťovací rady.

Člen představenstva, proti němuž bylo zahájeno vyšetřování pro trestný čin, pro který může nebo má býti vyslovena ztráta volebního práva, nesmí vykonávati svou funkci, dokud vyšetřování trvá. Ministr financí však může po slyšení Pojišťovací rady vysloviti zákaz výkonu funkce též, bylo-li zahájeno vyšetřování pro jiný trestný čin, jestliže odsouzení pro takový čin by bylo důvodem odvolání člena představenstva [odstavec 4, písm. d)].

Pro stálého zmocněnce právnické osoby, která byla jmenována členem představenstva ( § 5, odst. 2 dekretu), platí obdobně předpisy pro voleného člena představenstva.

Funkční období sboru představenstva trvá tři roky. Uplyne-li funkční období, pokračuje sbor představenstva ve výkonu své funkce do dne, který ministr financí určí jako počátek funkčního období nového sboru představenstva.

Došlo-li během funkčního období k zániku členství některého člena představenstva, budiž povolán nový člen na zbytek funkčního období. Jestliže všichni členové představenstva jako sbor se vzdali své funkce nebo byli ministrem financí odvoláni, počíná nové funkční období dnem, který určí ministr financí. V mezidobí vede národní podnik vedoucí ředitel ( § 16, odst. 2); ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení představenstva ( § 15), potřebuje souhlasu Pojišťovací rady.

Členové představenstva vykonávají svou funkci jako funkci čestnou, mohou však obdržeti presenční platy podle směrnic, které vydá Pojišťovací rada; za hotové výlohy vzešlé při výkonu funkce náleží jim náhrada podle stanov.

Třetinu členů představenstva ( § 5, odst. 2 dekretu) ze zaměstnanců národního podniku volí na výzvu dozorčího úřadu všichni zaměstnanci národního podniku přímým a tajným hlasováním o osobách určených volební komisí ( § 12, odst. 1) ve čtyřnásobku počtu členů představenstva, kteří mají býti zvoleni. Rozhodný jest stav zaměstnanců v den usnesení volební komise o dni volby.

Zaměstnanec může odevzdati svůj hlas pouze pro jednoho z kandidátů navržených volební komisí. Učiní tak zaškrtnutím nebo jiným zřejmým označením jednoho z kandidátů na hlasovacím lístku, obsahujícím jména kandidátů podle kandidátní listiny ( § 12, odst. 4); hlasovací lístky rozdá zaměstnancům volební komise. Nebyl-li na lístku označen žádný z kandidátů, nebo bylo-li jich označeno více, je takový hlas neplatný; rovněž neplatný je hlas odevzdaný jinak než hlasovacím lístkem vydaným volební komisí.

Zvoleni jsou, kdo na sebe soustředili největší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los. Odmítne-li ministr financí - na Slovensku v dohodě s příslušným pověřencem - potvrditi volbu některé ze zvolených osob proto, že u ní nejsou splněny náležitosti uvedené v § 9, odst. 1, nebo proto, že u ní jsou dány skutečnosti uvedené v § 9, odst. 2, nastupuje na její místo kandidát, který ve volbě obdržel v dalším pořadí největší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje opět los.

Volební komise se skládá z delegátů určených výbory závodních odborových organisací národního podniku tak, aby na každých započatých dvě stě zaměstnanců každého závodu národního podniku připadl jeden delegát; počet členů volební komise však nesmí býti menší než šest. Volební komise si zvolí předsedu, místopředsedu, zapisovatele a jednoho ověřovatele zápisů v prvé své schůzi, kterou svolává její věkem nejstarší člen; funkce volební komise končí potvrzením volby ( § 5, odst. 2 dekretu). Volební komise koná svou činnost v sídle národního podniku.

