Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

40/1948 Sb. znění účinné od 17. 4. 1948 do 31. 7. 1950

40

 

Zákon

 

ze dne 25. března 1948

 

o trestní ochraně proti požárům.

 

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Žhářství

§ 1.

(1)

Kdo způsobí požár na cizím majetku, nebo kdo vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžkého poškození těla nebo zdraví, anebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu nebo ohrozí zájem národního celku tím, že způsobí požár na vlastním majetku, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.

(2)

Dopustí-li se viník činu uvedeného v odstavci 1 za okolností, kdy požáru bylo těžko čeliti, nebo za jiných zvláště nebezpečných okolností, anebo měl-li takový čin za následek těžké poškození těla nebo zdraví člověka nebo škodu na cizím majetku ve velkém rozsahu nebo krutou tíseň značného počtu osob a viník podle okolností a svých poměrů alespoň mohl takový následek předvídati, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti let.

(3)

Dopustí-li se viník činu uvedeného v odstavci 1 v krátké době opětovně nebo jako člen spolčení ke žhářství, anebo měl-li takový čin za následek smrt člověka a viník to podle okolností svých poměrů alespoň mohl předvídati, bude potrestán těžkým žalářem na doživotí.

§ 2.

Dopustí-li se osoba podléhající vojenské trestní soudní pravomoci žhářství v místech nebo na věcech určených pro vojenské nebo válečné účely nebo důležitých pro obranu státu, bude potrestána těžkým žalářem na doživotí․

§ 3.

(1)

Bylo-li žhářství spácháno v době branné pohotovosti státu, nelze trest na svobodě ani zkrátiti pod dolejší hranici zákonné trestní sazby, ani změniti jeho druh v mírnější.

(2)

Bylo-li žhářství spácháno v době branné pohotovosti státu za okolností uvedených v § 1, odst. 3 nebo osobou podléhající vojenské trestní soudní pravomoci v místech nebo na věcech v § 2 uvedených, bude viník potrestán smrtí.

§ 4.

Příprava žhářství.

Kdo vyrobí, sobě opatří nebo přechovává výbušninu nebo hořlavinu nebo jiné předměty, aby jich bylo užito ke žhářství, nebo kdo někomu přenechá nebo opatří výbušninu nebo hořlavinu nebo jiné předměty, aby jich bylo užito ke žhářství, nebo kdo se někomu nabídne ke žhářství, k pomoci k němu nebo k pomoci při něm, nebo kdo se s někým spolčí ke žhářství, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let, a byl-li čin spáchán v době branné pohotovosti státu, těžkým žalářem od pěti do deseti let.

§ 5.

Způsobení požáru z nedbalosti.

(1)

Kdo se dopustí činu uvedeného v § 1, odst. 1 z nedbalosti, bude potrestán pro přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

(2)

Dopustí-li se viník činu uvedeného v odstavci 1 v krátké době opětovně, nebo měl-li takový čin za následek smrt nebo těžké poškození těla nebo zdraví člověka nebo škodu na cizím majetku ve velkém rozsahu nebo krutou tíseň značného počtu osob, bude viník potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do tří let.

§ 6.

Ohrožení požárem.

Kdo způsobí nebezpečí požáru na cizím majetku, nebo kdo opomine poskytnouti pomoc k odvrácení nebo zmírnění přímo hrozícího nebezpečí požáru, ačkoli jeho pomoci je k tomu zřejmě potřebí a ačkoli ji může poskytnouti snadno a bez nebezpečí pro sebe nebo pro osoby sobě blízké, nebo kdo zničí, poškodí nebo nepotřebitelným učiní zařízení sloužící k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí požáru, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

§ 7.

Účinná lítost.

(1)

Viník není pro čin uvedený v § § 1 až 3 a § 5 trestný, uhasil-li sám nebo přičinil-li se o uhašení požáru ještě v počátcích, pokud tak neučinil jen proto, že věděl nebo se domníval, že jeho čin vyšel najevo. Tohoto ustanovení nelze užíti, vzešel-li z činu některý následek uvedený v § 1, odst. 2.

(2)

Viník není trestný pro čin uvedený v § 4, jestliže od podniku upustil a nešlo-li jen o jeho podnik, jej zamezil nebo jej oznámil bezpečnostnímu úřadu nebo orgánu včas, kdy podnik ten mohl býti ještě zamezen, pokud tak neučinil jen proto, že věděl nebo se domníval, ž jeho čin vyšel najevo. Oznámením úřadu (orgánu) se nestává beztrestným viník, který podnik nastrojil v úmyslu, aby jej vyzradil úřadu (orgánu).

Nedbání předpisů k odvrácení požáru.

§ 8.

Nejde-li o čin přísněji trestný, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek vězením (uzamčením) od tří dnů do tří měsíců nebo pokutou od 1.000 Kčs do 50.000 Kčs:

1.

kdo výbušniny nebo vznětlivé látky uchovává na takových místech nebo takovým způsobem, že s tím bývá spojeno nebezpečí požáru, nebo kdo s takovými věcmi zachází způsobem, s nímž bývá spojeno nebezpečí požáru jich výbu chem nebo vznícením;

2.

kdo poruší předpisy k odvrácení požárů lesních ploch, vřesovišť nebo rašelinišť;

3.

kdo poruší předpisy k odvrácení požárů na dopravních prostředcích a zařízeních;

4.

kdo zneužije hasičské pomoci nepravdivým hlášením požáru nebo jejím neodůvodněným povoláním.

§ 9.

