Advokáti vykonávají advokacii pouze v krajských sdruženích advokátů ( § 8) podle dalších ustanovení tohoto zákona.

Za člena krajského sdružení advokátů může být přijat jen československý občan spolehlivý, oddaný lidově demokratickému zřízení, který prokáže předepsanou odbornou způsobilost.

Advokát nesmí vykonávat jiné placené zaměstnání kromě vědecké činnosti.

Odmítnout zastupování strany může advokát jen ze závažných důvodů. Nenalezne-li strana advokáta, který by převzal její zastoupení, určí jí na její žádost advokáta krajské sdružení advokátů.

Advokát může vypovědět zmocnění jen ze závažných důvodů. Musí však zastupovat stranu ještě po 15 dnů poté, kdy byla o výpovědi zpravena, pokud je toho třeba, aby neutrpěla právní újmy.

Advokát je povinen plnit náležitě a poctivě převzaté úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu byly svěřeny, pokud ho strana tohoto závazku nezprostila.

Advokát není povinen vypovídat u soudu nebo jiného veřejného orgánu o svěřených věcech, leč by ho ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostil závazku mlčenlivosti.

Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se advokát dovolávat, jde-li o čin trestný podle zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, stran kterého má každý občan zákonnou povinnost oznámit jej bezpečnostnímu úřadu.

Sazby za výkon advokátů stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče nařízením.

Advokát i strana, pro kterou byl činný, mají právo žádat na soudu, aby určil odměnu a náklady; rozhodne o tom v nesporném řízení obecný soud advokáta.

členská schůze;

výbor;

předseda.

Krajské sdružení přijímá členy, určuje jim sídlo a vede jejich seznam.

Vyžaduje-li toho náležité plnění úkolů advokacie ( § 1), může krajské sdružení člena přeložit; jde-li však o přeložení do obvodu jiného kraje, je k tomu povoláno Ústřední sdružení advokátů v Praze ( § 18).

Do rozhodnutí a opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 lze si stěžovat k ministerstvu spravedlnosti.

Krajské sdružení může člena vyloučit, je-li tu důležitý veřejný zájem, zejména:

Do rozhodnutí krajského sdružení lze si stěžovat k ministerstvu spravedlnosti.

Nevykonává-li advokát ze závažných důvodů po dobu delší tří měsíců advokacii, zřídí mu krajské sdružení náměstka.

Advokátu, jehož členství zaniklo, jmenuje krajské sdružení z moci úřední likvidátora.

Advokát zúčtovává a odvádí platy přijaté při provozování advokacie krajskému sdružení, které z nich periodicky rozděluje advokátům odměny; přitom přihlíží k pracím jimi vykonaným.

Krajské sdružení uhrazuje své náklady z odměn advokáty zúčtovaných.

Při výkonu dozoru může výbor udělovat advokátům a advokátním koncipientům, kteří se při výkonu advokacie dopustili nepořádností, výstrahy, výtky a napomenutí a v závažnějších případech ukládat i pořádkové pokuty, a to advokátům do 10.000 Kčs a advokátním koncipientům do 2.000 Kčs.

Do opatření podle odstavce 1 je přípustna stížnost k Ústřednímu sdružení advokátů v Praze.

Zřizuje se Ústřední sdružení advokátů v Praze (dále jen ústřední sdružení).

Ústřední sdružení dohlíží na činnost krajských sdružení, má právo zrušit nebo měnit jejich opatření a vydává pro ně závazné směrnice.

Orgány ústředního sdružení jsou:

Ústřední sdružení je oprávněno k úhradě své režie vybírat příspěvky od krajských sdružení.

Organisační řády krajských sdružení a ústředního sdružení vydá ministr spravedlnosti nařízením.

Jednací řády upraví ústřední sdružení; schvaluje je ministr spravedlnosti.

Ministerstvu spravedlnosti náleží dohled na výkon advokacie a na činnost krajských sdružení i ústředního sdružení a všech jejich orgánů.

