Správním úřadům národní bezpečnosti náleží úkol chránit veřejnou bezpečnost, zejména ústavní zřízení, lidová práva a svobody, zaručené ústavou, jakož i bezpečnost osoby a bezpečnost veřejného i soukromého majetku, a bdít nad veřejným pořádkem a veřejnou mravností, tak, aby každý občan mohl žíti v klidu a bez obav.

Bližší vymezení úkolů národní bezpečnosti (odstavec 1) stanoví vláda nařízením.

Správními úřady národní bezpečnosti jsou: okresní národní výbory (okresní správní komise, okresní komisaři), místní (ústřední) národní výbory, vykonávající pravomoc okresního národních výborů; zemské národní výbory; pověřenectvo vnitra; ministerstvo vnitra.

Působnost správních úřadů národní bezpečnosti v jednotlivých jejich stolicích je upravena zvláštními předpisy.

Působnost jiných úřadů a orgánů v oboru národní bezpečnosti ( § 1), stanovená zákonem nebo předpisy vydanými na podkladě zákona, zůstává nedotčena. Zejména zůstává nedotčena působnost místních národních výborů jako orgánů obcí, s omezením plynoucím z ustanovení § 31.

Zvláštními předpisy je stanoveno, jak se správní úřady národní bezpečnosti účastní obrany státu.

Je-li nebezpečí v prodlení a vyžaduje-li veřejný nebo naléhavý soukromý zájem neodkladného rozhodnutí, učiní pod osobní odpovědností onen člen příslušného národního výboru (správní komise), jemuž podle vnitřní organisace náleží obstarávati dané úkoly národní bezpečnosti, v mezích působnosti tohoto národního výboru všechna potřebná opatření, i když by k nim jinak bylo potřebí usnesení sborového orgánu. Nemůže-li tak učiniti pro překážky faktické nebo právní, náleží učiniti tato opatření předsedovi.

Žádá-li toho povaha věci, může orgán národního výboru (správní komise), jemuž podle vnitřní organisace náleží obstarávati úkoly národní bezpečnosti, pověřiti některého člena nebo přiděleného úředníka, aby jménem příslušného národního výboru pod osobní odpovědnosti v určité věci rozhodl nebo vykonával určité opakující se úkony nebo provedl nějaký úkol.

Každé opatření podle odstavce 1 buď označeno jako opatření neodkladně a budiž v něm uvedeno, na místě kterého sborového orgánu se vydává. O učiněném neodkladném opatření buď bez prodlení podána zpráva příslušnému sborovému orgánu. Jde-li o opatření, z něhož strana nenabývá práv, pomíjí jeho platnost, nebude-li do 15 dnů tímto orgánem schváleno. O tom je nutno vyrozuměti ty, jichž se věc týká.

V případech podle odstavce 2 buď příslušnému orgánu bez prodlení podána zpráva o učiněném rozhodnutí nebo opatření.

U správních úřadů národní bezpečnosti sborově organisovaných buďtež úkoly národní bezpečnosti obstarávány pod jednotným vedením a řízením.

V obcích (městech), v nichž místní (ústředí) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, se pro věci národní bezpečnosti zřizují úřadovny národní bezpečnosti příslušných národních výborů․ Je-li to účelné pro usnadnění styku s obyvatelstvem, může místní (ústřední) národní výbor takovéto obce (města) zříditi se souhlasem ministerstva vnitra - na Slovensku pověřenectva vnitra - též pobočné úřadovny národní bezpečnosti.

Úřadovnám národní bezpečnosti v takových obcích (městech) přidělí potřebné zaměstnance ministerstva vnitra - na Slovensku pověřenectva vnitra - ze stavu zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti. Zůstávají i nadále státními zaměstnanci a státní správa hradí též jejich osobní nálady. Ostatním správním úřadům národní bezpečnosti první stolice přidělí potřebné zaměstnance státní služby národní bezpečnosti ministerstvo vnitra po slyšení zemského národního výboru, na Slovensku pověřenectvo vnitra. Ministr vnitra, na Slovensku pověřenec vnitra podle jeho směrnic, stanoví, které orgány rozhodují v osobních věcech zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti. Při přemísťování, povyšování a překládání do výslužby těchto zaměstnanců budiž vždy slyšen příslušný zemský národní výbor.