Volební komise jest schopna jednati a usnášeti se za účasti alespoň dvou třetin úhrnného počtu svých členů. Usnáší se nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, který hlasuje vždy poslední. O schůzích volební komise a jejích rozhodnutích budiž sepsán zápis, který podepíší předseda, zapisovatel a ověřovatel zápisu. Zápis obsahující zjištění výsledků volby podepisují též delegáti závodního zastupitelstva ( § 13, odst. 3).

Pro účely voleb budiž založen, podle změn ve stavu zaměstnanců závodním zastupitelstvem doplňován a opravován seznam zaměstnanců národního podniku (volební seznam); seznam budiž upraven tak, aby obsahoval podpis každého zaměstnance. Volební seznam založí volební komise povolaná, aby provedla prvé volby; před každou další volbou se přesvědčí nová volební komise vhodným způsobem o úplnosti a správnosti seznamu (odstavec 1) a provede potřebné snad úpravy.

Volební komise sestaví kandidátní listinu, přihlížejíc k tomu, aby kandidáti měli potřebné odborné vědomosti a zkušenosti. Volební komise též určí den a dobu volby.

V závodech, které vyslaly do volební komise alespoň tři delegáty ( § 12, odst. 1), se koná volba tak, že zaměstnanec svůj hlasovací lístek v zalepené obálce vloží do osudí osobně před třemi členy volební komise jí k tomu určenými a podpisem potvrdí svou účast na volbě. Po uplynutí volební doby uzavrou delegáti volební komise osudí i podpisové archy tak, aby byla vyloučena jakákoliv změna nebo doplnění, a odevzdají obojí předsedovi volební komise.

Zaměstnanec, který nemá bydliště, trvalý pobyt, nebo pracoviště v místě takového závodu (odstavec 1), odešle volební komisi doporučeným dopisem ve zvláštní obálce, kterou obdrží spolu s hlasovacím lístkem, svůj hlasovací lístek v zalepené obálce a další lístek se svým podpisem. Dopisy, které dojdou nejpozději šestého dne po dni volby, přijímají tři členové volební komise jí k tomu určení, kteří dopisy otevrou, porovnají podpis na vloženém lístku s podpisem ve volebním seznamu a - poznamenavše účast zaměstnance na volbě - vloží obálku s hlasovacím lístkem do osudí, které každého dne - stejně jako záznam o účasti na volbě - uzavrou (odstavec 1). Lístky s podpisy, jakož i obálky s hlasovacími lístky, k nimž nebyl připojen lístek s podpisem, buďte podobně uschovávány do doby, než budou odevzdány volební komisi.

Sedmého dne po dni volby volební komise za účasti dvou delegátů závodního zastupitelstva přijme jednotlivá osudí, podpisové archy, záznamy o účasti na volbě, lístky s podpisy a ostatní materiál týkající se volby, přesvědčí se, zda uzávěry nebyly porušeny, otevře jednotlivá osudí a porovná počet vložených obálek s počtem podpisů, po případě s počtem lístků s podpisy. Zjistí-li nesrovnalost mezi počtem obálek a počtem podpisů nebo lístků s podpisy, nebo jinou závadu vzbuzující nedůvěru ke správnosti volby, rozhodne ihned, má-li volba - pokud je takovou nesrovnalostí (závadou) stižena - býti opakována či nikoliv; pro opakovanou volbu platí obdobně předchozí ustanovení. Není-li nesrovnalostí (závad) nebo nebylo-li usneseno, že volba má býti opakována, volební komise smísí obálky s hlasovacími lístky, otevře je a zjistí výsledek volby. Obálky však, k nimž nebyl připojen lístek s podpisem (odstavec 2), nebo dopisy, které došly po šestém dni po dni volby (odstavec 2), buďte zničeny volební komisí nebo osobami jí k tomu určenými aniž byly otevřeny.

Odevzdané hlasovací lístky a podpisové archy, záznamy o účasti na volbě a lístky s podpisy buďte volební komisí pod pečetí dány do úschovy předsedovi volební komise. Nevyžádá-li si je dozorčí úřad ( § 14, odst. 1), buďte předsedou volební komise za účasti zapisovatele a ověřovatele zápisů zničeny, jakmile volba byla potvrzena.

