Ministr financí upraví vhodným způsobem podle zásad zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "zákon o přímých daních"), daňovou povinnost poplatníků v pohraničním území za kalendářní roky 1943 až 1945 v případech, v nichž z jakéhokoliv důvodu nebylo možno stanoviti tuto povinnost podle ustanovení oddílu III, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 97 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o zvláštní dani výdělkové, jakož i za kalendářní rok 1943 a na berní roky 1944 a 1945 v případech, kdy daňovou povinnost poplatníků v pohraničním území nebylo možno stanoviti z jakéhokoliv důvodu podle ustanovení čl. 11, odst. 2 a 3 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě přímých daní za kalendářní roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků a daní obchodových.

Použití fondů a reserv, které utvořili poplatníci v pohraničním území v době nesvobody, nemá vlivu na základ přímých daní, a to bez rozdílu, byly-li fondy a reservy zdaněny, čili nic.

Ministr financí může vybrati od Národního pozemkového fondu (na Slovensku od pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy - Slovenského pozemkového fondu) a od Fondu národní obnovy bez dalšího vyměřování přímé daně, připadající na důchody či výtěžky konfiskovaných majetků, uvedených v odstavci 2, nebo na tento majetek sám, jednotnou částkou, zahrnující všechny tyto daně za celou dobu až do dne rozhodného pro příděl (začlenění, likvidaci) nebo až do převzetí (přechodu) těchto majetků. Tuto jednotnou částku stanoví ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a vnitra. Při tom se u přímých daní předepsaných na berní rok 1946 pokládá za daňovou povinnost připadající na dobu před konfiskací v zemích České a Moravskoslezské jedna polovina, na Slovensku jedna čtvrtina, a na dobu po konfiskaci v zemích České a Moravskoslezské jedna polovina, na Slovensku tři čtvrtiny.

Konfiskovanými majetky se rozumějí majetky konfiskované dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a nařízením předsednictva Slovenské národní rady ze dne 27. února 1945, č. 4 Sb. n. SNR, po případě nařízením Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.

Fondy, utvořené v obchodních obdobích 1939 (1939/1940) až 1942 (1942/1943) jako odčitatelná položka podle § 2, odst. 1 vl. nař. č. 7/1940 Sb., se dodatečně zdaní, jestliže a pokud nebyly v den vyhlášení tohoto zákona již právoplatně zdaněny a pokud jich nebylo použito do konce obchodního období 1946 (1946/1947):

Dodatečné zdanění fondů podle odstavce 1 se provede samostatnými platebními rozkazy na daň důchodovou a všeobecnou výdělkovou nebo na zvláštní daň výdělkovou na berní rok 1944 bez ohledu na to, zda povinnost k některé z těchto daní zanikla před 31. prosincem 1943 (bilančním dnem obchodního období 1942/1943), a to pro všechny úložky najednou podle jejich bilančního úhrnu vykázaného v účetní závěrce za obchodní období 1942 (1942/1943). Tento bilanční úhrn se upraví

Pro základ daně důchodové společníků (podílníků) společností (sdružení osob) se rozdělí bilanční úhrn úložek uvedený v odstavci 2 podle poměru podílů společníků na výtěžku společnosti (sdružení osob) za obchodní období, v němž úložka do fondu byla zřízena. Součet těchto poměrných částek tvoří základ daně důchodové společníka na berní rok 1944 podle odstavce 2.

Zanikla-li povinnost poplatníka k dani důchodové jeho úmrtím před 31. prosincem 1943 (bilančním dnem obchodního období 1942/1943), vyměří se důchodová daň podle odstavce 2 pozůstalosti bez rozdílu, zda pozůstalost byla již odevzdána či nikoliv.

Při zdanění fondů podle předchozích odstavců se přihlíží u poplatníků daně důchodové a všeobecné daně výdělkové k poměrům rozhodným pro zdanění podle stavu, který tu byl koncem obchodního roku 1943 (1942/1943), po případě, zanikla-li daňová povinnost dříve, podle stavu při jejím zániku.