Zřizuje se Sbor národní bezpečnosti jako výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti (v dalším "Sbor"). Jeho úkolem je chrániti na celém území Československé republiky v rámci právních předpisů a podle příkazů správních úřadů národní bezpečnosti veřejné zájmy, jež náleží do tohoto oboru ( § 1). K úkolům Sboru náleží tudíž zejména: služba bezpečnostní a pořádková; střežení státních hranic; boj proti zločinnosti; výkonná služba k zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále k zajištění osobní bezpečností ústavních činitelů; šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).

Zvláštními předpisy je stanoveno, jak se Sbor účastní obrany státu.

Sbor je orgánem státní správy. Náklady spojené s jeho zřízením a udržováním se hradí z prostředků státních.

Předpisů o Sboru podle tohoto zákona se přiměřeně použije tam, kde se v platných předpisech mluví o orgánech, kterým dosud příslušely jeho úkoly (o četnictvu nebo o policejních strážních sborech).

Sbor se tvoří:

Sbor "Národná bezpečnosť", vytvořený na Slovensku, stává se součástí Sboru podle odstavce 1.

Zjistí-li se dodatečně, že člen Sboru, který se jím stal podle odstavce 1 nebo 2, není československým státním občanem české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, nebo není státně a národně spolehlivým, nebo není mravně bezúhonným, nemůže být ve Sboru ponechán. Buď s ním naloženo podle příslušných předpisů, ačli podle platných předpisů nedojde k jeho propuštění nebo přeložení do výslužby.

Sbor je vojensky organisován. Jeho členové podléhají vojenským soudům a vojenským trestním zákonům (včetně ustanovení o vojenských zločinech a o vojenských přečinech) a platí pro ně vojenský služební řád. Jejich domovské právo se řídí týmiž předpisy jako domovské právo vojenských osob. Kárné a kázeňské předpisy pro členy Sboru budou vydány zvláštním zákonem. Do vydání uvedeného zákona stanoví je ministr vnitra s přihlédnutím ke kárným a kázeňským předpisům vojenským.

Služební čas strávený ve Sboru se započítává jeho členům do služební povinnosti ve vojsku. Členové Sboru jsou s výhradou ustanovení § § 13, 14 a 36 po dobu své činné služby zproštěni služby vojenské.

Členové Sboru budou při základním školení ve výcvikových střediscích podrobeni též mravně-politické a osvětové výchově.

Sbor je jednotný a podléhá ve všech svých složkách jednotnému velení.

V čele Sboru stojí hlavní velitel, jemuž přísluší pečovati o udržení vojenského pořádku a kázně a dále o výcvik a vyučování členů Sboru. Hlavní velitel Sboru má svého zástupce. Hlavního velitele i jeho zástupce jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády. Je-li hlavním velitelem Čech, budiž jeho zástupcem Slovák, a naopak.

V obvodu působnosti zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra, stojí v čele Sboru zemští velitelé. Zemského velitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra po slyšení příslušného zemského národního výboru, na Slovensku po vyjádření pověřence vnitra.

Sbor se skládá:

Zmenší-li se rozsah úkolů státněbezpečnostní složky, sloučí ji vláda nařízením se složkou kriminální.

Po odborné stránce vykonávání služby je každá složka Sboru k ostatním složkám samostatná.

Ministr vnitra stanoví, a to pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra, podrobnosti organisace Sboru, přihlížeje k organisaci správních úřadů národní bezpečnosti a k rozdělení Sboru na jednotlivé složky § 8, odst. /4/; vymezí blíže služební určení jednotlivých složek Sboru podle jejich úkolů a stanoví podmínky pro přeřaďování členů Sboru z jedné složky do druhé; podle potřeby zřídí uvnitř složek útvary k plnění zvláštních úkolů (útvary se zvláštním určením); dále určí, jak mají býti členové Sboru vycvičeni a vyškoleni k vykonávání služby do odborné stránce a jak se má konati služba. O důležitých otázkách organisace Sboru, pokud mají význam pro obranu státu, a o tom, jak mají být členové Sboru vystrojeni a vyzbrojeni a jak mají být vycvičeni k vojenským úkolům, rozhoduje ministr vnitra vždy v dohodě s ministrem národní obrany.

