Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem vnitra poskytoval zemím České a Moravskoslezské, jakož i okresům a obcím v těchto zemích, v roce 1946 příděly ze státní pokladny.

Tyto příděly se poskytnou ve výši přídělů stanovených na rok 1945, při čemž se přihlédne k tomu, že zemské správní obvody (země) byly obnoveny podle stavu ke dni 29. září 1938.

Příděly okresům a obcím, jejichž územní obvody (část tohoto obvodu) byly obsazeny v roce 1938 cizí mocí, stanoví ministr financí v dohodě s ministrem vnitra na podkladě přirážkových základen těchto svazků podle posledních statistických dat pro ně známých; u okresů a obcí, jejichž územní obvody (část tohoto obvodu) byly v době nesvobody vyklizeny pro vojenské nebo jiné účely okupantů, stanoví se příděly podle přirážkové základny posledně známé. Při určování přídělů platí jinak obdobně zásady, podle nichž se postupovalo při určování přídělů ostatním okresům a obcím na rok 1945.

Ministr financí se dále zmocňuje, aby poskytoval v roce 1946 příděly ze státní pokladny fondu pro stavbu a podporu nemocnic a jiných ústavů léčebných a humanitních, fondu pro poskytování podpor při živelních pohromách. Jednotnému svazu českých zemědělců, jakož i Ústředně obchodních a živnostenských komor ve prospěch jednotlivých komor. Při těchto přídělech jest přihlédnouti jednak k výši přídělů stanovených na rok 1945, jednak ke skutečnosti, že území zemí České a Moravskoslezské bylo obnoveno podle stavu ke dni 29. září 1938.

Do pokladny státní plynou od 1. ledna 1946 všechny platby na přirážky svazků územní samosprávy a jiných osob veřejného práva uvedených v odstavci 4.

Zvláštní zákon ustanoví výši přirážek na rok 1946, jejichž výnos plyne do státní pokladny (odstavec 5), povinnost zemí použíti části přídělů jim poskytovaných ve prospěch finančně slabých okresů a obcí, a zásady pro krácení přídělů okresů a obcí ve prospěch okresů a obcí finančně slabých a o splatnosti přídělů.

Obcím na Slovensku, které v roce 1946 vybírají více než 250 % obecních přirážek k přímým daním, se přiděluje celá splatná daň domovní v obci na rok 1946 předepsaná. jinak ustanovení zák. č. 77/1927 Sb., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, zůstávají nedotčena.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila úrokování a umořování československého vnitřního státního dluhu, sjednaného do 31. prosince 1945, po případě též dluhů, sjednaných držiteli výkonné moci v době nesvobody na území Československé republiky.

Pokud nedojde k úpravě zmíněné v odstavci 1, úrokování a umořování se zastavuje, po případě odkládá. ustanovení toto se nevztahuje na úrokovou službu československého vnitřního státního sluhu, sjednaného orgány Československé republiky v době od osvobození do konce roku 1945, jakož i na službu státních stavebních losů, vydaných podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb., o stavebním ruchu.

Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. IX), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí, na Slovensku pověřence financí.

Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách, kteréžto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Na Slovensku uděluje souhlas podle odstavců 1 a 2 tohoto článku pověřenec financí.

Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni vůbec neb dostatečných schválených prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XV), uhrazena se souhlasem ministra financí úsporami v rozpočtu téže kapitoly, při čemž nutno zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VI. Ministerstvo financí v takovém případě zašle spisový materiál s návrhem na souhlas nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, který je oprávněn uplatniti do osmi dnů své námitky. Zůstaly-li jeho námitky nepovšimnuty, rozhodne o nich vláda za povinné účasti předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Vláda oznámí své rozhodnutí předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu též písemně. Na Slovensku jest ve všech uvedených případech třeba souhlasu pověřence financí a nejvyššího kontrolního dvora v Bratislavě.

Výdaje uvedené v odstavci 1 vede nejvyšší kontrolní úřad v patrnosti a vykáže je ve státním závěrečném účtu.

Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů osobních.

Prostředky stanovené pro výdaje uvedené v čl. IX, odst. 1 nesmějí býti zvyšovány bez souhlasu vlády, pokud se týče Slovenska sboru pověřenců.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují nebo by mohla zatěžovati rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí, na Slovensku pověřence financí. Pokud v jednotlivém případě toto opatření zatěžuje částkou vyšší než 1 000 000,- Kčs ročně, může pověřenec financí dáti souhlas jen po předcházející dohodě s ministrem financí.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství, prováděním platných zákonů anebo podle zmocnění v nich stanovených.

