President republiky může československého občana, jehož umělecké působení svou zvlášť vynikající úrovní a svým mimořádným významem trvale obohatilo národní kulturu, v uznání za toto jeho působení na návrh vlády prohlásiti za národního umělce. Může se tak státi in memoriam též po umělcově smrti.

Vláda se usnáší na návrh ministra školství a osvěty v dohodě s ministrem informací, jde-li o obor písemnictví, hudby, výtvarnictví a divadla a na návrh ministra informací v dohodě s ministrem školství a osvěty, jde-li o obor filmu a rozhlasu, po slyšení vrcholných odborných organisací.

Vláda může národnímu umělci uděliti doživotní čestný důchod.

Vláda může uděliti pozůstalému manželu po národním umělci nebo jeho nezaopatřeným dětem, po případě za okolností zvláštního zřetele hodných i jiným osobám, které o něho pečovaly a zasloužily se o příznivé podmínky jeho tvůrčí činnosti, zaopatřovací plat.

Doživotní čestný důchod může vláda národnímu umělci vyměřiti tak, aby zahrnoval také plat nebo důchod, který mu přísluší z pracovního poměru.

Důchod a zaopatřovací platy podle předchozích odstavců se nepokládají za důchody, po případě zaopatřovací platy ve smyslu předpisů o hromadění několika platů.

Ustanovení trestních zákonů o odnětí čestných odznaků jako účinků odsouzení pro zločin se vztahují také na čestný název národního umělce a všechna práva s ním spojená, jakož i obdobně na zaopatřovací plat vdovy a dětí (§ § 2 a 3).

President republiky může národnímu umělci odníti čestný název s účinky podle odstavce 1 i tehdy, usnese-li se vláda, že národní umělec se stal tohoto názvu nehodným. Obdobně odejme vláda vdově nebo dětem po národním umělci zaopatřovací plat, uzná-li, že se ho staly nehodnými.

Státu přísluší péče o vydávání děl národních umělců.

Podrobnosti může upraviti vláda nařízením.

Ustanovením předchozího odstavce nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24. listopadu 1946, č. 218 Sb., o právu autorském ve znění zákona ze dne 24. dubna 1936, č. 120 Sb.