Nejde-li o čin přísněji trestný, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek vězením (uzamčením) do 14 dnů nebo pokutou do 5.000 Kčs:

1.

stavitel, tesař nebo jiný živnostník nebo jejich pomocník, který při výkonu svého povolání něco zřídí, co je z důvodů nebezpečí ohně zakázáno stavebním, požárním nebo jiným předpisem nebo zjistiv při výkonu svého povolání něco nebezpečného, opomine to odstranit nebo oznámit tomu, komu náleží udržovat dům, provozovnu nebo jiné zařízení a kdyby ten odmítl závadu odstranit, bezpečnostnímu úřadu (orgánu);

2.

kdo zřizuje nové ohniště (topeniště) nebo je překládá a nepostará se při tom, aby tato práce byla provedena s hlediska požární bezpečnosti řádně a odborně, nebo kdo v domě nebo v místnostech, jež mu náleží udržovati, něco zřídí, co je z důvodu nebezpečí ohně zakázáno stavebním, požárním nebo jiným předpisem;

3.

kdo opomine pečovati o to, aby ohniště (topeniště), komíny, bleskosvody, elektrické, plynovodní nebo jiné provozní zařízení v domě nebo v prostorách, jež mu náleží udržovati, byla udržována ve stavu dobrém a zajištěném proti ohni, ačkoli k tomu byl vyzván příslušným úřadem nebo orgánem;

4.

kominík, který opomine dohlížeti, zda komíny v jeho obvodu jsou čištěny a ohniště (topeniště) udržována ve stavu dobrém a zajištěném proti ohni, nebo který, shledav při tom něco nebezpečného, opomine to odstraniti nebo neprodleně vyzvati toho, komu náleží dům udržovati, aby v přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu určí, to odstranil, a kdyby ten toho nedbal, oznámit to bezpečnostnímu úřadu (orgánu);

5.

kdo vstoupí do provozny, do stodoly nebo do jiných prostor, jež obvykle slouží k uchování věcí snadno vznětlivých, nebo v nichž se pracuje s výbušnými nebo snadno vznětlivými látkami s nechráněným ohněm nebo světlem anebo se k nim přiblíží s nechráněným ohněm nebo světlem;

6.

kdo rozdělá nechráněný oheň v nebezpečné blízkosti budov nebo věcí snadno vznětlivých, nebo kdo při odchodu z tábořiště zanechá tam ohniště až do úplného uhasnutí ohně bez dozoru;

7.

kdo v nebezpečné blízkosti věcí snadno vznětlivých používá parních kotlů nebo spalovacích motorů nebo střílí ze střelné zbraně nebo vypaluje raketový ohňostroj;

8.

kdo kouří na místech nebo v budovách, kde je kouření z důvodu nebezpečí požáru zakázáno;

9.

kdo odkládá žhavý popel nebo jiné snadno vznětlivé odpadky na takových místech a takovým způsobem, že jejich vznícením může způsobit nebezpečí požáru;

10.

kdo užije osoby nedospělé, duševně choré nebo slabomyslné k úkonu, s nímž je spojeno nebezpečí ohně, nebo kdo nedostatečným dozorem zaviní, že taková osoba učiní něco, s čím je spojeno nebezpečí ohně;

11.

kdo hledí zatajiti vznikající požár nebo, když u něho požár vznikne, opomine to neprodleně oznámit podle předpisů o tom vydaných;

12.

kdo poruší předpisy nebo úřední příkazy vydané k zamezení vypuknutí a šíření požáru nebo k jeho zdolání nebo k udržení pořádku a bezpečnosti při požáru.

§ 10.

Byla-li uložena pokuta za některý z přestupků uvedených v § § 8 a 9, vyměří se pro případ její nedobytnosti zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

Závěrečná ustanovení.

§ 11.

V oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 platí tato ustanovení:

1.

návod ke zločinu uvedenému v § 1, odst. 1 se trestá podle ustanovení o pokusu, nedal-li se naváděný svésti k tomuto činu;

2.

při odsouzení pro zločiny uvedené v § § 1 až 4 vysloví soud vedle trestu na svobodě zároveň ztrátu úřadu a ztrátu volebního práva;

3.

pokus přestupku uvedeného v § 6 je trestný;

4.

přečin uvedený v § 5 náleží k příslušnosti krajského soudu.

§ 12.

Byly-li činem trestným podle tohoto zákona hrubě porušeny povinnosti živnosti nebo povolání nebo byl-li jím prokázán značný nedostatek vědomostí nebo zručnosti potřebných k jejich výkonu, může soud (okresní národní výbor) ve výroku o trestu vysloviti ztrátu živnostenského oprávnění nebo oprávnění vykonávati reálnou živnost nebo povolání na čas nebo navždy.

§ 13.

(1)

Kde jiné zákony mluví o žhářství, rozumí se tím trestný čin uvedený v § 1, odst. 1 tohoto zákona.

(2)

Zrušují se:

1.

ustanovení § § 166 až 170, 434 až 459 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z.,

2.

ustanovení § § 422 až 428 trestního zákona zák. č. V/1878,

3.

ustanovení § 141 a, pokud se vztahuje na opatření při požáru, ustanovení - 142 zákona o přestupcích zák. čl. XL/1879,

4.

ustanovení § § 109, 110 a 112 lesního zákona zák. čl. XXXI/1879,

5.

ustanovení § § 448 až 456, 705 až 731 vojenského trestního zákona ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z.

§ 14.

Tento zákon nabývá účinnosti osmým dnem po vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, národní obrany a vnitra.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Čepička v. r.