Pro stanovení zásad organisace Sboru (odstavec 1) si ministr vnitra opatří souhlas vlády.

Sbor je ve věcech vykonávání své služby a služebního použití podřízen svému představenému úřadu a nadřízeným správním úřadům národní bezpečnosti.

Ve věcech výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby, dále pak ve věcech správních, hospodářských a účetních je Sbor podřízen svým velitelům a v poslední instanci ministerstvu vnitra.

Je-li obava, že by veřejný pořádek mohl býti porušen, mohou správní úřady národní bezpečnosti soustřediti členy Sboru svého obvodu na ohrožené místo a upraviti jejich službu tak, jak toho okolnosti vyžadují.

Použití útvarů se zvláštním určením k plnění jiných úkolů, než pro které byly zřízeny, je přípustné jen se souhlasem vlády.

Soudy a úřady veřejné žaloby jsou, pokud jde o výkon trestní pravomoci soudů, oprávněny požadovati přímo služeb Sboru. V jiných oborech působnosti se soudy mohou dožadovati činnosti Sboru jen prostřednictvím správních úřadů národní bezpečnosti; tímtéž způsobem dožadují se činnosti Sboru ostatní civilní a vojenské úřady státní, jakož i orgány samosprávné. Toliko kdyby bylo nebezpečí v prodlení, jsou členové Sboru povinni poskytnouti pomoc na přímé dožádání těchto úřadů a orgánů a o provedeném úkonu podají bez odkladu zprávu příslušnému správnímu úřadu národní bezpečnosti.

Správní úřady národní bezpečnosti určují, pokud má Sbor spolupůsobiti při úkolech národní bezpečnosti, spadajících do působnosti místních národních výborů. Pečují však o to, aby tím netrpěla bezpečnostní služba Sboru.

Členové Sboru jsou povinni vykonati bezpodmínečně a bez průtahu příkazy, jež jim byly dány. Jen tehdy, kdyby se příkaz zjevně příčil povinnostem, jež na sebe členové Sboru vzali přísahou, nebo kdyby příkazem bylo nařízeno vykonání činu, jenž je zapověděn trestním zákonem, po případě kdyby se příkaz příčil ustanovení § 16, odst. 4, mají členové Sboru, uvážíce všecky okolnosti, upustiti od výkonu příkazu, musí však tento případ ihned ohlásiti svému velitelství.

Za obsah příkazu je odpověden úřad, který ho dal; členové Sboru jsou odpovědni jen za přesné provádění služby podle platných zákonů a nařízení.

Členové Sboru mají právo žádati písemný příkaz i tehdy, když to, zákonem není předepsáno.

Člen Sboru konající službu má zákonem stanovená práva stráže civilní, a koná-li službu v uniformě, i práva stráže vojenské, ale smí užít zbraně, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen v těchto případech:

Zakročují-li členové Sboru semknutě pod jednotným vedením a velením při shluknutích a sroceních, platí o užití zbraní příslušné předpisy pro vojsko.

Kdykoli člen Sboru ve své službě proti někomu zakročuje, má užít, připouštějí-li to okolnosti, slov "Jménem zákona"; v takovém případě je každý, i osoba vojenská, povinen uposlechnout jeho vyzvání, může si však potom na jeho jednání stěžovat. Nedotčeny zůstávají předpisy o způsobu, jímž člen Sboru dává pokyny a výzvy při vykonávání zvláštních služeb (na př. při řízení dopravy nebo při službě letecké).

Mužstvo sboru se doplňuje přijímáním dobrovolně se hlásících uchazečů. Uchazeč se přijímá nejprve jako člen Sboru na zkoušku.

Za člena Sboru na zkoušku může být přijat jen ten, kdo

Ministerstvo vnitra - na Slovensku pověřenectvo vnitra - může prominouti podmínky uvedené v odstavci 2, písm. c), d) a f).

do Sboru mohou býti přijímány i ženy. Není však podmínkou přijetí, aby se žadatelka předem podrobila vojenskému výcviku. Ostatní předpisy o členech Sboru platí obdobně i pro ženy.