K návrhům všech opatření (osnov zákonů, nařízení Slovenské národní rady, vládních nařízení a jiných opatření) je třeba připojiti výpočet nákladu a není-li jeho úhrada zajištěna v mezích rozpočtu, je třeba navrhnouti nový zdroj příjmů.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1946 bez předchozího schválení Národního shromáždění republiky Československé nemovitý státní majetek

Zmocnění podle odstavce 1, písm. a) ke zcizení státního nemovitého majetku na Slovensku uděluje se pověřenci financí až do úhrnné částky 5 000 000,- Kčs, nepřevyšuje-li odhadní cena v jednotlivém případě 1 000 000,- Kčs.

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé a pokud jde o nemovitý majetek na Slovensku, též Slovenské národní radě.

Na výdaje pro účely, které budou podle dohod mezi vládou Československé republiky a Správou Spojených národů pro okamžitou pomoc a první obnovu (UNRRA - nadále Správou) hrazeny z čistého výnosu prodeje, půjčování nebo jiného zužitkování věcí pro pomoc a obnovu dodaných Správou, bude každoročně do státního rozpočtu v kládána potřebná částka tak, aby dotčený čistý výnos byl spotřebován do 5 let. Na rok 1946 se do státního rozpočtu vkládá částka 3 500 000 000,- Kčs.

Částky každoročně takto do rozpočtu zařazené možno použíti jen pro účely ve smyslu dohod mezi vládou Československé republiky a Správou a pro účely, jak jsou uvedeny v rozpočtu.

Nevyčerpané roční částky nepropadají a převedou se do příštího roku.

Prostředků povolených na potřeby mimořádného rozpočtu smí býti použito jen k účelům v něm uvedeným. Práce a dodávky, jejichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, mohou býti zadány jen, jestliže potřebné prostředky byly opatřeny a souhlas ministrem financí, na Slovensku pověřencem financí, dán.

Částky, stanovené pro tyto potřeby mimořádným rozpočtem, mohou býti výjimečně překročeny, je-li překročení vyrovnáno příspěvky, s nimiž se nepočítá ve státním rozpočtu. Při tom jest postupovati obdobně podle čl. X, odst. 1.

Způsob použití prostředků mimořádného rozpočtu stanoví vláda nařízením.

Ministr financí může v dohodě s ministrem vnitra svazkům územní samosprávy, pokud by jejich nejnutnější potřeba řádného rozpočtu nemohla býti kryta podle platných předpisů, na řádně odůvodněný návrh příslušného zemského národního výboru poskytnouti k úhradě schodku řádného rozpočtu zálohy až do celkové výše 1 800 000 000,- Kčs.

Podmínky vrácení záloh do státní pokladny budou stanoveny zvláštním zákonem.

Ministr financí se zmocňuje,

K provedení úvěrových operací podle předcházejícího odstavce, písm. b), lze vydávati také pokladniční poukázky Poštovních spořitelen.

Na přípravě a provádění úvěrových operací ministra financí v rámci zmocnění podle odstavce 1 spolupůsobí pověřenec financí.

Ministr financí se zmocňuje, aby přejímal státní záruky za úvěry poskytnuté ke splnění nevyhnutelných důležitých veřejných úkolů. Záruky za dlužníky na Slovensku přejímá pověřenec financí podle jednotných celostátních podmínek.

Záruční listiny a záruční doložky, vydané podle zmocnění v předchozím odstavci uvedených, jsou osvobozeny od poplatků.

O zárukách jest podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1946 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Ministr financí se zmocňuje, aby upravoval všechny očekávané výdaje státní správy a státních podniků v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny a aby stanovil podle jednotných zásad krajní meze výdajů. Úřady hospodařící výdaji a příjmy připojeného státního rozpočtu, jakož i státní podniky, jsou povinny zasílati ministerstvu financí do 20. dne každého měsíce výkaz o očekávaných peněžních výdajích a příjmech v měsíci příštím.

Na Slovensku zasílají úřady, hospodařící výdaji a příjmy, měsíční výkazy očekávaných peněžních výdajů a příjmů do 15. dne každého měsíce pověřenstvu financí, jež je předloží ministerstvu financí k řízení podle odstavce 1.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, vydá je vláda nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.