politická nauka (marxismus-leninismus),

ústavní právo a základy práva správního a finančního,

soukromé právo,

civilní právo procesní,

trestní právo hmotné a procesní.

Komise pro odborné justiční zkoušky (dále jen "komise") se skládá z předsedy, dvou náměstků a z potřebného počtu dalších členů, jmenovaných pro jednotlivé předměty zkoušky z řad pracujících občanů, kteří vykazují zvláštní odborné znalosti z oboru některého zkušebního předmětu, zejména ze soudců z povolání, konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby, úředníků právní služby ministerstva (pověřenectva) spravedlnosti, úředníků právní služby finančních prokuratur, advokátů a notářů (veřejných notářů).

Předsedu komise a jeho náměstky jmenuje ministr spravedlnosti buď ze soudců z povolání nebo z konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby nebo z úředníků právní služby ministerstva (pověřenectva) spravedlnosti, kteří jsou způsobilí k soudcovskému úřadu․

Členy komise z řad úředníků právní služby finančních prokuratur jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí, členy z řad advokátů a notářů (veřejných notářů) po slyšení Ústředního sdružení advokátů, po případě notářských (veřejnonotářských) komor.

Je-li toho třeba, může ministr spravedlnosti jmenovati další členy komise i pro zbytek funkčního období.

Členové komise vykonávají svoji funkci v komisi i po uplynutí tříletého funkčního období, dokud nedojde k jmenování členů komise na další funkční období.

Pětičlenný zkušební senát sestavuje předseda komise z členů komise. Předseda dbá, aby pro každý zkušební předmět [ § 1, písm. a) až e)] byl v senátu člen komise pro něj jmenovaný a aby v senátě byl podle možnosti jeden přísedící z řad advokátů (úředníků správní služby finančních prokuratur) a jeden z řad notářů (veřejných notářů). Předsedou senátu musí býti soudce z povolání nebo konceptní pragmatikální úředník úřadu veřejné žaloby nebo úředník právní služby ministerstva (pověřenectva) spravedlnosti, který je způsobilý k soudcovskému úřadu.

Při ústní zkoušce zkoušejí jednotlivé předměty členové senátu, kteří jsou pro ně jmenováni. Předseda senátu může dávati otázky i z jiného předmětu, ostatní členové senátu jen s jeho souhlasem.

Hlasování ve zkušebním senátu řídí předseda. Zkušební senát rozhoduje prostou většinou hlasů, nestanoví-li se v tomto nařízení jinak.

Zkoušky se konají každoročně v pravidelných obdobích, a to v měsících lednu, dubnu, červenci a říjnu.

Předseda komise může ze zřetele hodných důvodů určiti termín zkoušky i mimo pravidelné období, zejména nemohl-li se kandidát, připuštěný ke zkoušce v pravidelném období, k ní dostaviti pro nemoc nebo jinou nepředvídanou a neodvratnou překážku.

Kandidát, který žádost o připuštění ke zkoušce odvolal po uplynutí lhůty stanovené v § 5, odst. 1, nebo který se ke zkoušce nedostavil bez řádného omluvného důvodu, může býti znovu připuštěn ke zkoušce nejdříve v následujícím pravidelném období.

Žádost o připuštění ke zkoušce se podává u služebního úřadu žadatelova, po případě u příslušného krajského sdružení advokátů nebo u příslušné notářské (veřejnonotářské) komory (podací místo), a to nejpozději jeden měsíc před počátkem pravidelného období.

Vykazuje-li žadatel vedle právní praxe, kterou koná v době podání žádosti, ještě jinou právní praxi, která se podle § 2, odst. 2 zákona započítává do právní praxe, předepsané pro připuštění ke zkoušce, nebo byla-li mu podle § 2, odst. 3, poslední věty zákona započtena do předepsané právní praxe doba, po kterou právní praxe nebyla konána, připojí o tom k žádosti potřebný doklad.

Podací místo předloží žádost neprodleně předsedovi komise k rozhodnutí. Služební úřad připojí k ní žadatelův osobní výkaz a jeho kvalifikační tabulku, krajské sdružení advokátů nebo notářská (veřejnonotářská) komora připojí potvrzení o vykonané právní praxi.

Zkouška se koná v sídle komise. Předseda komise může stanoviti, aby se zkouška konala i v jiném místě.

Zkouška je neveřejná.

Kandidát koná nejprve ústní zkoušku ze zkušebního předmětu uvedeného v § 1, písm. a). K tomu, aby byl uznán způsobilým z tohoto zkušebního předmětu, je třeba jednomyslnosti členů senátu. Nebyl-li kandidát z tohoto zkušebního předmětu uznán způsobilým, nemůže ve zkoušce pokračovati a má se za to, že byl při ní uznán nezpůsobilým.

Písemná zkouška se koná jednak z oboru soukromého práva a civilního práva procesního, jednak z oboru trestního práva hmotného a procesního, a to ve dvou dnech vždy od 9. do 18. hodiny.

Písemná zkouška je klausurní. Úřední dohled vykonává při ní člen komise, kterého určí předseda komise.

Při písemné zkoušce ze soukromého práva a civilního práva procesního se kandidátu uloží, aby podle soudních spisů nebo sděleného skutkového stavu vypracoval soudní rozhodnutí, žalobu nebo opravný prostředek. Při písemné zkoušce z trestního práva hmotného a procesního se kandidátu uloží, aby podle soudních spisů nebo sděleného skutkového stavu vypracoval obžalovací spis, soudní rozhodnutí nebo opravný prostředek.

Při písemné zkoušce kandidát nesmí užívati vzorců a nesmí se o své úloze s nikým raditi.

Kandidát, který nedbá napomenutí dohlížejícího člena komise (odstavec 2) nebo se hrubě prohřeší proti ustanovení odstavce 4, může býti dohlížejícím členem komise z dalšího konání zkoušky vyloučen. V takovém případě se má za to, že byl při zkoušce uznán nezpůsobilým.

Písemné úlohy posoudí členové senátu, kteří byli jmenováni pro příslušné předměty, a předloží je s písemným posudkem nejpozději před začátkem ústní zkoušky předsedovi senátu.

Ústní zkouška se koná současně nejvýše se dvěma kandidáty a trvá nejdéle dvě hodiny.

Zkušební senát může uznati kandidáta způsobilým nebo nezpůsobilým. Projevil-li kandidát ve všech zkušebních předmětech vynikající schopnosti, může být uznán výtečně způsobilým, usnese-li se na tom zkušební senát jednomyslně. Při hodnocení výsledku zkoušky se přihlédne též k výsledkům písemné zkoušky. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda.

Členům komise, kteří nejsou veřejnými zaměstnanci, a kteří byli obesláni ke zkoušce do místa mimo své bydliště, přísluší náhrada cestovních výloh, rovnající se náhradě, která by příslušela veřejnému úředníku na služebním místě, systemizovaném v 3. platové stupnici.

Členu komise přísluší paušální náhrada 30,- Kčs za každého zkoušeného kandidáta a každý den, kterého se zúčastnil ústní zkoušky.

Náhrady uvedené v odstavci 1 se uplatňují účtem, který třeba předložiti předsedovi komise nejpozději do 8 dnů ode dne, kterého se účtující zkoušky zúčastnil.

O přiznání náhrad podle odstavců 1 a 2 rozhoduje s konečnou platností předseda komise.