Na dobu dočasné potřeby, zejména v případě mobilisace, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany se souhlasem vlády doplniti Sbor osobami vojenskými bez ohledu na to, zda hořejším požadavkům plně vyhovují.

Podmínka pěti let, uvedená v odstavci 2, písm. a), nevztahuje se na účastníky národního boje za osvobození. Ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 54 Sb., o umisťování déle sloužících poddůstojníků, ve znění zákona ze dne 18. května 1938, č. 118 Sb., zůstávají nedotčena.

jmenováním z řad gážistů Sboru mimo služební třídy;

přestupem důstojníků vojska z povolání v hodnosti nejvýše kapitána, pokud pro uvolněná místa nebude dostatek způsobilých uchazečů z řad gážistů Sboru; toto omezení neplatí pro jmenování hlavního velitele a jeho zástupce ( § 8, odst. 2);

přijímáním uchazečů s hodností důstojníka v záloze, vyhovujících všeobecným podmínkám ( § 21, odst. 2) a splňujících zvláštní podmínky pro ustanovení v příslušné služební kategorii; omezení podle č. 2 platí obdobně.

Každý člen Sboru musí sloužiti dva roky na zkoušku a má během této doby vykonat odbornou zkoušku před komisí, složenou z důstojníků Sboru a z úředníků správní služby národní bezpečnosti. Odborným zkouškám může býti přítomen zástupce správního úřadu národní bezpečnosti a jednotné odborové organisace. Vy koná-li zkoušku později, prodlužuje se zkušební doba o dobu, o niž byla zkouška později vykonána.

Každý člen Sboru se musí při vstupu zavázat k čtyřleté povinné službě. Zkušební doba (odstavec 1) se mu do ní započítává.

Členové Sboru vykonají při svém vstupu služební přísahu, kterou se zavazují, že budou věrně sloužit Československé republice a její vládě podle zákonů a podle nařízení svých představených. Text přísahy stanoví vláda nařízením.

ukáže-li se během služby na zkoušku, že není k službě způsobilý;

stane-li se tělesně k službě nezpůsobilým, aniž nabyl nároku na výslužné;

uznal-li soud, odsoudiv ho pro zločin nebo přečin, na ztrátu hodnosti;

bylo-li na jeho propuštění uznáno v řízení kárném;

žádá-li za propuštění; před uplynutím čtyřleté povinné služby lze žádosti vyhovět jen se souhlasem ministerstva vnitra (na Slovensku pověřenectva vnitra), které jej udělí, jsou-li pro to závažné důvody.

Ministr vnitra, na Slovensku pověřenec vnitra podle jeho směrnic, stanoví, který orgán je služebním a který osobním úřadem pro členy Sboru.

Člen Sboru může býti povýšen, jmenován, z úřední moci přeložen do výslužby nebo propuštěn (s výjimkou řízení trestního nebo kárného) jen po předchozím vyjádření příslušného zemského národního výboru - na Slovensku pověřence vnitra - a po slyšení zaměstnanecké rady. Toto ustanovení neplatí, přešli-li členové Sboru pod přímé velení vojska.

Místní národní výbory nemohou napříště zřizovat a udržovat bezpečnostní sbory (stráže bezpečnosti) pro své všeobecné úkoly národní bezpečnosti. Právo místních národních výborů zřizovat a udržovat jednotlivé bezpečnostní orgány nebo bezpečnostní orgány (sbory) pro zvláštní úkoly, jako tržní dozorce, polní a lesní hlídače a pod., není tím dotčeno.

Místní národní výbory v obcích, v nichž se příslušníci dosavadní obecní výkonné policie včleňují podle tohoto zákona do Sboru [ § 6, odst. 1, č. 2, písm. a)], jsou povinny odevzdat státu do vlastnictví bezplatně jejich výzbroj a výstroj, a za přiměřenou náhradu věcná zařízení, dále dát za přiměřené nájemné do užívání budovy a místnosti, jež v den počátku účinnosti tohoto zákona byly převážně určeny pro úřední potřeby příslušných orgánů při jejich službě v oboru národní bezpečnosti.

Ministr vnitra může k provedení těchto ustanovení vydati závazné směrnice pro místní národní výbory, a to, pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra.