Ministerstvo spravedlnosti může zrušit nebo měnit usnesení a opatření krajských sdružení nebo ústředního sdružení, vyžaduje-li toho veřejný zájem; rovněž může zastavit výkon jejich usnesení nebo opatření. Orgány krajských sdružení a ústředního sdružení může ministr spravedlnosti rozpustit, odvolat nebo zastavit jejich činnost je-li v rozporu s právními předpisy nebo veřejným zájmem.

Byl-li rozpuštěn výbor krajského sdružení nebo předsednictvo ústředního sdružení, může ministerstvo spravedlnosti ustanovit správní komisi k dočasnému plnění jejich úkolů.

Ministr spravedlnosti může udělit zaměstnancům národního podniku oprávnění zastupovat národní podnik před soudy v případech, v kterých je předepsáno zastupování advokátem. Stejně platí o zaměstnancích jednotné odborové organisace pro její zastupování a pro zastupování členů (jejich rodinných příslušníků) téže organisace ve sporech vzniklých v souvislosti s konáním práce za úplatu.

V případech zastoupení podle odstavce 1 má národní podnik proti odpůrci nárok na odměnu a náhradu nákladů, jako kdyby byl zastoupen advokátem. Stejně platí, zastupuje-li jednotnou odborovou organisaci její zaměstnanec.

Advokátním koncipientem může být jen československý občan státně spolehlivý a oddaný lidově demokratickému zřízení, který prokáže předepsanou odbornou způsobilost.

Advokátní koncipienti jsou zaměstnanci krajského sdružení, které je přiděluje k výkonu právní praxe jednotlivým advokátům.

Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu kandidátů advokacie a právní praxi u advokátů skutečně vykonávající jako své hlavní zaměstnání stanou se dnem účinnosti tohoto zákona zaměstnanci krajského sdružení, v jehož obvodě je sídlo advokátní kanceláře, v níž jsou činní.

Pracovní a platové poměry advokátních koncipientů se řídí předpisy platnými pro zaměstnance v soukromoprávním poměru.

Krajské sdružení může advokátnímu koncipientu udělit oprávnění zastupovat advokáta při poskytování právní pomoci před soudy (substituční oprávnění) i v případech, kdy je předepsáno zastoupení advokátem.

Před nejvyšším soudem, nejvyšším vojenským soudem, státním soudem a před správním soudem nemůže advokátní koncipient advokáta zastupovat.

Krajské sdružení zřídí v součinnosti s předsedou krajského soudu ve svém obvodu právní poradny, v nichž budou udělovány bezplatné právní porady stranám. Členové krajského sdružení jsou povinni konat práce v těchto poradnách.

Krajské sdružení vydá pro činnost svých členů v poradnách bližší směrnice.

Kárné tresty jsou:

Uložené pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí se do státní pokladny.

Stíhání kárných přečinů se promlčí po 5 letech od té doby, kdy byly spáchány nahradí-li obviněný úplně škodu z nich vzešlou a nedopustí-li se v promlčecí lhůtě nového kárného přečinu. Promlčení se nemůže skončit, jde-li o čin, který zároveň zakládá skutkovou podstatu činu trestného soudně, dokud nenastane promlčení tohoto činu podle trestního zákona.

Promlčení kárného přečinu se přerušuje, jakmile se zahájí pro týž čin kárné řízení nebo jakmile byla podána na advokáta stížnost u krajského nebo ústředního sdružení. Nová lhůta promlčecí se počíná dnem přerušení.

Promlčení se staví, dokud nesmí být zahájeno podle zákona kárné řízení nebo v něm nemůže být pokračováno. Bylo-li o činu zavedeno trestní řízení, promlčení se staví až do pravomocného skončení trestního řízení.

Kárným soudem pro advokáty je krajský soud příslušný podle sídla krajského sdružení, jehož byl advokát členem v době stíhaného porušení povinností.