Bude-li volba členů prvého sboru představenstva konána přede dnem vzniku národního podniku, budiž ustanovení o zaměstnancích národního podniku, o výborech jeho závodních odborových organisací a o delegátech závodního zastupitelstva přiměřeně použito na zaměstnance, výbory závodních odborových organisací a delegáty závodních zastupitelstev znárodněných ústavů (jejich závodů), které opatřením vlády byly sloučeny v národní podnik, nebo jejichž správa byla svěřena tomuto národnímu podniku. Jsou-li v témže místě závody několika takových znárodněných ústavů, platí za jediný závod téhož národního podniku. Závody pak, u nichž počet zaměstnanců nedosahuje jednoho sta, se sdružují všechny za účelem voleb tak, že delegáti do volební komise budou určeni podle zásad vyslovených § 12, odst. 1 z úhrnného počtu zaměstnanců všech těchto závodů.

Přípravy k volbám a volby buďte konány tak, aby tím netrpěl provoz národního podniku. Náklady voleb jdou na vrub národního podniku.

Výsledek voleb sdělí volební komise dozorčímu úřadu, jemuž zároveň zašle prvopisy zápisů uvedených v § 12, odst. 2. Dozorčí úřad může žádati, aby mu bylo dáno potřebné vysvětlení a předloženy doklady, zejména odevzdané hlasovací lístky.

Zaměstnanci mohou podati dozorčímu úřadu písemné námitky proti způsobu, jímž byla volba provedena, nejpozději patnáctého dne po dni volby.

Zjistí-li dozorčí úřad, že byly porušeny předpisy tohoto nařízení o výkonu volby způsobem, který může míti vliv na výsledek hlasování nebo oslabiti důvěru v tento výsledek, zruší volbu a nařídí volbu novou.

Představenstvo řídí správu národního podniku, zejména:

Je-li nebezpečí v prodlení, učiní potřebná opatření předseda představenstva v dohodě s vedoucím ředitelem a podá o nich představenstvu zprávu v nejbližší jeho schůzi.

Národní podnik zastupuje a podepisuje předseda - je-li zaneprázdněn, místopředseda - a alespoň je den další člen představenstva.

Písemnosti, pro něž jest předepsáno doručení do vlastních rukou, buďte doručovány předsedovi nebo jinému členu představenstva v obchodních místnostech pojišťovny.

Ředitelem národního podniku ( § 6 dekretu) může býti pouze československý státní příslušník, který má v Československé republice své bydliště, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a který nevykonává funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy národního podniku. Schválení Pojišťovací rady vyžaduje netoliko uzavření, nýbrž i změna a zrušení služební smlouvy s ředitelem; řediteli, který není členem představenstva, budiž udělena prokura.

Představenstvo jmenuje jednoho z ředitelů národního podniku vedoucím ředitelem. Vedoucí ředitel provádí usnesení představenstva a vede bezprostřední správu národního podniku, zejména sleduje vývoj a průběh obchodu, pečuje o vhodné zajištění, o bezpečné uložení peněžních prostředků v rámci platných předpisů, o rozvržení prací a o hospodárnost provozu, přednáší představenstvu zprávy o činnosti národního podniku a návrhy opatření, na nichž představenstvo se má usnésti, a předkládá mu účetní závěrku; jest představeným všech zaměstnanců národního podniku.

Není-li vedoucí ředitel členem představenstva, účastní se všech jeho schůzí s hlasem poradním. Usnesení představenstva, které by bylo v rozporu s platnými předpisy, je povinen neprodleně oznámiti dozorčímu úřadu a Pojišťovací radě.

Představenstvo určí vedoucímu řediteli z ostatních ředitelů národního podniku jednoho nebo dva náměstky, kteří ho zastupují, je-li zaneprázdněn, v pořadí určeném představenstvem.