Kriminální službou se rozumí boj proti zločinnosti, zejména též šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů), kromě trestných činů z oboru služby státněbezpečnostní ( § 33).

Ministerstvo vnitra vykonává své úkoly kriminální služby kriminální ústřednou, jež je při něm zřízena jako výkonná složka. Kriminální ústředna obstarává pro celé území Československé republiky tyto úkoly:

Kriminální ústředna může převzít k vlastnímu zpracování jednotlivé případy z výkonné služby kriminální.

Pro obvody působnosti zemských národních výboru, na Slovensku pověřenectva vnitra, budou zřízeny v rámci zemských velitelství ( § 8, odst. 3) zemské kriminální úřadovny. Další organisace kriminální složky bude provedena v rámci organisace Sboru ( § 10).

Pro výkonnou službu při provádění důležitějších kriminálních úkolů používají správní úřady národní bezpečnosti především kriminální složky Sboru, v případě potřeby však i jiných složek.

Službou státní bezpečnosti se rozumí zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále zajištění oso bní bezpečnosti ústavních činitelů a obrana proti hospodářskému vyzvědačství. Náleží sem zejména též šetření o trestných činech soudních z tohoto oboru (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).

Ministerstvo vnitra vykonává uvedené úkoly ústřednou státní bezpečnosti, jež je při něm zřízena jako výkonná složka.

Ústředna státní bezpečnosti může převzíti k vlastnímu zpracování jednotlivé případy z oboru státní bezpečnosti.

Pro obvody působnosti zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra, budou zřízeny v rámci zemských velitelství ( § 8, odst. 3) zemské úřadovny státní bezpečnosti. Další organisace složky státněbezpečnostní bude provedena v rámci organisace Sboru ( § 10).

Pro výkonnou službu při provádění důležitějších státněbezpečnostních úkolů používají správní úřady národní bezpečnosti především státněbezpečnostní služby Sboru, v případě potřeby však i jiných složek.

Státní policejní úřady se zrušují. Jejich působnosti přechází podle všeobecných předpisů na správní úřady národní bezpečnosti první stolice a na místní národní výbory.

Aby byl zajištěn přechod do nových právních poměrů, může ministr vnitra naříditi na přechodnou dobu, aby určitý správní úřad národní bezpečnosti první stolice vykonával zcela nebo zčásti též ony úkoly národní bezpečnosti, jež by jinak podle všeobecných předpisů (odstavec 1) přešly na místní národní výbory.

Zrušují se úřady a orgány služby pořádkové, kriminální a státněbezpečnostní, zřízené do účinnosti tohoto zákona, pokud neodpovídají jeho ustanovením. Dosavadní organisace služby zpravodajské zůstává v platnosti do usnesení vlády podle § 34, nejpozději do konce roku 1947.

Osoby, které se stávají členy Sboru podle § 6, odst. 1 a 2 a nebyly předtím odvedeny, pokládají se za odvedené dnem, kdy byly do bezpečnostního sboru přijaty. Účastníkům národního boje za osvobození se tato služba počítá do presenční služby nebo vojenského výcviku; ostatním členům Sboru se takto započítává pouze služba, obdobná službě vojenské. Ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra a se souhlasem vlády stanoví podrobnosti k provedení tohoto ustanovení, jakož i způsob, jak bude doplněn vojenský výcvik těchto osob.

Osoby, které se stávají členy Sboru podle § 6, odst. 1 a 2, jsou povinny vykonat odbornou zkoušku podle § 23, odst. 1, jestliže se dosud s úspěchem nepodrobily obdobné zkoušce podle dosavadních předpisů., Nedotčeny zůstávají předpisy zákona ze dne 18. července 1946, č. 163 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, a zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:

Zrušuje se použivatelnost:

Nedotčeny zůstávají zejména:

Rozhodnutí a opatření, která byla učiněna před účinnosti tohoto zákona, platí za učiněná podle něho, odpovídají-li jeho ustanovením.

Trestní řízení, která v den počátku účinnosti tohoto zákona jsou zahájena u občanských soudů proti osobám, jež podle tohoto zákona podléhají vojenské trestní pravomoci a která nejsou ještě v první stolici vyřízena, přecházejí na vojenské soudy.