Zdanění fondů podle odstavců 1 až 4 nepodléhá promlčení podle § 277 zákona o přímých daních.

Poplatník je povinen oznámiti příslušné berní správě nekolkovaným podáním do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona výši částek, zvyšujících a snižujících základ daně podle odstavce 2, věty druhé.

Daň vyměřená podle odstavců 2 až 4 je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního rozkazu.

U poplatníků daně důchodové sazbou podle § 18 zákona o přímých daních, ve znění zákona ze dne 20. p rosince 1945, č. 161 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové.

U poplatníků všeobecné daně výdělkové sazbami podle § 57 zákona o přímých daních platnými pro berní rok 1944. Místo přirážek svazků lidové správy se vybere k dani náhradní přirážka 800 %. Dělba daně se neprovede; o předpisu daně platí ustanovení § 8.

U poplatníků zvláštní daně výdělkové, kteří zásadně podléhali na berní roky, pro které byly úložky do fondů uznány za odčitatelnou položku,

úhrnné výše nezdaněných fondů, zjištěné podle § 3, odst. 2. K těmto daňovým sazbám se nevybírají žádné přirážky.

U vzájemných společností pojišťovacích, jimž byla vyměřena v zemích České a Moravskoslezské na berní rok 1942 a na Slovensku na berní rok 1945 zvláštní daň výdělková sazbami podle § 83, odst. 7 zákona o přímých daních, činí zvláštní daň výdělková na každý z berních roků 1946 a 1947 v zemích České a Moravskoslezské 150 % úhrnného předpisu zvláštní daně výdělkové s přirážkami na berní rok 1942, na Slovensku 150 % úhrnného předpisu zvláštní daně výdělkové s přirážkami na berní rok 1945.

Zvláštní daň výdělková podle odstavce 1 je splatná, pokud nebyla zcela uhrazena čtvrtletními splátkami, nejpozději do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

Odměny národních (dočasných) správců jsou odčitatelné od základu daně důchodové, všeobecné daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové spravované majetkové podstaty do jejich úředně stanovené výše.

Odměny národních (dočasných) správců nepodléhají dani z tantiem podle § 183 zákona o přímých daních.

Částky, odvedené poplatníky daně důchodové, všeobecné daně výdělkové nebo zvláštní daně výdělkové podle příslušných předpisů nebo podle úředních příkazů vydaných na podkladě zákonného ustanovení jako cenové rozdíly státní správě nebo do zvláštních k tomu zřízených fondů, jsou odčitatelnou položkou při zjišťování základu těchto daní.

Částky přijaté z prostředků vybraných podle odstavce 1 jsou u příjemce součástí dani podrobeného důchodu a výtěžku na příslušný berní rok.

Všeobecná daň výdělková předepíše se celá v berní obci poplatníkova bydliště (sídla).

U společenských podniků, jejichž společníci bydlí v různých berních obcích v obvodu téhož vyměřovacího úřadu, předepíše se celá všeobecná daň výdělková v berní obci, kterou určí vyměřovací úřad. Byla-li však příslušnost vyměřovacího úřadu stanovena podle ustanovení § 249, odst. 1, písm. b), věty druhé zákona o přímých daních, předepíše se celá všeobecná daň výdělková v berní obci, v níž má bydliště společník, podle něhož byla příslušnost stanovena.

U poplatníků, kteří mají bydliště nebo sídlo v zemích České a Moravskoslezské a kteří měli v obchodním období pro zdanění rozhodném jednu či více provozoven téhož podniku také na území Slovenska, a u poplatníků, kteří mají bydliště nebo sídlo na Slovensku a kteří měli v obchodním období pro zdanění rozhodném jednu či více provozoven téhož podniku také v zemích České a Moravskoslezské, dělí se vyměřená všeobecná nebo zvláštní daň výdělková způsobem v dalších odstavcích uvedeným.