Kárný soud se skládá z předsedy krajského soudu nebo jeho náměstka jako předsedy kárného senátu, ze dvou členů krajského sdružení jmenovaných krajským sdružením a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.

O odvolání proti nálezům krajských soudů jako soudů kárných rozhoduje nejvyšší soud v senátech složených z prvého neb druhého předsedy nejvyššího soudu jako předsedy senátu, ze dvou advokátů k tomu ustanovených ústředním sdružením a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.

Jako kárný zástupce je u kárného soudu činný krajský prokurátor, u nejvyššího soudu generální prokurátor.

Vyjde-li v kárném řízení najevo, že by osobním výkonem advokacie obviněným advokátem byl ohrožen důležitý veřejný zájem, požádá kárný soud příslušné krajské sdružení, aby obviněnému advokátu zřídilo náměstka.

Toto opatření může být kdykoliv odvoláno.

Kdo neoprávněně po výdělečném způsobu obstarává právní záležitosti, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek vězením do 6 měsíců a pokutou do 100.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty bude uložen podle míry zavinění náhradní trest vězení do 6 měsíců.

Přestupek pokoutnictví se promlčuje ve 3 letech.

Advokátní komory se zrušují. Jejich práva a závazků přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na krajská sdružení po případě na ústřední sdružení; o tom, která práva a závazky přešly na jednotlivá krajská sdružení po případě na ústřední sdružení, rozhodne ministerstvo spravedlnosti.

Přechod vlastnického práva k nemovitým věcem a jiných knihovních práv zapíší knihovní soudy na návrh krajského sdružení (ústředního sdružení) podle rozhodnutí ministerstva spravedlnosti (odstavec 1) a s odvolán ím na tento zákon.

Po dobu až do ustanovení řádných orgánů krajských sdružení a ústředního sdružení jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti správní komise, jimž náleží všechna práva a povinnosti orgánů těchto sdružení.

Správní komise rozhodnou o převzetí dosavadních advokátů do krajských sdružení. Nepřevzatí advokáti ztrácejí právo vykonávat advokacii; likvidátory jim ustanoví správní komise.

ministerské nařízení ze dne 8. června 1857, č. 114 ř. z., o nakládání s pokoutníky,

zákon ze dne 6. července 1868, č. 96 ř. z., který se uvádí advokátní řád,

zákon ze dne 1. dubna 1872, č. 40 ř. z., o vykonávání disciplinární moci nad advokáty a kandidáty advokacie,

ustanovení § 39, odst. 3, 4 trestního řádu č. 119/1873 ř. z.,

ustanovení § 24 uvoz. zákona k trestnímu řádu zák. čl. XXXIII/1896,

zákon ze dne 16. listopadu 1906, č. 223 ř. z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení disciplinárního statutu,

zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,

zákon ze dne 26. května 1936, č. 144 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,

zákon ze dne 16. října 1946, č. 201 Sb., o úpravě některých otázek týkajících se advokacie,

zák. čl. XXXIV/1874, o advokátním řádu a zák. čl. XXVIII/1887 a zák. čl. XXIV/1907, o změně některých jeho ustanovení,

zák. čl. XXXIV/1914, o doplnění ustanovení vztahujících se na přípravnou praxi potřebnou pro soudcovskou a advokátní kvalifikaci a na zastupování advokátů před sborovým soudem s nařízeními vydanými na jejich základě,

ustanovení § 16 a § 18 zák. čl. LIV/1914 uvozovacího zákona k býv. uh. civ. soudnímu řádu,

zákon ze dne 26. června 1940, č. 164 Sl. z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,

nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. května 1945, č. 43 Sb. n. SNR, o změně a doplnění některých ustanovení o advokátech,

nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. března 1947, č. 44 Sb. n. SNR, kterým se doplňuje nařízení č. 43/1945 Sb n. SNR, o změně a doplnění některých ustanovení a advokátech.