Před uzavřením účtů jednotných odborů národního podniku buďte reservnímu fondu každého odboru přiděleny částky ve výši úroku ze všech fondů odboru - nevyžadují-li podle stanov samy zúročení - při sazbě rovnající se průměrnému výnosu jmění vykazovaného na účtě tohoto odboru. Částek, které byly přiděleny reservnímu fondu podle předchozí věty, budiž použito ve prospěch účtu ztráty a zisku, jestliže a dokud reservní fond dosahuje maximální výše předepsané stanovami; končil-li by tento účet po přídělu podle oné věty ztrátou, lze těchto částek užíti ve prospěch účtu ztráty a zisku pouze se souhlasem Pojišťovací rady ( § 4, odst. 3 dekretu). Po rozhodnutí o přídělu nebo o použití úroku podle předcházejících ustanovení buďte účty uzavřeny a sestavena účetní závěrka.

Vykazuje-li účetní závěrka některého odboru ztrátu, budiž ztráta uhrazena na vrub reservního fondu tohoto odboru; nestačí-li reservní fond, buď k úhradě použito nejvýše třetiny přebytků druhého odboru; další ztráta, pokud by nebyla uhrazena podle § 18, odst. 2, písm. d), jde na vrub základního fondu odboru. Bylo-li použito části přebytků jednoho odboru k úhradě ztráty odboru druhého, budiž stejné části použito k dotaci reservního fondu přispívajícího odboru, nejvýše však do maximální výše tohoto fondu podle stanov. Přebytky, jichž nebylo podle předchozích ustanovení použito, jsou přebytky hospodaření odboru ( § 9 dekretu).

Z přebytků hospodaření odboru se přidělí:

Ministru financí se ukládá, aby v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady a po slyšení Pojišťovací rady vydal podrobné předpisy pro sestavení počáteční bilance a o sestavování účetních závěrek národních podniků, přihlížeje k ustanovením pojišťovacích regulativů (min. nař. ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb.).

Částky připadající státu odvádí národní podnik na vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

Na vyrovnávacím účtu se vykazují: v jeho prospěch:

Funkční období sboru Pojišťovací rady trvá tři roky ode dne ustavující schůze ( § 2 vyhlášky ministra financí ze dne 12. srpna 1946, č. 1637 Úř. l. I., kterou se vyhlašuje jednací řád Pojišťovací rady). Uplyne-li funkční období, pokračuje sbor Pojišťovací rady ve výkonu svého úřadu do dne ustavující schůze sboru nového.

Došlo-li během funkčního období k zániku členství některého člena ( § 25, odst. 1 a 2 dekretu) Pojišťovací rady, budiž jmenován nový člen na zbytek funkčního období. Jestliže však všichni členové jako sbor odstoupili nebo byli odvoláni, počíná ustavující schůzí nového sboru nové funkční období. Věci Pojišťovací rady vede v mezidobí generální tajemník; ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení plenární schůze nebo předsednictva, potřebuje souhlasu dozorčího úřadu.

Členství v Pojišťovací radě zaniká:

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o Oblastní pojišťovací radě s tím, že jejich funkční období se vždy shoduje s funkčním obdobím Pojišťovací rady; členy Oblastní pojišťovací rady odvolává vláda na návrh ministra financí, učiněný v dohodě s příslušným pověřencem.

Členové Pojišťovací rady (Oblastní pojišťovací rady) vykonávají svůj úřad jako úřad čestný, mohou však obdržeti presenční platy podle směrnic, které vydá dozorčí úřad ( § 25, odst. 6 dekretu); za hotové výlohy vzešlé při výkonu funkce jim náleží náhrada podle těchto směrnic.

Předsednictvo je povinno říditi hospodaření Pojišťovací rady s péčí řádného hospodáře podle rozpočtu schváleného dozorčím úřadem. Úchylky bez předchozího schválení nejsou přípustné. Podrobnosti upravuje jednací řád.