U dolů, továren nebo jiných výrobních podniků se určí pro výrobu 60 % částka vyměřené daně a pro obchodní činnost 40 % částka daně. Částka daně, připadající na výrobu, se rozdělí v poměru služebních platů a mezd zaměstnanců včetně jejich tantiem, jež byly v rozhodném obchodním období vydány úhrnem jednak v provozovnách v zemích České a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku. Částka daně, připadající na obchodní činnost, se rozdělí podle hrubé tržby, dosažené úhrnem jednak v provozovnách v zemích České a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.

U obchodních podniků se rozdělí vyměřená daň podle poměru hrubé tržby dosažené jednak v provozovnách v zemích České a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku. Stejným způsobem se rozdělí daň u podniků železničních, plavebních a leteckých. Nelze-li hrubé tržby připadající na provoz těchto podniků jednak v zemích České a Moravskoslezské, jednak na Slovensku stanoviti číselně podle provozoven, rozvrhne se hrubá tržba podle poměru kilometrové délky tratí probíhajících těmito územími.

U bankovních a ostatních peněžních (úvěrních) podniků se rozdělí vyměřená daň v poměru služebních platů a mezd zaměstnanců včetně jejich tantiem, jež byly v rozhodném obchodním období vydány úhrnem jednak v provozovnách v zemích České a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.

U pojišťovacích podniků se rozdělí vyměřená daň podle poměru ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií - bonus) dosažených úhrnem jednak v provozovnách v zemích České a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.

Provozuje-li poplatník podniky, pro které platí podle odstavců 2 až 5 různé zásady dělby daně, rozvrhne se úhrn daně, předepsané poplatníku na každý druh těchto podniků, podle poměru ryzího výtěžku v nich dosaženého; není-li možno ryzí výtěžek vyšetřiti nebo není-li ryzí výtěžek základem daně, podle poměru základního kapitálu v nich užívaného ( § 83, odst. 10 zákona o přímých daních) nebo kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého ( § 57, odst. 7 cit. zák.), a není-li ani to možno, podle jejich vzájemného hospodářského významu.

Dělba daně se provede tím způsobem, že se část daně připadající úhrnem na provozovny v území, na němž má poplatník bydliště nebo sídlo, předepíše celá u berního úřadu příslušného podle § 8 tohoto zákona nebo podle § 84 zákona o přímých daních a část daně připadající na provozovny v druhém území se předepíše celá u berního úřadu, v jehož obvodu leží obec, ve které jest provozovna. Měl-li podnik na tomto druhém území více provozoven, předepíše se celá na ně připadající část daně u berního úřadu, v jehož obvodu leží jedna z těchto provozoven; tento berní úřad určí berní správa na návrh poplatníkův.

Byla-li budova podrobená dani domovní zničena válečnými událostmi, odepíše se na poplatníkovu žádost z domovní daně předepsané na berní rok, v němž byla budova zničena, část připadající na dobu ode dne zničení budovy do konce tohoto roku. Na příští berní rok se domovní daň již nepředepíše. Žádost možno podati do 30 dnů ode dne vyhlášení zákona u příslušného vyměřovacího úřadu.

Všechna dočasná osvobození budov patřících k majetku uvedenému v § 2, odst. 2 od daně domovní se zrušují počínajíc berním rokem 1948.

Zaplacení nedoplatků na přímých daních (všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně rentové, domovní, pozemkové a důchodové), jež byly vyměřeny z výtěžků, požitků či důchodů podniku nebo jiného majetku za dobu, po kterou ani poplatník ani jeho dědicové nemohli pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce obstarávati osobně ani svými zástupci správu podniku nebo jiného majetku, lze od poplatníka nebo jeho dědiců požadovati jen do výše, o kterou se za dobu, po kterou správu neobstarávali, zvýšila hodnota podniku nebo jiného majetku, při čemž se vezme zřetel na náhradu škody nebo ušlého zisku.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro daň z obratu.