Výši příspěvků ( § 27, odst. 2 dekretu) schválených dozorčím úřadem oznámí Pojišťovací rada pojišťovnám bez prodlení doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem. Řádné příspěvky jsou splatné na účet Pojišťovací rady předem ve čtvrtletních splátkách vždy 15. července, 15. října, 15. ledna a 15. dubna každého kalendářního roku; jestliže však pojišťovně nedošlo oznámení podle předchozí věty před splatností, jest povinna jako zálohu zaplatiti vždy čtvrtinu úhrnné částky uložení jí v předchozím správním roce Pojišťovací rady na příspěvcích řádných a mimořádných. Mimořádné příspěvky jsou splatné podle usnesení představenstva, které nutno předložiti ke schválení dozorčímu úřadu zároveň s dodatečným rozpočtem, a sděliti pojišťovnám s oznámením výše příspěvků.

Nebude-li příspěvek včas zaplacen, budiž pojišťovna upomenuta s tím, že dlužná částka bude vymáhána exekucí podle § 27, odst. 2 dekretu spolu s 5 % úrokem z prodlení, nedojde-li do 15 dnů ode dne odeslání upomínky.

Pojišťovací rada může uložiti pojišťovnám, aby dříve, nežli se dovolají rozhodnutí soudu nebo rozhodců ve věci týkající se též jiné pojišťovny, žádaly Pojišťovací radu o provedení smírčího řízení [ § 24, odst. 1, písm. b) dekretu].

Obrátí-li se pojišťovna na Pojišťovací radu s takovou žádostí, usnese se plenární schůze na řešení, které s uvážením všech okolností toho kterého případu, platných právních předpisů, dřívějších usnesení Pojišťovací rady a pojišťovacích zvyklostí se jeví pro pojišťovny na obou stranách zúčastněné spravedlivým a přijatelným, a doporučí jim jeho přijetí smírem. Smír, jímž bylo přijato doporučené řešení, budiž uzavřen před Pojišťovací radou písemně.

Žádost (odstavec 1) nutno podati kanceláři Pojišťovací rady v tolika vyhotoveních, aby bylo možno doručiti po jednom vyhotovení každému odpůrci žadatele a jedno ponechati u Pojišťovací rady. Žádost nechť vyhovuje v podstatných bodech náležitostem předepsaným pro právní prostředky, jichž by žadatel jinak ve věci použil. Intervence třetích osob v řízení a jeho opovědění jsou přípustné.

Plenární schůze není vázána žádnou formou řízení, před rozhodnutím však nutno slyšeti svědky, jsou-li jací, po případě znalce. Plenární schůze může se spokojiti výpověďmi svědků a posudky znalců podanými předsednictvu nebo pracovnímu výboru ( § 26 jednacího řádu). Od slyšení navrhovaných svědků a znalců nebo od jiných průvodních prostředků lze upustiti jen pokud účelem návrhu zřejmě jest úmysl řízení protahovati.

Písemné vyhotovení usnesení plenární schůze (odstavec 2), podepsané předsedou Pojišťovací rady a jedním členem předsednictva, dlužno doručiti všem zúčastněným pojišťovnám. Nepřijme-li některá pojišťovna doporučené řešení, není pro ni usnesením Pojišťovací rady vyloučen pořad právních prostředků.

Zříditi novou pojišťovnu - národní podnik - lze pouze usnesením vlády na návrh, který podá ministr financí po slyšení Pojišťovací rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem.

Na dobu, než bude v plném rozsahu zavedeno veřejnoprávní národní pojištění, mohou býti zřízeny menší pojišťovny, vyhovující předpisům, které vydá vláda podle § 11, odst. 2 dekretu, jestliže jejich účelem jest poskytovati omezenému, přesně vytčenému okruhu osob plnění pro případ invalidity, stáří a úmrtí. Ke zřízení menší pojišťovny jest třeba povolení dozorčího úřadu, který po slyšení Pojišťovací rady rozhodne uváživ, zda je účelné takovou pojišťovnu zříditi.